V receptech našich babiček si připomeneme, že v kuchyních se připravovalo nejen jídlo, ale i různá oléčovadla. A k tomu se hodila řada bylinek. Jednou z hojně rozšířených byl a dosud je ptačinec.

Pstruh patří do čeledi čeledi lososovitých. Podle prostředí ve kterém žije a tvaru těla rozlišujeme pstruha mořského, jezerního a pstruha potočního. Pstruh jezerní má rád jezera bohatá na kyslík, naproti tomu pstruh potoční je jako doma ve vodách rozpohybovaných. Pstruh duhový býval svým původem mořským druhem, ale postupem doby se adaptoval ve sladkých vodách.

Příchod jara znamenal oživení i pro kuchyně našich babiček. Mezi čerstvé bylinky, které používaly při vaření, patří česnek viniční. O jeho prospěšnosti i využití poví Jaroslav Hoření a Vladimíra Jaouběová.

V receptech našich babiček se dozvíme, jak si hospodyně poradily s vykoledovanými vajíčky, i pro vás může být inspirací recept na vaječný vyběhlík s jablky.

Samé mladé maso vybral jako téma svého Kuchařského čarování Petr Stupka. Nabídne recepty na jehněčí, kůzlečí a telecí na mnoho způsobů, připomene světoznámé pokrmy i lidovou tradici na jihu čech a na závěr přidá sladký francouzský dezert rum baba.

Že k velikonoční koledě patří vajíčka, ví snad každý. Jaký význam ale vajíčko mělo v dobách našich babiček, připomenou Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření.

Křupavé čtverečky, které si můžete udělat také v bezlepkové variantě, se hodí k vínu i pivu. Na neskutečně jednoduchý a chutný recept vám stačí jen pár surovin. Prozradila nám je Jana Prudičová z Raspenavy. V ústech se vám rozstřelí intenzivní české chutě.

Velikonoční mazanec je podobně slavnostní jídlo jako vánočka. Jíme ho vzácně, obvykle si ho neupečeme někdy v lednu, a proto si zaslouží zvláštní péči.

Celkem třikrát až čtyřikrát projde vajíčko rukama farmáře na slepičí farmě Vejce ze Šumavy, než odjede k prodejcům nebo přímo k zákazníkům. Člověk musí snesené vajíčko sebrat, zkontrolovat, někdy uskladnit a vždy zabalit.

Soutěžní recept: Slané makové čtverečky Jany Prudičové. Rada z etikety: Jak jíst mazanec. Vejce: Z chovatelské haly na váš stůl.

Měkoučké řezy s lehce mazlavým pudinkem a krémem jako pribináček potěší vaše chuťové pohárky. Proč má recept název macecha k pomilování, se sice neví, ale asi to dělala nějaká macecha a opravdu se jí to povedlo. Pro Pochoutkový rok nám ho upekla Dagmar Šimurdová z Petřvaldu.

Je libo po obědě kávu nebo čaj? A víte, jak správně držet hrneček s čajem nebo šálek kávy s podšálkem a jak je zamíchat? Je to práce s prsty.

Důležitou roli mezi velikonočními pokrmy hraje maso mladých kusů zvířat. Příkladem je jehněčí. To se vždy připravovalo v neděli, na Boží hod velikonoční, kdy se slavnostně prostřel stůl a servírovala se jehněčí či kůzlečí pečínka. Jehněčí maso je přitom velmi delikátní, a pokud se ho naučíte připravovat, pak se s ním nespokojíte jen na Velikonoce.

Soutěžní recept: Řezy zvané macecha k pomilování od Dagmar Šimurdové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Jak držet šálek s kávou a míchat horký nápoj. Gastrotrend: Pro přípravu skopového a jehněčího platí tři pravidla.

Milovníci sytých polévek si tuhle dřevorubeckou fazolačku nenechají ujít. „Je silná jako hrom, jako dynamit,“ říká její autor, Anton Bielik z Vikýřovic na Šumpersku. Vydatná polévka s hustou konzistencí, měkoučkým masem, lehkou pikantností paprikové klobásy a štychem česneku vás dostane.

V restauraci nebo doma dostanete na stůl horkou polévku nebo horký hlavní chod. Tak jak to má být. Také jste zvyklí do jídla automaticky foukat? Ve společnosti je to vyloučené.

Soutěžní recept: Dřevorubecká fazolačka podle Antona Bielika. Exkluzivní rozhovor s finalistou soutěže Peče celá země Vojtěchem Vrtiškou. Rada z etikety: Můžeme foukat na horké sousto?

Oblíbená televizní soutěž Peče celá země zná vítěze třetí řady. Stal se jím Vojtěch Vrtiška, budoucí lékař a nadšený kaligrafista. Co prozradil ze zákulisí pořadu?

Jednoduchá netučná buchta, kterou si zamilují také děti, je vláčná jak mech po ránu. Není přeslazená, je krásně šťavnatá a díky zakysané smetaně i lehce nakyslá. Oříšky krásně křupnou v ústech. Recept, který přesvědčí i tradiční odmítače sladkého, upekla Helena Kastnerová z Uherského Brodu.

Tatarský biftek je oblíbená pochutina, nicméně měli bychom být obezřetní v tom, kde si ji budeme dávat. Vzhledem k tomu, že jde o tepelně neupravené maso, tak bychom si ho měli objednat pouze v naprosto spolehlivých a dobrých restauracích. Víte, jak ho konzumovat? Radí Ladislav Špaček.

Chlebem a solí vítali naši předkové vzácné hosty. Vypovídat to může třeba o tom, jak si tohoto pokrmu vážili. Chléb byl dar boží a výsledek tvrdé práce. Zmíněný zvyk se dochoval dodnes. Stejně jako původní recepty a postupy. A co víc, v posledních letech se lidé ve velkém a rádi vracejí k pečení kváskového chleba.

První soutěžní recept: Kefírový buchta od Heleny Kastnernové. Rada z etikety: Tatarský biftek lze jíst dvěma způsoby. Valašský chleba se peče 24 hodin.

Co dělat s ubrouskem na podšálku, na kterém nám přinesou třeba polévku nebo hrnek s kávou? A co když obsluha přinese pečivo v košíčku překryté ubrouskem, máme ho pak znovu zakrýt? Poradí Ladislav Špaček.

Cukrárna Myšák byla otevřená v roce 1904 v pražské Vodičkově ulici, na místě dnešní pasáže divadla ABC. V bývalé cukrárně pana Jandy se František Myšák vyučil a zůstal tam 20 let. Po svatbě s Anežkou Holubovou cukrárnu převzali.

Recept: Lokše s kachními játry od Šárky Koprdové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Ubrousek na podšálku polévky nebo kávy má svůj význam. Macharův dort od Myšáka.