Ačkoli je pojem „marmeláda“ legislativou vyhrazen ovocným zavařeninám z citrusů, hostkami Kytkobraní i Ve vlastní šťávě byly Hana Šindlerová z Marmelád s příběhem a Petra Pekáčová z Marmelád Corona. Obě sice vyrábí i marmelády pravé, pomerančové, ale zároveň zejména množství nápaditých dalších džemů i slaných dobrot.

Táborsko přitahuje zajímavé počiny, ať už jde o cidery, pekárny, kávu nebo poslední přírůstek v historickém centru – koloniál a bistro Triko. Spolu s jeho zakladatelem Michalem Burdou jsme probrali, proč otevřel pobočku smíchovské „večerky“ v Táboře, co tam vaří i jaké jsou jeho další ambice.

Hana Součková je mladá pěstitelka zeleniny ze Semic. Krátce po tom, co začala studovat v Praze práva, se vrátila na venkov a půjčila si od rodičů kousek pole, aby zjistila, jestli by jí i v dospělosti přišla zábavná její oblíbená dětská hra – zahrádkaření, jen v trochu větším měřítku. Probrali jsme, co ji na tomhle povolání baví a proč stojí za to trávit celé dny na poli.

Bistro u kempu už dávno neznamená jen párek na tácku a pivo dvanáctku, jakkoli se občas návštěvníkům po starých dobrých časech zasteskne. Své o tom ví majitelka šumavského Divokýho Bistra, která už před osmi lety převzala kiosek po svém strýci – a přetvořila ho v bistro rozkročené z Francie až do Indonésie, přičemž neztratila ani přízeň původních hostů.

„Málokdo by si nechal vytlouct okna a vytrhat podlahy, ale u půdy se to bohužel docela standardně děje,“ říká právnička Zuzana Benešová z projektu Živá půda, který se zabývá poradenstvím pro její vlastníky či zemědělce. „Půda by nás měla zajímat všechny bytostně, protože nás živí. V čím lepším stavu bude, čím lépe bude zvládat výkyvy počasí, tím líp pro nás pro všechny. Budeme ji potřebovat i nadále, jinak přijde zásadní problém,“ vysvětluje Benešová.

Možná jste se s tím na sociálních sítích setkali – rychlým jídlům dominují čínskou kuchyní inspirované recepty na nudle a rýžové pokrmy dochucené víceméně hlavně štědrou dávkou chilli oleje. Ten si můžete připravit buď sami, nebo si ho koupíte hotový ve speciálce. S Lukášem Bauerem, který oleje a knedlíčkové omáčky vyrábí, jsme probrali, proč je obyčejný olej tak skvělé dochucovadlo i proč si k jeho výrobě otevřel vlastní bistro.

Kam kráčí česká kávová kultura a jaké trendy nás čekají? S koordinátorem české pobočky SCA Kristiánem Křížem jsme probrali, jak se kávová scéna vyvíjí i proč mají kavárníci potřebu si zkoušet kávu pražit sami.

V kuchařském světě existují různá ocenění, žebříčky a průvodce nejlepšími restauracemi, ale také soutěže mezi kuchaři. Jednu z nich v mezinárodním juniorském klání v Rimini vyhrála právě česká mladá kuchařka Hana Budková. S ní jsme probrali, jak podobné soutěžení probíhá i k čemu podle ní tato klání slouží.

Vzhledem k množství vznikajících bister, restaurací, kaváren a cukráren se zdá, že gastronomie jen tak na úbytě nezajde. Co se ale – pro někoho překvapivě – tolik nemění, je motivace studentů gastronomických škol a učilišť při výběru a obsah výuky oborových předmětů. Spolu s Kristýnou Herinkovou, učitelkou na žatecké střední škole, jsme probrali, co a jak se snaží změnit.

Vařit valašskou kuchyni v Praze za doprovodu cimbálovky zní trochu jako kýč, ale v některých místech se daří celkem dobře balancovat na hraně. Na Korunní ulici je to případ Výčepu –⁠ restaurace, která se tímto regionem spíše zlehka inspiruje. Spolu s jejím šéfkuchařem Jiřím Hrachovým jsme probrali, co u ní považuje za důležité a co se snaží přinášet svým hostům.

Spolu s gastroredaktorkou Darinou Sieglovou jsme se zamýšlely nad novinkami, které přinesl rok 2022, i trendy, které se objevily. A také nad možnostmi, které by se ve světě jídla mohly objevit v roce 2023. Naučíme se lépe pracovat se zeleninou? Otevře se více vegetariánských restaurací nebo zajímavé bary, které by se podobně jako výběrová káva mohly objevovat i v mimopražských regionech? Anebo přijde vlna cruffinů?

Ačkoli by se u kreativního kuchaře, tedy u člověka, který se stará o vylepšování receptur a technologií mnoha podniků restauračního kolosu dalo možná očekávat o Vánocích něco extra sofistikovaného, opak je pravdou. Podle Jiřího Horáka nesmí na stole chybět vinná klobása k obědu a ryba a salát k večeři, prostě to, co večeří většina národa.

Jak dlouhá je cesta od cideru k jablečnému octu? I když by se mohlo zdát, že se kvašení umí zvrtnout celkem rychle a náhodně, proces obou výrobků se spíš než na měsíce datuje k rokům. S Evou a Ivem Laurinovými jsme se bavili o tom, co obnáší vyrábět cider i orleánský ocet, a proč se pustili do tradičních místo o něco rychlejších moderních metod.

Zero waste vaření u nás není jen doména několika pražských restaurací. Své o tom ví Pavel Drdel, který se sice vyučil na klasickém české učilišti, ale během svých stáží si už na přelomu milénia vyzkoušel, jak povznést i obyčejnou slupku na součást chutného pokrmu nebo přeměnit zeleninu v dezert.

Hydroponických farem a zpracovatelů zeleniny pěstované „na vodě“ už máme v Česku povícero, ale pomalu se objevují také pionýři akvaponie, tedy kombinace chovu zvířat – typicky ryb – a s nimi v symbióze pěstovaných rostlin, jako jsou bylinky, saláty, nebo i čili papričky. Spolu s majitelem rybí a zeleninové farmy Janem Duškem jsme probrali, proč se pustili do akvaponie právě v Čechách, v zemi se silnou rybníkářskou tradicí.

Brno má svou izakayu, tedy japonský neformální podnik „po práci“, kde je sushi spíše okrajovou záležitostí. Spolu s jejími majiteli, Margitou Havlíkovou a Martinem Rousem jsme probrali, jak došli k nápadu otevřít si právě Japonskem inspirovanou restauraci, co to je izakaya i kdo v jejich kuchyni vaří.

S rostoucím počtem pražíren výběrové kávy a kaváren se zrnky z nich se postupně učíme, proč vůbec za lepší kávu platit víc peněz. S Terezou Balou, dlouholetou baristkou a lektorkou kávových kurzů pro profesionály i domácí nadšence, jsme probrali, jak různě se dá káva upravovat už na farmách a co různé styly zpracování znamenají.

Matěj Sklenář pochází ze zemědělské rodiny, která se už od devadesátých let věnuje pěstování zeleniny, zvlášť salátů. Před třemi lety se rozhodli vyzkoušet hydroponii – i díky tomu, že právě Matěj se hydroponickému pěstování věnoval v rámci svého studia na univerzitě v Nizozemí, kde se tahle metoda hojně využívá.

Zuzina Zuzáková je cukrářka, která vybrané kavárny v Brně už léta zásobí dorty naditými čtyřmi vysokými vrstvami krémů, tučnými blondies, brownies, sušenkami a nově i přepychovými croissanty. Jak je jejím zvykem, náplň je tolik, že se do nich skoro nevejde. Probrali jsme, proč se staly její vášní i jak dlouho jí trvalo plundrové těsto vychytat.

Po objevení kimči, různých nakvašených zelenin a misa pomalu nacházíme další rozměry chutí, které nám řízená fermentace nejrůznějších surovin nabízí. Spolu s Erikem Cehlárem, šéfkuchařem pražského Goodloku jsme probrali, jak pronikl do světa fermentace a čím je zajímavá omáčka garum, jejíž kořeny sahají až do antických dob.

Ke kánonu českých a slovenských restauračních klasik bezpochyby patří zlatavý smažený sýr. Dotáhl to z obyčejných hospod a bufetů až do různých sofistikovaných verzí. Podle autorek blogu Život ve strouhance, které se výzkumem smažáku zabývají, je ovšem jeho klasická varianta stále tou nejlepší možnou a jen takový ideálně zalepí touhy po něm.

Během začátků covidové pandemie mnoho jednotlivců i podniků trochu pozměnilo svoje zaměření. Lalika Podulka se jako milovnice zmrzliny právě v tomhle období rozhodla, že bude nejlepší se zmrzlinářské výrobě začít věnovat naplno, a překvapivě se jí to i přes začátky v době, která gastru tak docela nepřála, povedlo.

Barbora Šimůnková je česká šéfkuchařka, které se povedlo pracovat v nejlepších restauracích v New Yorku. Po čtyřletém odstupu, během něhož upekla spoustu chleba, zkusila si vést restauraci a rozběhnout bistra v Praze i dalších regionech, se jí konečně povedlo postavit se na vlastní nohy a otevřít vlastní restauraci. Proč zrovna teď, v jakém stylu a jak se jí daří bez většího investora?

Petra Stahlová je cukrářkou a lektorkou veganského vaření a pečení. I když sama příliš sladkostí nesmí, baví ji francouzská cukrařina i možnost předávat nejen umění sofistikovaných dezertů dál. Poté, co se sama stala vegankou, změnila i směřování svých kurzů a dnes vaří i peče čistě rostlinně, ať už jde o dorty, mazance nebo beránky.