Simona Babčáková je nejen známá herečka, lektorka a moderátorka, ale také žena s bohatým duchovním životem. Považuje se za součást Boha, cvičí jógu, má v srdci aktivovaného Krista i Buddhu a tančí extatické tance. V Hergot!u se mimo jiné rozpovídala i o své plánované delfíní dovolené.

Terapeut Lukáš Karas se dlouhodobě věnuje studiu snů a jejich výkladu. V Hergot!u mluví nejen o jejich využití v terapeutické praxi, ale také o jejich propojení s magií a spiritualitou a vysvětluje jakou funkci mohou mít.

Ráchel Bícová není v křesťanských kruzích žádné neznámé jméno. Se svým mužem vedla semináře a kurzy pro pracovníky s dětmi a dlouhodobě se věnovala otázkám katecheze. Po pětileté pauze o sobě dala vědět znovu, tentokrát jako bloggerka a později terapeutka. Její zamyšlení a krátká psychologická cvičení pod hlavičkou Mezi řečí sdílejí stovky lidí na Instagramu a Facebooku.

Veronika Gažíková tvoří instagramové, tiktokové a youtubové účty Divoká Tvorkyňa a Učeník Ježiša Krista. Na TikToku ji sleduje přes 70 tisíc lidí, na Instagramu skoro 10 tisíc a vzbuzuje značné kontroverze. Jaký je svět podle Veroniky? To v rozhovoru s ní mapuje Hergot!.

Proč se někdo v Česku rozhodne konvertovat k islámu? Jednu z možných odpovědí v Hergot!u nabízí Kristián Dembický, dnes již islámský duchovní a člen súfijského řádu šádhilíja.

Existuje svobodomyslné náboženství? Přesně takto popisuje Kristýna Ledererová Kolajová Náboženskou společnost českých unitářů. Přestože unitářství vzešlo historicky z křesťanské protestantské tradice, v současnosti s ní souvisí již okrajově. O historii, ale také o současné podobě unitářství, přišla Kristýna pohovořit do pořadu Hergot!.

Čarodějky a čarodějové už dnes nelétají na koštěti a nebydlí v chaloupce na kuří nožce, zato ale natáčí videa na TikTok. Než půjdete letos pálit čarodějnice, pusťte si Hergot!, ve kterém se dozvíte všechno o WitchToku, tedy čarodějnictví na TikToku. Na otázky odpovídá religionista Michal Puchovský ze Sociologického ústavu Slovenské akademie věd, který se tématu věnuje.

Ondřeji Kolářovi nedávno vyšla kniha s názvem „Štěstí jako téma současné teologie“. V Hergot!u se ptáme, jak křesťanství definuje štěstí, zda ho lze dosáhnout v našem světě a proč se vlastně současná teologie o štěstí zajímá.

Žižkostel, tedy žižkovský sbor CČSH v Praze, prošel takovou velikonoční transformací. Provizorní stavba z minulého století vydržela stát skoro 100 let, pak z ní zbyla jen velká díra a letos se podařilo kostel znovu otevřít celé komunitě. To by se nestalo bez Táni Vozkové, provozní ředitelky Žižkostela a předsedkyně Rady starších místní náboženské obce, která přijala pozvání do velikonočního Hergot!u.

Anglická zkratka FOMO (Fear Of Missing Out) označuje obavy, že nám něco uteče. Máme spousty možností, cítíme se zahlcení a často nevíme, pro co se rozhodnout. Psycholožka Miroslava Veselková nedávno napsala spolu s jezuitou Samuelem Prívarou knihu Svoboda místo strachu z promeškání aneb FOMO jinak. V pořadu Hergot! svůj pohled na tento fenomén přiblížila a také nabídla rady, jak mu čelit.

Příchod slunce, jara a tepla lze oslavovat různě, třeba i rituálně. Pořad Hergot! se proto zaměřil na keltské náboženství, neboli druidství. To slaví na začátku jara svátek Imbolc a 1. května svátek Baltain. Představit tuto tradici přišel do studia David Maroš, který je součástí otevřeného a neformálního společenství druidů a vystupuje pod druidským jménem Doran.

Krakonoše možná znáte jako starého pána hor s holí v ruce. V moderních českých pohádkách je zobrazen právě jako bělovousý muž, který chrání svoje teritorium a občas také pomáhá lidem. Vypadal tak ale vždycky? V Hergot!u o něm a dalších nadpřirozených bytostech českých hor mluvil etnolog Jan Pohunek.

Pořad Hergot! pokračuje v mapování pestré spirituality v Česku. Tentokrát přijal do studia pozvání rapper a člen hnutí Haré Krišna Patrik Polášek tvořící pod přezdívkou Allien. V rozhovoru přibližuje svou spiritualitu a otevřeně mluví i o začátku svého hledání, který zahrnoval experimenty s různými substancemi. Původní fascinace jej ale opustila. Jako bhakta, oddaný Krišny, se na leccos dnes dívá jinak.

Farářský sabatikl lze využít různě. Miroslav Pfann, duchovní Českobratrské církve evangelické z Libiše, pojal tříměsíční dovolenou jako cestu za rodinami českých a moravských evangelických emigrantů, kteří se v různých přistěhovaleckých vlnách postupně od poloviny 19. století snažili zakotvit v USA. Jejich potomci se dodnes setkávají, udržují různé tradice ve společenské i náboženské rovině a taky často v angličtině prohlašují, že jsou „stoprocentní Češi“.

Co je to česká víra a kdo je to český bůh? Na to hledá odpovědi Salesián Zdeněk Jančařík spolu s historiky Stanislavem Balíkem a Jaroslavem Šebkem v knize Český bůh s podtitulem Hovory o historii, víře a ateismu. Co v knize objevili, přišel Zdeněk Jančařík představit do Hergot!u.

Sinolog a znalec sanskrtu Jan Vihan přeložil a komentáři opatřil stěžejní dílo raného Buddhismu Vimalakírtiho sútru. V Hergot!u vyjasňuje její význam a vysvětluje, čím je tak výjimečná.

Cesty lidského ducha jsou nevyzpytatelné. Po nedávných osobněji laděných rozhovorech v rámci volného seriálu Renegades, kdy zpovídaní hosté spíše svou spiritualitu opustili, přináší pořad Hergot! povídání o přijetí víry. U mikrofonu byl tentokrát zpovídán novinář Luboš Palata, který se po padesátce nachal pokřtít a stal se katolíkem. Následně dokonce i rytířem Řádu Božího hrobu jeruzalemského.

Knihy. Sotva bychom našli někoho, kdo je čte, recenzuje a všude nosí s sebou raději než Jan Lukavec. Do Hergot!u přišel s pěticí, která jej nejvíce v loňském roce zaujala a samozřejmě se týkala spirituality, duchovna či náboženství. Probrali jsme toho hodně – třeba v čem můžeme považovat rostliny za „oduševnělé.“

Krátce před 110. výročím narození jednoho z nejslavnějších českých spisovatelů druhé poloviny 20. století vyjde kniha o duchovním světě Bohumila Hrabala. S autorem, religionistou a teologem Pavlem Hoškem si moderátoři Hergot!u povídali.

Moderátorský tým pořadu Hergot! se opět ohlíží přes rameno a přináší rozhovor s religionistou Zdeňkem Vojtíškem o kontroverzních hnutích AllatRa, Cesta světla a Společenství Prohlášených Živých Člověků ze Slovenska, Čech a Moravy. Ta v minulém roce zaujala nejen odborníky, ale i mainstreamová média a různé influencery. Co lze k dosavadním informacím dodat? Kontext a náboženský rozměr!

Student FAMU a syn z rozvětvené husitské farářské rodiny Tobiáš Frýdl zaujal už vloni na podzim svým projektem, ve kterém se přes čtyři desítky teologů, farářů i laiků vyjadřují k otázkám sexuálních menšin nebo k tématu manželství pro všechny. Autor mezitím za projet obdržel Cenu Jana Opletala v kategorii Osobnosti mladší 30 let za občanskou angažovanost, veřejnou osvětu, dobrovolnictví nebo další společensky prospěšné aktivity.

Konec roku přirozeně vybízí k bilancování. K této tradici se připojil i pořad Hergot!, který sleduje náboženské dění, trendy na duchovní scéně i neobvyklé osobní příběhy spjaté se spiritualitou. Moderátorské trio Fatima Rahimi, Petr Wagner a Dominik Čejka na chvíli opustilo čistě neutrální pozorovací pozici a s přiznanou dávkou subjektivity se chopilo výběru zajímavých událostí a jejich hodnocení.

Vánoční speciály pořadů o náboženství sklouzávají často k patosu a přeslazené idyle. To rozhodně není případ Hergot!u. Fatima a Petr za vydatné pomoci milovníka Vánoc Tondy Tesaře vykreslují obraz svátků, ve kterých má svoje místo i hrůza a všelijaké lekačky.

Znáte společenství Sri Chinmoye? Po roce 1989 byly jeho náboženské aktivity poměrně viditelné i v tehdejším Československu. Dnes je v českých a slovenských městech přítomno především svou sítí obchodů Madal Bal. A právě bývalý jednatel a ředitel této firmy Dušan Štraus přišel do pořadu Hergot! povyprávět, co ho do tohoto společenství přivedlo, co v něm prožil a co nakonec způsobilo po 23 letech jeho odchod.

Pákistán je multietnickou zemí, kde je islám státním náboženstvím. Kromě většinových muslimů v zemi žijí také křesťané, zoroasteriáni nebo sikhové. O spiritualitě a duchovnu v Pákistánu hovořila v Hergot!u arabistka a cestovatelka Lenka Hrabalová.