„Válka na Ukrajině směřuje k finskému scénáři, tedy ke kompromisu. Ukrajinci se smíří se ztrátou území, ale stanou se členy NATO,“ řekl pro deník Právo Jakub Landovský, výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute a bývalý velvyslanec při NATO. Ještě před dvěma lety by se přitom toto řešení jevilo jako nepřípustné. Host pořadu Osobnost Plus nyní případný ústupek nevylučuje. „Finové patří k nejšťastnějším lidem na světě, i když ve válce s Ruskem ztratili část území.“

Vystudoval právo a politologii, ze soukromého sektoru pak přešel do státní správy. Dnes je státním úředníkem a zakladatelem platformy pro tvůrčí lidi ve veřejné správě. „Lidé, kteří mě znali ve škole, se často ptali, co se stalo. Jako kdybych dostal nějakou nemoc. Nebo jako kdyby můj život vykolejil v zatáčce. A myslím, že se to stává více úředníkům,“ popisuje reakci na svoje zaměstnání v pořadu Osobnost Plus Matěj Chytil z platformy Byro.

Pokud se Evropa radikálně nezmění, čeká ji pomalá agonie, vyznívá ze zprávy bývalého italského premiéra a někdejšího šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho pro Evropskou komisi. Píše se v ní o nízké konkurenceschopnosti Unie i o národních státech. „Musíme dlouhodobě centrálně plánovat, které strategické sektory chce EU podporovat. To je to, co dělají Spojené státy a Čína,“ odkazuje se na zprávu v pořadu Osobnost Plus Petr Kratochvíl z Ústavu mezinárodních vztahů.

Gulagy, pokud se zázrakem zachovaly až do dnešních dnů, chce zmapovat a zdokumentovat pro příští generace. Protože s tímto temným dědictvím se musíme snažit žít, aby se podobné věci už neopakovaly. O tom je přesvědčený rusista, publicista a předseda občanského sdružení Gulag.cz Štěpán Černoušek. V současném ruském režimu ale vidí podobnosti s totalitou. „Teď jsme někde v brežněvismu. Politických vězňů je ovšem víc než tehdy,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus.

Necelý rok před parlamentními volbami čelí vláda Petra Fialy (ODS) stále větší kritice. Strany čtyřkoalice neplní předvolební sliby a přijímají opatření v rozporu s programovým prohlášením. „Snaží se to dělat i pro voliče, kteří by je nikdy nevolili. Vůbec si neuvědomují, čí zájmy zastupují,“ komentuje pro Český rozhlas Plus situaci vládní koalice Lenka Zlámalová, analytička Czech News Center.

Čína dlouhodobě usiluje o světovou ekonomickou nadvládu. Do popředí se ale dostává otázka jejích vojenských ambic a připravenosti k vojenskému střetu, který by mohl být namířený proti západním demokraciím. „Je to mimo jiné výsledkem toho, že Čínská lidová republika v posledních asi deseti letech zrychlila proces budování armády a každým rokem na ni vynakládá víc,“ přibližuje v pořadu Osobnost Plus sinoložka Olga Lomová.

Součástí přijímacích zkoušek na soukromé 1. IT Gymnázium v pražských Satalicích je i otázka: Jak si představujete mimozemšťany? „Myslím si, že mimozemšťané určitě jsou, a byla bych ráda, kdyby nám byli aspoň trochu podobní. Ten dotaz tam ale máme proto, abychom posoudili stylistické a gramatické schopnosti našich uchazečů,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus zakladatelka a ředitelka školy a zároveň učitelka IT předmětů, sportu a zdraví Markéta Fibigerová.

Nová předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová slíbila své straně záchranu a rozšíření voličské základny. Obojího chce docílit spoluprací s hnutím Stačilo! Kateřiny Konečné. Rozhodnutí vyvolalo nesouhlas. „Maláčová se může rozhodnout, jestli bude patřit mezi křiklouny, což je dnes jednodušší cesta k voličům, anebo se vydá obtížnou cestou budování moderní levice, což vezme spoustu let,“ komentuje pro Český rozhlas Plus filozof a komentátor Petr Fischer z časopisu Euro.

Izraeli se nejspíš nikdy nepodaří zcela porazit teroristické organizace jako libanonský Hizballáh nebo palestinský Hamás. „Mám-li být upřímný, myslím si, že ne. Mohli bychom vidět, jak je teď módní říkat, nevítězství,“ odhaduje v Osobnosti Plus plukovník Libor Kutěj, bývalý zpravodajec na Blízkém východě a nynější ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany v Brně.

Úvaha Západu o vojenské přítomnosti na Ukrajině se u hlav států nesetkala s pochopením. „Byla to zásadní chyba,“ komentuje následné negativní komentáře politiků spoluautor knihy Dějiny Ukrajiny a historik Jan Rychlík. „Emmanuel Macron řekl správnou věc. Musíme o takové možnosti uvažovat. Doufejme, že to nebude nutné, ale vyloučit se to nedá,“ říká v Osobnosti Plus. (V premiéře jste rozhovor mohli slyšet v červnu 2024.)

Slavný německý Institut Roberta Kocha utržil ránu na své pověsti. Z jeho interních dokumentů o krizovém řízení během pandemie COVID-19 vyplynulo, že některá jeho doporučení byla upravována v závislosti na preferencích a potřebách německé vlády. Může to přispět k nedůvěře lidí ve vědu? Dá se dnes odhadnout, kolik lidských životů během pandemie zachránila vakcinace? A je něco, co jsme na chování viru SARS-CoV-2 neodhadli? Moderuje Barbora Tachecí.

„Západní civilizace se ocitla na osudovém rozcestí, ba dokonce nad nebezpečnou propastí. Je třeba burcovat k občanské odvaze, bez níž svobodná demokratická společnost nemůže přežít,“ stojí v anotaci nové knihy Nad propastí, kterou edičně zaštítil Petr Hlaváček, filozof a historik působící v Ústavu pro studium totalitních režimů. „Nechuť eskalovat konflikt znamená nechtít vyřešit problémy. A ty evidentně máme,“ doplňuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

Ilustrátorka, spisovatelka a výtvarnice Lucie Seifertová si před čtvrt stoletím za půjčené peníze založila rodinné nakladatelství. Od té doby vytvořila spoustu úspěšných knih a projektů, třeba Dějiny udatného českého národa, Mendel a strastiplný příběh genů, Tajemný golem nebo Tajemná Ostrava. „Věřím nápadu, fóru a vtipu. To je důležitá věc, aby to v sobě mělo náboj,“ přibližuje v pořadu Osobnost Plus Seifertová.

Americké prezidentské volby se blíží. V těch se 5. listopadu utkají Donald Trump a Kamala Harrisová. „Otázkou je, jestli se Evropa děsí toho, že Donald Trump bude opět prezidentem. Nebo spíš toho, že se od jeho prvního prezidentství nepoučila a bude znovu váhat nad tím, jaká je její dlouhodobá bezpečnostní politika, aby si dokázala zajistit bezpečnost sama,“ upozorňuje v pořadu Osobnost Plus politolog Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček.

Rozpad vládní pětikoalice by měl přimět ODS podle bývalého premiéra a někdejšího předsedy této strany Mirka Topolánka k úvahám, jestli projekt Spolu neopustit. Podle něj by měl nyní premiér Petr Fiala (ODS) přijít se zjednodušeným konceptem, jak dovládnout do voleb, které budou příští rok. „Ať se teď stane cokoli, tak značka ODS je ohrožená. A já bych ji chtěl zachránit,“ říká pro Český rozhlas Plus Topolánek.

Piráti v úterý opouští vládu a vládní pětikoalice se po třech letech rozpadá. „Bylo nás pět a teď jsme čtyři. Tak se nemůžeme tvářit, že je nás stále pět,“ říká pro Český rozhlas Plus komentátor a spoluautor podcastu Kecy a politika Bohumil Pečinka. Uznává ale, že koalice držela celé tři roky v zemi, kde se vlády často střídají. „To je určitý výkon,“ uznává,

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Spojené státy americké a jednal o svém plánu na vítězství jak s prezidentem Joem Bidenem, tak oběma kandidáty Kamalou Harrisovou i Donaldem Trumpem. „Pokud se Zelenskyj nedostal k jasnému diplomatickému úspěchu, pokud nemá černé na bílém, že se může bránit alespoň v té míře, jak na něj Vladimir Putin útočí, tak je to nepochybně dobrá zpráva pro P****a,“ hodnotí v Osobnosti Plus analytik a bývalý diplomat Vladimír Votápek.

Vláda tento týden schválila státní rozpočet se schodkem 282 miliardy a tvrdí, že jde rekordně více peněz na investice. „Velmi věřím na investice do lidského kapitálu. To mi připadá minimálně stejně důležité jako dálnice. Ale o dálnicích se nedá tak snadno říct, že to je chyba,“ tvrdí pro Český rozhlas Plus Michal Šoltés, výzkumný pracovník think-tanku IDEA při CERGE-EI, působící také na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Rusko vytvořilo pomocí umělé inteligence víc obsahu k ovlivnění amerických prezidentských voleb než kterákoliv jiná mocnost, uvedl podle agentury Reuters zdroj z amerických zpravodajských služeb. Propagandisté ale v menší míře cílí i na další země včetně Česka. „Kromě zmatku, strachu, nenávisti a rozdělování společnosti u nás také vyvolávají nedůvěru k institucím,“ popisuje v pořadu Osobnost Plus bezpečnostní analytik Roman Máca.

Delší čas žil v Moskvě jako kameraman. Patnáct let teď natáčí na Ukrajině, v Rusku, Gruzii a Německu. Říká, že Rusko je ohromná země plná inteligentních a kreativních lidí. „Je hrozně ošemetné vzít nějakou zemi, nějakou společnost a nějak to zevšeobecnit,“ popisuje kameraman a fotograf Vojtěch Hönig v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus.

Spisovatel a nakladatel Jiří Padevět vydal knihu Český bestiář, která sleduje osudy Čechů, kteří se během dob protektorátu i socialismu rozhodli spolupracovat s tehdejším režimem a přivedli do vězení nebo na smrt mnoho lidí. „Velká část z nich si myslela, že konají dobro a bojují proti zlu,“ vysvětluje Padevět pro Český rozhlas Plus.

Volby v krajích skončily a začínají se tvořit nové koalice. Piráti v hlasování pohořeli podobně jako v nedávných volbách do Evropského parlamentu. Zaznamenali dokonce největší propad ze všech stran a přišli o 96 krajských zastupitelů. „Vykroužkování Starosty ve sněmovních volbách, to už možná tehdy nebyla úplná náhoda,“ usuzuje s odstupem politický reportér Seznam Zpráv Václav Dolejší ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Film Jiřího Mádla Vlny o Redakci mezinárodního života Československého rozhlasu v době sovětské okupace už v kinech vidělo přes 350 tisíc lidí a bude za Česko bojovat i o Oscara. „Ten film je alegorie. Každá postava reprezentuje více, než sama hraje,“ říká pro Český rozhlas Plus Jan Dobrovský, syn bývalého redaktora Luboše Dobrovského, kterého ve filmu ztvárnil Martin Hofmann. „Takové postavy chcete hrát, je to pro vás čest,“ přiznává herec v pořadu Osobnost Plus.

Ukrajinští vojáci se během léta dostali do ruského vnitrozemí, kde bylo desítky tisíc Rusů evakuováno. Kreml se snaží celou operaci zlehčovat a využívá ji k posílení narativu, že Rusko je ve válce s celým Západem. „Síla odporu je uměle minimalizovaná,“ popisuje rusista Tomáš Glanc ve vysílání Českého rozhlasu Plus. „Řada lidí v Ruské federaci se přitom cítí ohrožená politikou svého státu,“ zdůrazňuje.

Ursula von der Leyenová oznámila složené své nové Evropské komise. Za Česko v ní bude dosavadní ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN), který bude mít na starosti mezinárodní spolupráci. To vzbudilo rozpaky mezi některými českými politiky, kteří očekávali silnější portfolio. „Není co slavit, ale nejde o nejhorší portfolio,“ hodnotí analytik, spisovatel a publicista František Kalenda pro Český rozhlas Plus.