Dilema mezi řešením klimatické změny a dostupnou energií je falešné - většina údajných škod buď nehrozí, nebo je lze mitigovat. Česká republika je v klimatické politice nezodpovědná, celospolečenský tlak může přinést změnu.  Je rychlý odklon od uhlí v zájmu veřejnosti? Proč Česká republika stále exportuje elektřinu, když má zároveň jedny z nejšpinavějších zdrojů v Evropě? Co nás čeká za největší rozhodnutí týkající se uhlí?  Tentokrát s Janem Rovenským, klimatickým aktivistou z Greenpeace a...

“Budoucnost a svět utváříme vším, co děláme. Od rána, kdy se probudíme, do večera, kdy usneme... Nesmíme čekat, až za nás problémy vyřeší Leonardo DiCaprio. Závisí to na každém z nás a každý, kdo se připojí ke klimatickému hnutí, se počítá.” Jak čelit pocitu bezmoci tváří v tvář komplexním globálním problémům? Za co by se mělo klimatické hnutí chválit? A co jsou pro něj dnes největší výzvy? V 15. dílu Trhliny bude Petr Doubravský mluvit své cestě k občanskému aktivismu, o vzniku Fridays for...

Společně za zdravou krajinu, Prší ale nevsakuje, pěstujem jen maracuje nebo Tůně a mokřady, ne betonové přehrady. To byla některá z hesel účastníků nedělní demonstrace Poslední kapka, kterou společnými silami připravilo 27 občanských spolků a iniciativ. A jaké momenty krize životního prostředí a dopadů extrémního sucha na půdu, lesy a vodohospodářství zástupci občanského hnutí měli na mysli? Jaké byly reakce účastníků pochodu pražským nábřežím až k sídlům Ministerstva průmyslu a obchodu a...

V dnešním díle vám členové a členky hnutí Limity jsme my prozradí, na jaké akce se můžete těšit v nadcházejících měsících. Řeknou vám také, co je motivuje k angažování v klimatickém hnutí. Povodně, eroze, sucho – takto se klimatická změna projevuje už dnes v české krajině, spolu se špatným zacházením s půdou a vodou. Reaguje na to demonstrace Za zdravou krajinu – přijďte na Malostranské náměstí 26. července, zve členka Marika. https://www.facebook.com/events/596239707692097 V srpnu se bude...

V šestém díle Radek Kubala přináší pohled z Holandska, kde v roce 2018 došlo k masivní blokádě areálu na těžbu plynu. Všímá si dobrého přijetí místních a téměř harmonického průběhu celé akce.
I my se v rozhovoru pozastavíme nad tím, zda má ještě až příliš poklidná blokáda vůbec nějaký význam a jestli se účast na přímých akcích v boji za klimatickou spravedlnost může stát rutinou.
Reportáž pochází z internetového serveru denikreferendum.cz a dostupná je...


V pátém díle Josef Patočka si ve své reportáži o protestním táboře i blokádě z německého Porýní roku 2018 klade za cíl přinést jiný obraz hnutí, než jen dobrodružné historky o kličkování mezi policisty nebo přespávání na kolejích. V textu rozebírá inspirativní momenty sebeorganizace, péče a dobrovolné péče. I v rozhovoru jsme se zaměřili na chod a vnitřní uspořádání hnutí Limity jsme my!
Reportáž pochází z internetového serveru denikreferendum.cz a dostupná je...


Ve třetím díle si díky textu Barbory Bakošové můžete připomenout první český klimakemp v roce 2017. Reportáž mapuje pětidenní soustředění aktivistů a aktivistek vrcholící sestupem na dno dolu Bílina. V rozhovoru přineseme další vzpomínky na první takovou akci u nás a přiblížíme další okolnosti, za kterých vzniklo hnutí Limity jsme my!.
Reportáž pochází z internetového serveru denikreferendum.cz a dostupná je zde:
 https://denikreferendum.cz/clanek/25537-ceske-ende-gelande


V sedmém díle se zaměříme na klimatický aktivismus v sousedním Polsku, konkrétně na druhý ročník polského klimakempu v roce 2019. Mikuláš Černík, který je autorem reportáže i spoluautorem tohoto podcastu v rozhovoru doplní další zajímavé informace z polského protifosilního a klimatického hnutí, které má tu vzácnou vlastnost, že propojuje jednotlivce i společenství zdánlivě neschopné spolupracovat.
Reportáž pochází z internetového serveru denikreferendum.cz a dostupná je...

V posledním, osmém díle přinášíme reportáž Jakuba Orta o přímé akci Ende Gelände v Lužici a u Lipska z roku 2019. Německé doly, na které se aktivisté zaměřili, patří českému uhlobaronovi, na akci přijeli zahraniční účastníci nejen z Čech. Stejně jako Jakub Ort si i my klademe otázku, co kromě přímých akcí ještě dělat, jak zajistit spravedlivý přechod na udržitelnou energetiku? Na závěr přijde i jedna malá rada.
Reportáž pochází ze serveru a2alarm.cz a je dostupná...


Ve čtvrtém díle se opět vrátíme k přímé akci Ende Gelände konající se v Německu, konkrétně v nejhlubším uhelném dole Evropy, v Hambachu na podzim v roce 2017.  V textu Radka Kubaly je věnována pozornost také policejním sborům a jejich zásahu při akci. Pustíme se do polemiky s tím, co je legální, co je legitimní a jaké mohou být správní i trestní následky přímé akce.
Reportáž pochází z internetového serveru denikreferendum.cz a dostupná je...


V druhém díle si můžete poslechnout text Vandy Hořčíkové. Opět mapuje situaci v Německu na akci Ende Gelände v roce 2016, ale také přerod autorky ze sympatizující podporovatelky k přímé účastnici akce obsazení uhelného dolu. V tomto díle jsme si pro vás připravili slovníček pojmů bez kterých se při blokádě neobejdete a vysvětlíme kdo je to levicový extrémista.
Reportáž pochází ze serveru a2alarm.cz a je dostupná zde:  
https://a2larm.cz/2016/05/denicek-z-ende-gelande/

V prvním díle představíme text Kristiny Klosové, který přibližuje události německé Ende Gelände v roce 2015. Pobavíme se o tom, jak a proč o klimatickém aktivismu psát a co to může hnutí přinést.
Reportáž pochází ze serveru ceskápozice.lidovky.cz a je dostupná zde: 
https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/jak-obsadit-dul-aneb-vzpoura-proti-oteplovani.A150903_003719_pozice-tema_kasa

11. díl Trhliny jsme se rozhodli věnovat naší kamarádce, souputnici a spoluzakladatelce hnutí a také skvělé - nejen environmentální novinářce Kristině Klosové. Tento díl bude fungovat jako náhled na její práci a texty, které zůstávají podnětné a živé, třebaže k nim nové již nepřibývají. Kristina Klosová se narodila v roce 1994 a inspirována otcem, Čestmírem Klosem, ekologickým novinářem a matkou Ewou, členkou polské Solidarity a překladatelkou, se s velkým zájmem a péčí během krátkého života...

Hostem dnešní Trhliny je izraelsko-americký režisér Yuval Orr, autor dokumentární série o nepodmíněném základním příjmu "Earn A Living" (v českém překladu “Na živobytí si vydělej”). Tu můžete volně shlédnout na internetu zatím v angličtině, francouzštině, němčině a holandštině  na odkazu: earn-a-living.com/ a Yuval na ní spolupracoval se svou kolegyní francouzskou filmovou producentkou Margaux Missika. Jeho práce byla nominovaná na několik mezinárodních filmových cen a jeho dokumenty se...

Proč je důležité  řešit každý environmentální problém současně s kolonialismem a kapitalismem?  Z jakého důvodu je cenné v environmentálním úsilí  naslouchat hlasům domorodých obyvatel? A co znamená pojem systémového léčení?  S aktivistkou Chihiro Geuzebroek, která vyrostla v Nizozemsku, a její kořeny zároveň sahají k domorodým komunitám v Bolívii, jsme se zamýšleli nad tím, jak spolu kapitalismus a kolonialismus souvisí a jaké jsou hlubší důvody odcizení se evropského člověka přírodnímu...

“Filosofie je nástroj, který nám umožňuje pochopit, co to znamená transformace systému, vytyčuje nový prostor, co může změna být. Pokud se podle nás svět skládá z jednotlivých atomických částí, které se mezi sebou nacházejí ve vztazích, které jsou druhotné, dojdeme k jinému pojetí změny, než když budeme chápat svět jako proces, dynamiku - v takovém pojetí se změna stane něčím, co je samotou podstatou světa. Např. v ekologické ekonomii už pojem ekonomika je založený na tomto principu změny,...

“Je ideální, když se sucho řeší zdola i shora, někde se to protne. Tlak shora u nás chybí. Problém je izolovanost různých rovin řešení, je třeba usilovat o to, aby vznikaly platformy, které budou propojovat různé aktéry. Důležitá je angažovanost občanů, aby si lidé všímali, co se děje a zajímali se o to, co mohou změnit. Záleží na každém z nás. Adaptační opatření problém neřeší, klíčová je mitigace. Úkolem klimatického hnutí je nechat zaznít také hlasy marginalizovaných.”” Poslechněte si...

Ustupuje napětí v globální krizové situaci anebo sílí? Má a měla se občanská společnost stavět vůči řešení pandemie jinak než při (ne)řešení klimatické nouze? Jsou protestní trhliny proti systému vládních opatření, výrazné v Německu či USA, legitimní? A jaké dopady má sociální izolace na různé sektory práce? Co za potíže odhalila a zviditelnila pro další, urgentní řešení? „Opakuje se teď, že pandemie ukázala, že vlastně není potřeba tolik pracovat. Já si ale vůbec nejsem jistá, jaká část...

“Nestačí protestovat a apelovat na politiky, na to už je pozdě. Klimatické hnutí by mělo budovat vlastní sítě, aby, až dojde k nějakému kolapsu, fungovala vzájemná pomoc - nejen v našich malých komunitách, ale i ve čtvrtích, ve městech a na vesnicích. Musíme rozvíjet vztahy, které nejsou založené na konkurenci a soutěžení. S budoucími sociálními, ekonomickými nebo klimatickými krizemi se můžeme vypořádat jenom skrze kolektivní jednání, podobně jako jsme se vypořádali s pandemií. To znamená,...

"Kulturní konflikt je vytváření narativu, že změna klimatu je ve skutečnosti spiknutí elit; vymýšlení řešení, jejichž náklady ponesou ti nejzranitelnější. V jeho jádru ale stojí sociální problémy a nerovnosti. Klimatické hnutí musí komunikovat s těmi, kdo se cítí spravedlivým přechodem ohroženi, s lidmi z těžebních regionů, v exekucích, na hranici chudoby. Na klimatickou krizi se nabalují všechny problémy, co jsme jako společnost nasbírali. Pokud politici neumí vyřešit chudobu, jak jim máme...

Jakým způsobem si klasický filolog a historik Lubor Kysučan vykládá současnou krizi vyvolanou na jednu stranu koronavirovou pandemií, a na druhou stranu navíc podpořenou velikými nerovnostmi v celosvětové lidské společnosti a prohlubující se klimatické krizi? Jaké pandemie ve starověku postihly lidskou společnost? A co se z nich můžeme naučit?  Lubor Kysučan je docentem klasické filologie a historie a na katedře Environmentálních studií v Brně vyučuje předmět Etika starověkých civilizací....

"Klimatické hnutí by se mělo propojit s technologickou sférou, s novými aktéry, kteří se mobilizovali díky koronavirové krizi, ať už to je akademický nebo komerční sektor. Neměli bychom se spoléhat na technologická řešení, ale na druhou stranu tito lidé ukázali citlivost pro současnou dynamiku technologického vývoje a umí přemýšlet v širších sociálních souvislostech." V druhém díle podcastu Trhlina jsme se ptali socioložky Terezy Stöckelové na to, jak koronavirová krize může proměnit...

"Nepotřebujeme přemýšlet nad zkracováním pracovní doby, ale nad tím, co míníme prací. A proč ji děláme. Kdybychom měli zajištěné základní potřeby, tak bychom práci pro peníze dělat nemuseli a pak bychom mohli dojít k tomu, co pro nás práce vlastně znamená." V prvním díle nového podcastu Trhlina jsme si o nerůstu povídali s britským ekologickým ekonomem  Clivem Spashem.  Rozebrali jsme motivace českých politických hráčů blokovat evropský Green Deal, problematiku sezónních...

Tohle byl 1. díl podcastu Trhlina, vydaného hnutím za klimatickou spravedlnost Limity jsme my. Sledujte naše webové stránky www.limityjsmemy.cz a naše profily na Facebooku a Twitteru. Pokud se k nám chcete přidat, ozvěte se nám nebo se 2. května připojte na online plénum. A až to bude možné, přijeďte za námi na Klimakemp. Můžete nás také podpořit finančně na stránce darujme.cz.  A v neposlední řadě nám můžete napsat nápady na další témata podcastů nebo s naší podporou dokonce připravit jeden...