Možná v tom měl a mohl být kus romantiky, dobrodružství, sebepoznání. Touha po nových přátelstvích a láskách. V reálu šlo o těžkou dřinu pod ideologickým dozorem. Možná se při tom užilo i něco legrace, ale hlavně té organizované a oficiálně povolené. Tedy častušky, garmošky, vyrábění nástěnek a občas večerní kino – jak jinak než o svazácích, hornících a záškodnících.

Vedle hokeje byly šachy ve druhé polovině 20. století hrou, na které si bylo možno uspokojivým způsobem „honit triko“ a dokazovat ideologickým soupeřům, že jejich systém nestojí za nic, kdežto ten náš dokáže vychovat a zaplatit geniální mozky. Jména jako Bobby Fischer nebo Boris Spasskij obíhala planetu a budila respekt. I socialistické Československo mělo svou hvězdu – Luďka Pachmana.

Je to fascinující cesta časem. Letní olympijské hry vždy nabízely jedinečné sportovní momenty, které zůstávají zapsané v paměti sportovních fanoušků. A právě na ně se zaměříme v pořadu Archiv Plus.

Kombajny v polích, děti na pionýrských táborech… Nejčastější témata novin před sedmdesáti lety, v létě 1954. Rozhlasový archiv uchoval z té doby ale nepoměrně temnější svědectví: pokračující politické procesy a inscenované návraty emigrantů. To vše připomene pořad Archiv Plus.

Od prvního přistání lidí na Měsíci uběhlo už 55 let. V přímém přenosu ho sledovaly snad všechny rozhlasové a televizní stanice na světě. Nechyběl ani Československý rozhlas.

První československá spartakiáda proběhla ještě za první republiky v roce 1921. Za totality jich pak dohromady bylo šest. Platily za vrcholnou akci komunistické tělovýchovy a chtěly být důkazem oddanosti obyvatel komunistickému zřízení. Spartakiády měly pochopitelně patřičnou propagaci a byly mediálně sledovány. V rozhlasovém archivu se dochovalo několik hodin zvukového materiálu zachycujícího atmosféru spartakiád, zejména těch normalizačních.

Historie společných sokolských cvičení, známých jako slety, se začala psát v roce 20. výročí založení Sokola. Pod heslem Tužme se! se první sokolský slet odehrál na Střeleckém ostrově v Praze v červnu 1882. Tisíce diváků tehdy přihlížely sestavám, z nichž obzvláště zaujala prostná pod vedením samotného Miroslava Tyrše.

Setkání sedmi středoevropských prezidentů v Litomyšli, soukromá cesta chilského diktátora Augusta Pinocheta do Čech, anebo návštěva britského prince Charlese patřily mezi zpravodajsky nejvíc zpracované události jarních měsíců roku 1994.

Před 45 lety, 27. května 1979, zemřel v mnichovském exilu politik, publicista a nakladatel Julius Firt. Dnes neprávem zapomenutá osobnost. Výrazná postava meziválečného literárního života a později první Čech, který Američanům pomáhal budovat Rádio Svobodná Evropa.

Dětské postavy v nadživotní velikosti, které shlížejí v houfu na prázdnou lidickou pláň, připomínají 82 místních dětí zavražděných v roce 1942 nacisty. Ale jejich pomník vyjadřuje ještě mnohem víc. Podle představ Marie Uchytilové, autorky sousoší, jde o symbolické ztvárnění všech dětských obětí druhé světové války. Bylo jich dohromady třináct milionů.

Když v září 1972 přijela do Československa levicová aktivistka Angela Davisová, prezentoval ji tehdejší režim jako ženu, která byla americkou buržoazní justicí křivě obžalována ze spoluúčasti na únosu a vraždě a nakonec díky mezinárodní kampani osvobozena. Byla to tehdy velká událost.

Jak byla přijata u nás? Připomene to pořad Archiv Plus.

Gymnastka, která získala řadu zlatých medailí a stala se jedním ze symbolů roku 1968. To byla Věra Čáslavská.

První polovina válečného roku 1944 zahrnovala několik událostí, které se staly zásadními pro další vývoj konfliktu. Spojenci se vylodili v jižní Itálii a za několik měsíců osvobodili Řím. Na východní frontě byla ukončena blokáda Leningradu a Sověti připravovali největší operaci vojenské historie s krycím názvem Bagration.

Na jeho reportáže z Norimberského procesu si rozhlasu stěžovali majitelé restaurací, protože v čase jejich vysílání zely lokály prázdnotou. Dostali radu: „instalujte do restaurací rádio“. Reportér František Gel odvysílal z Norimberka od listopadu 1945 do října 1946 přes 800 reportáží.

Je přelom dubna a května 1945. Němečtí oficíři si balí kufry, kolaboranti rovněž tak. Z východu přichází Rudá armáda, ze západu Američané. Protektorát Čechy a Morava má před sebou už jen několik dní. A Prahu čekají dramatické a pamětihodné dny květnového povstání.

Jedna z největších hvězd české pop music 60. let 20. století, rozhlasová moderátorka, vtipná glosátorka – ale také třeba ježibaba v muzikálové Rusalce nebo členka týmu pozemního personálu letecké společnosti British Airways. Tím vším byla Yvonne Přenosilová (1947 – 2023).

Ti nejpracovitější a zároveň uvědomělí dělníci získávali za komunistického režimu zvláštní vyznamenání. Mezi nejznámější patřil titul Hrdina socialistické práce. Hlasy mnohých těchto hrdinů se dochovaly v našem rozhlasovém archivu.

Reportovat dění v prvomájových průvodech byla za komunismu docela dřina. V 50. letech kvůli militaristické a výhrůžné atmosféře, která v průvodech vedle povinného „optimismu“ vládla, v letech normalizace zase kvůli neskutečné nudě, která se nad těmito pravidelnými sebepotvrzujícími rituály klenula.

Nástup vlády komunistů v únoru 1948 přinesl i politické procesy proti skutečným a často jen domnělým nepřátelům režimu. Stará známá pravda říká, že revoluce požírá vlastní děti. A tak došlo i na procesy proti vysokým funkcionářům komunistické strany. Na Slovensku je nejznámější proces proti „buržoazním nacionalistům“, který se konal před sedmdesáti lety v Bratislavě. V pořadu Archiv Plus ho připomene slovenský publicista Ján Bábik.

Před osmdesáti lety žilo Československo třemi událostmi, které spolu jen zdánlivě nesouvisely: dubnovým snížením cen mnoha druhů zboží, květnovými volbami do národních výborů a nakonec X. sjezdem Komunistické strany Československa. Jak se to odrazilo v rozhlasovém vysílání?

Krym, Donbas, Charkov, Kyjev... V poslední době o nich rozhlas vysílá téměř denně. V dalším vydání pořadu Archiv Plus jsme se podívali, co o ukrajinském území na rozhlasových vlnách znělo v minulosti. Nejstarší dochované záznamy v našem archivu, které se vážou k dnešnímu ukrajinskému území, jsou ze 30. let.

Folklorní záležitost moravského venkova, která časem nejspíš zanikne. Právě takový obraz Velikonoc nabízel Československý rozhlas posluchačům v letech socialismu. Země, která v ústavě zakotvila svobodu náboženského vyznání, ve skutečnosti nutila svým obyvatelům křesťanské svátky bez křesťanství. (Vysíláme v repríze.)

Většina jeho rozhlasových promluv vznikla ve druhé polovině 30. let. Tehdy byl Ivan Dérer na vrcholu moci – v několika prvorepublikových vládách působil jako ministr unifikací, školství a spravedlnosti. Nebyly to vysloveně silové resorty, ale Dérer si v nich odpracoval své. Zasloužil se například významně o stavbu nových škol na Slovensku. Mnozí mu měli za zlé, že zároveň dbal na sekularizaci školství. S dramatickým podzimem 1938 v politice skončil.

Jaro roku 1969. Čechoslováci jásají nad vítězstvím hokejistů nad Sověty na mistrovství světa ve Stockholmu a v Praze vytlučou výlohy Aeroflotu. Pro Moskvu je to poslední kapka: Dubčeka v čele komunistické strany nahradí Husák. Normalizace se rozběhne na plné obrátky. Lidé přesto dál chodí do práce, nakupují a jezdí na dovolenou.