V posledním dílu zimní série se vypravíme na hřebeny Jizerských hor za příběhem známým pod názvem Bílá smrt. Před mnoha lety tady trojice poutníků zabloudila ve sněhové bouři. Před výpravou se Bludičky inspirovaly protagonisty příběhu a pořádně se posilnily cukrovím a sušenými datlemi.

V obci Krásná u Pěnčína, kdysi pojmenované Šumburk, žil v 18. století věhlasný léčitel. Jeho bohatství a zvláštní léčitelské praktiky vedly ke vzniku celé řady pověstí o jeho paktech s ďáblem. Mnoho z nich má hodně společného s postavou Fausta.

Bludičky se vypravily do Miletína v Podkrkonoší, rodiště spisovatele Karla Jaromíra Erbena. Našly i opuštěný hřbitov, který inspiroval baladu Svatební košile. K výletu je dovedla balada Štědrý den z proslulé sbírky Kytice. Často až hororové příběhy přináší čtenáři specifický druh poučení o tom, jak by měl vést svůj život. Podle jednoho z životopisců autora pochází temnota v Erbenově tvorbě z dětských traumat, která se odehrála právě v Miletíně.

V Bludičkách se tentokrát Jana s Kačkou vypravily do Krkonoš, kde se zamýšlely nad náročným osudem zdejších tkalců i nad lokálními vánočními zvyky. Některé z nich sloužily k předpovídání budoucnosti.

Jana hledá vášeň hlavně v 19. století, a tak do druhého dílu adventní série prosadila výlet do Světlé pod Ještědem, místa, které inspirovalo umělecký pseudonym Johanny Rottové, známé pod jménem Karolina Světlá. Kačce se do čtení spisovatelky, kterou znala jen z hodin povinné literatury, nejdřív vůbec nechtělo. Když se ale ponořila do jednoho z jejích románů, vypravěčskému stylu Světlé propadla.

Nejznámější verzi příběhu o čarodějově učni, který se dokázal vzepřít temnému učení svého mistra, sepsal rodák z Liberce Otfried Preussler. Sám přitom podobný příběh prožil.

Hora Kozákov z dálky působí jako kompaktní kužel. Nepoučeného návštěvníka proto může překvapit, že při bližším zkoumání objeví hluboká skalnatá údolí, která ji z některých stran brázdí. Jednou z nečekaně divokých částí hory vede červená značka na kozákovskou Drábovnu. Dráboven je totiž v Českém ráji hned několik a v tomto případě se jedná o dobře chráněnou skalní místnost s okénkem a výhledem do kraje. Na přelomu 19. a 20. století ji jako úkryt využíval tajemný obyvatel.

S Malou Skálou je spjatý osud kontroverzní postavy českého kulturního života – Jarmily Glazarové. Výjimečná spisovatelka, která se zapletla s komunistickým režimem 50. let, se v Malé Skále narodila a odpočívá i na zdejším hřbitově. Na cestě do jejího rodného místa prozkoumaly Bludičky pravý břeh Jizery, ostrý kopec Na Chocholce s Orlí jeskyní na vrcholu a malou přírodní rezervaci s pravěkými přesličkami.

Bludičky zamířily do Lužických hor. Vybraly si svůj oblíbený dětský cíl, Sloní skály u Jitravy. S sebou si vzaly turistického průvodce z padesátých let, vzpomínky Simone de Beauvoir na léta dospívání, kdy cítila silný vztah k přírodě, a báseň Jiřího Wolkera.

Horská pastvina Jizerka je oblíbeným výchozím místem turistů v zimě i v létě. Už méně z nich ale ví, jak staré jsou kořeny této osady nebo co sem původně lidi přivedlo. Bludičky se sem vypravily za příběhem dobrodruha a světoběžníka Gustava Ginzela. Vzpomínky na něj sesbíral Jan Šebelka v knize s názvem Podivín, který okrášlil svět. Z knihy Bludičky vybraly nejpeprnější historky a přidaly něco vlastních zkušeností i pohled dalších dvou spisovatelů.

Údolí samoty láká návštěvníky už svým romantickým názvem a ne nadarmo. Krajina mezi Českým Švýcarskem a Lužickými horami oplývá měkkými pískovcovými skalami, ve kterých snadno vznikají nebo byly lidmi vykutány početné jeskyně. Skály poblíž obce Radvanec navíc skrývají řadu reliéfů tajemných postav.

V prvním dílu třetí série podcastu Bludičky se Jana Římanová a Kateřina Tomsová vypravily prozkoumat kraj ukrytý mezi známějším Kokořínskem, Ralskem a Českým středohořím. Pod kopci Vlhošť a Ronov se rozkládá soustava rybníků obklopených pískovcovými skalami a za krátkou procházku tu stihnete navštívit hned několik zřícenin hradů a překrásný kamenný most. Prošel tudy i Karel Hynek Mácha při své pouti v roce 1832.

Ve třetí sérii Bludiček, která začíná 16. června, se můžete opět těšit na s nadsázkou podaná historická fakta, bláznivé pověsti, autentický zpěv ptáků i funění do kopce. Cílem výprav Jany Římanové a Kateřiny Tomsové byly tentokrát hlavně severní Čechy a méně známá místa v krajině.

Jana Římanová a Hanka Veljačiková se v posledním dílu podzimní série Bludiček vydaly do brdských lesů hledat jedno zapadlé staré trampské tábořiště s boudou. U toho se rozhodly prozkoumat strašidelné, ale občas i docela vtipné trampské pověsti, které se o Brdech vypráví.

Stolová hora Ostaš ukrývá příběh, který dal Bludičkám pěkně zabrat. Na počátku se jevil jako docela nudná, běžná pověst, ale čím víc se mu snažily Jana Římanová a Hanka Veljačiková přijít na kloub, tím víc se příběh zamotával a komplikoval, jak do něj v průběhu staletí vstupovali rozliční aktéři s různými zájmy.

Na hřebenech Jestřebích hor žili odjakživa „duchaři a písmáci“, tvrdí Karel Čapek ve svých vzpomínkách na rodný kraj. Co tím měl přesně na mysli, není jisté. Tradice zvláštních duchovně založených lidí se tu však udržela dodnes. Jana Římanová a Hanka Veljačiková se vypravily po stopách zakladatele české parapsychologie a hypnotizéra Břetislava Kafky, který v kraji působil až do 60. let minulého století.

Na úpatí kopce Žaltman se propojuje hned několik příběhů. Jana Římanová a Hanka Veljačiková se do Jestřebích hor vydaly během podzimního večera zahaleného mlhou. Svou cestu začaly v Malých Svatoňovicích, kde se narodil významný český intelektuál a spisovatel Karel Čapek.

Dva démonické obličeje v mnohonásobné nadživotní velikosti shlíží z úbočí na Želízy. Lidově se jim říká Čertovy hlavy a většina turistů, kteří kolem vyráží na nedělní výlet, se nad nimi překvapivě nepodivuje. Jen někteří tuší, že jejich autorem je později světově známý sochař Václav Levý, mimo jiné pozdější učitel Josefa Václava Myslbeka. Čertovy hlavy však rozhodně nejsou jediným dílem Levého, které lze v okolních skalách nalézt.

Stráně Kokořínského dolu skrývají jeskyni, kterou na konci druhé světové války využívali jako úkryt partyzáni. Vážou se k ní strašidelné i dobrodružné příběhy o bojích posledních dní války a o osudech lidí, kteří ve skalách kdysi našli úkryt. Jedním z nich je i příběh „bláznivé učitelky“. Co je na tajemných zvěstech pravdy, se vydaly v úvodu podzimní edice podcastové série Bludičky zjišťovat Jana Římanová a Hana Veljačiková.

Jana Římanová s Kateřinou Tomsovou se v šestém dílu série Bludičky vydaly do Jizerských hor. Kačka sem jezdila na dětské tábory a vzpomínky na ně jsou podle ní stejně děsivé a bizarní jako historky spojené s jizerskohorskými pomníčky. Tyhle křížky, pamětní destičky nebo nápisy jsou rozesety v české i polské části Jizerek a o jejich historii se hodně dozvíte v Knize o Jizerských horách od Miloslava Nevrlého.

Jana Římanová s Kateřinou Tomsovou v aktuálním díle série Bludičky unikly z šedi města do Českého ráje, a to konkrétně na čedičový kopec Mužský a bývalou skalní pevnost Drábské světničky. Na začátku svého výletu se zastavily v třešňovém sadu, kde si daly poetickou chvilku, a Kačka dokonce Janě přečetla básničku ze sbírky, kterou asi nikdo jiný kromě ní v knihovně nemá.

Kateřina Tomsová a Jana Římanová se tentokrát v Bludičkách vydaly do barokní komponované krajiny kolem Jičína. Své bloudění začaly u lesní kaple Lorety, která má být kopií slavné Svaté chýše (údajný dům Panny Marie) z Itálie. Tato kaple představuje jeden z klíčových bodů Mariánské zahrady, jak se krajinné kompozici, kterou tady budoval šlechtický rod Schliků, říká.

Podcastová série Bludičky vás tentokrát zavede do pískovcových zákoutí skalního města u Hrubé skály. Je to jedna z tradičních českých horolezeckých oblastí a její součástí je i symbolický hřbitov, který původně vznikl jako památka na horolezce, kteří zahynuli v koncentračních táborech.

Jana Římanová a Kateřina Tomsová se v dalším díle podcastové série Bludičky vrátily na svá oblíbená místa na Karlštejnsku. Kačka, která miluje byliny, s nadšeným výrazem poskakovala od jednoho vzácného druhu rostliny k druhému a svou radost sdílela i s kolemjdoucím neznámým botanikem. Janu tohle botanické nadšení až zas tolik neuchvátilo, protože má radši strašidelné příběhy než herbáře.