Jan Plecháč je nejúspěšnější designér loňského roku – má titul „grand designér“ za své návrhy sklenic a váz. Mluvili jsme o skle i o tom, proč je tak málo hezkých českých předmětů.

„Důležité je, aby dům měl propojení s místem a ne vyžadovat, jestli je okno metr široké nebo dva metry široké,“ říká architekt Martin Šenberger ze studia Mar.s Architects. Projektoval už několik staveb v Krkonoších a mluvili jsme o tom, jaké stavby do horské krajiny patří a jak výstavbu regulovat. „Důležité je, aby domy byly navržené architektem a aby měly propojení s místem,“ říká Martin Šenberger.

Anna Svobodová a Ondřej Blaha navrhli rekonstrukci bytu v secesní vile v Praze-Bubenči. Navštívili jsme ho a povídali si o koláži starého a nového, o bytech obecně i o rodičovství.

Designér Tadeáš Podracký má ateliér v bývalé městské telefonní ústředně na Žižkově. V prázdné vymrzlé budově jsme seděli u radiátoru a mluvili o tom, jak tady v zimním oblečení brousí, taví plast a přemýšlí rukama.

„Starý most nebouráme, ale přesouváme. Tím ho považuji za zachráněný,“ říká architektka Iveta Torkoniaková. Odpovídá na obavy veřejnosti z toho, že zmizí ikonická konstrukce železničního mostu pod Vyšehradem.

Helena Čapková je historička umění, v Japonsku žije a vyučuje na univerzitě. Angažuje se také v záchraně památek moderní architektury, které se v Japonsku bez milosti bourají a na jejich místě se hned zase staví. „Bohužel většinou něco banálního,“ říká.

Ještě jednou Hlavák. Tentokrát s posledním žijícím autorem haly Hlavního nádraží v Praze Zdeňkem Rothbauerem. „Nikdo nepředpokládal, že by se hala měla bourat,“ říká.

Kam se vypravit za zajímavými stavbami, městy, parky? Do Kladrub nad Labem, na slovenské hrady a do šílené laboratoře současné architektury v Tiraně. A na mnoho dalších míst blízko i daleko.

Na Vánoce má být světlo spíše teplé. Na plese nemá být do modra. Večer je lepší tlumené. Architekty Jana Macháta a Michala Oklešťka světlo fascinuje a umí vytvořit i polární záři.

Vítězný návrh na přestavbu hlavního nádraží v Praze bourá část památky ze 70. let. Nabízí za to „velkorysost a radost,“ říká jedna z jeho architektek Greta Tiedje. Co je důležitější?

Brno je hlavní město požitkářství. Patří k tomu taky vánoční trhy. Jsou kultivované? A proč má brněnský drak svítící svetr? S grafickou designérkou a aktivistkou Veronikou Rut Fullerovou o vizuálním smogu – nejen o Vánocích.

Tereza Kabelková a Jiří Kabelka spolu navrhují ve studiu COSMO, ale také žijí v rekonstruovaném dejvickém bytě. Mluvili jsme s nimi o památnících v Jáchymově, ale i obkladech v jejich koupelně.

Václav Hlaváček na Pražském hradě pracoval pod všemi prezidenty: Havlem, Klausem, Zemanem i Pavlem, stihl i konec Husáka. Jeho Studio acht projektuje hradní rekonstrukce, a teď dokonce i novou přístavbu. Jak se staví na Hradě a co by potřeboval?

Architekti z Cake Houses chtějí lidem zjednodušit stavbu rodinného domu. Stačí do jejich webového formuláře naklikat počet ložnic a koupelen a projekt je (skoro) hotový.

Michal Škoda zve do Domu umění v Českých Budějovicích, který znají i ve Švýcarsku. Dělá tam výstavy nejlepších světových architektů.

Opuštěné mlýny se změnily na kulturní bod Pardubic. Využilo se i silo na obilí – uvnitř betonových zásobníků vedou chodníčky a na střeše je vyhlídková terasa. „Jsme ještě na vlně euforie,“ říkají architekti Martin Prokš a Marek Přikryl, kteří proměnu sila navrhli.

S krajinářskými architekty Markétou a Petrem Veličkovými jsme se také sešli v jednom dobrém parku. Je to park Čtyři dvory v Českých Budějovicích, který navrhli. Nic se tu nesázelo, vše vyrostlo přirozeně.

„Mám rád věci, ale trochu mě děsí, když je jich moc,“ říká designér Matyáš Barák. Do každého interiéru podle něj patří hezká váza a hezká lampa. Ale nemusí jich být dvacet.

Květoslav Syrový je dopravní inženýr, ale nenavrhuje dálnice. Spíše opatření pro chodce a cyklisty. Podílí se také na nové čtvrti bez aut v Liberci. K čemu je to dobré? A kam jezdí autem on?

Zahrady, navržené v souladu s okolní přírodou, se o sebe starají tak trochu samy. Jak si ovšem přenést do vlastní zahrady ty správné druhy? Mluvili jsme o tom s krajinářskou architektkou Terezou Rapsovou z ateliéru YYYY.

Architekt Karel Prager změnil podobu centra Prahy i dalších míst. Jsou jeho stavby smělé, nebo arogantní? A jaký byl on? Letos by se dožil právě sta let, a tak na něj v Bourání vzpomínal jeho kolega Zbyšek Stýblo.

Kamila Krejčiříková se zabývá navrhováním historických zahrad. Podle starých kronik, dopisů i fotografií ví, co se tam pěstovalo. A něco z toho je pořád v módě.

Projektant vodních staveb Tomáš Havlíček z Atelieru Fontes dává prostor vodě. Rozšiřuje koryta řek, aby se k nim dostali lidé, a ptákům umí navrhnout ptačník. A také tůňky a meandry.

Je tu barokní kaple se zahradou, hrobová místa a sad. Vše je přístupné a průchozí. „Líbí se mi, že tady není cítit tíživá atmosféra. Hraje si to s krajinou,“ říká architekt Jakub Červenka ze studia OBJEKTOR.

Architekti Alžběta Žabová a Petr Bureš mají rádi architekturu 90. let a natočili o ní podcast Mluvící objekty. „V té době byla architektura zábavná,“ říkají. Pak přišla větší kvalita a taky trochu nuda.