Maďarská sága pokračuje. Lídři unijních zemí se sejdou na mimořádné Evropské radě, aby se znovu vrátili k debatě o tom, zda poskytnou Kyjevu 50 miliard eur. Finanční injekci, která by měla být Ukrajině podávána po čtyři roky, blokuje Viktor Orbán. Podle maďarského experta Daniela Hegedüse má pro to tři důvody: „Hlavní prioritou premiéra Orbána je udržet si moc doma a zachovat svůj autokratizující režim stabilní.“

Šéf Evropské rady Charles Michel schytává přehnanou kritiku za své rozhodnutí kandidovat v červnových evropských volbách a předčasně tak odstoupit z funkce. „Michel to oznámil dostatečně brzy, aby se lídři stihli rozmyslet,“ komentuje analytik bruselského think tanku Centrum evropské politiky Eric Maurice. Mírní také obavy, že by se k vedení unijních summitů mohl dočasně dostat maďarský premiér Viktor Orbán, který bude od července předsedat Radě EU.

Česko letos slaví 20 let členství v Evropské unii. Během roku se budou konat desítky připomínkových akcí tohoto výročí. Jeho úvod ale poznamenala vyhrocená debata o tom, zda by Česko mělo začít dělat konkrétní kroky k přijetí eura, k němuž se zavázalo už při vstupu do EU v roce 2004. Zatímco opozice nebo ODS je odmítají, ve vládním táboře za ně nejvíc bojuje ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Belgie 1. ledna převezme po Španělsku předsednictví Rady Evropské unie. A bude ji čekat několik hektických měsíců před červnovými evropskými volbami. „Dochází nám čas a nezbývá ani minuta nazbyt,“ říká v nové epizodě podcastu Bruselské chlebíčky belgická novinářka Veronique Lamquinová z listu Le Soir. Předsednictví podle ní poznamenají i blížící se belgické parlamentní volby, které proběhnou současně s těmi evropskými.

Konflikty na Ukrajině a Blízkém východě budou opět na programu nadcházející Evropské rady v Bruselu. Nejsou ale jedinými ohnisky, která se na půdě unijních institucí řeší. Zahraniční dimenzi evropské politiky má na starosti Politický a bezpečnostní výbor (COPS), Česko v něm zastupuje Jitka Látal Znamenáčková. „Srdcem výboru a jeho zaměřením, jsou místa ve světě, kde jsou konflikty,“ říká velvyslankyně v novém díle podcastu Bruselské chlebíčky.

Před rokem otřásl Evropským parlamentem obří korupční skandál. Kvůli aféře Katargate padla jeho místopředsedkyně Eva Kailiová a spolu s ní skončili ve vazbě další podezřelí spojení s touto unijní institucí. U obviněných se našly doslova pytle plné peněz. Podezřelé z korumpování europoslanců jsou státy jako Katar nebo Maroko. „V porovnání se silou toho skandálu jsou přijaté změny a reformy nedostatečné,“ soudí Shari Hindsová z bruselské pobočky Transparency International.

I přes nárůst protiukrajinských nálad v některých členských státech se vojenská pomoc Severoatlantické aliance zatím nedrolí. Myslí si to velvyslanec Slovenska při NATO Peter Bátor i jeho kolega, diplomat Michal Adam. „Není to o tom, že by 32 států NATO každý den stejným způsobem poskytovalo pomoc Ukrajině. Ono se to vždy skládá jako skládačka. Když jeden stát na nějakou dobu trochu sníží svoji pomoc, není to nic nového,“ vysvětluje Bátor v nové epizodě Bruselských chlebíčků.

Rusko, vzestup krajní pravice či kombinace dezinformací a umělé inteligence. Všechny tyto faktory se podílejí na ohrožení svobody a demokracie v Evropské unii. Shodují se na tom místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová z hnutí ANO i herečka a bývalá diplomatka Magda Vášáryová ve speciální epizodě podcastu Bruselské chlebíčky, které jsme natočili živě s publikem v pražském Divadle Na zábradlí při příležitosti výročí 17. listopadu.

Tři čtvrtě roku před evropskými volbami si už nejsilnější české politické strany vybraly své volební lídry a koalice Spolu se nakonec dohodla, že spolu půjde i do nich. A nebude to jediné volební spojenectví. Trojice autorů Bruselských chlebíčků proto podrobila tuto první fázi příprav na eurovolby 2024 důkladnému rozboru. Kromě spousty postřehů ze zákulisí a zajímavých souvislostí si všímá i jedné pozitivní změny: na přední místa kandidátek se prosadilo dost žen.

Evropská komise ve středu představí velkou zprávu o pokrocích kandidátských států na cestě do Evropské unie. Podle expertů z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Jany Juzové a Žigy Faktora se unijní exekutiva bude velmi snažit prezentovat hodnocení optimisticky – zejména v případě Ukrajiny. „I pokud ty podmínky nebudou splněny na sto procent, tak komise bude mít snahu spíše vyzdvihnout úsilí a pokroky,“ předpovídá Jana Juzová v nové epizodě podcastu Bruselské chlebíčky.

Evropská unie připravuje 12. balík protiruských sankcí kvůli válečné agresi na Ukrajině. Ten zatím poslední přijala letos v červnu. O nové sadě restrikcí začala unie jednat v těchto dnech a chce ji mít schválenou do konce roku. Česko tam podle vrchního ředitele ministerstva zahraničí Davida Koneckého prosazuje zařazení šesti lidí, které má na národním sankčním seznamu. „Pracujeme na tom, ale bude to rozhodnutí 27 členských zemí EU,“ říká v podcastu Bruselské chlebíčky.

Evropská unie má tradičně na Blízkém východě speciální roli a mohla by v budoucnu sehrát roli i při mírových vyjednáváních, věří expert na EU a Blízký východ z think tanku CEPS James Moran, který v minulosti působil i jako velvyslanec EU v Egyptě či Jordánsku. Teď v době války mají ale v Izraeli primát Spojené státy. Evropské výzvy ke zdrženlivosti by proto měly být dobře koordinované s Američany, říká v nejnovější epizodě Bruselských chlebíčků.

Česká republika měla po revoluci vizi přechodu na tržní hospodářství a vstupu do Evropské unie a NATO. „Dneska takovouto vizi, která by nás měla posunout dál a sjednotí se na ní většina lidí, nemáme,“ upozorňuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Tato chybějící idea kam dál má pak negativní dopady i na ekonomiku. Jak se to konkrétně projevuje na trhu práce nebo na unií ražené dekarbonizaci hospodářství?

V neděli se konají parlamentní volby v Polsku. Výsledek souboje mezi vládními konzervativci Jaroslawa Kaczyńského a opozicí vedenou expremiérem a bývalým šéfem Evropské rady Donaldem Tuskem bude důležitý také pro Evropskou unii. Určí totiž i to, zda budou pokračovat spory mezi Varšavou a Bruselem o polské soudní reformy nebo silné napětí ve vztazích s Berlínem. „Tentokrát se hraje skutečně o hodně,“ upozorňuje z Polska analytik Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška.

V Evropském parlamentu promluví ve středu po téměř desetileté pauze český prezident. Naposledy této příležitosti využil Miloš Zeman. „Prezident jede představit Českou republiku jako aktivního evropského hráče,“ říká o plánované cestě ředitel hradního zahraničního odboru Jaroslav Zajíček, host nejnovější epizody podcastu Bruselské chlebíčky.

Slováci jdou tento týden k volbám. Jejich hlasování rozhodne nejen o dalším vnitropolitickém vývoji země, ale výsledek bude důležitý i pro EU. Pokud by se k moci vrátil hlavní favorit voleb, bývalý premiér Robert Fico, mohlo by to zkomplikovat další unijní pomoc Ukrajině nebo posílit protibruselské křídlo v sedmadvacítce. Slovenský novinář Andrej Matišák, ale tak výrazný obrat ve slovenské unijní politice nečeká.

Válka na Ukrajině změnila v Evropské unii pohled na Rusko a jeho hrozby. Šíření dezinformací se EU sice věnovala už před aktuální ruskou agresí, boj s ním ale mezi hlavní priority nepatřil. To se teď podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Dominika Presla změnilo. Jak a nakolik můžou dezinformace ovlivnit nastávající důležité volby v Evropě, to rozebírá další epizoda Bruselských chlebíčků, jejichž host si boj s dezinformacemi v praxi vyzkoušel i v české státní správě.

Předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou čeká poslední ostře sledovaný projev o stavu unie v tomto volebním období. Ve středu ho pronese k europoslancům ve Štrasburku. Vyslechnou si ho i europoslanci Luděk Niedermayer (TOP 09) a Mikuláš Peksa (Piráti). „Chtěl bych v projevu slyšet, jakým způsobem se nám podařilo odbourat závislost na fosilních palivech,“ doufá Peksa. Pro Niedermayera je zase zásadní téma ekonomiky. Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.

Unijní instituce po měsíčních prázdninách pomalu ožívají. A v budově Stálého zastoupení Česka při Evropské unii se mezitím zabydlela staronová tvář – Alice Krutilová. Dění v EU se věnuje dlouhodobě, nyní se stala novou mluvčí stálého zastoupení v Bruselu. „Bruselská novinářská bublina je obrovská kontinuální síť networkingů a káv, kde si všichni vyměňují informace a drby,“ říká v nové epizodě Bruselských chlebíčků.

Česká republika má v Bruselu novou velvyslankyni ve výboru COREPER I Lucii Šestákovou. V unijní metropoli patřila k tahounům týmu na stálém zastoupení, který měl vloni na starosti české předsednictví. Teď se posunula do nejvyšší diplomatické ligy v EU. Po několika měsících v nové funkci tvrdí, že úspěšně zvládnuté předsednictví dodalo Česku v Bruselu větší váhu a v těchto Bruselských chlebíčcích to dokládá například děním kolem sporné normy Euro 7.

První české předsednictví v Evropské unii v roce 2009 přispělo navzdory svému rozpačitému průběhu k výraznému nárůstu popularity unie v Česku. To loňské druhé – navzdory všem svým všeobecně uznávaným úspěchům – podle průzkumu STEMu výrazněji pozitivnější vnímání EU u nás nepřineslo. To samé platí o vztahu k euru, které si přeje stále ani ne čtvrtina Čechů. Proč a co se s tím dá dělat? O tom jsou tyto letní Bruselské chlebíčky s „dělníkem evropské integrace“ Radkem Špicarem.

Ministerstvo životního prostředí si i přes kritiku dál stojí za programem dotací na komplexní zateplování Oprav dům po babičce. Na dotaz Českého rozhlasu potvrdilo, že žádné výraznější změny neplánuje. Program vyvolal kritiku mimo jiné kvůli objemu prostředků, které chce ministerstvo vyhradit z evropských peněz. „Můžeme to otočit i pozitivně, pozornost pro potřebné opravy budov je nyní vysoká,“ říká poradce ministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) Martin Sedlák.

Přeběhy eurokomisařů daleko před koncem funkčního období na posty mimo komisi nejsou ničím mimořádným a docházelo k nim i v minulosti. Hostem Bruselských chlebíčků je šéfredaktorka serveru Euractiv Aneta Zachová. Plánované odchody dvou výkonných místopředsedů podle ní nemusí šéfku komise Ursulu von der Leyenovou poškodit. „Samozřejmě se objeví kritika, že se jí rozpadá tým pod rukama, ale na druhou stranu by to mohlo vést i k jejímu posílení,“ uvedla Zachová.

Ursula von der Leyenová prohlásila svou Evropskou komisi za komisi geopolitickou. Za důležitého geopolitického hráče by chtěli mít Evropskou unii také lídři Německa nebo Francie. Politický geograf Michael Romancov v Bruselských chlebíčcích ale upozorňuje, že to zatím funguje hlavně v ekonomické oblasti. V zahraniční politice a bezpečnostních otázkách EU silná není. Proč a jak by to šlo změnit? Tomu se věnuje letní vydání našeho podcastu.

Česká média podle víc než dvou třetin lidí příliš straní vládě nebo opozici. Vyplývá to ze společného výzkumu agentury STEM a Institutu EUROPEUM, do kterého měly Bruselské chlebíčky možnost jako první nahlédnout. Data potvrzují setrvalý trend klesající důvěry v média, Česko je na tom v některých ohledech hůře než Polsko nebo Slovensko. Podle expertky na média Alice Němcové Tejkalové z FSV UK v Praze to souvisí krom jiného s útoky politiků na novináře.