Většina kandidátů na nové evropské komisaře zatím úspěšně prošla při veřejných slyšeních ve výborech Evropského parlamentu, a to včetně českého uchazeče Jozefa Síkely. Zelenou od europoslanců zatím nedostal jen Maďar Olivér Várhelyi. „U něj hraje velmi výraznou roli i politika,“ upozorňuje ve speciální epizodě Bruselských chlebíčků Barbora Pištorová z webu Euractiv.cz.

Tento týden se rozhodne o novém americkém prezidentovi. Nebo prezidentce. Američané ve volbách určí, zda se do Bílého domu vrátí Donald Trump, nebo v něm povýší současná viceprezidentka Kamala Harrisová. Transatlantické vztahy ale podle odborníka na zahraniční politiku USA Jana Hornáta zásadní obrat nečeká, ať zvítězí kdokoli. „Bude se z nich vytrácet duše a budou spíš pragmatické,“ předpovídá důsledky voleb pro postoj Spojených států k Evropě.

Množství kybernetických útoků proti státním institucím i soukromým společnostem po celé Evropské unii roste, a to hlavně od začátku ruské války proti Ukrajině. Členské státy se ale podle ředitele Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) Lukáše Kintra mezi sebou liší ve schopnosti útoky efektivně odvracet. „Česká republika je v této oblasti dlouhodobě vnímána jako lídr,“ říká v podcastu Bruselské chlebíčky.

Hungary is a hot EU topic again. In the middle of its EU presidency, Prime Minister Viktor Orbán sparked heated debates in the European Parliament with his appearances in Strasbourg. An ongoing blocking of aid to Ukraine, attacks on Brussels or Hungary's contacts with Moscow do not leave EU politicians calm. „Whatever Russia wants, he is fine with that,“ says leading Hungarian investigative journalist Szabolcs Panyi in this special English edition of Brussels Bites podcast.

Kolem Maďarska je v EU znovu živo. V polovině jeho unijního předsednictví vyvolal premiér Viktor Orbán svými vystoupeními ve Štrasburku vzrušenou debatu v Evropském parlamentu. Unijní politiky nenechává v klidu pokračující blokování pomoci Ukrajině ani maďarské kontakty s Moskvou. „Cokoli Rusko chce, s tím on nemá problém,“ říká přední maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi, který se zaměřuje právě na Orbánovu politiku.

Automobilový průmysl v Evropě se potýká s problémy. Prodeje evropských automobilek padají, mimo jiné kvůli silné čínské konkurenci. Bývalý šéf Asociace evropských výrobců automobilů Ivan Hodáč vidí příčiny částečně v přísné legislativě Evropské unie na snižování emisí. „Regulační rámec byl nastaven špatně a možná, že automobilky měly víc bojovat. Neuvědomovaly si, že to prostě nesplní,“ říká. Evropské podniky podle něj také technologicky zaspaly.

Takzvané grilování kandidáta na eurokomisaře Jozefa Síkely za STAN bude v první polovině listopadu. Až europarlament posvětí jeho úlohu v nové Komisi, pustí se do práce, a to s novým týmem a kabinetem. Ještě ale není jasné, jak přesně ho bude moct sestavit. Síkela čeká na pravidla předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové, vysvětluje náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL) a vedoucí Zastoupení Evropské komise Monika Ladmanová.

Jedním z hlavních úkolů Jozefa Síkely (STAN), pokud se stane eurokomisařem pro mezinárodní partnerství, bude řídit unijní projekt Global Gateway. Jím chce EU čelit rozpínání Číny v Africe, Asii nebo Latinské Americe. Zatím tato iniciativa ale výrazně zaostává za svými ambicemi. A to není jediný problém, se kterým se u ní Síkela bude muset vyrovnat. „Trošku to zavání neokolonialismem,“ říká odbornice na tento projekt Zuzana Krulichová z institutu Europeum.

Kandidátům na eurokomisaře, včetně končícího ministra průmyslu Jozefa Síkely za hnutí STAN, začíná náročné období. Musí se důkladně připravit na veřejná slyšení v Evropském parlamentu a také začít skládat svůj tým – v první řadě vybrat šéfa či šéfku svého kabinetu. „Chce to těžkou váhu, někoho, koho všichni znají, koho respektují,“ říká bývalý eurokomisař Pavel Telička. Kvalitní tým odborníků, kteří jsou silně komunikačně vybavení, je podle něho základ.

Evropská unie řeší, jak v následujících letech změnit svoje fungování a jestli přibrat nové členy. Část sedmadvacítky chce tyto dva procesy spojit, část je proti tomu. Politolog francouzského Institutu Jacquese Delorse a ředitel dijonské odbočky prestižního centra Sciences Po Lukáš Macek je zastáncem třetí cesty a v nejnovější epizodě Bruselských chlebíčků přichází i s hodně neotřelým nápadem, jak Unii reformovat.

Postavení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové zůstává podle šéfa bruselské sekce institutu Europeum Žigy Faktora silné. Nic na tom nemění ani fakt, že členské státy ignorovaly její žádost, aby na posty nových eurokomisařů navrhly dva kandidáty: muže a ženu. „Jakékoli posilování Evropské komise mimo vymezení, které jí dovolují zakládající smlouvy, je něco, na co musí členské země reagovat. Ale nejsou to naschvály vůči von der Leyenové,“ říká Žiga Faktor.

Evropské státy a další spojenci nedělají dost pro podporu Ukrajiny, která se už skoro tisíc dnů brání ruské invazi. Měli by dělat víc, shodla se většina účastníků prestižní mezinárodní bezpečnostní konference GLOBSEC, která se konala v Praze. „Momentálně je úzké hrdlo mezi tím, co se Ukrajině slíbí, a tím, co se skutečně dodá,“ tvrdí unijní ambasadorka v Kyjevě Katarína Mathernová.

Větší ekonomická konkurenceschopnost je jedním z hlavních cílů Evropské unie do dalších let. Ztrácí totiž na USA, Čínu i další světové hráče. „Obávám se, že v některých sektorech nám ten vlak už ujel, a jsem zvědavá, jestli ho budeme umět chytit,“ říká europoslankyně Klára Dostálová (ANO). V nejnovějších Bruselských chlebíčcích řeší toto klíčové unijní téma s Luďkem Niedermayerem (TOP 09). A na konci spolu svedou zásadní spor o nejcitlivější český politický problém dneška.

Migrace bude i v příštích pěti letech patřit mezi hlavní témata politiky Evropské unie. Mluvit se bude mimo jiné o snahách některých členských států prosadit přesouvání migrantů do azylových center v třetích zemích. Zda je to správná cesta, hodnotí v nové epizodě Bruselských chlebíčků europoslankyně Markéta Gregorová z Pirátské strany a její kolegyně Nikola Bartůšek z hnutí Přísaha.

Podpora demokracie a dodržování principů právního státu mají patřit k prioritám Evropské unie na dalších pět let. Tyto hodnoty chce prosazovat ve světě. Opomíjet ale nesmí ani „vlastní dvorek“, protože vláda práva v některých členských zemích stále pokulhává, a to nejvíc v Maďarsku. Ukázala to i červencová zpráva Evropské komise o stavu právního státu v EU. Europoslanci Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a Ondřej Dostál (Stačilo!) se ovšem na postoji EU vůči Orbánovi neshodnou.

Členové maďarské vlády v tomto pololetí předsedají ministerským radám Evropské unie. Jenže po nedávných cestách premiéra Viktora Orbána u jednacího stolu místo svých protějšků potkávají spíše úředníky. Nebývalou reakci zvolila také Evropská komise. Maďarsko se musí vypořádat s „trestem“ za narušení důvěryhodnosti EU. Jaká bude odezva z Budapešti, nastiňuje Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky.

Muniční iniciativa, prezident Petr Pavel, barokní kostely i videohry. To vše je součást české kulturní diplomacie, složky zahraniční politiky, kterou často opomíjí nejen politická reprezentace. Její význam zůstává neznámý také veřejnosti, přitom právě na ni cílí. Jak se liší strategie kulturní diplomacie v unijní sedmadvacítce, vysvětlují ředitelka Českých center Jitka Pánek Jurková a akademička Eliška Tomalová.

Evropský parlament jasnou většinou schválil Ursulu von der Leyenovou předsedkyní Evropské komise na dalších pět let. Do funkce ji potvrdilo 401 europoslanců, tedy výrazně víc než v roce 2019. Bruselské chlebíčky sledovaly její volbu přímo ve Štrasburku a přinášejí postřehy ze zákulisí a komentáře europoslanců. Co a komu za své zvolení von der Leyenová slíbila a na co se zaměří její nová Komise?

„Evropská témata se budou ve veřejném prostoru objevovat častěji,“ myslí si výkonný ředitel Institutu Europeum Martin Vokálek. Zásluhu na tom mají mít zvolení europoslanci, kteří se v tomto týdnu poprvé schází na plenárním zasedání ve Štrasburku. Mandát totiž získali nejen politici „tradičního rázu“, ale také výrazné osobnosti s neotřelou rétorikou. Co od nového Evropského parlamentu čekat?

Generální tajemník Severoatlantické aliance musí umět čelit všem tlakům a rychle reagovat na nenadálé situace. Jensi Stoltenbergovi se to podle velvyslance Česka při NATO Jakuba Landovského dařilo. „Doufám, že Mark Rutte v tom bude minimálně stejně úspěšný jako Stoltenberg,“ říká Landovský před odletem na summit NATO, který začne ve středu ve Washingtonu.

Spojené království čekají tento týden parlamentní volby a po nich nejspíš velké politické zemětřesení. Po 14 letech skončí podle průzkumů vláda konzervativců, kteří Británii vyvedli z EU, a u moci je vystřídají opoziční labouristé. Brexit a vztahy s Unií v těchto volbách už nejsou tématem. „Současně to téma ale prostoupilo do všech politických a společenských problémů země, které jsou nemalé,“ upozorňuje čerstvý ústavní soudce a profesor Cardiffské univerzity Jiří Přibáň.

Summit Evropské unie se tento týden napodruhé pokusí najít shodu na obsazení křesel v čele vrcholných unijních institucí. První pokus na neformální večeři lídrů v Bruselu před týdnem ji nepřinesl, i když čtveřice kandidátů je jasná. Souhlasí s nimi i Česko, jak v Bruselských chlebíčcích prozrazuje nejvyšší český úředník přes EU Štěpán Černý. Prostřednictvím něj vás vezmeme do zákulisí vyjednávání o tzv. top jobech i delikátního lobbování za portfolio pro českého eurokomisaře.

Sotva byly sečteny hlasy v evropských volbách, nově zvolení europoslanci už pomalu nasedali do letadla směr Brusel s cílem rychle se zorientovat a navázat důležitá spojenectví. V Evropském parlamentu se v těchto dnech totiž rýsují základy nových frakcí, ve kterých europoslanci zakotví na příštích pět let. Zůstanou čeští matadoři ve stejných politických rodinách jako doposud? A kam se vrhnou nováčci?

Výběr nových europoslanců je za námi. Podle očekávání přinesl posílení evropské pravice a krajní pravice a oslabení liberálů a zelených. Nejnovější Bruselské chlebíčky přímo z Evropského parlamentu vás vezmou do zákulisí vyhlašování výsledků eurovoleb a ke všemu, co se dělo kolem něj. A byla to velká show. „Ukazuje to, jak důležitý je tento moment,“ poznamenává jeden z hostů speciálního dílu podcastu, francouzský zpravodaj Thibault Maillet.