„Zaměstnanci s nízkou výplatu mají tak vysoké daně a odvody, že je to nemotivuje pracovat. Například bezdětný člověk s polovinou průměrné mzdy odevzdá na všech poplatcích 36 % jeho nákladů,“ uvádí sociolog Daniel Prokop závěry výzkumu PAQ Research, podle nějž by změny v danění nízkých příjmů a zvyšování slevy na poplatníka podpořily ekonomický růst. Náklady návrhu, který by z rozpočtu ukrojil 16 miliard, by částečně vyvažovala už jen úspora na sociálních dávkách.

Proč demokraté ztratili nízkopříjmové voliče? Ačkoli mzdy Američanům už rostou rychleji než inflace, loňským rokem skončily programy zavedené při pandemii covidu, které z chudoby vytáhly mj. 8 milionů dětí. „Programy byly možná moc ambiciózní, a když je necháte vyprchat v posledním roce, tak se reálně zhorší životní úroveň. Myslím si, že za toto byli potrestaní,“ spojuje sociolog Daniel Prokop výsledek voleb s omezením rozšířených slev na poplatníka či zdravotního pojištění.

Na všeobecné střední školy se z 9. tříd dostane pětina žáků, poptávka je přitom v některých krajích více než dvojnásobná. „Trh práce se změní a poptávka bude ještě větší, protože rodiče si uvědomí, že ta flexibilita je potřeba,“ míní sociolog Daniel Prokop. Na dostupnosti gymnázií se podepisuje nízký podíl v rozpočtovém určení daní. „Kraje dávají na střední školství zhruba 10-20 % svého rozpočtu, takže ta 4 % neodpovídají tomu, jakou důležitost má v rozpočtu,“ poukazuje.

Zdravotnictvím hýbe téma úhrad za péči pro příští rok, kvůli kterým chystali praktičtí lékaři protest. „Pojďme dát větší úhrady za samotné výkony, které vedou k prevenci, aby výplata praktiků byla založená na tom, jestli prevenci maximalizují,“ vyzývá sociolog Daniel Prokop. Vyplácení nemocenské by spolu s odvody přesunul z beder státu na pojišťovny. „Jeden z největších nákladů zanedbané prevence nehradí pojišťovny, ale někdo, kdo nemůže tu prevenci ovlivnit?“ poukazuje.

Po kritice původního plánu na růst platů politiků navrhuje ministr Jurečka zvýšení poloviční, o 6,9 %. To odpovídá průměrnému růstu výdělků, od nichž se platy ústavních činitelů odvozují. „Když to na pět let zmrazíte a pak se k tomu propočtu vrátíte, tak vám tam najednou vylítne takové velké procento,“ vysvětluje symbolický přešlap ekonomka Jana Klímová. Oproti tomu státní zaměstnanci vyjednávají zvlášť o tarifech i odměnách a objem platů se jim pro letošek dokonce snižoval.

Na splnění slibů ze svého programového prohlášení má vláda Petra Fialy (ODS) už jen rok. Jak si vede v oblastech, jako je zaměstnanost nebo školství? A jaké provedla změny v dávkových a daňových systémech? „Na straně dávek se zvýšil příspěvek na péči, což je dobře. A na straně daní se moc nezměnilo, protože třeba slevy na děti stagnují. Dneska je sleva na první dítě zhruba něco přes 15 tisíc. Její hodnota je tak výrazně nižší než třeba v roce 2009,“ konstatuje Daniel Prokop.

Od 1. října začala platit nová pravidla, která přinesla novela insolvenčního zákona. Důležitou změnou je doba oddlužení, která se zkracuje na tři roky pro všechny. „Je to změna k lepšímu, protože pro některé dlužníky už ty tři roky platily – pro důchodce, ale i pro dlužníky, kteří byli OSVČ nebo podnikatelé, takže je to sladění délky. Zároveň je dobré se zabývat tím, že máme pořád 400 tisíc lidí v neřešitelných exekucích. Často jsou tam od roku 2010,“ říká Daniel Prokop.

České domácnosti se pomalu vzpamatovávají z inflačního šoku. Průměrná domácnost ušetří v měsíci skoro 7 tisíc, třetina z nich ovšem neuspoří vůbec nic. „Nebyli jsme schopni udělat změny, které by pomohly lidem, kteří jsou nuceni hodně redukovat spotřebu,“ poukazuje Daniel Prokop zejména na slevu na poplatníka, která se 15 let nezvýšila. „Díky tomu se skrytě zvyšuje zdanění práce, zejména nízkopříjmové, a brzdí to prosperitu spodní části zaměstnanců,“ dodává sociolog.

Humanitární pomoc míří po povodních ke konkrétním domácnostem. „Spousta rodin vám řekne, i když mají vyplavený barák: nechceme pomoct, jsme pojištění, běžte za těmi, kteří to potřebují víc,“ všímá si ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni, který vybral už 100 milionů. „Doufáme, že se částka aspoň zdvojnásobí, abychom měli s čím pracovat. Zdá se to jako velká částka, ale když to vydělíte počtem lidí, kteří přišli o domy a majetky, není to tak moc,“ dodává.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) chce na příští rok zvýšit program podpory dostupného bydlení o sedm miliard korun. „Ve velké části republiky je málo obecního a sociální bydlení. Obce by to pro chudší občany měly zřizovat, ale když to neudělají, tak ti lidé bydlí v komerčních bytech nebo na ubytovnách – hodně často předražených – a stát to zaplatí příspěvky na bydlení,“ tvrdí sociolog Daniel Prokop.

Reformy osnov základních škol či vzdělávání učitelů vznikají za trvalého poklesu podílu vzdělávání na výdajích státního rozpočtu, což může poznamenat jejich kvalitu. Oproti roku 2020 ministerstvo školství reálně zchudlo o 32 miliard. „Na všechny reformy potřebujeme také peníze, jinak začnou stagnovat. Už vidíme, že třeba reforma obsahu, co se učí ve školách, se bohužel podle mého názoru roztříštila mezi různé lidi, kteří to dělají na dohodu,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop.

Děti chodí na obědy častěji a jedí zdravěji, pokud na nich nemusí šetřit. Programy dotovaných obědů v Česku existují, pokud se však chceme vyvarovat stigmatizaci dětí, měli bychom je rozšířit alespoň pro spodní desetinu až pětinu rodin. „Když to míří jen na výsek těch úplně nejchudších, vzniká u části učitelů, chudých pracujících, pocit nespravedlnosti,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop. Výzkum PAQ Research také ukazuje, že takové programy prospívají i socializaci ve škole.

Sociolog Daniel Prokop si pochvaluje sestup tendence omezovat spotřebu, která je za poslední tři měsíce viditelná. „Spotřeba domácností, poptávka, na jaře konečně vzrostla,“ vysvětluje Prokop. To pravděpodobně povede k růstu HDP, které od pandemie COVID-19 stagnuje. Krize v Čechách trvají podle Prokopa déle než v zahraničí, a to mimo jiné i kvůli daňovým změnám. Ty neulevily chudší části společnosti, superhrubá mzda naopak pomohla té bohaté.

Nárůst voličů euroskeptických stran v chudších regionech je signál pro regionální politiku. „Byly to do veliké míry protestní hlasy,“ vysvětluje výsledek voleb do Evropského parlamentu sociolog Daniel Prokop. Podtrhuje souvislost mezi chudobou a vzdělávací neúspěšností. „Financování školství v Čechách vůbec nereflektuje sociální zátěž regionů a škol,“ dodává. Financovat školy a regiony na míru, tzv. indexové financování, by mohlo být přínosné pro všechny.

Ekonomická krize z přelomu let 2022–23 nevynulovala nárůst podpory Evropské unie daný obavou z Ruska, na původní hodnotu ovšem klesla u skupin obyvatelstva nejvíce zasažených inflací. V Česku panuje mýtus, že lidé bez kapitálu jsou sympatizanty autoritářské vlády, podle Daniela Prokopa ale spíš rezignovali na smysl demokracie. „S tím jde bojovat a rozkládat náklady ekonomických krizí do větší části společnosti: změnami v dávkách, daních, dostupnosti podpor,“ tvrdí sociolog.

Dlouhodobě nejhorších výsledků v indikátorech prosperity má Česko v oblasti bydlení. Byty za posledních 5 let zdražily o dvě třetiny. „Ceny jsou plus mínus stejné jako v okolních zemích, ale kupní síla je u nás nižší, a tím se stává nedostupné,“ říká ekonomická analytička Jana Klímová s tím, že se zvedají i dosud podprůměrné ceny nájmů. Západ Češi dohnali v cenách potravin, které rostly s inflací. „Vyletěla mnohem výš než ve většině okolních zemí a pomaleji klesala,“ uvádí.

Digitalizace sice proces přijímacího řízení na střední školy usnadnila i méně vzdělaným rodičům, odvahu dát děti na gymnázium mají však nadále spíš ti bohatší. „Děti, které jsou talentované, ale z chudších poměrů, tak jdou na horší školy,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop na fakt, že ačkoli se tři čtvrtiny dětí dostaly na preferovanou školu, jen 15 % mělo jako první volbu všeobecné gymnázium kvůli předpokladu, že se nemohou dostat. Na přetlak doplatili deváťáci v Praze.

Reforma, která je daná růstem důchodového věku, se snaží udžet více lidí na pracovním trhu. „Současných důchodců se reforma netýká vůbec,“ vysvětluje Prokop. Sociolog kritizuje návrh na zvýšení odvodů pro bezdětné, navrhuje zvyšovat spotřební daň a daň z majetku. „Stát by měl oceňovat péči o děti,“ tvrdí. Uvítal by dostupnější školy a školky. Jakým způsobem by se měly změnit slevy na děti? Co může přinést důchodová reforma a jaké jsou zádrhely v současném důchodovém systému?

Částečně za pravdu odborům dává ekonomka Jana Klímová v kritice výše minimální mzdy, poukazuje však, že zaměstnanci v Česku tratí kvůli pozici subdodavatelů. „Hodnota, která na ně připadá, když si to podělíte hodnotou toho, co vyrábí, je prostě nízká,“ vysvětluje. Mohly by českou ekonomiku nakopnout start-upy? Jak se liší plán Pirátů například na podporu zkrácených úvazků od návrhů Národní ekonomické rady vlády? A co si o tom všem myslí Václav Klaus?

Dánským modelem Flexicurity, ve kterém se výpovědní doba váže na počet odpracovaných let, se český návrh zkrácení výpovědní lhůty s prodloužením doby zkušební inspiruje jen málo. Flexibilitu umožňuje jen zaměstnavatelům, systém podpory v nezaměstnanosti nijak nezlepšuje. „Firmy, které tu flexibilitu budou využívat, by měly z velké části platit úřady práce,“ poukazuje Daniel Prokop na podobnou praxi v zahraničí. Jaké klady a zápory nese návrh sloučení sociálních dávek?

Kraje, stejně jako obce, dostávají peníze z daní. Tyto finance je třeba rozdělit podle klíče, který u krajů doposud nebyl jasně daný. Asociace krajů ČR přišla s novým návrhem, který zohledňuje například počty lidí studujících na středních školách. Chudým krajům se ale peníze ještě sníží, logika klíče není dobře nastavená. „Je třeba si ujasnit, co po krajích chceme, a podle toho klíč předělat,“ zdůrazňuje Daniel Prokop. Další změna by byla potřebná u dani z nemovitosti.

Český daňově-odvodový systém silně spoléhá na zdanění zaměstnanecké práce, tvrdí analýza společnost PAQ Research. Podle sociologa Daniela Prokopa asi 55 procent daňového mixu je v Česku danění práce, naopak minimum jde ze zdanění majetku. „V rámci práce hodně daníme zaměstnaneckou. Vedle toho máme výrazně méně daněné dohody o provedení práce a část kancelářských OSVČ,“ říká Prokop s tím, že zaměstnancům bereme hodně peněz, což motivuje k šedé ekonomice a tzv. švarcsystému.

Ekonomická situace domácností v Česku zažívá poprvé od roku 2022, kdy začalo zdražování, drobné zlepšení, a to ve všech ukazatelích. Říká to sociolog Daniel Prokop, podle kterého domácnosti v průměrů ušetří přes šest tisíc korun. „To je víc než před rokem, ale před dvěma lety ušetřily domácnosti osm tisíc. Je vidět, že se situace zlepšuje, ale zejména u chudších rodin s dětmi se zlepšuje relativně pomalu.“ Jak vypadá ekonomická situace u seniorů?

Počet obyvatel Česka loni stoupl z 10 milionů 830 tisíc na 10 milionů 900 tisíc obyvatel. Uvedl to Český statistický úřad. Jenže nárůst zajistila migrace, narozených dětí ubylo. „Klesá počet rodičů v generaci, která má děti. Máme silnou generaci, které je 35 až 50 let, těch je třeba 150 tisíc na ročník. A teď přichází generace, která se narodila v 90. letech a kterých je třeba jenom 90 tisíc,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop, podle kterého se porodnost bude ještě snižovat.