Zažily sesuvy půdy, vřelý kontakt s místními lidmi i nádherné hvězdné noci. Hikerky Martina Merisi a Michaela Hrdá přešly jako vůbec první lidé na světě novou stezku Pamir Trail, více než 1330 km dlouhou trasu horami Tádžikistánu. Trvalo jim to 69 dní.

Francouzské městečko Deauville platí už od 19. století za vyhlášenou lokalitu, a to hlavně pro obyvatele Paříže. Od hlavního města je to totiž nejbližší dostupná pláž. Lákadlem není ale jen moře, do Normandie se jezdí taky za dobrým jídlem nebo za kulturou. Zdejší střídavé počasí a proměnlivost světla a barev totiž poskytuje jedinečnou inspiraci umělcům, kteří se sem už 15 let sjíždějí na festival fotografie nazvaný Planches-contact.

Hrad Šostýn trůní na vrcholku kopce nad Kopřivnicí. K hradnímu areálu si můžete udělat příjemnou procházku, třeba cestou od městského koupaliště. Průzkum hradu zvládne turista i díky naučným tabulím.

Kdo v něm žil a proč? Proč tohle místo zaniklo? Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

Tok řeky v dnešních Rosicích nad Labem vypadal v minulosti zcela jinak. Na březích dokonce stával hrad. Obyvatelé Ohrazenic se navíc museli často bránit divoké zvěři a oblast Studánky patřila do rozsáhlé rybniční soustavy Pernštejnů.

V libanonském Bejrútu můžete v posledních týdnech prakticky všude narazit na lidi vysídlené z jiných částí země, hlavně z jihu. Většinou se před izraelským bombardováním uchýlili do škol a center, které pro ně vytvořily humanitární organizace. Nemálo jich ale přespává i jen tak v ulicích. Jejich osudy ale můžou být také inspirací, a třeba i chutnou. Dokazuje to bejrútské bistro s rychlým občerstvením, které nabízí místní pochoutku zvanou kibbe.

Říká, že se stavbami je to jako s dětmi a že miluje osamělé běžce v kultuře. David Vávra je pražský rodák, obyvatel čtvrti Braník. Je synem architekta Zdeňka Vávry, vystudoval ČVUT a absolvoval například stáž v Paříži. Spoluzaložil kdysi divadlo Sklep. Byl průvodcem a je průvodcem pořady Šumná města a Šumné stopy a autorem mnoha architektonických návrhů.

Magazín Vltavín zahájíme dvěma archivními záznamy o jihočeských rybnících. Jeden bude spojený s pověstí o mlynáři a čertech, druhý pak s tisy. A potom si připomeneme spisovatele Adofla Hoffmeistera a Jana Weniga v nahrávkách z let 1967 a 1972.

Trochu omšelé tržiště, dříve židovská jatka, je centrem zapiekanek. Lososi se v Norsku chovají teprve pár desítek let. I tak mají své informační centrum. V The Salmon se dozvíte vše o této rybě i o tom, jak ji mají Norové nejraději. Reportáže zahraničních zpravodajů vás zavedou i do izraelské vesnice Dér al-Asad, kde si popovídáte česky i slovensky. Moderuje Lubica Bergmanová.

Členové náboženského hnutí Hare Krišna zakládají svá centra po celém světě. Jen málokde ale našli tak atraktivní sídlo jako na jihu Belgie. Ve vesničce Petite-Somme ve valonské části země se už v 70. letech usadili v areálu stejnojmenného středověkého zámku. Namísto portrétů šlechticů tak dnes na stěnách visí vyobrazení boha Krišny a komnatami se rozléhají hinduistické zpěvy.

Ze Slovenského národního povstání, které před 80 lety pomohlo porazit nacisty na slovenském území, se zachovaly tisíce předmětů. Pečují o ně odborníci z Muzea a památníku SNP ve středoslovenské Banské Bystrici, kde zpřístupnili i část svého depozitáře. Nejen v sále plném uniforem, zbraní i uměleckých předmětů vyrobených vojáky přímo v zákopech tak mají návštěvníci možnost nahlédnout zdejším konzervátorům a restaurátorům doslova pod ruce.

Na severu Izraele, nedaleko hranic s Libanonem, leží arabská vesnice, kde lidé mluví mimo jiné česky a slovensky. Ne všichni, ne pořád, ale nejméně stovka absolventů československých, českých a slovenských škol se v obci Dér al-Asad občas sejde a vzpomíná na středoevropské mládí. Tím spíš, že se už přes rok vyhýbají raketovým salvám Hizballáhu z nedalekého Libanonu.

Když před sto lety poprvé vyšla kniha Karla Čapka Anglické listy, představovala čtenářům v Československu zemi vzdálenou a zcela neznámou. Historie ale má smysl pro paradoxy. O pouhých sedmnáct let později – po Mnichovu – prchají do Británie Češi, kteří jsou odhodláni bojovat za svobodu své země. Na severu Skotska se cvičí budoucí parašutisté a ocitají se tak na místech, kudy během své britské cesty z roku 1924 putoval i Karel Čapek.

Turistický oddíl Medvědí stopa z Holešova se vydal s dětmi na přechod rumunského pohoří Fagaraš. Čtrnáctiletá Noemi Smažilová a vedoucí Petr Němčík vyprávějí, jaký tento iniciační zážitek byl.

Údolní nivy na dolním toku řeky Dněstr vyhlásila před dvěma lety moldavská vláda za národní park. K naplnění představy, kterou mají o národních parcích našinci, ale ještě leccos schází. Jak se na chráněné území s mnoha ohroženými druhy dívají místní obyvatelé a co dělají pro jeho rozvoj ekologické organizace včetně českého spolku Arnika?

Mistr světa, mistr Evropy, stříbrný z olympiády, patnáctinásobný mistr republiky. Jeho osobní rekord 71,26 metrů pořád nikdo v Česku nepřekonal. Imrich Bugár ve svém sportu -hodu diskem získal skoro všechno, co mohl. Diskem hodil naposledy 17. září v roce 1995.

Český dokument Válečný zpravodaj získal hlavní cenu za dokument na Varšavském filmovém festivalu, s jeho hlavní postavou Martinem Dorazínem si budeme povídat o jeho práci i o filmu samotném. V britském vojenském muzeu mají výtisk Anglických listů Karla Čapka s podpisem Jana Kubiše a dozvíte se, jak je to možné. A uslyšíte, že pravidelné čištění Rýna občas přináší zajímavé výsledky - v řece se našel i kousek pravěkého mamuta. Připravila Jitka Malá.

Před 380 lety piaristé v Litomyšli zahájili svůj systém vzdělávání. Díky nim tu vzniklo jedno z nejstarších gymnázií na našem území a hluboko do historie se také zapsal slavný filozofický ústav.

Typickým bílým pečivem v Severní Americe je bagel, tedy kynuté hutné kolečko s otvorem uprostřed. Na pletenou housku, nebo dokonce rohlík ve Spojených státech narazíte jen těžko. Proto se je Češi a Slováci ve Washingtonu učí péct sami doma. Zpravodaj v USA Pavel Novák byl při tom, když se krajané učili rohlíky péct. A sám si jich také pár uválel.

V roce 2022, krátce po začátku úplné ruské invaze na Ukrajinu, začala virtuální kampaň Make Kralovec Czech Again, podle které by ruská exkláva u Baltského moře byla opět česká. Málokdo ale tušil, že o české vlajce nad Královcem se zpívá v pravděpodobně jediné české námořní písničce. Složili ji v roce 2014 Poláci, zpívá se polsky a jmenuje se Czeska Szanta.

Postupně a doslova krok po kroku se mění kostel svatých Janů v centru Opavy. Zchátralou památku postupně opravují dobrovolníci, kteří ji převzali od církve. Pořádají tam kulturní akce a také veřejné brigády. Na tu podzimní jsme se byli podívat.

Ještě před půl stoletím byl Rýn mimořádně špinavá řeka, do které putovaly splašky snad ze všech druhů průmyslu. Dnes se do ní vrací třeba i lososi, a to díky pravidelnému čištění. S úklidem břehů každý rok pomáhají i tisíce dobrovolníků. A někdy při tom narazí na takové podivnosti, že kvůli nim dokonce v Kolíně nad Rýnem založili maličké muzeum.

Lidé o nich říkali, že jsou blázni. Úsilí se ale vyplatilo a skupinka nadšenců pořídila nový klavír pro České centrum v Paříži. Peníze na něj vybralo zhruba 300 Čechů a Francouzů. Sbírka trvala přes dva roky. A protože klavír má své místo v Janáčkově sále Českého centra, jeho předání oslavil koncert skladeb právě tohoto českého skladatele. Janáčkův klavírní cyklus V mlhách si v centru Paříže přišly poslechnout desítky lidí.

Cestovatel, fotograf a průvodce Jan Hvízdal vypráví o svých cestách. V nové epizodě cestovatelského podcastu Casablanca přibližuje plavbu ze Špicberk až na Antarktidu, o polárních nocích, psích přátelích, Africe i svoje uvažování o ochraně životního prostředí.

Vejde do kapsy, ale skrývá v sobě nástroje od vývrtky po šroubovák. Švýcarský nůž se za více než sto let stal světovým fenoménem. Dostal se na vrcholek hory Annapurna, do sbírek Muzea moderního umění v New Yorku i na televizní obrazovky – třeba v seriálu MacGyver. Není divu, že Švýcaři tento malý červený nožík považují za národní poklad. Některé pobočky společnosti Victorinox dokonce nabízí možnost sestavit si jeden takový vlastníma rukama.