Třebechovice pod Orebem proslavil unikátní mechanický betlém, národní kulturní památka. Jeho autorem je povozník a lidový řezbář Josef Probošt. Betlém tvořil od roku 1882 až do své smrti v roce 1926.

Jedním z klíčových hráčů politické scény byl v prvních dnech po 17. listopadu 1989 tehdejší šéf komunistů Miloš Jakeš. Veřejnost se v té době ještě stále bavila záznamem jeho vystoupení na Červeném Hrádku. Jaké ale opravdu byly Jakešovy projevy?

Kolaborace v období druhé světové války byla v české historii dlouho tabu. Toto téma se začalo rozebírat až v 60. letech, včetně historie zvláštní vojenské jednotky zvané Dobrovolnická svatováclavská rota. Jaký byl její osud? Nejen o tom je další díl pořadu Jak to bylo doopravdy, tentokrát s historikem Jiřím Plachým.

Využití psů bezpečnostními složkami státu se datuje k přelomu 19. a 20. století. V krátkém sledu za sebou našli uplatnění nejprve u armády a později u policie a četnictva.

Říct o Emilu Františku Burianovi, že byl všestranný divadelník by bylo málo. Měl tolik talentů, že byl zkrátka komplexní umělec. Narodil se roku 1904 v Plzni do umělecké rodiny.

Zásah Sboru národní bezpečnosti (SNB) proti demonstrantům, k němuž došlo 17. listopadu 1989 v Praze na Národní třídě, bývá dodnes občas charakterizován jako „masakr“. Je to poněkud přepjaté označení, pochopitelné v kontextu dobových revolučních emocí, ale asi těžko udržitelné s odstupem pětatřiceti let: na Národní třídě nebyli mrtví a příslušníci komunistických ozbrojených složek tam do lidí nestříleli, jako třeba při demonstracích v srpnu 1969.

Panovnické rody, jejichž příslušníci vládli dlouhá desetiletí nebo staletí, se nejednou proměnily v politické dynastie. Panovníků ubývá, ale rodin, které po generace zasahují do politiky a veřejného života, je stále dost. Jaké jsou moderní politické dynastie? Představíme rodinu, kterou asi nejvíc proslavila dvě jména: Zdeněk a Vladimír Mlynářovi.

Převrat v listopadu 1989 v Československu proběhl – jak se říká – „sametově“. Jak se to stalo? Proč vedení KSČ a státu nepovolalo armádu? Proč členové Lidových milicí čekali u autobusů a nedostali rozkaz k zásahu proti demonstrantům jako třeba v roce 1969?

Byla šarmantní, pohledná, statečná a obětavá. Skoro polovinu života prožila v exilu coby oddaná opora svého manžela, publicisty Pavla Tigrida. Neúnavně pomáhala těm, kteří byli politicky pronásledovaní. Ivana Myšková se narodila v listopadu 1925 v Praze do rodiny, ve které se snoubil svět obchodu a umění. Když byla s nástupem nacismu coby poloviční Židovka vyloučena ze školy, nechal se její tatínek formálně rozvést, aby rodinu ušetřil. Zemřel při pochodu smrti z Osvětimi.

Jako mladý muž se chtěl Ferdinand Peroutka stát literárním kritikem. Tehdy mu učarovala ruská literatura. Jak ale sám později zjistil, realita Sovětského svazu a bolševismu byla jiná, než si mohl kdy představovat na základě četby. Se svými postřehy o bolševismu se svěřil v 70. letech redaktorovi Svobodné Evropy Jiřímu Kárnetovi. V pořadu Archiv Plus si můžete tento rozhovor poslechnout. Pořadem provází publicista Ivan Štern.

Devátého listopadu 1618 se u rybníka Dvořiště u Lomnice nad Lužnicí na Jindřichohradecku odehrála první větší bitva třicetileté války na jihu Čech. Všechno začalo střety mezi vojsky Českých stavů a vojsky císaře po stavovském povstání.

Rozsáhlý areál na Starém městě blízko Karlova mostu patří k barokním pokladům Prahy. Po pražském hradu je i jejím druhým největším stavebním celkem.

Když se 9. listopadu 1989 hroutila Berlínská zeď, byl u toho i redaktor Rádia Svobodná Evropa Egon Lánský. Novinář, který během života vystřídal mnoho různých zaměstnání, emigroval do Švédska a v 90. letech vstoupil do politiky, v níž spolupracoval s ČSSD Miloše Zemana. Jeho cestu složitým 20. stoletím přiblíží v Portrétech na Českém rozhlase Plus historik Jan Adamec.

V krajině Pomalší na Českobudějovicku nelze přehlédnout věž kostela sv. Jana Nepomuckého, který dal jméno celé obci Svatý Jan nad Malší. Vyrostla na takzvaném Ločenickém vrchu až koncem osmdesátých let 18. století, kdy kromě duchovní správy vznikla také místní škola.

Když roku 1439 zemřel král Albrecht II. Habsburský, byla jeho manželka Alžběta Lucemburská zrovna těhotná a teprve o čtyři měsíce později porodila syna Ladislava. Proto tedy dostal přízvisko pohrobek.

Západně od Nové Bystřice na Jindřichohradecku při hranicích s Rakouskem nalezneme takzvaný Kámen republiky. Upomíná na pohnuté události roku 1938, kdy Československo muselo na základě Mnichovské dohody postoupit pohraniční území Německu.

Brněnské muzeum Anthropos vděčí za svůj vznik badateli Karlu Absolonovi, objeviteli Věstonické Venuše a jeskyní Moravského krasu.

Voda z České republiky odtéká do Baltského, Severního nebo Černého moře. Je všeobecně známo, že do Baltu je to díky řece Odře, do Severního moře teče Labe a do moře Černého potom hlavně řeka Morava prostřednictvím Dunaje.

Král, kterému se v cizině říkalo Jan Český, vedl rychlý a intenzivní život a byl prvním Lucemburkem na českém trůnu.

Československo za éry komunistů mělo, stejně jako další totalitní státy, řadu nepřátel. Patřili mezi ně i mladí lidé, kteří vybočovali z řady. Terčem perzekuce se stala i hudba, kterou poslouchali, a jejich životní styl včetně oblékání a úpravy vlasů. Celé čtyři dekády jsou tak lemovány absurdními soudními procesy, které to potvrzují: proti rock ’n’ rollu, proti undergroundu, proti punku. Jmenovatel byl jediný: prý byli zaprodanci Západu a agenty imperialismu.

Mezi Starými Hodějovicemi a Srubcem na Českobudějovicku býval až do roku 1853 v provozu stříbrný důl sv. Jana Nepomuckého. V odpoledních hodinách 27. srpna 1845 se přihnal silný liják, voda v potoce před štolou náhle stoupla o tři metry a během pár minut zatopila podzemní chodby. V dole zůstalo osm horníků.

Obec s tímto poetickým názvem leží v chráněné krajinné oblasti Český kras. V polovině 9. století se zde usadil poustevník Ivan, syn křesťanského vladaře Gostimysla. Uprostřed lesa, v jeskyni pod skalou, prožil v modlitbě, postu a samotě přes čtyři desítky let. Živil se lesními plody a mlékem ochočené laně.

Blíží se pětatřicáté výročí 17. listopadu 1989. V době, kdy komunistická policie tvrdě zasáhla proti demonstrantům na pražské Národní třídě, už se všude kolem nás hroutil komunismus. V červnu 1989 vyhrála v Polsku první polosvobodné volby Solidarita (získala přes 90 procent hlasů).

Na konci 80. let se v Severních Čechách opravdu dalo dýchat jen s jistým sebezapřením. Velmi znečištěné ovzduší bylo ale i jinde. V emisích na obyvatele byl náš stát na jednom z prvních míst ve světě. Hodnoty koncentrací z nejzatíženějších lokali – Podkrušnohoří, Praha, Ostravsko – překonávaly jen údaje z měst rozvojových zemí s nejvíce zatíženým životním prostředím.

Tragické osudy ruské inteligence v průběhu bolševického puče dodnes nazývaného honosně Velká říjnová socialistická revoluce jsou v ruské literatuře asi nejhlouběji zpracovány v románech Doktor Živago Borise Pasternaka a Bílá garda Michaila Bulgakova (zdramatizovaného autorem jako Dny Turbinových).