Jihočeské městečko Velešín proslulo v 19. století jako rodiště vlasteneckého spisovatele Josefa Vlastimila Kamarýta. Zhruba o sto let dříve, od roku 1732 působil na velešínské faře vikář Theofil Ignác Hostounský, který byl mužem schopným a činorodým. Pocházel z Plzně a byl potomkem zchudlého šlechtického rodu, který užíval predikát z Kosmáčova.

Zlatá stoka je umělý kanál v Třeboňské pánvi napájející tamější rybniční soustavu. Propojuje rybníky na levém břehu Lužnice a měří okolo 50 kilometrů.

Že vám potok nikdo nemůže vzít? Něco o tom věděli staří mlynáři z Křemže. Roku 1591 se Vilém z Rožmberka rozhodl přilepšit svým mlýnům na Chvalšinském potoce a nechal také výrazně zvětšit panský mlýn v Březovíku. Aby měl dost vodní síly, dohodl se s rytíři Častolary, kteří vládli okolo Křemže, a odkoupil od nich za 30 stříbrných grošů část vody Křemežského potoka.

Český básník, prozaik, novinář, dramatik, literární a divadelní kritik. Narodil se v červenci 1834 v Praze na Malé Straně jako syn vysloužilého dělostřelce a trafikanta.

Pohledem člověka 21. století je k neuvěření, že v éře socialistického Československa existovaly rozsáhlé soubory zakázaných autorů, ale také knih a tiskovin. „Pašování začalo počátkem 50. let tzv. balónovými akcemi, kdy sem byly ze Západu posílány letáky a drobné brožurky. Od roku 1956 americká zpravodajská služba začala financovat knižní projekt, kde vycházely i knihy, a to včetně revue Svědectví,“ popisuje badatel Radek Schovánek v pořadu Jak to bylo doopravdy.

O tom, že archivy nejsou zastaralou institucí, svědčí fakt, že ty jihočeské si zvolily cestu moderního zpřístupňování historických písemností. Když roku 2007 zahájil Státní oblastní archiv v Třeboni dlouhodobý proces digitalizace archiválií, zařadily se mezi první paměťové instituce svého druhu v České republice.

Symbol našeho hlavního města i české státnosti. Stojí na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou, kde bylo doloženo první osídlení už v období neolitu.

V šumperské Robotárně gestapo mučilo politické vězně. Budova je dnes poloprázdná, nevyužívaná, částečně zdevastovaná. Uvnitř se však zachovaly cely, katr, dřevěné podlahy, mříže v oknech a mnoho dalšího. Jaký osud čeká toto v regionu unikátní místo paměti?

Na konci 80. let se v Severních Čechách opravdu dalo dýchat jen s jistým sebezapřením. Velmi znečištěné ovzduší bylo ale i jinde. V emisích na obyvatele byl náš stát na jednom z prvních míst ve světě. Hodnoty koncentrací z nejzatíženějších lokali – Podkrušnohoří, Praha, Ostravsko – překonávaly jen údaje z měst rozvojových zemí s nejvíce zatíženým životním prostředím.

Je 20. březen 1995, pondělí ráno a v tokijském metru vrcholí dopravní špička. Nic nenasvědčuje tomu, že dnešek si připíše neblahé prvenství. Poprvé bude při teroristickém útoku použita chemická zbraň. Během pár minut začínají lidé kašlat, dusit se, zvracet a kolabovat. Metro zaplňují výpary sarinu. Otráví 5 tisíc lidí, 13 jich zemře. Dva měsíce trvá, než se veřejnost dozví, že za nevídaným útokem stojí radikální náboženská skupina Óm šinrikjó.

Svobodomyslná i tvrdohlavá. Novinářka, spisovatelka a překladatelka v životě prožila více důležitých lásek. Za svůj angažovaný přístup k životu nakonec zaplatila. Poslechněte si dokudrama s Bohdanou Pavlíkovou a Anežkou Rösslerovou. Hostem pořadu je literární historička Marie Jirásková.

Nástup vlády komunistů v únoru 1948 přinesl i politické procesy proti skutečným a často jen domnělým nepřátelům režimu. Stará známá pravda říká, že revoluce požírá vlastní děti. A tak došlo i na procesy proti vysokým funkcionářům komunistické strany. Na Slovensku je nejznámější proces proti „buržoazním nacionalistům“, který se konal před sedmdesáti lety v Bratislavě. V pořadu Archiv Plus ho připomene slovenský publicista Ján Bábik.

Na jihu Čech se dlouho uchovaly také kruté pohanské obyčeje – obřadní zabíjení zvířat v rámci nejrůznějších svátků během roku. Jedním z nich bylo shazování kozla z kostelní věže a jeho následné zabití členy řeznického cechu.

7. března 1850 se v Hodoníně manželům Masárikovým narodil syn Tomáš. Otec byl Slovák, matka Češka a ani jeden z nich netušil, že tento rodinný model jejich syn jednou přenese i na celostátní úroveň.

„Sám jsem si vybral svůj osud,“ řekl v létě 2013 ruský bloger Alexej Navalnyj. Jaký byl jeho vztah ke zbytku ruské opozice? Proč se vůbec vracel do Ruska? A má smysl o něm hovořit jako o mučedníkovi? Nad tím se v pořadu Portréty zamyslí komentátor Libor Dvořák.

Kypru se přezdívá ostrov lásky, neboť na něm byla podle legendy vyvržena z moře bohyně lásky a krásy Afrodita. Také v jižních Čechách bychom našli drobný ostrov s tímto přízviskem. Jeho pojmenování však nesouvisí s bohyní, ani s legendou, ale se skutečnými lidmi.

Zakladatelem a později vedoucím tohoto muzea v přírodě byl dobrovolný památkář Luděk Štěpán.

Ve Lnářích na Strakonicku stojí vedle sebe mezi rybníky dva zámky. Těsně kolem nich vede hlavní silnice na Plzeň. Drobnější, takzvaný starý zámek v sobě ukrývá původní středověkou tvrz, která zdejšímu panstvu sloužila od 14. století.

Spisovatel, který se výrazně zapsal do dějin literatury 20. století, se narodil v Praze v roce 1883 do německy mluvící židovské rodiny.

Není tajemstvím, že první mapu Českého království vydal v roce 1518 Mikuláš Klaudyán. Je otočená jihem nahoru a není nijak zvlášť podrobná. Jihočeských míst napočítáme na Klaudyánově mapě 49, většinou města a městečka. Ta větší jsou rozlišena symboly podle převládajícího náboženství obyvatel. Třináct míst má značku katolickou, šest je označeno kalichem.

Český kras je chráněná krajinná oblast ve Středočeském kraji, okolo řeky Berounky a jejích přítoků. Je známý svými vápencovými kopci, které jsou domovem mnoha druhů rostlin a živočichů.

Zákon č. 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky vlastně symbolizuje komunistické Československo. Na jeho podkladu byly odsouzeny tisíce lidí, další dostávali tresty smrti. A přitom to měl být zákon, který měl „jen“ chránit stát.

Nástup komunistického režimu v roce 1948 znamenal zásadní změnu fungování tehdejší společnosti. Včetně územněsprávního členění republiky. Nové krajské uspořádání, platné od ledna 1949, se na jihu Čech významně dotklo okresu Jindřichův Hradec.

Antonín Koniáš v první polovině 18. století horlivě obhajoval katolický výklad písma svatého a všechny jiné alternativy odsuzoval. Byl velmi pracovitý a svědomitý, proto vytvořil obsáhlý seznam závadné literatury a důsledně dbal na její likvidaci. V ohnivých plamenech tak z jeho iniciativy skončilo na 30 tisíc knih, které označil za bludné, pověrečné a nemravné.