Uplynulo 105 let od založení společného státu Čechů a Slováků. My se naopak zaměříme na jeho rozpad. Anebo ne. Co kdyby se Československo začátkem roku 1993 nerozdělilo?

Československé milice byly po 17. listopadu 1989 v pohotovosti. Dokonce se začaly sjíždět do Prahy, aby potlačily revoluční dění. Nakonec však nedostaly finální rozkaz k akci. Co kdyby ho dostaly? Byla by sametová revoluce méně sametová? Zůstali by po zásahu milicionářů mrtví, jako tomu bylo při potlačení demonstrací v lednu 1969?

Okupace naší země v noci z 20 na 21. srpna 1968 byla rychlá a nečekaná. A vyžadovala rychlé reakce. Za mnohé se dodnes nemusíme stydět. Nejvyšší představitelé státu se jasně vymezili proti okupantům. Jenže to tak vůbec nemuselo být. Nepředvídatelné situace mohou vyvolat nepředvídatelné odezvy. Na jednu takovou se zaměří 2. díl seriálu Coby kdyby tak trochu jiné Historie Plus.

Plzeň samozřejmě osvobodili Američané, kdo by o tom pochyboval? To však neznamená, že bychom se nemohli zamyslet nad jiným možným vývojem. Třeba jak by vypadaly dějiny naší země, kdyby do ní spojenci ze západu na sklonku 2. světové války vůbec nedorazili? V říjnovém seriálu tak trochu jiné Historie Plus o alternativních dějinách vám takové zamyšlení nabídneme.

Ukrajina je v posledních měsících opět těžce zkoušenou zemí. Úrodné roviny východní Evropy nájezdníky lákají stále. Lidské utrpení se tam vrací příliš často a je to přitom jen pár hodin jízdy autem. Nejstrašnější kapitolu moderních dějin Ukrajiny napsal začátek 30. let.

Židovská komunita byla po dlouhá staletí nedílnou součástí společnosti také na Moravě. Přestože přístup zemských vládců i šlechty k této vrstvě obyvatelstva byl proměnlivý, Židé tvořili důležitou složku hospodářského života především v menších městech. Pozornost si v tomto ohledu zaslouží i Holešov dnes ležící v okrese Kroměříž.

Jak se proměňovala v čase a v závislosti na mocných, o tom natáčela Naďa Reviláková.

„Tož to ne!“ Tak prý zněla první slova prezidenta Masaryka po přečtení prozatímní ústavy Republiky Československé. A hned začal usilovat o nápravu. První, ještě prozatímní Ústava začala platit v rekordním čase. Pouhé dva týdny po vzniku nového státu. A o necelého půl roku později se dočkala výrazné novelizace.

Ústí nad Labem a Spolchemie – město a chemický podnik k sobě patří už 170 let. Původně sodárna využila blízkost řeky, nové železniční dráhy a uhlí. Šlechtici a boháči založili ústeckou chemičku 13. února roku 1856. Tehdy se jmenovala Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu.

„S mírnou nadsázkou můžeme říci, že ne úspěchy spjaté s povoláním, ale koníček – vášeň pro sbírání a studium starých map – učinil Bernarda Pavla Molla (1697–1780) nesmrtelným,“ píšou v úvodu výpravné publikace její autoři Eva Chodějovská a Jiří Dufka.

V českých zemích se chmel pěstuje už od středověku. V menší míře se používal pro léčivé účely, nebo jako potrava, kdy si labužníci pochutnávali na mladých chmelových výhoncích, které se prý chutí podobají chřestu. Především se chmel ale vysazoval proto, že se šišky používají k ochucení piva.

V jeho pěstování  totiž navzdory všem překážkám patříme stále mezi nejlepší na světě. Více v Historii Plus Veroniky Kindlové.

Proslulá malířka ho během války dokonce ukrývala ve vlastní koupelně, aby jako Žid nemusel nastoupit do transportu. Společně pak v roce 1947 emigrovali do Paříže. Přesto básníka, fotografa, výtvarníka a filmaře Jindřicha Heislera zná dnes už jen málokdo. Věnuje se mu Historie Plus Mileny Štráfeldové.

Byl řadu let nejbližším druhem Toyen. Proslulá malířka ho během války dokonce ukrývala ve vlastní koupelně, aby jako Žid nemusel nastoupit do transportu. Společně pak v roce 1947 emigrovali do Paříže. Přesto básníka, fotografa, výtvarníka a filmaře Jindřicha Heislera zná dnes už jen málokdo.

Postavení novinářů ve společnosti od časů Karla Havlíčka Borovského se měnilo v kontextu společenských, politických a technologických změn. Byl novinář ve 2. polovině 19. století uznávanou osobností? (repríza)

V bouřlivých letech 1848 až 1949 tisk sehrával roli aktivního účastníka. Po zrušení cenzury císařským patentem ze dne 15. března 1848, se v novinách díky deregulaci objevila politická témata. Periodika a časopisy se zakládaly zejména v Praze a Brně. V Historii Plus o tom bude vyprávět Lenka Kopecká.

I přesto, že přístup zemských vládců i šlechty k této vrstvě obyvatelstva byl proměnlivý. Židé tvořili důležitou složku hospodářského života především v menších městech. Pozornost si v tomto ohledu zaslouží i Holešov dnes ležící v okrese Kroměříž. Historii Plus tam natočil Petr Slinták.  

Na ty, co přispěli k porážce nacismu. Hned od jejího konce, a právem, oslavujeme vojáky Rudé armády, stejně tak výsadkáře z Velké Británie i Sovětského svazu. V Historii Plus dnes zavzpomínáme na bratry Morcheovy, kteří byli postrachem nacistů v česko-saském pohraničí. Pořad připravil Jiří Zeman.

Je zajímavé, jak vzpomínáme na hrdiny druhé světové války. Na ty, co přispěli k porážce nacismu. Hned od jejího konce, a právem, oslavujeme vojáky Rudé armády, stejně tak výsadkáře z Velké Británie i Sovětského svazu. Vzpomněli jsme si i na československé letce v královském letectvu a na ty, kteří se rozhodli zůstat a bojovat doma.

Společně se sesterskou pevností Terezín měly bránit útokům z Pruského království. Výstavba Josefova začala v roce 1780 a skončila 1790. Pracovalo na ní asi 12 tisíc dělníků a jen pro představu - na její valy, bastiony, raveliny, ale taky podzemní chodby padlo asi 350 milionů tun cihel. Více v dnešní Historii Plus Kateřiny Havlíkové.

Ohromující byla cena celého projektu pevnosti Josefov, dříve známé jako Pless. „My víme, že to stálo zhruba nějakých jedenáct nebo dvanáct milionů zlatých. Na dnešní měnu by se to těžko převádělo. Tehdy taky přestavovali pevnost Hradec Králové a stavěli Terezín.

Spis o počátcích křesťanství na Velké Moravě a v Čechách a o prvních českých světcích - svatém Václavu a svaté Ludmile - se běžně nazývá Kristiánova legenda. A váže se k ní také nejdéle trvající spor českých historiků. Provede vás jím Naďa Reviláková.

Kristiánova legenda bývá označována za naši nejstarší kroniku. Vznikla na sklonku 10. století a z dobového pohledu zachycuje počátky české státnosti i křesťanské kultury. A třeba taky ne.

Životní příběh Jiřího Voskovce by vydal na román. S Janem Werichem a Jaroslavem Ježkem tvořil páteř Osvobozeného divadla. To bylo ve 30. letech minulého století jedním z významných prvků kulturního života v Československu.