V listopadu výrazně vzrostl dovoz plynu z Ruska do České republiky. Hlavním důvodem je výhodná cena, dovoz z Německa totiž prodražují přepravní poplatky, které se navíc mají od nového roku zvýšit. „Myslím, že se trochu chiméricky upínáme k tomu, že je Německo zruší a bude po problému. Tak to si já nemyslím,“ konstatuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus odborník na energetiku Martin Záklasník a zakladatel společnosti Sinlei.

Premiér Petr Fiala vzbudil pozornost i pochybnosti výrokem, že pokud by vládl další čtyři roky, mohli bychom mít platy jako v Německu. Ekonomové namítají, že mzdy by musely růst o 15 procent ročně a o dalších pět procent posilovat koruna. „Měli bychom si spíš přát, aby se nic takového nestalo, protože by to byl šok pro naši ekonomiku a konkurenceschopnost,“ podotýká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Některé nominace do nové administrativy Donalda Trumpa vyvolávají silné emoce. Podle jakého klíče je ale nadcházející prezident USA vybírá? „Charakteristikou té vlády je, že Donald Trump klade důraz na loajalitu,“ popisuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus novinář Tomáš Klvaňa, který se dlouhodobě věnuje dění ve Spojených státech.

Finsko si už několik desetiletí drží reputaci státu s vynikajícím školstvím, učitelé mají velký společenský respekt. „Ve školském systému je klíčovým bodem autonomie. Nemáme centralizovaný systém, učitel na začátku dostane vzdělání a potom už mu důvěřujeme,“ říká pro Český rozhlas Plus finský ministr školství Anders Adlercreutz.

Hasiči a policisté si vyjednali zvýšení mezd o 2500 korun a garanci dalšího zvyšování platů v příštích dvou letech o pět procent. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) přitom na začátku roku sliboval zvýšení platů o desetinu. „Neměl pro to oporu ve vládě. Tím pádem to ani nemohl splnit,“ konstatuje předseda Unie bezpečnostních složek Aleš Lehký, který dojednané zvýšení považuje za maximum možného.

Německý kancléř Olaf Scholz se ve svém prvním vystoupení v parlamentu po kolapsu vládní koalice postavil do role státníka, který sice zařídil, že Německo dalo Ukrajině více pomoci než kdokoliv jiný v Evropě, ale zároveň zabránil eskalaci konfliktu. „Část Němců mu vyčítá, že Ukrajinu dostatečně nepodporuje, ale podle nedávného průzkumu přibližně polovina míní, že by se už další zbraně dodávat neměly,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus politoložka Zuzana Lizcová.

Hlavním cílem summitu COP29 v Ázerbajdžánu je najít finanční zdroje na podporu chudších zemí v boji s klimatickou změnou. Klimatická expertka z Asociace pro mezinárodní otázky Romana Jungwirth Březovská připomíná, že už v roce 2009 se 24 států OECD zavázalo poskytovat rozvojovým zemím 100 miliard dolarů ročně (asi 2 biliony korun). „Naplnit se to podařilo jen v roce 2022. Jinak ale rozvojový svět poukazuje na to, že se ta předsevzetí nenaplňují. Sliby chyby,“ poznamenává.

S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu hrozí růst napětí ve vztazích mezi Spojenými státy a Evropskou unií, které by mohlo vyústit v obchodní válku. „Bude záležet na vyjednávacích schopnostech našich představitelů, aby Trumpa od zavedení cel odradili, nebo nabídli něco zajímavějšího, aby z toho obě strany vyšly vítězně,“ soudí europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO).

Evropští lídři zapomínají na kritiku Donalda Trumpa, a snaží se na budoucnost transatlantické spolupráce hledět pozitivně. Jednání s novým americkým prezidentem ale budou tvrdá, což připouští například i Trumpův podporovatel maďarský premiér Viktor Orbán. „Výhodou je, že to není první prezidentství a lídři lépe vědí, co od Trumpa čekat. Velká část z nich ale spoléhala na to, že nevyhraje,“ podotýká Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum.

Zvolený prezident Donald Trump si v nejbližších týdnech vybere spolupracovníky. Kdo mezi nimi bude a jakou zahraniční politiku bude Trump se svým týmem sledovat? „My se často pokoušíme číst jeho myšlenky, aniž bychom chápali, že on není ten typ člověka, který plánuje. Je to absolutní, totální improvizátor a dosud mu to vždy fungovalo,“ říká profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl mezi prvními státníky, kteří gratulovali Donaldu Trumpovi k vítězství v prezidentských volbách. Zároveň ovšem v Kyjevě zavládla nervozita, jak to bude dál s americkou vojenskou podporou a s případnými jednáními o konci války. „Také Ukrajinci chtějí konec války za jediný den, ale vědí, že to nezáleží jen na nich. Důležité bude i to, jak bude Trump jednat s Ruskem,“ podotýká zvláštní zmocněnec pro Východní partnerství David Stulík.

Do Bílého domu se vrací Donald Trump. Jeho vítězství v prezidentských volbách ještě v prosinci formálně potvrdí volitelé, gratulace ale už teď přicházejí z celého světa. Jak Trumpovo zvolení ovlivní americké vztahy s Čínou, která je největším rivalem Spojených států? „Dlouhodobě se budou dále zhoršovat, po krátkých obdobích zlepšení vždy dojde k propadu. A ten by mohlo nastat právě nyní, pokud Trump přistoupí k opatřením, která v kampani avizoval,“ soudí sinolog Martin Hála.

Kamala Harrisová i Donald Trump udělali, co bylo v jejich silách, aby si zajistili alespoň minimální převahu nad protivníkem v prezidentském klání. Volební místnosti ve Spojených státech se teď postupně otevírají. „Drtivá většina průzkumů souhlasí, že je to strašně vyrovnané. Ale nemusí být,“ odhaduje pro Český rozhlas Plus americký novinář Jolyon Naegele, který strávil velkou část své kariéry v Evropě, řadu let také v Praze.

Američtí voliči se obávají voleb a možných nepokojů na obou stranách. Vyhrocená kampaň rozpory ve společnosti jen posílila. „Atmosféra je napjatá, protože je velmi těžké rozpoznat, zdali bude výsledek produktem lidí, kteří udělali vzdělanou volbu, anebo vytvořili nevzdělanou tragédii,“ říká pro Český rozhlas Plus podnikatel a filantrop Stanislav Kotyza.

Letošní prezidentské volby ve Spojených státech více než kdy předtím rozdělují společnost. Kamala Harrisová a zejména Donald Trump svým vystupováním voliče provokují k velmi emocionálním reakcím. „Všichni se trošku obávají, protože to tady ještě nebylo,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus Vít Hořejš, šéf newyorského Československo-amerického loutkového divadla.

Ukrajinu čeká další mobilizace, kterou podnítila nová spolupráce Ruska a KLDR. Tisíce severokorejských vojáků totiž oblékly ruské uniformy a míří k hranicím. „Jak budou nasazeni, zda jde jen o demonstraci, anebo budou skutečnou posilou, to se teprve ukáže. Ale ruská armáda bezesporu pociťuje nedostatek živé síly stejně jako ta ukrajinská,“ konstatuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus novinářka Deníku N Petra Procházková.

Kampaň před letošními volbami prezidenta Spojených států je vyrovnaná a mimořádně napjatá a ostrá. Jak upozorňuje zpravodaj americké televize CNN Evan Perez, výrazně se ji snaží ovlivnit cizí mocnosti. „V roce 2016 vyvinuli Rusové velkou aktivitu, aby pomohli Donaldu Trumpovi. Utratili pár tisíc dolarů a přitom to mělo velký dopad. Letos to kulminuje, podle FBI utrácejí miliony dolarů,“ popisuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

K významným osobnostem oceněným prezidentem Petrem Pavlem se řadí světoznámá polská filmová režisérka Agnieszka Holland. „Moc si Petra Pavla vážím, takže jsem ráda, že jsem toto vyznamenání dostala z jeho rukou,“ těší se v rozhovoru pro Český rozhlas Plus, ve kterém mluví i o připravovaném snímku o životě spisovatele Franze Kafky.

Politika budoucího amerického prezidenta bude mít dopad na zbytek světa. Donaldu Trumpovi a celé republikánské straně radí s formulací politických tezí konzervativní think-tank Heritage Foundation. „Jsem přesvědčen, že by v novém volebním období hodně navazoval na to, co bylo v tom prvním,“ míní jeho zahraničněpolitický expert Max Primorac, který v Trumpově administrativě působil jako poradce viceprezidenta.

Výsledek amerických prezidentských voleb zůstává nejistý, poslední průzkumy ale přiznávají výhodu v klíčových státech Donaldu Trumpovi. Na jeho možný návrat do Bílého domu se připravuje i Evropská unie. „Před půl rokem jsem si několikrát stěžoval, že evropští lídři s Trumpovými lidmi nekomunikují. Pozoruhodné je, že jinak se chovali britští labouristé. Britové vědí, co mají dělat, a myslím, že už to pochopili i Francouzi a Němci,“ komentuje europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Izraelská armáda potvrdila smrt Hášima Safíjuddína, o kterém se mluvilo jako o pravděpodobném nástupci zabitého šéfa Hizballáhu Hasana Nasralláha. „Usekáváte drakovi hlavy, ale jsou tam další a vy nevíte, kolik jich je. Hizballáh není organizace závisející na jednom člověku,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus bývalý diplomat a bezpečnostní expert Jiří Schneider.

Rok před volbami změnilo KDU-ČSL celé vedení. Novým předsedou se stal Marek Výborný, na post prvního místopředsedy mu ale delegáti neschválili ministra životního prostředí Petra Hladíka. „Je to překvapení. Je to výborný ministr, za kterým jsou vidět výsledky. Jeho zelená politika mi vůbec nevadí, jsou to kroky, které je třeba dělat, i když to někdy může být nepopulární,“ říká nová místopředsedkyně Monika Brzesková.

Snaha bývalého ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) digitalizovat stavební řízení skončila fiaskem. „Pokud nechytneme dech, jak digitalizovat a zjednodušovat si práci technologiemi, tak pravděpodobnost, že budeme zaostávat, je téměř jistá," varuje v Interview Plus Eva Pavlíková (Zelení), manažerka a spoluautorka Výzvy za strategický přístup k digitalizaci.

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je možné se poučit z italského přístupu k ilegálním migrantům, který nově zahrnuje přesun lidí do Albánie, kde mají čekat na případné vyhoštění. „Politici našli odvahu prosazovat ta nepopulární, nebo spíš populární, ale mezinárodnímu právo odporující řešení,“ komentuje předseda Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.