Moravskoslezský kraj můžeme považovat za příklad úspěšného využití evropských fondů při řešení ekonomických a sociálních výzev, zjistil tento týden server iROZHLAS.cz. Podíváme-li se jen na růst HDP, dokázal původně nejchudší region v zemi za posledních 20 let vystoupat až na celorepublikový průměr. Znamená to, že se ve Slezsku a na severní Moravě jde správným směrem? V Interview Plus odpovídá Karin Lednická, spisovatelka, autorka třídílné bestsellerové série Šikmý kostel.

Na amerických univerzitách dochází k potyčkám mezi policisty a studenty protestujícími proti postupu Izraele v Pásmu Gazy. „Evokuje to dávnější protesty ze 60. let, kdy dokonce na několika univerzitách přišli studenti o život v důsledku policejních zásahů. Zejména na Kolumbijské univerzitě to studenty ještě víc utvrdilo v tom, že stanové městečko neopustí,“ popisuje ze Spojených států redaktorka Deníku N Jana Ciglerová.

Vláda Petra Fialy chce podpořit obnovitelné zdroje energie. Pomoci by měly tzv. akcelerační zóny, ve kterých by příprava výstavby větrných nebo solárních elektráren neměla trvat déle než rok. „Vládě bych za to dal velké plus, protože také mohla počkat na transpozici evropské směrnice. Uchopili to velice rychle, protože jsou si vědomi, že máme zpoždění,“ konstatuje prezident Evropské federace pro obnovitelné zdroje energie Martin Bursík.

Alternativa pro Německo neboli AfD musí před volbami do europarlamentu řešit další problém. Asistent Maximiliana Kraha, který vede kandidátku, byl obviněn ze špionáže pro Čínu. Jak moc to úspěch strany ohrozí a je AfD stranou diktatur?

Odvolací soud potvrdil trest bývalému poslanci TOP 09 a Dominik Feri tak půjde za znásilnění na tři roky do vězení. Podle předsedy senátu Libora Vávry nebyl prostor pro snížení trestu a bylo třeba přihlédnout ke společenské škodlivosti jeho konání. „Soud bere do úvahy celý příběh jednotlivce, který stojí před ním. Takže to, že je Feri vystudovaný právník a jeden z činů se stal na půdě Poslanecké sněmovny, mu samozřejmě nepomohlo,“ konstatuje novinářka Andrea Procházková.

Šéf Českého tenisového svazu Ivo Kaderka je ve vazbě, ale výkonnému výboru svazu se neulevilo. Bude totiž muset najít víc než jen 30 milionů korun, které má vrátit Národní sportovní agentuře za neoprávněné čerpání dotací. „Vedení svazu už teď ví, že to bude mnohem víc. Mluví se o částce mezi 120 až 150 miliony korun,“ přibližuje investigativní reportér Českého rozhlasu Artur Janoušek.

V místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku se otevírá Památník holokaustu Romů a Sintů. Podle šéfkomentátora serveru SeznamZprávy Jindřicha Šídla se tak vládě Petra Fialy (ODS) podařilo dotáhnout do důstojného konce to, co započaly už kabinety předchozí. „Možná ještě důležitější bylo odstranění prasečáku, který na místě koncentračního tábora stál od 70. let. Na tom se podílela řada politiků a někteří dokonce ne úplně záměrně,“ připomíná.

Opoziční hnutí ANO zrušilo svou účast na schůzce se zástupci vlády kvůli penzijní reformě na Pražském hradě. ANO prohlašuje, že si vládní strana stejně prosadí svou. Podle premiéra Fialy se nejsilnější opoziční strana dohodnout nechce a nemá žádný plán reformy. „Rozumím tomu tak, že opozice nechce dělat křoví vládní koalici, která ve skutečnosti nechce diskutovat ani hledat alternativy pro své záměry,“ soudí bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (SOCDEM).

Íránská protivzdušná obrana nad ránem sestřelila několik dronů. Podle amerických médií šlo o útok Izraele, tuto domněnku ale ani Írán, ani Izrael nepotvrdily. „Mohla to být lehká izraelská odpověď, ale zároveň snaha neeskalovat konflikt,“ domnívá se odborník na Blízký východ Marek Čejka.

Unijní lídři se na summitu v Bruselu shodli na nutnosti urychleně poskytnout Ukrajině protivzdušnou obranu. Dodávky zbraní a munice ovšem v posledních měsících váznou a na frontě je podle válečného reportéra Vojtěcha Boháče vidět, že pomoc je naprosto nedostatečná: „Často jsme slyšeli, že Česko je poslední, kdo Ukrajině reálně zůstal,“ uvádí s tím, že vztah k Polsku zhoršily blokády hranic a Spojeným státům vojáci vyčítají, že kvůli domácím politickým sporů nedodávají zbraně.

Stav životního prostředí Česka stále není vyhovující a pokrok směrem ke klimatické neutralitě a plnění Zelné dohody pro Evropu malý. Konstatuje to nejnovější dostupná zpráva ministerstva životního prostředí. „Kroky musejí být únosné a proveditelné, aby nepopíraly fyzikální zákonitosti. Je třeba mít ambiciózní cíle, ale ty, které jsou stanoveny do roku 2050, by možná byly splnitelné v roce 2080,“ namítá senátor Zbyněk Linhart z hnutí STAN.

Migrace, bezpečnost nebo klima – řada témat letošních voleb do Evropského parlamentu je spojena s obavami občanů z vývoje posledních let. Populisté slibují, že problémy rychle vyřeší. Co nabízejí strany tradiční? „Populisté vždy operují se strachem, ale nemají řešení. Ani u té migrace,“ konstatuje lídr evropských socialistů Nicolas Schmit.

Nejsilnější vládní strana ODS má i po víkendovém kongresu stejné vedení, až na novou tvář na místě místopředsedkyně, kterou se stala poslankyně Eva Decroix. „Máme v ODS ženy – krásné, úspěšné a sebevědomé – a máme jich tam hodně. Bohužel nebyly vidět na nejvyšších pozicích, tak proto možná voliči měli pocit, že ženy v ODS nemáme. A možná i svou kandidaturou jsem chtěla ukázat opak,“ říká v Interview Plus.

V Česku je nejvíce případů černého kašle od roku 1959, lékaři letos evidují přes 6400 nakažených, přičemž polovina mladších jednoho roku musela být hospitalizována: „Z dřívějška si pamatuji případ pertuse u novorozence a je to věc, kterou kdo někdy viděl, tak už nikdy vidět nechce,“ popisuje perinatolog Jiří Vojtěch s tím, že právě novorozenci jsou nejvíce zranitelní a průběh onemocnění u nich může být extrémně závažný.

Český průmysl zažívá těžké časy. Nejnovější statistika sice dokládá mírný růst, ale snad nikdo neočekává žádné velké oživení. Pesimismus se táhne už několik let a mnohé české firmy trpí nedostatkem zakázek. „Češi na hospodářské krize na začátku reagují s prodlením, ale o to déle jim také trvá, než znovu získají důvěru v ekonomiku a krizi trochu zbytečně prodlužují,“ míní viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

„Tito lidé si zaslouží jen pevnou ruku,“ říká na adresu redaktorů slovenské veřejnoprávní televize a rozhlasu (RTVS) předseda vládní Slovenské národní strany Andrej Danko. Hrozbám a útokům na sociálních sítích čelí i další novináři: „Atmosféra je vypjatá a vybičovaná. Byla jsem terčem nenávistných komentářů několik let a za poslední dva roky se to ještě zintenzivnilo,“ uvádí novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová, která se rozhodla stáhnout z veřejného života.

Antarktické ledovce tají zřejmě mnohem rychleji, než vědci ještě před pár lety očekávali. I na základě osobního pozorování to potvrzuje výzkumník Kamil Láska, který působil na antarktické stanici J. G. Mendela: „V posledních 5 letech jsme v naší oblasti svědky enormního ztenčování ledovců i rychlého úbytku sněhové pokrývky, která se během zimy nestihne doplnit.“

Slovenský premiér Robert Fico považuje vítězství Petra Pellegriniho v prezidentských volbách za důkaz spokojenosti Slováků s jeho politikou. A do značné míry je to pravda, myslí si redaktorka televize Markíza Gabriela Kajtárová: „Lidé si uvědomují, že hlava státu u nás nemá rozsáhlé kompetence a nemůže zvrátit vládní kroky. Slováci, kteří nesouhlasí s touto vládou, tam chtěli mít protiváhu. Na to Ivan Korčok hrál a to mu nevyšlo,“ konstatuje.

„Zelená dohoda je nezbytná a chrání nás i před Ruskem. Má ale jednu zásadní slabinu,“ říká pro Český rozhlas Plus jedna z hlavních strůjkyň pařížské klimatické dohody. Laurence Tubiana mluví také o evropských volbách v atmosféře zemědělských protestů i tom, jak co nejlépe zvládnout transformaci energetiky či automobilového průmyslu.

Palestinská samospráva obnovila žádost o získání statusu plnohodnotného člena OSN. Její státnost se chystá uznat Španělsko a v Evropě o tom dále uvažují Irsko, Malta a Slovinsko. Podle poslance a odborníka na mezinárodní právo Vladimíra Balaše (STAN) by to ale neznamenalo nic převratného, Palestinu už uznává téměř 140 států: „V Evropě bývá uznání svázáno s tím, že stát respektuje lidská práva a právní stát. Tady si nejsem jist, že tomu tak je,“ soudí.

Méně encyklopedických znalostí, větší zaměření na pochopení základních jevů a principů. Takový je ve zkratce nový Rámcový vzdělávací program (RVP), ke kterému se nyní může vyjadřovat laická i odborná veřejnost. Analytička společnosti EDUin Lucie Slejšková připomíná, že důraz na prakticky využitelné znalosti zde byl už dříve, nepodařilo se jej ale promítnout do praxe: „Je to spíše evoluce. Mezitím uběhlo 20 let a svět se velice rychle mění. Je třeba přizpůsobit kurikulum.“

Stovky českých umělců podepsali výzvu vládě a prezidentovi, aby podpořili příměří v Pásmu Gazy. Upozorňují na to, že přestože izraelská armáda opakuje, že se snaží postupovat ohleduplně vůči civilistům, počet kolaterálních obětí stále stoupá. Jednou z ústředních osobností této iniciativy je zpěvák Tomáš Klus. Proč se na něj kvůli vystoupení na podporu Palestinců snesla taková kritika? V Interview Plus odpovídá Saša Uhlová, redaktorka serveru A2larm.

Kvůli izraelské operaci v Gaze se výrazně vyostřily vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem. Konflikt se promítá i do americké společnosti – prezident Joe Biden podle jedněch málo podporuje starého spojence, jiní se domnívají, že ho podporuje až příliš a přehlíží palestinské oběti. „Pro mnoho studentů je to bolestivé téma, protože mají rodiny na obou stranách konfliktu,“ přibližuje spolupracovnice časopisu Respekt a studentka Kolumbijské univerzity Barbora Chaloupková.

Evropa vymýšlí nové cesty, jak zabránit nelegální migraci. Britská vláda se dohodla s africkou Rwandou, že bude uprchlíky transportovat na její území a tam projdou azylovým řízením. „Rwanda vypadá, že se jí líbí tuniský model dostávat spoustu peněz za to, že bude spolupracovat. Ale myslím si, že kdyby těch lidí přibývalo, tak se to Rwanďanům líbit přestane,“ soudí ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek a doufá, že takový systém nezačne fungovat.