Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) není Česko dostatečně připravené na krize a mimořádné události. Jak hodnotí výsledky zprávy NKÚ ekonom Richard Hindls, emeritní rektor VŠE v Praze? Okomentuje i důchodovou reformu a připomene průkopníky behaviorální ekonomie.

„Odkazování k historii hraje v kampani před slovenskými volbami roli, kterou my z českých voleb neznáme, protože jsme k historii trošku vlažní,“ podotýká historik Michal Stehlík. Rozumí dnes Češi Slovákům? A jaké hodnoty jsou pro dnešní Slovensko zásadní? Michal Stehlík okomentuje i přerušení mezivládních konzultací se slovenským kabinetem a změnu dodavatele fotbalových dresů pro německou fotbalovou reprezentaci.

Hostem letošního prvního dubnového dílu pořadu Jak to vidí… je profesorka a politoložka Vladimíra Dvořáková, která působí jako ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT. Hlavní téma rozhovoru představuje odhalení vlivové skupiny, která v Evropě šířila proruské narativy. Dále se dotkneme i prezidentských voleb na Slovensku a připravenosti ČR na krizové situace.

Čím ho v dětství fascinovaly církevní stavby? Proč potřebuje souhlas církevních úřadů, aby mohl v poutním kostele fotografovat a psát o něm? Byly zázraky a vyslyšené prosby jedinou motivací, proč se v baroku lidé na pouť vydávali? Měli i jinou příležitost opustit svůj domov? Co přivádí dnešní nadšence k obnově zaniklých poutních míst a cest? Čím si Michal Bařinka vysvětluje současnou oblibu pěšího putování? Proč je pro něho tak důležité poutní místo Skoky?

Brzy uplyne 20 let od chvíle, kdy se Česká republika stala členskou zemí Evropské unie. V dnešním dílu pořadu Jak to vidí… představí analytička Tereza Masopustová projekt Rozděleni Evropou, unikátní spolupráci Českého rozhlasu a analytického ústavu STEM, který mapuje nálady a postoje Čechů k EU.

Co je motorem ekonomiky a pokroku? Jakou roli hraje důvěra v ekonomiku? A jak české firmy přistupují ke společensky odpovědnému a udržitelnému podnikání? Na otázky dnešního dílu pořadu Jak to vidí… odpovídá Tomáš Sedláček, makroekonom, filozof a pedagog Metropolitní univerzity Praha.

S čím souvisí nárůst infekčních onemocnění, které jsme považovali za vymýcené? V dnešním pořadu Jak to vidí… odpovídá molekulární genetik Jan Pačes z Akademie věd České republiky. Vysvětlí také, co jsou skákavé geny, jaké mají vliv na náš mozek a proč lidem během vývoje zmizel ocásek.

Prezidentští kandidáti Ivan Korčok a Peter Pellegrini postoupili do druhého kola voleb na Slovensku. Bývalý šéf slovenské diplomacie získal 42,5 %, předseda parlamentu 37 %. Rozdíl pěti bodů nepředpovídal žádný průzkum. „Pro Petera Pellegriniho je to velké zklamání,“ komentuje situaci politolog Petr Just. Kdo z kandidátů má větší šanci v druhém kole? Kdo by byl lepší variantou pro Roberta Fica? A jaký je smysl současné exploze mimořádných schůzí české Poslanecké sněmovny?

Co přivedlo manžela Kateřiny Jirglové k založení organizace, která posiluje mezigenerační vazby? Jaká kritéria musí splňovat senior, který chce chodit číst pohádky do mateřských škol? Mají děti, kterým čte Marie Dufková, rády i moderní pohádky, nebo vítězí ty o princeznách? Proč se ze společnosti vytrácejí přirozené vazby lidí různých generací? Co dává seniorům čas strávený s dětmi? Jak přimět seniory k nějaké aktivitě? Zažila Kateřina Jirglová při své práci nějaké zázraky?

Českou poštu čeká v letošním roce transformace. Jejím výsledkem by mělo být rozdělení podniku na dvě části. Zároveň bude soutěžit o novou licenci na poštovní služby hrazené státem. Jak přípravy na transformaci probíhají? A hrozí ještě propouštění zaměstnanců a zavírání poboček? Ekonomická analytička Jana Klímová ještě vysvětlí, jaká je ideální úroková sazba při nízké inflaci a při růstu ekonomiky, i to, co je za poklesem čistého zisku ČEZ.

Letošek se v Česku nese ve znamení Roku české hudby. Debatuje se o specificích národní hudby i o renomé českého umění ve světě. Existuje ale vedle národní hudby i národní film? Mají snímky české provenience jeden jednotící prvek? Filmový producent Kryštof Mucha ještě vysvětlí, co posiluje seriálovou tvorbu, i to, jak filmový průmysl mění umělá inteligence.

Na Slovensku končí kampaň před nadcházejícími prezidentskými volbami. O mandát nové hlavy státu usiluje jedenáct kandidátů. Kdo z nich předložil konkrétní vizi o budoucím Slovensku? Co můžou letošní volby rozhodnout? A v čem byly předchozí volby jiné? Sociolog Michal Vašečka ještě vysvětlí, jaké cíle sleduje svou politikou premiér Robert Fico i jaké dopady by mohl mít políček české vlády slovenskému kabinetu.

Co hlasování Rusů v prezidentských volbách vypovědělo o režimu federace? Může se v tomto případě vůbec hovořit o možnosti volby? A jak by vypadal mír podle Moskvy? Na otázky odpovídá Michael Romancov, politický geograf z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy.

Sněmovnu čeká zítra mimořádné jednání o bezpečnostních hrozbách pro Českou republiku. Schůzi svolal vládní tábor v reakci na postupy a některé výroky předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše. „Bude to mela. Jen si říkám, jestli vláda neotevírá zbytečně moc velký prostor opozici,“ reaguje politolog Lukáš Jelínek. V jakém stavu je politická kultura v Česku? Zita Senková se svého hosta zeptá i na protesty zemědělců, situaci v odborech i nálady na Slovensku před volbami.

Co je to homesharing, vysvětlují Martina Macurová a Petra Polednová z Centra pro komunitní práci. Co přináší čas, který spolu stráví hostitel nebo hostitelka a dítě s postižením nejen jim dvěma, ale i jejich rodinám? Co všechno je třeba brát v úvahu při párování dobrovolnic nebo dobrovolníků a dětí s postižením? Měli by hostitelé brzdit svoje počáteční nadšení? Proč je pro hostitelku Petru důležité, že v cukrárně mají i v zimě jahodovou zmrzlinu?

Rok české hudby, jehož součástí byly oslavy 200. výročí narození Bedřicha Smetany, je v plném proudu. Co dalšího projekt slibuje? Jak hudbu českých velikánů vnímá zahraniční publikum? A potřebujeme národní hudbu? Generální ředitel České filharmonie David Mareček ještě okomentuje chystané změny ve fungování veřejnoprávního rozhlasu a televize na Slovensku a vysvětlí, co mají společného hudba a matematika.

Klíčový mechanismus, na kterém funguje Severoatlantická aliance, je deklarace kolektivní obrany a bezpečnosti. Ultimátní jistota to však není. V jaké kondici NATO v současnosti je? Je potřeba změnit náhled na jeho poslání? A kam směřuje debata o možnosti působení vojsk Aliance na Ukrajině? Bezpečnostní analytik Michal Smetana ještě vysvětlí rozruch kolem výroků papeže Františka a zamyslí se nad otázkou, zda se volání po vyjednávání rovná výzvě ke kapitulaci.

Letošní únor byl celosvětově nejteplejší v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Copernicus, podle které průměrná únorová teplota u zemského povrchu činila 13,54 °C. Rekordní byla minulý měsíc i teplota oceánů. Co je příčinou takového výkyvu? A co to znamená pro přírodu a počasí v Evropě jako celek? Hydrolog Jan Daňhelka v audiozáznamu ještě vysvětlí, jak funguje klimatická škola pro farmáře v Indonésii nebo co by nastalo, kdyby došlo ke zhroucení Golfského proudu.

Před 25 lety, 12. března 1999, vstoupila Česká republika do Severoatlantické aliance. Stala se tak spolu s Polskem a Maďarskem součástí první trojice států, která se k NATO připojila po skončení studené války. Jak se o rozšíření zasloužil bývalý americký prezident Bill Clinton? Jakou proměnou od té doby prošla česká armáda? Na otázky odpovídá v pořadu Jak to vidí... analytik Jan Ludvík. Okomentuje také nejnovějšího člena NATO, Švédsko, a přiblíží vývoj války na Ukrajině.

Prezident Petr Pavel má za sebou první rok ve funkci hlavy státu. Jakých bylo uplynulých dvanáct měsíců? V čem se Pavlův prezidentský styl liší od jeho předchůdců? A není na české poměry kolem prezidenta až příliš málo rozruchu? Politolog Lubomír Kopeček v audiozáznamu ještě zhodnotí, do jaké míry se české hlavě státu daří využívat svých zkušeností v otázkách diplomacie, bezpečnosti a spolupráce v rámci NATO, a vysvětlí, jaký vztah má Petr Pavel k evropským tématům.

Je těžší oslovit dárce, nebo ty, kdo pomoc potřebují? Co nejvíc pálí lidi se zrakovým postižením a do jakých otázek přináší jasno Osvětlovna? Co pro člověka s handicapem znamená sport? Čím to, že se nevidomým tak daří v profesích, které jsou založené na technologiích? Jaké sny plní Světluška svým klientům? Má nějaký sen i Gabriela Drastichová?

Česko má za sebou už v pořadí třetí protest zemědělců. Cílem akce, kterou tentokrát organizovala Agrární komora a Zemědělský svaz, bylo upozornit na to, že konání vlády ve prospěch farmářů je nedostatečné. Jsou tuzemští zemědělci opravdu v tak zoufalé situaci? Jaká je ochota vlády slyšet jejich názory? Komentátor Radko Kubičko v audiozáznamu ještě vysvětlí, zda je Green Deal udržitelná dohoda, a přiblíží i poslední část reformy důchodového systému.

Znepokojení nad humanitární situací v Pásmu Gazy vyjádřily Spojené státy americké. Viceprezidentka Kamala Harrisová v pondělí vyzvala Izrael k dalšímu zajištění dodávek humanitární pomoci a upozornila na nutnost ochrany obyvatel Rafáhu. Jak diplomatické prohlášení Bílého domu číst? Proč k tak dramatické situaci vůbec došlo? A jak na dění reagují okolní země regionu? Jan Burda se ptal politologa a experta na náboženský fundamentalismus a terorismus Marka Čejky.

Falešná videa vytvořená umělou inteligencí se stala běžnou součástí internetu a sociálních sítí. S nadcházejícím supervolebním rokem jich navíc masivně přibude. Má uživatelstvo šanci poznat dílo, které vytvořil stroj? Jak snadné je takovou mystifikaci vyrobit? A kde leží současné hranice? Jan Burda se zeptal datového analytika a experta na nová média Josefa Šlerky.

Jaké jsou české zájmy v Evropě a co očekávat od nadcházejících voleb do Evropského parlamentu? Jaké dopady mají válečné konflikty v současném světě na geopolitiku? A nachází se česká společnost v bodu přerodu? Současné dění komentuje v dnešním pořadu Jak to vidí… advokát Pavel Smutný, mecenáš umění a předseda česko-izraelské smíšené obchodní komory.