V Říčanech začne peklo. Takhle se to psalo v novinách. Faktickým obsahem takovéhoto BUBU článku je přitom fakt, že hlavní silniční průtah přes Říčany už potřebuje na 2,5km trase vyměnit kompletní vozovku a přitom jsme se domluvili s radnicí, že při jednom se udělá i kanalizace a přechody a chodníky a obrubníky a ..a…a… Jenomže když jsme začali, v Říčanech se jezdilo. Sice po objížďkách, někde hustěji, někde kolem lesa, ale jezdilo. Marně jsme to peklo hledali, tak jsme se ptali místních a...

Před každou liniovou stavbou musí proběhnout nejenom archeologický průzkum, ale i pyrotechnická detekce stavbou zasaženého území. Mají se čeho bagristi anebo na některých úsecích třeba i běžní řidiči bát? Čeho? Ptáme se profesionálního pyrotechnika i soudního znalce v oboru munice v jedné osobě docenta Jiřího Chládka. A že se skutečně vyzná, dokládá fakt, že má stále obě ruce a plný počet prstů.

Posluchačům tohoto podcastu se musíme ještě před začátkem poslechu omluvit. Rozhovor s ředitelem Archeologického ústavu AV Janem Maříkem jsme po úvodní části věnované očekávaným nálezům pod budoucím jihovýchodním obloukem Pražského okruhu přerušili. Proč? Protože zbytek podcastu dotočíme, až mezi Říčany a Běchovicemi archeologové něco hodně zajímavého najdou. I tak ale ta první část už stojí za poslech.

Tak a parádní 4pruhový dálniční přivaděč na na D5ku mají už i Přeštice u Plzně. A půjde to ještě dál. Co čeká starou tradiční transitní trasu do Německa přes Přeštice, Klatovy na Rudu? A z jakých měst se v dohledných letech stane klidová zóna? Chodsko si tiše staví svou vlastní dálnici. I když to ředitel plzeňské správy ŘSD Miroslav Blabol popírá. Apropos a proč vlastně má radost, když policie a celníci u Přeštic začali vážit kamiony a dodávky?

Každodenní kolony kamionů, klidně i 15kilometrů dlouhé. Hodiny strávené popojížděním v pravém pruhu. To je D1 kolem Brna. Hodiny naprázdno běžícími motory náklaďáků trpí životní prostředí, čekáním zase trpělivost řidičů. Hodně za to může aktuálně první aktivní stavba rozšiřování D1 podél Brna. Kdy skončí? A dělá tam vůbec někdo? A nedá se to urychlit? Tyto otázky si kladou kamioňáci, lidi v Brně, i ministr dopravy.

Kdykoliv se, byť jen dotkneme lopatou asfaltu někde kolem Prahy, okamžitě tu jsou i otázky. A proč se to dělá? A musíte to dělat už teď? Vždyť je ta vozovka ještě dobrá! V podcastu s paní ředitelkou Správy dálnic Ing. Martinou Hruškovou mluvíme o chystané generální výměně povrchu na Pražském okruhu mezi Lochkovským tunelem a sjezdem na Barrandov. Ptáme se. Proč se to dělá? A musíte to dělat už teď? Vždyť je ta vozovka ještě dobrá!

Zbořit most a paralyzovat dopravu ve městě tak, že starosta ve snaze zabránit lidovým bouřím poskytne MHD zadarmo – to se děje v Chrudimi. Ale Světe div se! Ta Chrudim z toho má radost! Proč? A čím se generální rekonstrukce mostu na silničním okruhu městu moc hodí je otázka přímo pro starostu Chrudimi, pana Františka Pilného.

Na kontrolním dni vlády na stavbách D35 u Hořic a pak i na obchvatu Nové Paky si přišel bagry a rodící se trasu obhlédnout samozřejmě i královéhradecký hejtman Martin Červíček. A chválil nás, nahlas a pěkně před předsedou vlády, před ministrem dopravy a před kamerami. To bylo příjemné. Ale ruku na srdce, pane hejtmane. Je ta spolupráce s ŘSD vždy jen procházka růžovým parkem anebo ne tak úplně a jen před vládou budeme za kamarády?

Přerov bude za necelé dva roky hostit poslední úsek dálnice D1. Dnes ale ještě hostí stavbu. Co to ale dělá s místními lidmi? Kolem dálnice bylo hodně rozdílných názorů a rozporů. Míchali se do toho aktivisté a spolky. Kde jsou emoce dnes? Jsou spory a odpory už definitivně pryč nebo ještě něco pod D1 kvasí? Ptáme se náměstka primátora Přerova pana Ing. Tomáše Navrátila.

Frýdek-Místek má svou dálnici D48, svůj obchvat, svou záchranu od těžké nákladní dopravy tranzitující na Slovensko. Teď Frýdku ještě opravujeme most v centru. Tak jak se cítí město poté co dopravní tepna přes centrum přestala dusit město. Je to jen štěstí a procházky v lázeňském klidu? Primátor Frýdku-Místku Petr Korč sice není nevděčný, ale nová situace si žádá nová řešení.

Neexistuje podle všeho ikoničtější dálniční stavba v ČR než poslední úsek D1 u Přerova. Prakticky všech 14 mostů na trase 10 a půl kilometru už je založeno, teď se pokládaly ty nejtěžší nosníky, stavělo se i přes zimu, plnění harmonogramu jde dobře. Tuhle stavbu byla velká snaha obstruovat, blokovat. Je teď necelé dva roky před zprovozněním už úplně bez rizik? Může se ještě něco pokazit? Žije ředitel projektu Ing. Petr Černík ze společnosti Strabag v růžové stavařské euforii nebo spíš...

Je zima, nebo není zima? Lyžaři mají letos jasno. Na silnicích a dálnicích to ale už tak jasné pro řidiče není. Únor ve slunci a s jarním deštíkem drží v představách běžného řidiče a laika silničáře se solí a radlicemi v garážích. Je to tak opravdu? Spíme a nesolíme, když je venku hezky? Je tedy zima, nebo není zima? – to je otázka na vedoucího úseku údržby dálnic ŘSD Ing. Jakuba Horáka.

Postavit nejdelší zavěšený most v ČR není úplná legrace. A když je to navíc zpestřené tím, že se most postaví na břehu a pak teprve se vyšoupne nad vodu, to už zaujme i stavaře z okolních zemí. Tohle právě zažívají Pardubice na Fáblovce. Jak mít kuráž něco podobného provést, ptáme se experta na mosty pana Ing. Vítka

Rozebrat úplně nový most, po kterém ještě neprojelo ani jedno jediné auto je pro investora ostuda jako hrom. A stalo se to na budovaném obchvatu Klatov! Proč se to musí udělat a jestli nebylo možné místo ostudy nad tím spíš tiše mávnout rukou se ptáme ředitele plzeňské správy ŘSD Ing. Miroslava Blabola

Dálnice je z pohledu archeologa obrovský a trvalý betonový dekl, který napříč krajinou přikryje minulost a jakoukoliv další šanci se k historii archeologicky s motyčkou a košťátkem „prohrabat“. A přesto z každé nové dálnice mají radost. Poslechněte si proč.

Zídky pro plazy, desítky sýkorníků či poštolníků, podložky pro vlaštovky a jiřičky, budky pro sovu pálenou či nory pro ledňáčky. Že to nemá s výstavbou dálnice nic společného? Omyl! Výstavba Pražského okruhu sice ještě nezačala, kolem budoucí trasy však již panuje čilý stavební ruch. Co všechno se aktuálně realizuje, kdy to bude hotovo a proč to vůbec děláme? Na otázky nám odpoví expert na péči o životní prostředí a ochranu přírody Jiří Francek ze společnosti NaturaServis.

Informace o rekonstrukci a modernizaci jedné mimoúrovňové křižovatky na chomutovské dálnici D7 by zřejmě normálně v informačním toku na začátku nové stavební sezóny zapadla. Ale když se provalí, že tahle dálniční křižovatka na dohled ruzyňského letiště je vlastně už součást navazujících staveb pro severní oblouk pražského dálničního okruhu a zároveň ji připravujeme i na rozšíření dojezdu dálnice od Loun a Kladna na šesti pruh – to najednou leckterý řidič zpozorní. A teď to nejlepší, bude to...

Ještě ani nezačala stavební sezóna a v Ostravě-Vítkovicích se ozval mohutný tlukot beranidla zatloukajícího štětovnice ke stavbě druhé půlky estakády. Tímto místem projede 40 tisíc aut denně. Estakáda bude kompletně hotová ještě před koncem roku a začne svůj předpokládaný stoletý technický život. Jak jsou na tom ale ostatní mosty v kraji? Kolik jich máme? A nemohlo se stát, že pro Vítkovickou estakádu na ostatní zapomínáme? A je na ně dost peněz? Nepříjemné nebo běžné otázky pro Ing. Pavla...

Jací jsme, to prý napoví alkohol a volant. Skutečný charakter se tedy projeví tím, jak člověk řídí. Auto nebo náklaďák. Jede apaticky, agresivně, závodí, vytlačuje a vybržďuje, nebo se lepí na nárazník před sebou a bliká, anebo ochotně z dálky pouští chodce? Jací jsme? A jak sám se svým vztekem pracovat? Jak přijít na to, že na nás za volantem přicházejí emoce? Ne nadarmo procházejí profesionální řidiči psychotesty. Měl by jimi projít úplně každý řidič. Víme to my, silničáři a ví to i zkušený...

Už není podzim a ještě není bílá zima. To je úplně ta nejhorší doba pro řidiče – mrzne v noci nebo nad ránem, přes den je nad nulou, sníh neleží a občas se objeví námraza. Proč je jenom někde? Kde se objevuje? A ví o tom silničáři a dějí s tím krucinál něco?! Ano dělají, hodně o tom ví pan Syřínek z plzeňské krajské správy ŘSD.

Zkusit si dělat dálničáře nebo silničáře není jen o vyzkoušení montérek a potěžkání lopaty s horkým asfaltem, ohmatání volantu sypače nebo potěžkání kužele. Je to bohužel i o vyslechnutí si nadávek a vzteklých sprosťáren od projíždějících řidičů, zlobí se, že stáli v koloně? Nebo mají zlý den? proč křičí na někoho, kdo pracuje, aby oni příště jeli plynule a bezpečně? To je otázka hodná zkušeného psychologa PhDr. Karla Humhala.

Nejkurióznější způsob stavby dálničního mostu ve střední Evropě za poslední roky – to je místo kde překovává D35ka železniční koridor v Uhersku. Ambiciózní plán, odvážná stavba, kde rozhodují desetiny milimetrů. Teď stojí a vypadá pěkně, vydržet má 100let. Ale povedlo se? Bude most stát a bude bezpečný? Ponese po desetiletí podle všeho neustále narůstající dopravní zátěž. Vydrží být severní paralelou D1? Jde to zjistit jen jednou cestou - zatěžovací zkouškou. Prostě mu naložíme a budeme...

Průjezd severojižní tranzitní moravskou dálnicí přes Prostějov byl celou letošní stavebné sezónu brzděn dopravním omezením. Hned dvě stavby se tu sešly – bohužel počkat opravdu nemohly. Jak kvůli bezpečnosti sjezdové a nájezdové rampy tak i rekonstrukce velké prostějovské dálniční estakády znamenaly užší a pomalejší průjezd dálnice městem. Velká část prací je hotova. Obě stavby skončili letos naráz. Slavit nebo se bát příštího roku? Co mají teď řidiči v Prostějově vlastně dělat?

Rekonstruovat nejzatíženější silnici 1.třídy v kraji a zavřít skoro na celou sezónu její jednu polovinu, to chce odvahu a od řidičů trpělivost. Když jsme po letošní etapě opravy jihlavského přivaděče na Vysočině pouštěli plný provoz, děkovali jsme pochopení řidičů, ptali jsme se pana Ambrože ze společnosti Strabag a pana Solničky z jihlavského ŘSD, co všechno se během léta na přivaděči povedlo opravit nebo vystavět znovu …i co čeká ještě na jaro 2023.