Skoro 3,5milionové Moldavsko je samostatné už přes 30 let. Vymanit se ze sovětské, respektive ruské sféry vlivu, je pro něj ale čím dál složitější. A nepomáhá ani těsné sousedství s kulturně příbuznými Rumuny, kteří jsou členy Evropské unie. Válka na Ukrajině dopadá nejen na moldavskou bezpečnost, ale také na její ekonomiku, která už tak patří k nejslabším v Evropě. Tyto problémy otřásají i tamní politikou. V podzimních prezidentských volbách se ukáže, kam se země vydá.

Jak připomněl v podcastu Na Východ! o jaderných hrozbách host Jan Ludvík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, precedens plné jaderné války (naštěstí) nemáme. Dekódování výhrůžek a určování, kde pro Rusko leží červená linie, po jejímž překročení by aktivovalo jaderné rakety, tak není jednoduché. V bonusovém materiálu proto Josef Pazderka a Ondřej Soukup dávají tipy na další čtení o současném ruském uvažování o jaderných zbraních.

Ruský prezident Vladimir Putin přikázal začátkem letošního května armádě otestovat použití taktických jaderných zbraní – jako odvetu za slova západních politiků nabízejících Kyjevu navýšení zbrojní pomoci a vyslání zahraničních vojáků na Ukrajinu. Jaderní experti mluví o nebezpečí srovnatelném s kubánskou krizí z počátku 60. let minulého století.

Na Východ! získal Novinářskou cenu Nadace OSF v kategorii Nejlepší audiovizuální rozhovor. Proč si ji nepřišel převzít Ondřej Soukup? Jeho vysvětlení poodhalí jedno z témat dalších dílů. Zatím ale v bonusovém materiálu k epizodě o korupci na Ukrajině najdete tipy na filmové dokumenty o tomto společenském problému. Může se to zdát povýšenecké mluvit o úplatkářství v cizí zemi, ale na Ukrajinu proudí i peníze západních donorů. Ti mají právo vědět, co se s jejich podporou děje.

Aby mohla Ukrajina začít vyjednávat podmínky svého vstupu do Evropské unie, musí razantně omezit korupční prostředí. Tak zní podmínka evropských vyjednávačů. Myslí tím hlavně systémovou korupci, která Ukrajinu sužuje dlouhá desetiletí: ve státní správě a armádě, zdravotnictví nebo soudnictví. Co se v souboji s touto hydrou zatím povedlo a jak ho proměnila ruská invaze?

„Moc se mi líbil díl o měkkém podbřišku Ruska,“ napsal nám po posledním díle Na Východ! o Střední Asii novinář Petr Brod. Za chválu děkujeme a nejen jemu posíláme tipy na knihy, které tento region představují do větší hloubky. Tedy víc než cestovatelským stylem „tady jsem byl a měl jsem průjem,“ ujišťuje vtipně speciální host tohoto dílu Slavomír Horák.

Uzbekistán, Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán a Turkmenistán. Pět středoasijských republik hází laický pozorovatel z Evropy často do jednoho pytle. Ano, pojí je sovětská historie a dnes leží mezi geopoliticky silnými hráči Ruskem, Čínou a Íránem. Dohromady ale mají pořád přes 76 milionů obyvatel a rozlohu skoro jako celá Evropská unie. Každá z těchto zemí má také jinou krajinu a politickou kulturu. Jak se lépe v tomto regionu zorientovat, poradí podcast Na Východ!

V bonusovém materiálu ke 14. dílu podcastu Na Východ! doporučují Josef Pazderka a Ondřej Soukup jako obvykle zajímavé čtivo a další materiály k tématu ruských médií. Například knihu opoziční novinářky Jeleny Kosťučenkové Moje Rusko nebo dokument Zatracená práce o televizní stanici Dožď. Autoři také děkují věrným posluchačům, kteří prý dokáží poslouchat téměř všechny díly Na Východ! během jednoho dne.

Plošná ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 dramaticky změnila podobu mediální scény v Rusku. Podle organizace Reportéři bez hranic zakázal Kreml téměř všechna nezávislá média, včetně televizí, rádií a webových stránek. Většina velkých západních médií stáhla ze země zahraniční zpravodaje. Novináři, kteří zůstali, mají velmi omezené pole působnosti a žijí v nejistotě, že mohou být za svoji práci kdykoli obviněni ze špionáže, extremismu a dalších údajných přečinů.

13. díl podcastu Na Východ! zprostředkoval každodenní realitu Ukrajinců a Ukrajinek ve válečném stavu. Patří k ní vážné problémy, deprese, úzkosti a úmrtí, s nímž se lidé musejí dennodenně vypořádávat.

Skoro deset milionů lidí uprchlo podle Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky před válkou ze svých domovů. Víc než tři a půl milionu z nich našlo útočiště v klidnějších částech Ukrajiny, dalších bezmála šest milionů hledá bezpečí v evropských státech, včetně Česka. Mnozí z nich se už nikdy nevrátí. Nemají kam.

Důležité je nahnat k volebním urnám lidi, aby bylo možné vykázat účast – výsledek si už Vladimir Putin a jeho lidé zařídí. Tak rekapitulují Josef Pazderka a Ondřej Soukup hlavní myšlenku prezidentských voleb v Rusku v roce 2024. Co říct k jejich výsledku? Ztratil už staronový ruský prezident soudnost, nebo skutečně věří tomu, že má tak širokou podporu svých spoluobčanů?

Kdo by si vsadil, že v březnových volbách 2024 bude zvolen ruským prezidentem někdo jiný než Vladimir Putin, prodělá kalhoty. Opozice je zdecimovaná, a kdo se přeci jen odváží na nějaký akt podpory, tvrdě narazí. Ve funkci prezidenta nebo premiéra je Vladimir Vladimirovič přitom už 25 let. A proto se ve 12. díle podcastu Na Východ! Josef Pazderka s Ondřejem Soukupem zaměřili právě na tohoto politika.

Fotografie se v rozhlasovém vysílání nezprostředkovávají lehce, a tak vás host 11. dílu podcastu Na Východ! Stanislav Krupař navede, kde získat dobrou vizuální představu o krásách i ošklivostech Sibiře na internetu. Velká část bonusového dílu je potom věnována sibiřské hudbě, hlavně hrdelnímu zpěvu, který spustil mezi posluchači Na Východ! další hon za úchvatnými hudebními kousky. Šedesát koní v mém stádu vás nenechá stát!

Rozlehlá a mrazivá, řídce obydlená, s krásnou přírodou a svébytnou kulturou. Taková je ruská Sibiř. Je to ale také kraj, kam se dřív posílali vyhnanci – v duchu této tradice tu teď bývají internováni političtí vězni. A kde se místní potýkají s alkoholismem a dalšími drogovými závislostmi, se sociálními problémy a deziluzemi z neúspěšného boje za nezávislost. A abychom nezapomněli: díky jednomu politickému příteli si Sibiř oblíbil i Vladimir Putin.

Poslechněte si záznam z veřejného natáčení podcastu Na Východ! v pražském kulturním centru Vzlet. Ondřej Soukup a Josef Pazderka se ohlíží za dvěma roky plošné ruské agrese vůči Ukrajině a jako hosty si pozvali kolegy novináře Petru Procházkovou (Deník N) a Vojtěcha Boháče (Voxpot).

24. února 2022. V tento den brzy ráno rozpoutal ruský prezident Vladimir Putin plošnou vojenskou agresi proti Ukrajině. Nazval ji speciální operací a společně s velením ruské armády předpokládal, že potrvá jen několik dní, maximálně týdnů. Po dvou letech ale agrese stále pokračuje – po bojích zůstávají zničená města a vesnice, miliony uprchlíků i desítky tisíc mrtvých či těžce zraněných vojáků na obou stranách.

To, o čem se poslední týdny jenom spekulovalo, už je oficiální: Valerij Zalužnyj končí jako velitel ukrajinských ozbrojených sil. Ondřej Soukup a Josef Pazderka věnovali populárnímu ukrajinskému generálovi poslední díl podcastu Na Východ! V bonusu k tomuto dílu už mohli díky běhu událostí probrat nejen Zalužného konec, ale taky jeho nástupce Oleksandra Syrského.

Téměř dvouletý krvavý konflikt s Ruskem změnil ukrajinskou armádu k nepoznání. Ze zkorumpovaného, napůl rozkradeného sovětského vraku je nyní podle mezinárodního žebříčku Global Firepower 18. nejsilnější armáda světa, hned po izraelské. Česko je pro srovnání na 46. místě. Na proměně v moderní bojové těleso se výrazně podílel náčelník ukrajinského generálního štábu, generál Valerij Zalužnyj.

Válku o enklávu Náhorní Karabach vedly Arménie a Ázerbájdžán během 20. a 21. století v několika etapách a podle Josefa Pazderky a Ondřeje Soukupa nemusí být obsazení oblasti vojáky z Baku a bleskový exodus arménského obyvatelstva v září 2023 posledním dějstvím. Co si o historii tohoto konfliktu přečíst a zhlédnout, aby člověk pochopil kontext a umanutost, s níž obě země o území bojují? To přináší bonus k 8. dílu. Své tipy dodá i znalec kavkazského regionu Jan Plešinger.

Od ledna 2024 přestal oficiálně existovat mezinárodně neuznaný státní útvar Náhorní Karabach neboli Republika Arcach na jižním Kavkaze. Jde o malou enklávu uprostřed Ázerbájdžánu, kterou posledních zhruba 30 let drželi etničtí Arméni, než ji na podzim roku 2023 po bleskové akci ovládli vojáci z Baku. Není to poprvé, co se o toto území, které je oběma národům posvátné, vedou boje.

Termín Rusáci se v Česku začal používat nejspíš někdy kolem roku 1968 a u mnoha posluchačů sedmého dílu vyvolal otázku, zda se dnes už nejedná o hatespeech. Jak ale vysvětlují Josef Pazderka a Ondřej Soukup, výraz spíš kritizuje imperiální chování osob ruské národnosti. Jako obvykle dostanete tipy na další čtení o komplikovaném vztahu Čechů k Rusům a doporučení velmi zajímavého dokumentu o současné ruské propagandě, který sleduje, jak ruské rodiny prožívají válku na Ukrajině.

Jak trefně popsat česko-ruské stýkání a hledání naší pozice vůči tomuto významnému globálnímu hráči? „Je to ode zdi ke zdi,“ navrhuje Josef Pazderka v sedmém díle podcastu Na Východ! Spolu s Ondřejem Soukupem se tentokrát snaží dobrat toho, jaký vztah Češi historicky k Rusku zaujímali a jestli dnes neexistuje i určitá střední a střídmá cesta.

Josef Pazderka a Ondřej Soukup se v bonusovém materiálu vrací k šestému dílu svého autorského podcastu Na Východ! K tématu Vánoc a oslav Nového roku na Východě přidávají ještě několik tipů na dokumenty a knížky. A v závěru si dávají jeden opravdu nečekaný slib.

Východní oslavy Vánoc a Nového roku jsou pelmelem různých náboženských tradic, sovětských zvyků, které se tyto tradice snažily přehlušit, a komerčních vlivů ze Západu. Rodiny se schází, stoly se prohýbají pod nejrůznějšími pochutinami a alkohol teče proudem. Kultura přípitků má přitom svá přísná pravidla a to nejhorší, co můžete udělat, je se u nich pokoutně uculovat. Sváteční čas je zejména v Rusku a na Ukrajině ale také spojen s výraznými politickými událostmi.