Od zahájení plošné ruské invaze na Ukrajinu uplynulo letos 19. listopadu tisíc dní. Kolik jich zbývá do konce války? A jakou podobu bude mít mír mezi těmito dvěma zeměmi? Mají šanci Ukrajinci a prosadí svoji představu, nebo zvítězí ta Putinova? A co na to Donald Trump? Aktuálním snahám o mírová jednání se věnuje nejnovější díl podcastu Na Východ!

Podcastu Na Východ! poskytl rozhovor Slava Vakarčuk, frontman jedné z mezinárodně nejznámějších ukrajinských kapel Okean Elzy. Komentuje v něm pohyby a změny na současné hudební scéně, kterou – stejně jako věci každodenního života – silně poznamenala ruská agrese. V případě hudby a literatury ale pozitivně: divadla mají vyprodáno, kapelám nabíhají na youtube počty shlédnutí a vychází mnohem víc knih v ukrajinštině než kdy dřív.

Kyjevské metro jako stage pro světové hvězdy, razantní nástup mladých muzikantů i více písní v ukrajinštině. To jsou některé z trendů, které Ukrajinci pozorují na domácí scéně, když hledají útěchu v hudbě v těžkých časech války. „Realita se nám doslova mění před očima. Myslím tím mentalitu lidí, stejně jako jejich hudební vkus. Za posledního dva a půl roku se změnily věci, které by jinak trvaly desetiletí,“ popisuje v podcastu Na Východ! hudební publicista Vitalij Bardeckij.

V bonusovém materiálu k podcastu Na Východ! si Josef Pazderka, Ondřej Soukup a Jan Fingerland vyměňují tipy na dobré knížky o dějinách emigrace do Izraele, jako jsou třeba Krvavé země od Timothyho Snydera. Upozorňují i na další bohaté kulturní vazby mezi těmito dvěma zeměmi, které mají dlouhou tradici. Zahraje vám k tomu krátce Šumař na střeše.

Ukrajinu a Izrael spojují aktuální, otevřené války na jejich území a početné skupiny obyvatel židovského vyznání. Přesto však tyto země nejsou automatickými spojenci. Proč? Vysvětlení je třeba hledat v geopolitické situaci na Blízkém východě a ruské aktivitě v tomto regionu. Podrobněji je rozebírá nový díl podcastu Na Východ!. Josef Pazderka a Ondřej Soukup si do něj pozvali zahraničně-politického komentátora Českého rozhlasu a držitele Novinářské ceny 2024 Jana Fingerlanda.

Co nabízí gruzínský stůl? V bonusovém materiálu podcastu Na Východ! probírají Josef Pazderka, Ondřej Soukup a jejich host, odborník na Gruzii Jan Černík, nejen gruzínskou kuchyni, ale i literaturu a kinematografii, která je dostupná i v češtině. S ohledem na blížící se parlamentní volby připojuje Jan Černík na závěr i odkazy na média a další zdroje v angličtině, z nichž lze dostat dobrý přehled o dění v Gruzii.

Za komunismu bývala Gruzie pomyslnou ozdravovnou východního bloku. Rozpad Sovětského svazu ale způsobil chaos a na povrch vypluly ekonomické problémy, národnostní třenice i konflikty s Ruskem. Nasměrovat zemi do západního okruhu se od roku 2004 snažil prezident Michail Saakašvili. Vláda v Tbilisi, přestože je pořád oficiálně proevropská, mluví čím dál víc o potřebě sblížit se s Ruskem. Co se v Gruzii stalo, rozebírá podcast Na Východ! s odborníkem na Kavkaz Janem Černíkem.

Jaké knihy o aktuální zahraniční politice Německa směrem na východ doporučuje novinář Daniel Brössler ze Süddeutsche Zeitung? Kvůli své skromnosti na seznam nepřipojil tu svoji o kancléři Olafu Scholzovi, přestože získala příznivé recenze i oficiální ocenění. Doplnit ji proto musejí Josef Pazderka s Ondřejem Soukupem, kteří doporučují i další audiovizuální díla zobrazující dlouho stabilní rusko-německé vztahy. Až do doby, kdy v nich Scholz v roce 2022 vyhlásil obrat.

Wandel durch Handel – změna skrze obchodování. Podle tohoto principu rozvíjely Německo a Sovětský svaz svoje vztahy už od 70. let minulého století a převzaly ho i ruské a německé vlády po roce 1991. Dobré ekonomické konexe těchto dvou zemí postupně narostly tak, až se v roce 2010 stalo Německo pro Rusko nejvýznamnějším obchodním partnerem. Symbolem tohoto spojenectví se stal plynovod Nordstream. Jenže v roce 2022 vyhlásil kancléř Olaf Scholz „Zeitenwende“ – historický obrat.

V bonusovém materiálu k epizodě o velké rusko-americké výměně vězňů z léta 2024 dávají Josef Pazderka a Ondřej Soukup tipy na další čtení o této nebývalé operaci. Jakou roli v ní sehrála Ella Milmanová, matka novináře Evana Gershkoviche? Co pojí s Českem jednoho z ruských agentů Pavla Rubcova aka Pabla Gonzálese? A co si vzít honem na sebe, když vám bachař oznámí, že budete vyměněni?

Na začátku srpna 2024 se na letištní ploše v turecké Ankaře sešla neobvyklá společnost. Z ruských vládních speciálů vyvedla ostraha 16 lidí. Devět z nich mělo americké, německé nebo britské občanství. Zbylých sedm byli Rusové. I svoje spoluobčany se ruský prezident Vladimir Putin rozhodl vyměnit za tajné agenty, kteří byli v dřívějších letech zatčeni v různých koutech světa: ve Spojených státech, Slovinsku, Polsku, Norsku a především Německu.

Smutná fakta a těžké emoce. Masakr v beslanské škole na začátku září 2004 je pro Josefa Pazderku traumatickou zkušeností. Do Čečenska jezdil jako humanitární pracovník, pak se do tohoto města několikrát vrátil a v letech 2008 až 2009 tam i natáčel s přeživšími. V bonusovém materiálu podcastu Na Východ! potom spolu s Ondřejem Soukupem dávají tipy na dokumenty a audiovizuální zpracování této události, které ji alespoň trochu pomáhají odžít a pochopit širší obraz tehdejší doby.

Zahájení školního 2004/2005 v městečku Beslan v Severní Osetii na jihu Ruska. Při proslovu ředitelky Školní budovy 1 vběhli do přítomného davu čečenští islamističtí teroristé řízení polním velitelem Šamilem Basajevem. Zajali zhruba 1200 školáků a jejich rodičů a zavřeli je do malé tělocvičny školy. Tam je drželi v horku, bez vody a jídla tři dny. 3. září vnikly do budovy ruské bezpečnostní složky a při nepřehledné přestřelce s nasazením těžkých zbraní zemřelo přes 300 lidí.

S ruskou invazí je v Česku dodnes spojen vznik mýtu o Rusácích. Nejen o tom se mluvilo na crossoveru podcastů Přepište dějiny a Na Východ!. Autoři se sešli na konferenci Hranice (ne)svobody.

Podcast Českého rozhlasu Plus Na Východ! se spojil s úspěšným „kolegou“ podcastem Přepište dějiny historiků Martina Gromana a Michala Stehlíka. Vznikla tak společná debata o pohledu na srpnové události 1968 a období krátce před nimi a po nich, natočená za účasti veřejnosti v pražském kulturním centru Vzlet 15. července 2024. Nabízíme vám sestřih této debaty, jako bonusový materiál od 23. srpna potom také její plné znění.

Ukrajinsky psaná literatura zažívá i přes válečné podmínky rozkvět, a tak v bonusu k podcastu Na Východ! přikládají Josef Pazderka a Ondřej Soukup tipy na nejzajímavější knihy, s nimiž je možné seznámit se i v českém překladu.

Spasibo bolšoje, nebo duže ďjakuju? Ještě před deseti lety bylo tohle dilema na Ukrajině jen akademické. Úředním jazykem sice byla ukrajinština, ale velká část lidí, hlavně na východě a jihu země, mluvila převážně rusky. Teď se ale stala jazyková otázka nejen symbolem ukrajinské identity, ale taky holého přežití. Proč, to ukazuje podcast Na Východ!

In mid-July, American historian Timothy Snyder visited the conference Borders of (Un)Freedom, organized by Czech Radio Plus and the Václav Havel Library. He was in conversation with the editor-in-chief of Ukrainska Pravda, Sevgil Musaieva. We present a recording of the debate in English, without translation.

Ohlédnutí za debatou amerického historika Timothyho Snydera a šéfredaktorky deníku Ukrajinska pravda Sevhil Musajevové o válce na Ukrajině a otázce, proč by nás, Evropany, měla zajímat i nadále. V podobě osobních komentářů Josefa Pazderky a Ondřeje Soukupa ho nabízí nový díl podcastu Na Východ!. Debata zazněla na konferenci Hranice (ne)svobody, kterou pořádal Český rozhlas Plus ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla.

Řekni to písní! Hudební díl podcastu Na Východ! o ruských muzikantech čelících morálnímu dilematu, zda invazi na Ukrajinu veřejně odsoudit či podpořit, a z toho plynoucích ekonomických a kariérních dopadech, si žádá více ilustračního materiálu.

Zpěvák Šaman se po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu stal asi nejznámějším uměleckým hlasem válečné propagandy. V tentýž týden, kdy vystoupil jako hlavní hvězda na koncertě ke Dni Ruska, mezitím vyprodal berlínský klub jiný ruský zpěvák s miliony fanoušků. Rapper Ivan Alexejev, který si říká Noize MC, uctil v Německu památku nedávno zemřelého opozičního politika Alexeje Navalného. Zvolit si stranu teď takhle musejí všichni ruští hudebníci.

Ukrajinská Oděsa je krásné a velice kulturní město. Navzdory ruským raketám si v něm místní i turisté – zejména ukrajinští vojáci na opušťácích – užívají radosti života. Když proto dostal pomyslný opušťák stálý zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín a přijel po čase do Prahy, podělil se s Josefem Pazderkou a Ondřejem Soukupem o tipy na svoje oblíbená místa, restaurace, knihy a pamětihodnosti černomořského letoviska, které se stalo jeho základnou.

Stálý zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině momentálně žije v přímořské Oděse, kde se vedle své práce válečného novináře stará mimo jiné o zvířata lidí, kteří museli opustit své domovy, o květiny na svém balkoně a o generátor, který spouští pokaždé, když kvůli bombardování vypadne proud. Jak vypadá běžný život v místě, když může kdykoli zaznít siréna a člověk má necelou minutu na běh do krytu? Martina Dorazína se v podcastu Na Východ! ptají Josef Pazderka a Ondřej Soukup.

Asketické i bonvivánské tipy na toulky Moldavskem v podání znalce země, diplomata Jana Plešingera.