Nejúspěšnější česká sportovkyně, národní symbol odvahy a svého času druhá nejznámější žena planety. V životě ale čelila několika překážkám, které ji téměř srazily na kolena. V dokudramatu účinkují Václav Neužil, Petra Špalková a Martin Matejka. Hovoří historik sportu František Kolář.

Dobrovolná sestra Červeného kříže. Před Mnichovem pomáhala lidem „bez domova“ a po Mnichovu se hned zapojila do odboje. Ubytovala Gabčíka s Kubišem. Radost nacistům ze svého zatčení ale neudělala. V dokudramatu účinkují Simona Postlerová, Dana Černá nebo Pavel Soukup. Hovoří historik Jiří Padevět.

Byla okouzlující, vtipná, samostatná, cílevědomá i odvážná. Jejím prvním manželem byl Vilém z Rožmberka, druhým Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic. Během stavovského povstání hájila odhodlaně své katolické přesvědčení a jen díky ní můžeme dnes obdivovat pražské Jezulátko. V dokudramatu účinkují Blanka Bohdanová a Igor Bareš. Hovoří historička Marie Ryantová.

Jejich vztah je dodnes obestřen tajemstvím. Všechno, co víme, vyplývá z jejich korespondence a věnování skladby, do které Bedřich Smetana zakomponoval písmena jejího jména. Fröjda Benecke (1836−1923) se narodila s příjmením Gumpertová. Se Smetanou se setkala při jeho švédské koncertní cestě, na kterou odjel na podzim 1856. Okouzlila ho po prvním setkání.

Totalitní režim z ní udělal ikonu přesvědčené komunistky a správné socialistické spisovatelky. Přitom to bývala femme fatale české avantgardy. Krásná, cílevědomá a odvážná žena, která prosazovala ideál volné lásky a svobodného mateřství. Narodila se v únoru 1882 jako Marie Bartošová. Když jí zemřel otec, převzala příjmení od matčina druhého muže, šikovatele Aloise Majera. „Na Marii mne pokřtily Ouvaly, na Majerovou Kladno,” napsala kdysi o svém pseudonymu.

Temperamentní blondýnku se čtveráckýma očima publikum milovalo. Začínala v němých filmech, hvězdou se stala ve 30. letech v Německu. Jejího manželství ale využili nacisté. Anna, později Anny, se narodila v roce 1902 do rodiny rakousko-uherského důstojníka. Rodina hodně cestovala, díky čemuž Anny ovládala několik jazyků. Mluvila také německy, francouzsky a anglicky.

Svoje děti vychovávala po vzoru hraběcí rodiny svého manžela. Její život byl plný přemetů. Řadu let žila v manželském odloučení. Pak přišel exil a zase nový začátek. Vztah pražské řeznické dcery Marie Klimtové (*1907) s hrabětem Jindřichem Kolowratem se vymykal jak z rodových tradic, tak ze společenských zvyklostí. Ještě v době, kdy byl hrabě ženatý se svou první ženou, spolu měli čtyři děti. To páté se narodilo „už řádně“ po jejich svatbě v roce 1938.

V dětství se s útrapami vypořádávala vytvářením snových světů. V dospělosti skončila na antidepresivech. Přečkala odpor Čapkovy matky, přežila nátlak nacistů. S nadanou herečkou, spisovatelkou a dramatičkou, kterou si lidé pamatují jen jako ženu Karla Čapka, se život nemazlil. V dokudramatu účinkují Veronika Gajerová, Martin Myšička a Aleš Procházka. Hovoří historička umění Michaela Košťálová.

Třetí manželka o 34 let staršího architekta Adolfa Loose. Bilingvní spisovatelka, nadějná fotografka. Manželovi vzdorovala, ve svých pamětech mu ale vystavěla pomník. V dokudramatu účinkují Jiří Čapka, Václav Vašák, Kamila Trnková, Tereza Vilišová. Hovoří plzeňský publicista David Růžička.

Od malička byla obklopena hudbou. I tak všechny šokovala, když se v 15 letech rozhodla studovat dirigentsví. S taktovkou před orchestrem stála ale jen krátce. V dokudramatu účinkují Zdenka Procházková, Jan Teplý nebo Zuzana Onufráková. Hovoří muzikolog a autor monografie o Vítězslavě Kaprálové Jiří Macek.

Eliška Přemyslovna se narodila roku 1292 v Praze v přemyslovské rodině. Původně královnou být ani neměla, nakonec se stala nositelkou přemyslovských tradic a matkou budoucího císaře Karla IV. V útlém věku jí zemřela matka a její otec Václav II. se po několika letech oženil s Eliškou (správně Alžbětou) Rejčkou. Jejich vzájemný vztah byl napjatý nejen v době Eliščina dospívání, ale vlastně po celý život.

Erotické intimnosti z jejich vztahu si Karel Hynek Mácha pomocí šifer zapisoval do deníků. Vztah tajil i před kamarády. Věděl, že Lori jeho očekávání ideální ženy nenaplní. „Žila jsem obyčejný život. Až na dva roky, které můj osud spojily s osudem básníka Karla Hynka Máchy,“ přiznávala Eleonora Šomková, které Mácha neřekl jinak než Lori.

Za války na ni vzpomínal i Jan Masaryk v londýnském vysílání BBC. Dnes nemá česká novinářka a překladatelka ani jméno na hrobě. Marie Fantová se narodila roku 1893 v rodině architekta Josefa Fanty, mimo jiné autora průčelí Hlavního nádraží v Praze a tzv. Fantovy kavárny nebo budovy Ministerstva průmyslu a obchodu. Vlastenecké prostředí doplňovala její matka, která se aktivně podílela na zakládání dívčích škol.

Úspěšná divadelní herečka hrála profesionálně už od 15 let. Antonína Dvořáka odmítla ještě v době, kdy nebyl slavný. Jako syn řezníka pro ni nebyl to pravé. Nechtěla ale ani hraběte Kounice. Chtěla kariéru. V dokudramatu uslyšíte Mariku Procházkovou, Lucii Pernetovou nebo Ondřeje Lechnýře. Hovoří historička umění Michaela Košťálová.

Chtěla, aby za ni hovořilo pouze její dílo – experimentální, těžko zařaditelné a hluboce intelektuální. Jaká doopravdy byla spisovatelka, která si teprve na konci života uvědomila, jak vůbec psát? V dokudramatu uslyšíte Evu Vrbkovou, Andreu Elsnerovou nebo Jana Teplého. O avantgardních začátcích, životě s kontroverzním umělcem Zdenkem Rykrem i působení v americkém exilu hovoří editor jejího díla Kristián Suda.

Spisovatelka, překladatelka a autorka rozhlasových her žila dlouho ve stínu svého partnera, básníka Josefa Hiršala. Svoji zásadní knihu napsala jako 87letá. V dokudramatu účinkují Petra Špalková, Pavel Batěk nebo Jan Kačer. Hovoří literární a výtvarný historik Radim Kopáč.

Kunhuta Uherská (správněji Haličská či Mačevská) byla velmi temperamentní, půvabná a vášnivá žena. Ve 13. století se jako druhá manželka Přemysla Otakara II. stala královnou českých zemí. V dokudramatu účinkují Daniel Bambas, Igor Bareš nebo Tereza Terberová. Hovoří historička Eva Doležalová.

Učitelské rodinné zázemí predurčilo její kariéru. Zájem o věci veřejné ji však přivedl až do vrcholné politiky. Se svojí spolupracovnicí Miladou Horákovou ji spojovala nejenom touha žít v demokratické společnosti, ale i osud nespravedlivě odsouzené politické vězeňkyně. V dokudramatu účinkují Ivana Sojková, Kristýna Frejová nebo Valérie Zawadská. Hovoří historik Michal Stehlík.

Milovala poezii. Nejvíce ale propadla básnickému dílu Jiřího Ortena. Díky jejímu zaujetí, vytrvalosti a odvaze bylo jeho dílo vydáno v době, která tomu nepřála. Další její literární aktivity se týkaly terezínských dětí a představitelů katolického života. Básně ale psala i ona sama. Do historie vstoupila i jako signatářka a mluvčí Charty 77. Zemřela v prosinci 2020 v 84 letech. V dokudramatu uslyšíte Jana Řezáče, Martinu Preissovou nebo historika Tomáše Vilímka.

Pobláznila nejednoho muže. Setkala se s Rilkem, Rodinem, Švabinským, Krausem. Také ale zažila svět, ve kterém se rozpadaly tradiční hodnoty. V dokudramatu účinkují Dorota Tučková, David Matásek nebo Růžena Merunková. Hovoří literární kritik a teatrolog Vladimír Just.

Prvorozená dcera TGM byla vzdělaná a emancipovaná žena. Stala se první ženou u nás, která získala doktorát z historických věd. Působila v oblasti sociální práce, předsedala Československému červenému kříži a nahrazovala svoji matku v roli první dámy. Tíha doby i rodinné predispozice si však i u ní vybraly daň. V dokudramatu účinkují Veronika Lazorčáková a Petra Bučková. Hovoří historička Michaela Košťálová.

Toužila být klavíristkou. Matka však měla jiný názor a brzy ji provdala. Přesto svůj umělecký talent uplatnila, když se po vzoru svých slavných bratrů stala spisovatelkou. Ale ani ji nečekal lehký život. Čelila dvěma diktaturám a prožít si musela období smutku, strádání a bídy. V dokudramatu účinkují Zuzana Slavíková-Čisáriková, Václav Šanda nebo Ivana Jirešová. Hovoří historik Michal Stehlík.

Odmítla výhodný sňatek. Pomáhala těm nejchudším. Vytvořila první síť pro sociálně slabé. V době totality se k ní upínaly naděje nejen věřících. Její svatořečení se stalo symbolem pádu komunistického režimu v roce 1989. V dokudramatu uslyšíte Ivanu Uhlířovou, Pavla Soukupa, Kajetána Písařovic a další. Hovoří historička Eva Doležalová.

Ve své době o ní kolovaly legendy. Zářila mezi hvězdami Pražské poetické vinárny Viola, žila beatnickou poezií. Srpnové události roku 1968 ji donutily opustit Československo. Domů už se natrvalo nikdy nevrátila. V dokudramatu uslyšíte Janu Zenáhlíkovou, Vasila Fridricha nebo Ondřeje Kavana. Hovoří literární historik a editor jejího díla Michal Jareš.

Nazývali ji šarlatánkou. Vadil jim její svérázný slovní projev i úspěchy. Ona ale ve svojí rehabilitační metodu věřila. Díky speciální sestavě cviků dokázala pomoct stovkám žen otěhotnět, tisícům dalším zbavit se bolesti. Její metoda byla uznána oficiálně za léčebnou až po revoluci v roce 1991. V dokudramatu účinkují Jitka Smutná, Viktor Dvořák nebo Dana Černá. Hovoří publicistka Olga Strusková.