Kunsthistorička, básnířka, publicistka a kurátorka Věra Jirousová byla žena křehké konstituce, ale o to silnější osobnost. Manželka Ivana Martina Jirouse zasáhla i do života dalších významných mužů své doby. Čelila komunistické perezekuci i společenskému odsouzení za svůj nekonvenční osobní život.

Byla šarmantní, pohledná, statečná a obětavá. Skoro polovinu života prožila v exilu coby oddaná opora svého manžela, publicisty Pavla Tigrida. Neúnavně pomáhala těm, kteří byli politicky pronásledovaní. Ivana Myšková se narodila v listopadu 1925 v Praze do rodiny, ve které se snoubil svět obchodu a umění. Když byla s nástupem nacismu coby poloviční Židovka vyloučena ze školy, nechal se její tatínek formálně rozvést, aby rodinu ušetřil. Zemřel při pochodu smrti z Osvětimi.

Bertha von Suttner, první žena, která získala Nobelovu cenu za mír, pocházela z pražské šlechtické rodiny. Podílela se na vzniku Mezinárodního soudního dvoru v Haagu. Dobrodružný byl i její milostný a osobní život. Někteří ji obdivovali, jiní zatracovali, pro mnohé byla jen Tlustou Bertou.

Stala se ikonou českého tenisu, ale více než triumf ji proslavily její prohry. Nejtěžší zápas ovšem sehrála mimo kurty. Svému zákeřnému soupeři bohužel podlehla. Jana Novotná se narodila v říjnu roku 1968 v Brně. Její rodiče nebyli sportovci a maminka prohlašovala, že kdyby Jana byla po ní, tak by to v tenise dotáhla maximálně do krajské soutěže.

Statečná manželka brigádního generála in memoriam Josefa Brykse. Seznámili se za druhé světové války, když jako dobrovolnice pomáhala v britských ženských pomocných vzdušných silách. Byla to láska na celý život. V dokudramatu v hlavních rolích hrají Lucie Pernetová, Kajetán Písařovic, Jan Teplý a Martin Pechlát. Okolnosti přibližuje publicista a spisovatel Luděk Navara.

Tajně zasnoubená s hercem Eduardem Vojanem. Provdaná za šéfa Národního divadla Jaroslava Kvapila. Milovaná. Vymykající se průměru. A proto i nenáviděná kolegyněmi. Anebo měla jen protekci? V dokudramatu účinkují Jana Stryková, Ondřej Kepka a Petr Buchta. Hovoří spisovatelka a publicistka Martina Bittnerová.

Příběh úkladné vraždy zorganizované snachou Drahomírou se stal všeobecně známým především díky dramatu Josefa Kajetána Tyla Krvavé křtiny. Prohlášení za svatou a patronku našich zemí činí Ludmilu ženou vskutku osudovou. Málokterý světec se dožil tolika stěhování jako právě ostatky svaté Ludmily. Jak to bylo se zázraky, které se k této osobnosti vážou?

Manželka proslulého básníka a výtvarníka Jiřího Koláře dlouho žila a tvořila v jeho stínu. Prožila s ním jeho věznění, pronásledování StB, emigraci i léta odloučení. Její dílo přitom dosáhlo mezinárodního uznání a patří k vrcholům experimentální fotografie. V dokudramatu účinkují Daniel Bambas, Marie Poulová nebo Jan Vlasák. Hostem pořadu byla historička umění a kurátorka Marie Klimešová.

Budovatelský zápal ji coby mladou levicovou intelektuálku přivedl až k soustruhu. Události Pražského jara a normalizace ale udělaly z Rity Klímové významnou disidentku. Ekonomka, překladatelka a diplomatka se narodila v roce 1931 na území dnešního Rumunska, kde žili rodiče její matky. Ritin otec Stanislav Budín, syn haličského rabína, byl komunistický novinář a ve 30. letech i šéfredaktor Rudého práva.

Žila v době plné náboženského napětí a nejistoty. Přesto se nebála a v roce 1512 veřejně konvertovala k Jednotě bratrské. Byla schopná postarat se o svůj majetek a zabránit jeho zkáze. Odvážná byla i u zemského soudu, kde rovněž hájila svá práva ženy-vdovy. V dokudramatu účinkují Lucie Pernetová, Ivan Jiřík nebo Martina Preissová. Hovoří historička Eva Doležalová.

Ruská spisovatelka a básnířka prožila u nás údajně svá nejkrásnější léta. Taky proto Československu věnovala několik básní. Jinak byl ale její život plný přemetů i opravdových tragédií. Zažila časy, kdy neměla kam jít, kam se uchýlit. Asi se narodila ve špatné době... V dokudramatu uslyšíte například Evellyn Pacolákovou, Kajetána Písařovice a Růženu Merunkovou. Život a dílo básnířky přibližuje nakladatel Jiří Fiedor.

S ženatým Peroutkou žili odděleně. Fingovala sňatek, podstoupila potrat, Peroutku následovala do Anglie, Kanady i USA. 42 let žila mimo domov. Po revoluci pak pomáhala vrátit jeho odkaz do našeho světa. V dokudramatu uslyšíte Adélu Kubačákovou, Otakara Brouska nebo Valérii Zawadskou. Hovoří historik Martin Groman.

Byla první, kdo české kulturní veřejnosti představil kreslený film, do té doby známý a spojovaný s americkou groteskou. Činnost jejího filmového studia ale zhatila 2. světová válka, její život poznamenal koncentrační tábor. Přesto se dokázala znovu prosadit v exilu. Doma se však na její jméno téměř zapomnělo. V dokudramatu účinkují Jakub Folvarčný, Zuzana Onufráková nebo Gustav Hašek. Hovoří filmová historička Eva Strusková.

Spolu s manželem vybudovala firmu světového formátu. Jejich látky udávaly tón nejslavnějším módním domům své doby a staly se synonymem kvality a neotřelého textilního designu. K úspěchu jim dopomohl její talent a šarm, který oslnil i věhlasného Pabla Picassa. Lída Ascher se narodila v říjnu 1913 v Praze jako Ludmila Tydlitátová. Pocházela z velmi bohaté katolické rodiny. Její rodiče se věnovali obchodu s potravinami a Lídě dopřávali pohodlný život.

Měla silné sociální cítění a od mládí věřila komunistickým ideálům. Po procesu se svým manželem Rudolfem Slánským byla sama vězněna v Ruzyni, nikdy se ho ale nezřekla. V dokudramatu účinkuje Adéla Kubačáková. Hovoří historik Prokop Tomek.

Božena Němcová ji v Babičce zachytila jako milou kněžnu, pečující o komtesu Hortensii. Vilemína Zaháňská měla ve skutečnosti jen jedno nemanželské dítě, které navíc musela dát k adopci. Vévodkyně Kateřina Vilemína Frederika Benigna Zaháňská se narodila jako princezna Kuronská v Miltavě v dnešním Lotyšsku. Bohatá rodina jejího otce se za čas stěhovala na panství Zaháň a sama vévodkyně část života strávila na svých českých statcích v Náchodě a Ratibořicích.

Výstava Zorky Ságlové ve Špálově galerii v roce 1969 předběhla svou dobu. Tehdy narazila na odpor a nepochopení, dnes je považována za průkopnici land-artu a akčního umění u nás. Zorka Ságlová byla o dva roky starší sestrou dnes už legendární osobnosti českého undergroundu Ivana Martina Jirouse. Narodila se 14. srpna 1942 v Humpolci, kde také strávila celé dětství.

Asi to byly hořké životní zkušenosti nebo nepoddajná povaha, co ji dovedly k originálnímu myšlení i k pesimistickému pohledu na svět. Oboje v dopisech sdílela s básníkem Otakarem Březinou. Narodila se v Jinošově, v myslivně, kde žila rodina lesníka Jana Pammra. Radostného skotačení v milovaném lese si ale jako malá moc neužila. Když přišel na svět její třetí sourozenec, musela v šesti letech jako nejstarší „na výchovu“ k movitým manželům Novákovým.

I když hovořila německy, nesmazatelně se zapsala do dějin českého výtvarného umění. Byla jednou z prvních žen, které studovaly na pražské AVU. Úspěšně reprezentovala Československo na světových výstavách i na bienále v Benátkách. Navzdory tomu se na její jméno téměř zapomnělo. Poprvé emigrovala před nacisty, podruhé před komunisty. Do Čech se pak už nikdy nevrátila. V dokudramatu účinkují Jana Stryková nebo Jan Vondráček. Hovoří historik umění a kurátor Ivo Habán.

Narodila se do bohaté české katolické rodiny Oldřicha z Rožmberka. Žila v těžké době a v nešťastném manželství. I přesto na svůj život nerezignovala a projevila se jako silná a odhodlaná žena. Narodila se pravděpodobně v roce 1429 v bohaté rodině jihočeských Rožmberků, která žila na luxusním sídle v Českém Krumlově. Vychována byla dle patřičných zvyklostí, a to včetně vzdělání. Pravděpodobně uměla číst, ale pro psaní si najímala písaře.

Stála si za svým, bez ohledu na problémy, které to přinášelo. Její první osudový vztah skončil kvůli „protistátní činnosti“, za „buržoazní chování“ ji chtěli vyloučit z FAMU, její debut se ocitl v trezoru, pokusila se o sebevraždu. Po revoluci ale působila jako pedagožka a zastupitelka a pokusila se kandidovat do Senátu... Známou nonkomformní režisérku v dokudramatu hraje Jana Janěková. O jejím životě hovoří publicista a autor monografie Věra Chytilová zblízka Tomáš Pilát.

Podle jejího života vznikl film Operace Silver A. Láska, tragédie, vězení, několikrát jen krůček od smrti a také blízkých setkání se zlem. S kým doopravdy spolupracovala? Statečná a obětavá. Taková prý byla Hana Krupková (1921−1997). Do protinacistického odboje se ale prý zapojila i z touhy po dobrodružství. Také byla krásná. Dvakrát natolik okouzlila muže (gestapáka i estébáka), že přežila nepředstavitelné. Opakovaně se dostávala do vyhrocených situací.

Kvůli manželovi, komunistickému politikovi, právníkovi a novináři Vladimíru Clementisovi, opustila dráhu operní zpěvačky, překonala strastiplné období v emigraci, měsíce ve vězení a nakonec i jeho popravu. Věrnou a milující ženou mu zůstala nadosmrti. V dokudramatu uslyšíte Kláru Cibulkovou, Adriana Jastrabana nebo Michala Zelenku. Hovoří historik Luboš Kokeš.

Svobodomyslná i tvrdohlavá. Novinářka, spisovatelka a překladatelka v životě prožila více důležitých lásek. Za svůj angažovaný přístup k životu nakonec zaplatila. Poslechněte si dokudrama s Bohdanou Pavlíkovou a Anežkou Rösslerovou. Hostem pořadu je literární historička Marie Jirásková.