Josef Skupa si kdysi – jako voják v první světové válce – opařil v polní kuchyni nohu horkým čajem, a možná si tím zachránil život. Zřejmě v polní nemocnici si ho povšiml maďarský důstojník, kterému se nadějného loutkáře, bavícího vojáky svými výstupy s maňásky, zželelo – zařídil jeho přeložení k vojenské cenzuře v Plzni.