Americké prezidentské volby se blíží a stejně jako před čtyřmi lety internetem otřásá kauza cenzury na sociálních sítích. Jen se tentokrát prohodili aktéři. A s pohádkou o tom, že Elon Musk kupoval Twitter (později přejmenovaný na X) kvůli tomu, aby mu vštěpil svou radikální vizi „absolutní svobody projevu“, je definitivně mrtvá.

Petice zasloužilých umělců kritizující vedení AVU a Národní galerie opět ukazuje, že v generačních sporech sice vždy létají ideologické a morální argumenty, ale v pozadí je především boj o moc a místo na slunci. A i kdyby se stará generace rozkrájela, v tomto boji nemůže vyhrát už jen kvůli neúprosné logice běžícího času.

Málokterá herečka je tak moc spojená s fenoménem umělé inteligence jako Scarlett Johansson. A málokdo si bere tak malé ohledy na to, co si kdo myslí a co je legální, jako šéfové firem v Silicon Valley. V tom spočívá spor hollywoodské herečky a firmy OpenAI, která stojí za nejznámějším velkým jazykovým modelem ChatGPT.

Americký fastfoodový řetězec Wendy’s si zavařil problém. V uplynulých týdnech oznámilo vedení restaurace, že chce začít experimentovat s pružnými cenami. Setkali se s odporem a teď své plány přehodnocují.

Nové schopnosti AI generátorů textu a obrazu opakovaně vyvolávají nadšení i obavy. Ani sebezajímavější AI video ovšem stále nedokáže přesvědčivě odpovědět na otázku, k čemu tyto technologie vlastně potřebujeme a kde jsou hranice jejich možností.

Protesty klimatických aktivistů a aktivistek narušující běžný chod společnosti se v posledních letech stupňují a vzbuzují vášně. V české debatě máme tendenci je vnímat jako pomatené zélóty odtržené od potřeb a názorů „obyčejných lidí“, kteří se jen chtějí dostat do práce včas nebo v galeriích v klidu obdivovat největší umělecká díla naší civilizace. Míra veřejné podpory ale reálný efekt těchto protestů neurčuje.

Doby, kdy se Spotify mohlo tvářit jako zachránce hudebního průmyslu, jsou dávno pryč. Nejnovější škrty jen potvrzují, že firma myslí na zisky, ne na tvůrce.

O výplatě se nemá mluvit. Nejde jen o to, že by bylo nevychované chlubit se svými výdělky. Všichni už jste nejspíš slyšeli o doložce mlčenlivosti. Možná byla součástí pracovní smlouvy, možná jste ji podepisovali na samostatném papíře. Dost možná vám zaměstnavatel mlčenlivost přikázal, aniž by váš souhlas vyžadoval.

Pondělní stávka ve většině základních a středních škol a stovkách firem ukázala, že se pracující v Česku konečně začínají domáhat svých práv kolektivně a ve vzájemné solidaritě. Další vývoj situace ale závisí na tom, zda veřejnost pochopí, že stávky nemohou být nepolitické.

Nedělní prezidentské volby v Argentině vyhrál s necelými 56 % ultrapravicový kandidát Javier Milei. Porazil tak středolevicového kandidáta Sergia Massu. Hegemonie projektu Kirchnerismu po 16 letech končí vítězstvím outsidera, který je občas nazýván El Loco – šílenec. Země, kde inflace už dávno přesáhla 100 % a 40 % společnosti žije pod hranicí chudoby, ukázala, že chce změnu za každou cenu. Prezidentem se stane libertarián Milei a nezabránili tomu ani místní Swifties.

„Obžalovaný, chcete říct něco na svoji obhajobu?” ptá se soudce muže, který v noci v parku znásilnil kolemjdoucí. „Kdybych u sebe měl baterku, tak by se to nestalo,“ odpovídá on. I takovéhle vtipy zařadil předseda Nejvyššího soudu do své prezentace o profesní etice. Po policejním prezidentovi je to druhá osoba, která by měla veřejnosti ukazovat, že sexuální násilí je vážný problém. Místo toho ho bagatelizuje.

Ne nadarmo se říká, že práce je lék. Ve svém vlastním životě jsem se opakovaně dostala do situace, kdy ponořit se do obrovského množství úkolů, termínů, schůzek, článků a školení bylo jednodušší, než se zabývat čímkoli, co mě v tu chvíli reálně trápilo. A není to ani tak dávno, když jsem sama sebe naposledy slyšela říkat, že tolik pracovat má smysl, protože práce se na tebe – na rozdíl od některých lidí – nevykašle.

Ve vesničce v podhůří Orlických hor, kam jezdím od dětství trávit léto, visí od června na obecní nástěnce výzva - nenapouštějte bazény, nezalévejte, ve vedlejších dvou vesnicích už musí vodu dovážet. Varování zůstává bez velkého efektu - nikdo se nechce omezit jako první, když voda ještě stále teče. Lidský mozek se do současné podoby vyvíjel tisíce let, na aktuální výzvy 21. století ale zdá se nestačí.

Na začátku srpna zachvátily Hawaii, především ostrov Maui děsivé požáry. Přírodní katastrofa na sebe strhla pozornost celého světa. Jak už to tak dnes bývá, velká pozornost veřejnosti se sebou přinesla i nechtěné dítko: konspirační teorie.

Argentinské primárky v neděli vyhrál poslanec, mediální ekonom a bývalý tantra kouč Javier Milei. S více než 30 % předstihl Sergia Massu, kandidáta takzvaných peronistů a současného ministra hospodářství. V primárkách, které jsou specifikem argentinského systému, občané předvybírají kandidáty pro říjnové prezidentské volby.

Nejdřív se tvářili, že se porvou v kleci. Pak jeden z nich navrhl doslova přeměřování přirození. Místo toho si budou přeměřovat svoje sociální sítě. Otázkou je, jestli vlastně ještě veřejnost stojí o sociální síť, na které budou všichni.

Výtvarník a pedagog Jiří Černický si stěžuje na údajně hyperkorektní studentky UMPRUM. Jeho stesky už víc než týden sytí internetové debaty. O skutečných problémech současných studentů to ale navzdory prvnímu dojmu neříká zhola nic. Zato je kauza dokonalou studií selhání řady tuzemských novinářů.

V poslední době se stále častěji mluví o menstruačním volnu. S tím, jak se mění přístup například ke chronickým onemocněním nebo k tématu duševního zdraví, je ale čas ptát se, zda zákoník práce dostatečně reflektuje skutečnost, že pracovat se zkrátka nedá vždy a že důvody jsou různé.

V Evropě začalo astronomické léto. Horko v ulicích metropolí opět otevírá otázku, jakým způsobem by se měla města na změnu klimatu a vedra připravit. Řešení můžou být různá. To pražské momentálně ohrožuje přidružená kauza.

Ted Kaczynski, jeden z nejznámějších amerických teroristů, byl nalezen mrtvý ve své cele v Severní Karolíně. Takzvaný Unabomber vraždil pro své přesvědčení. Zosnoval šestnáct bombových útoků, jen dva mu nevyšly. Zranil a připravil o život dvacet šest lidí. Jeho myšlenky namířené proti moderním výdobytkům, jsou ale dnes populárnější než kdy jindy. Paradoxně na sociálních sítích.

Nestává se často, aby studenti sdíleli společnou pozici s důchodci, odboráři či mladými rodinami. Současná politická krize ale nabízí nové a ověřené cesty, jak mohou různé společenské skupiny překonat vzájemné rozdíly a bojovat za společné ekonomické zájmy.

V předvečer prvního kola tureckých prezidentských voleb, oznámila sociální síť Twitter skrze oficiální kanály, že v zemi omezuje blíže nespecifikovaný obsah. Servilní podvolení se turecké státní moci jasně ukazuje, proč se vzletným slovům Elona Muska o svobodě slova vůbec nedá věřit.

Kdo by neměl rád stromy. Jejich vysazování má v dnešní krizové době snad až terapeutický účinek a je tak i způsobem, jak lidem dodat pocit, že přispívají k řešení komplikovaného problému něčím nekomplikovaně dobrým. I proto se s iniciativami za sázení stromů roztrhnul v posledních letech pytel. Je sázení stromů opravdu řešením bez žádných ale?

Náhradní mateřství je často považováno za možnost „léčby" neplodnosti nebo za alternativu adopce. Někteří ho tak oslavují jako zázračný lék. Jiní na něj nahlíží jako na nebezpečný obchod s lidmi. Ten druhý názor sdílí i novela, kterou předložily ve sněmovně poslankyně za ANO Zuzana Ožanová a Helena Válková. Cílem je zcela zakázat náhradní mateřství a to pod trestem až deseti let vězení.