Muzeum Prahy a Národní archiv vytvořily výstavu Ahoj občani!, která je od 17. 11. k vidění v domě U Zlatého prstenu. Návštěvníci si mohou připomenout Karla Kryla skrz osobní talismany, poznámky i kuřácké potřeby, kromě toho lze vidět i jeho olejomalby, kresby a vydané básně. „Karel Kryl byl velmi komplexní umělec. Uznával umění jako řemeslnou dokonalost,“ vysvětlují Jakub Šlouf a Jiří Křesťan z Národního archivu.

Brutální vyšetřovací metody, mučení a zákaz používání jmen. Ve věznici v Uherském Hradišti držel komunistický režim politické vězně v nelidských podmínkách. Anna Stránská založila spolek Memoria, který usiluje o důstojné využití prostorů věznice. „Celé nám to tu křičí do tváře, že záleží úplně na každém našem rozhodnutí a na tom, jak se každodenně chováme,“ říká v seriálu Narozeni do svobody, který vypráví příběhy mladých inspirativních lidí.

Česko chce podle premiéra Petra Fialy (ODS) odsunout zavedení druhého typu emisních povolenek. A to přesto, že se na jejich parametrech aktivně podílelo při předsednictví v Radě EU před dvěma lety. O co v ETS 2 jde a proč s jejím zavedením vláda otálí, vysvětluje v nejnovější epizodě Bruselských chlebíčků Tomáš Jungwirth Březovský, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.

Seznamy Státní bezpečnosti. Říká se jim Cibulkovy, po člověku, který je otiskl. Ale jmenovat by se možná měly jinak. Po lidech, kteří se je rozhodli vynést. Více než 30 let jsme jejich identitu neměli potvrzenou. Až s ní teď přišla šéfredaktorka časopisu Neovlivní Sabina Slonková. Ptá se Matěj Skalický.

Studentka Magdaléna Studená se často o svobodě baví mezi studenty. „Pro mě je svoboda možnost volby, nemusím si vybírat mezi tím, jestli nezklamu svůj názor a bezpečím rodiny.“ Pro nevidomou klavíristku Ráchel Skleničkovou zase byla důležitý zahraniční pobyt ve Finsku. „Mladým lidem vřele doporučuji někam vyjet třeba i na dva měsíce.“ A herečka Anna Fialová popsala pocity po zazpívání Modlitby pro Martu na Národní třídě.

Herečka Bára Hrzánová na počest 17. listopadu koncert kapely Condurango. V ten samý den v roce 1989 hrála na Nové scéně Národního divadla v představení Celestina. „O pauze do šaten a divadelního klubu začali chodit první zranění, po představení už chodili i kolegové z jiných divadel a revoluce pozvolna začínala,“ vzpomíná. Podle ředitele Centra Paraple Davida Lukeše ale i po 30 letech je stále spousta bariér a lidé si pod svobodou slova lidé vysvětlují něco jiného než je.

V roce 1989 bylo Zdeňkovi Svěrákovi padesát tři let. Jaké byly první dny a měsíce z nesvobody ve svobodě? „Popravdě jsem si myslel, že v nesvobodě budu pořád. A když to přišlo, bylo to krásný. 53 let žít v domnění, že nikdy nebudu moct říkat veřejně, co si myslím, a najednou to jde, tak to byl nádherný pocit,“ vzpomíná herec Divadla Járy Cimrmana. Jak se daří Centru Paraple?

Na Národní třídě se bude večer promítat na velkoformátovou instalaci film Eser Valtrové nazvaný Svoboda nás spojuje. Ve filmu jsou vidět různé generace, které přemýšlí o těchto hodnotách. „Svoboda je i to, že řeholné řády fungují svobodně. Věřím tomu, že instalace, kterou jsme se sestrami vytvořili, je také o svobodě.“ A jak vnímá svobodu sestra Magdalena z řádu sv. Voršily? „Vidět svobodu v tom, že tady jsem pro ostatní, svoboda jako služba.“

Disident a signatář Charty 77 Pavel Záleský nevzpomíná na dobu za totalitního režimu rád – výslechy byly kruté, lidé se báli se s ním setkávat. Přesto ubezpečuje, že kdyby nastalo ohrožení svobody, vrátil by se do disidentských let. „Dokonce jsem slíbil, že začnu opět rozmnožovat samizdat,“ usmívá se. Šéfka Post Bellum Slovensko Sandra Polovková převrat ještě nepamatuje, příběhy si ale jako mnozí další připomíná díky Pamětem národa.

Proč ve společnosti narůstá agresivita? A byla naplněna očekávání, která vzešla ze sametové revoluce? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídá arcibiskup Jan Graubner a vrchní zemský rabín a bývalý disident Karol Sidon.

Jak Češi a Češky vnímají třicet pět let po listopadu současný a dřívější režim? Jakou roli v tom hraje ekonomická situace a jak jsme na tom ekonomicky v porovnání s dobou před listopadem 1989? Jak vypadají připomínky výročí sametové, respektive něžné revoluce na Slovensku, a jaké škody způsobil rozsáhlý ruský útok na ukrajinskou energetiku?

Historik Jan Kalous z Ústavu pro studium totalitních režimů a novinář Jiří Peňás na Národní třídě mluví o tom, kdy se podle nich dařilo českým mediím nejlépe, o událostech 17. listopadu a o iniciativě Blaničtí rytíři, který sbírá svědectví tehdejších demonstrantů. „Dodnes zůstávají některé otázky nezodpovězené,“ shodují se. Jak se StB dostala i mezi studenty? A jak fungovala studentská hnutí na ČVUT nebo FAMU?

Na Národní třídě se sešli také Eva Lehečková, děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, a Šimon Pánek z Člověka v tísni. Jak je fakulta spojená se 17. listopadem 1989 a jak rozhýbala vývoj listopadových událostí? A jak na svobodu pohlíží studenti dnes? Jak se organizace Člověk v tísni zasazuje o to, aby lidé porozuměli válečným konfliktům? Ptá se Lucie Výborná.

Jaký je dojem, který po pětatřiceti letech vyvolává Národní třída? A jak by se dal shrnout současný stav české společnosti? „Je důležité, abychom si zase začali trochu naslouchat a neodmítali a priori všechno, co říká protistrana. Problémy vždycky byly budou, záleží spíš na tom, jestli je jenom pasivně přijímáme nebo ne,“ říká prezident Petr Pavel.

Přibývá útoků na zaměstnance Úřadu práce. Proč se zvyšuje agresivita klientů a jak tomu chce vedení úřadu čelit? Ruský producent plynu Gazprom uvedl, že dnes do Evropy přes Ukrajinu pošle stejné množství jako v pátek, a to navzdory oznámení, že ode dneška ukončuje dodávky plynu do Rakouska. Co to pro Rakousko znamená? Jaké zájmy sledují Spojené státy a Čína na summitu asijsko-pacifického hospodářského společenství v Limě?

Na JAMU vystudoval obor umělecký management, ani během studia ale neopustil svou vášeň pro zpěv. V šestadvaceti letech našel v Itálii učitele, který představoval zlom v jeho kariéře. Dnes je nazýván enfant terrible české opery a vydává první sólové album. „Nikdy jsem se necítil dostatečně dobrý na to, abych ho vydal a nestyděl se za něj. Odvahu jsem našel až teď,“ říká tenorista Pavel Černoch.

Co by pro sociální demokraty mohl znamenat nejnovější rozsudek ve sporu s dědici právníka Altnera? Proč by se podle Donalda Trumpa měl stát novým americkým ministrem zdravotnictví muž, který se ostře vymezuje vůči očkování? A pro koho je vhodný první lék na Alzheimerovu chorobu, který schválila Evropská léková agentura?

Letošní ročník konference OSN o klimatu se koná v Ázerbajdžánu. Jak vycházejí organizátoři se zástupci zemí, které ropu nebo zemní plyn nahrazují obnovitelnými zdroji? „Prezidenti v původních projevech nevystoupili s moc přátelským proslovem vůči zemím, které změnu do značné míry financují,“ říká poradce prezidenta republiky a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko, který se konference účastnil.

Jaký vliv má odsouzení psychiatra Cimického na psychiku jeho obětí? Jak výrazné je současné zlevňování energií a je čas na fixaci smluv? A jak povzbudit zájem dětí o sportovní aktivity (nejen) na školách?

V létě loňského roku nastoupil Pavel Novák jako zpravodaj ve Spojených státech amerických. Za sebou už má dvakrát atentát na prezidenta Spojených států, dva hurikány, změnu prezidentského kandidáta a volby. „Naštěstí to nenastalo všechno moc rychle. Nastalo to až tento rok. Takže ten rozjezd byl, dá se říct, pozvolný. Teď se to tedy zintenzivnilo. Přemýšlel jsem, ve kterém státě jsem se probudil,“ vypráví s úsměvem.

„Vám dal 17. listopad svobodu, mně ale vzal práci.“ Takto to s úsměvem a nadsázkou vypráví Američan Scott Andrews, kterého armáda cvičila na odposlouchávání komunistů v Československu. Poslechněte si jeho příběh v Brněnské jedenáctce. Zveme taky na vánoční trhy – tedy jejich první dějství. Jaké novinky si organizátoři nachystali, když je Brno letos Evropské hlavní město Vánoc? A pozor! Příští rok se bude v Brně zdražovat – svoz odpadu, parkování i vodné a stočné.

Blízkost rodiny, slušná postel, teplá sprcha bez časového limitu a konečně nezapáchající voda k pití. I toho si teď o hodně váží rusko-americká novinářka Svobodné Evropy Alsu Kurmaševová po propuštění z ruského vězení. Dostala se z něj po devíti měsících při velké výměně vězňů mezi Ruskem a západními státy. A už je zpátky v Praze, kde žije s manželem a dvěma dcerami. A jak říká v závěrečném díle seriálu Putinova vězeňkyně, s otřesnou zkušeností se vyrovnává postupně.

Německé město Brémy má za sebou další ročník literárního festivalu Globale a ani tentokrát tam nechyběli čeští umělci. Ti ale namísto tradičních čtení ve vyprodaném sálu místního divadla uspořádali zábavný kabaret o Franzi Kafkovi.

Občan vs. stát. Člověk vs. systém. Víme, jak a v čem chceme žít? Co mají společného Trump, Mečiar a Ludvík XIV.? A nebylo by lepší, kdyby politické strany neměly žádnou ideologii? V bonusové, deváté epizodě Extrému, odpovídá Jan Charvát, politolog z Univerzity Karlovy a Národního institutu SYRI. Ptá se Matěj Skalický. *** Tento díl vznikl na základě otázek posluchačů a posluchaček. ***

Jaké pravomoci má Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, když prošetřuje mimořádné zdražování másla na českém trhu? Proč Evropská komise uložila mnohasetmilionovou pokutu v eurech společnosti Meta, která provozuje i sociální síť Facebook? A komu dnes bude organizace Nedoklubko rozdělovat ceny Purpurového srdce za péči o předčasně narozené děti?