Šestadvacetiletý Tomáš Pavelka (STAN) před šesti lety vstoupil do komunální politiky a o rok později se stal nejmladším starostou v Česku v Mořicích na Prostějovsku. Několik let vedl jako předseda Mladé Starosty a nezávislé, pracuje ale třeba i na ministerstvu pro místní rozvoj. Ve své obci se snaží udržovat aktivní komunitu lidí. Jeho příběh je další z cyklu Narozeni do svobody, který vypráví o mladých inspirativních lidech.

Řekne-li se praktická sestra, pravděpodobně si za profesí představíme ženu. Ne vždy to ale platí. V domově s pečovatelskou službou v Janovicích nad Úhlavou na Klatovsku se tomuhle povolání věnuje Jan Žatko a svou kariéru tu začal jako pečovatel už v 16 letech. Práce ho baví, a tak po dostudování střední zdravotnické školy v janovickém domově zůstal. Jeho příběh je další z cyklu Narozeni do svobody, který vypráví o mladých inspirativních lidech.

Brutální vyšetřovací metody, mučení a zákaz používání jmen. Ve věznici v Uherském Hradišti držel komunistický režim politické vězně v nelidských podmínkách. Anna Stránská založila spolek Memoria, který usiluje o důstojné využití prostorů věznice. „Celé nám to tu křičí do tváře, že záleží úplně na každém našem rozhodnutí a na tom, jak se každodenně chováme,“ říká v seriálu Narozeni do svobody, který vypráví příběhy mladých inspirativních lidí.

Blízkost rodiny, slušná postel, teplá sprcha bez časového limitu a konečně nezapáchající voda k pití. I toho si teď o hodně váží rusko-americká novinářka Svobodné Evropy Alsu Kurmaševová po propuštění z ruského vězení. Dostala se z něj po devíti měsících při velké výměně vězňů mezi Ruskem a západními státy. A už je zpátky v Praze, kde žije s manželem a dvěma dcerami. A jak říká v závěrečném díle seriálu Putinova vězeňkyně, s otřesnou zkušeností se vyrovnává postupně.

Rusko-americká novinářka žijící v Praze Alsu Kurmaševová byla letos v srpnu mezi 26 lidmi, kteří se dostali na svobodu v rámci velké výměny vězňů mezi Ruskem a Západem. Do posledních dnů o propuštění nevěděla. Ve vazbě v Kazani strávila devět měsíců a krátce před výměnou jí ruský soud vyměřil za šíření lží o ruské armádě trest 6,5 roku.

V Praze žijící rusko-americká novinářka Svobodné Evropy Alsu Kurmaševová v seriálu Radiožurnálu popisuje, jak nemohla kvůli stresu za mřížemi jíst. I teď, tři měsíce po propuštění, se do jídla spíš nutí. Mezi nejhorší zážitky v ruské vazbě patřily zimní měsíce, kdy na cele střídavě nešlo topení a venku byly třicetistupňové mrazy. Z nepříjemných zážitků se matka dvou dospívajících dcer dostává pomalu.

Pro rusko-americkou novinářku Svobodné Evropy, osmačtyřicetiletou Alsu Kurmaševovou, si přišli v Kazani ruští vyšetřovatelé loni v říjnu. Matka dvou dětí žijící dlouhodobě v Praze pak strávila v ruské vazbě devět otřesných měsíců. Ve druhém díle seriálu Radiožurnálu popisuje první dny za mřížemi. Na svobodu se dostala před třemi měsíci v rámci velké výměny vězňů.

Alsu Kurmaševová je rusko-americká novinářka z Rádia Svobodná Evropa, která žije 26 let v Praze. V srpnu se stala součástí velké výměny vězňů mezi Ruskem a Západem. Pochází z Kazaně, kam letěla loni navštívit nemocnou matku. Nejdřív ji ruská strana zadržela cestovní pasy, později si pro ni přišli muži v kuklách. Nyní se pro Radiožurnál rozhodla poprvé v češtině popsat detaily nejhoršího období života a to v pětidílném seriálu Putinova vězeňkyně.

Americká volební sezóna skončila. Do Bílého domu se vrátí republikán Donald Trump. Jeho demokratická soupeřka, současná viceprezidentka Kamala Harrisová, nakonec prohrála ve všech státech, které podle průzkumů byly nerozhodnuté. Republikánští voliči jsou spokojení, od těch demokratických zaznívají slova jako smutek, zklamání i obavy. A některé politické diskuze pokračují i po volbách.

Kamala Harrisová ve večerním projevu přislíbila, že zvoleného prezidenta rozhodně podpoří a tým prezidenta Bidena pomůže nové administrativě v hladkém předání moci. Harrisová jasně zvítězila jen v několika státech, ale ani nejlidnatější Kalifornie jí k celkovému vítězství nepomohla. A ani v Kalifornii pro ni nehlasovali zdaleka všichni. Další díl seriálu míří na tamní venkov.

Šance na vítězství v amerických volbách mají současná viceprezidentka demokratka Kamala Harrisová a bývalý republikánský prezident Donald Trump. On začal budovat svou politickou kariéru z role podnikatele ve státě New York. Kamala Harrisová se narodila v Kalifornii a tam také začala stoupat na politickém žebříčku až do pozice viceprezidentky. Ještě než se stala senátorkou, vykonávala zde funkci obdobnou ministryni spravedlnosti.

Kamala Harrisová versus Donald Trump. Ve Spojených státech začíná hlavní den prezidentských voleb, proto postupně představujeme oba kandidáty. Exprezident Donald Trump bude volby sledovat ze své rezidence na Floridě, vyrůstal ale a svůj byznys začal rozvíjet v New Yorku. „Určitě si myslí, že New York utvářel,“ vzpomíná na Trumpovo působení jeden z Newyorčanů.

Ještě pár hodin mají kandidáti na amerického prezidenta na to, aby přesvědčili voliče. V úterý 5. 11. Spojené státy čeká hlavní hlasovací den. Další díl seriálu sleduje situaci v Pensylvánii – tam je souboj demokratky Kamaly Harrisové a republikána Donalda Trumpa zatím naprosto vyrovnaný. Poslechněte si reportáž.

Zpřísnit pravidla pro získání a držení zbraně nebo nechat americkým státům volnou ruku v tom, jaké podmínky vlastníkům stanoví? To je jedno z témat kampaně před úterními prezidentskými a kongresovými volbami ve Spojených státech. Současná viceprezidentka Kamala Harrisová chce zavést celostátní povinné prověřování nových majitelů zbraní. Exprezident Donald Trump slibuje, že na právu Američanů vlastnit zbraň nebude nic měnit.

Republikán Donald Trump v jednom z nerozhodnutých států Michiganu možná nasbírá poněkud nečekaně některé hlasy muslimských voličů. Demokratická kandidátka a současná viceprezidentka Kamala Harrisová totiž letos nejspíš ztratila přízeň velké části místní početné komunity amerických Arabů. Jak slyšela naše reportérka Jana Karasová, důvodem je hlavně postoj americké vlády k eskalující válce na Blízkém východě po loňském útoku Hamásu na Izrael.

Už za 4 dny půjdou do volebních místností miliony Američanů hlasovat o složení Sněmovny reprezentantů a o novém prezidentovi nebo prezidentce. Jedním z předvolebních témat je obrana proti pašování drog. Jen lodi zemřelo na předávkování drogami v USA 112 tisíc lidí. 70 procent těchto úmrtí přitom způsobila syntetická droga fentanyl, mnohokrát silnější než heroin.

Reportéři Jana Karasová a Pavel Novák se vydali na cestu po Spojených státech amerických, sledují nálady před úterním hlasováním v prezidentských volbách. V reportáži se spolu s nimi vydáváme do státu Wisconsin – zatímco zemědělské obce zdobí hlavně červená barva republikánů a vlajky s podobou Donalda Trumpa, ve velkých městech, jako je třeba Madison nebo Milwaukee, to vypadá přesně naopak. V minulých volbách ve Wisconsinu těsně vyhrál Joe Biden.

Kandidáti na post v Bílém domě – viceprezidentka Kamala Harrisová a exprezident Donald Trump – se zásadně rozcházejí mimo jiné v názoru na podmínky interrupcí na federální úrovni. Dnes je umělé přerušení těhotenství v polovině amerických států zakázané anebo striktně omezené – v té druhé je povolené. Podle průzkumu deníku The New York Times se loni na často dalekou cestu za interrupčním zákrokem vydalo 170 tisíc amerických žen.

Přesně za týden čeká Spojené státy hlavní den prezidentských voleb. Ať už v nich uspějí republikáni, nebo demokraté, průměrný věk prezidentsko-viceprezidentského dua bude zhruba 60 let. V dnešním díle seriálu z americké cesty reportérka Jana Karasová zjišťovala, jestli a čím obě strany dokážou oslovit mladé voliče.

V následujících dnech navštívíme několik amerických států před volbami. Naši reportéři křižující USA sbírají příběhy různých skupin voličů a důvody jejich rozhodování. Začínáme v Texasu mezi českou krajanskou komunitou.

Do hlavního hlasovacího dne amerických prezidentských a kongresových voleb zbývají už jen dny. V úterý 5. listopadu se začnou hlasy sčítat a předpokládá se, že výsledek bude velmi těsný. Společnost Spojených států je totiž vnitřně silně rozpolcená. Názorové rozdíly jsou i uvnitř rodin. Příbuzní spolu raději o politice vůbec nemluví, aby diskuse nepřerostla v hádku. Příběhy dvou sourozeneckých dvojic tvoří závěrečný díl seriálu k americkým volbám.

Klima chránit většinou chtějí, ale na řadu konkrétních otázek nemají názor. Nejistý, jak je identifikoval výzkum Institutu 2050 o postojích Čechů ke změně klimatu, je u nás zhruba každý sedmý a většinou jsou to ženy. Patří mezi ně i Taťána Bartoňková z jižní Moravy. Denně dojíždí do práce desítky kilometrů a musí se starat o nemocného manžela a dvě děti. I proto nemá čas na své koníčky ani na sledování zpráv o politice nebo změně klimatu.

Už za deset dní rozhodnou voliči Spojených států o svém novém prezidentovi nebo prezidentce i o složení celé Sněmovny reprezentantů. Část voličů, především příznivců republikánské strany, věří slovům Donalda Trumpa, že předešlé volby nebyly spravedlivé, že je měl vyhrát on – a podobné pochybnosti mají o férovosti nadcházejících voleb. V mnoha státech proto přijali opatření, aby se tomu pro tentokrát vyhnuli. O nich je další díl našeho seriálu Boj o Bílý dům.

Energii chodí čerpat do přírody, doma šetří, jak to jde, a autem jezdila nejvíc v autoškole. Otázka Green Dealu ji ale nechává chladnou. Pavlína Žušková je zástupkyní další profilové skupiny výzkumu Institutu 2050 o postojích Čechů ke změně klimatu. Takzvaní Angažovaní bez Zelené dohody vnímají klimatickou změnu jako nejzávažnější problém. U Green Dealu většinou váhají a nemají na něj vyhraněný názor.