Slavíme 35 let svobody a demokracie. Připomeňte si listopad roku 1989 a to, jak sametová revoluce vstoupila do Pardubic, Poličky, Svitav, Litomyšle, Chrudimi nebo Králík.

Tok řeky v dnešních Rosicích nad Labem vypadal v minulosti zcela jinak. Na březích dokonce stával hrad. Obyvatelé Ohrazenic se navíc museli často bránit divoké zvěři a oblast Studánky patřila do rozsáhlé rybniční soustavy Pernštejnů.

Před 380 lety piaristé v Litomyšli zahájili svůj systém vzdělávání. Díky nim tu vzniklo jedno z nejstarších gymnázií na našem území a hluboko do historie se také zapsal slavný filozofický ústav.

Území obce Rabštejnská Lhota je na okraji Železných hor, nabízí proto krásnou přírodu a mnoho možností výletů po okolí. Jen pár metrů od místní školy geology láká přírodní památka Na skalách, v centru obce se nachází unikátní zvonička z poloviny 19. století. Cestou na vrchol Rabštejnek zaujme zřícenina hradu, kterou místní nadšenci opravují a zpřístupňují veřejnosti.

Chvaleticemi vede cyklotrasa Geoparku Železné hory. Na kole se dá vyrazit i do hřebčína v sousedních Kladrubech nad Labem nebo za památkami do Kutné Hory. Vyplatí se ale věnovat pozornost i samotnému městu, které má co nabídnout.

Keltové podle archeologických nálezů obývali území dnešního Chrudimska po celou mladší dobu železnou. Od 5. století před naším letopočtem žili v nížinách v okolí řek. Kolem 150. roku před naším letopočtem se pak přesunuli i do vyšších poloh. Například v Železných horách u obce České Lhotice založili opevněné sídlo neboli oppidum. V nedalekém skanzenu Země Keltů v Nasavrkách můžete zažít keltskou kulturu na vlastní kůži.

Druhou světovou válku v Chocni i Holicích přežilo jen pár lidí židovského vyznání. Většinou ti, kteří byli chráněni smíšenými sňatky. Dnes tuto komunitu připomínají jen kameny zmizelých, hřbitovy a pomístní názvy.

Fasádu má stále oprýskanou, uvnitř se ale tvrz ve Vranové Lhotě během posledních let proměnila. Majitelku a zároveň kastelánku Ivanu Přibylovou čeká ještě hodně práce.

Červenobílý znak Řestok s obrázkem knihy a husího brku odkazuje na rodáky, kteří se podíleli na historii české literatury a kultury. Pochází odtamtud třeba spisovatelé Helena Šmahelová a Josef Jeremiáš nebo hudební skladatel František Škroup.

V Sudslavě na Orlickoústecku kdysi stávala tvrz loupeživého rytíře, dnes na jejím místě najdete barokní kostel. Nedaleko od něj je historická fara, která se stala centrem kulturního dění.

Zámrsk je obec na Orlickoústecku, kterou protéká řeka Loučná. Nabízí několik historických pamětihodností, jako je zámek nebo kostel svatého Martina. Před místním dostihovým centrem si turisté můžou pohladit trojnásobného vítěze Velké pardubické.

Cesta k modernímu městu. Tak se jmenuje nová publikace Východočeského muzea v Pardubicích. S týmem autorů jsme si prošli centrum města. Zajímá vás, které městské a obchodní domy proměnily třídu Míru?

Cílem výletu nemusí být jen hrad, ale třeba taky historická vápenka nebo bělidlo. Technické památky Pardubického kraje připomínají někdy až neuvěřitelný um našich předků.

Zahrada Pod břízou v Horním Jelení, zahrada na Korunce v Čermné nad Orlicí nebo zámecký park v Chroustovicích – to jsou místa východních Čech, která veřejnosti po většinu roku zůstávají uzavřená. Skrývají přitom ale mnoho zajímavostí. Výjimečně své brány otevřou 8. a 9. června při příležitosti Víkendu otevřených zahrad.

Cesta k modernímu městu. Tak se jmenuje nová publikace Východočeského muzea v Pardubicích. S týmem jejích autorů jsme si prošli centrum města. Zajímá vás, jak se proměnilo Pernštýnské náměstí a jeho blízké okolí?

V dávných dobách vedly Českými Libchavami dokonce dvě obchodní stezky. Na místě dnešního kostela se prý zastavil svatý Metoděj, biskup Vojtěch sloužil mši a z tvrze na kopci vedla lanovka.

Bohdanečský rybník vznikl okolo roku 1470. Za období Viléma z Pernštejna, který jeho rozlohu navýšil na zhruba 300 hektarů, to byl jeden z největších rybníků na Pardubicku. Dnes zabírá už jen asi třetinovou plochu. Jeho role v místní krajině je ale nepostradatelná.

Cesta k modernímu městu. Tak se jmenuje nová publikace Východočeského muzea v Pardubicích, S týmem jejích autorů jsme si prošli centrum města. Zajímá vás, jak se proměnilo náměstí Republiky?

Romantika starých časů dýchne na každého, kdo navštíví Betlém v Hlinsku nebo skanzen na Veselém kopci. Půvabné roubené a zděné chaloupky jsou také oblíbeným cílem filmařů a tvořily tak kulisy řady pohádek a jiných filmů.

Vodní nádrže Velký a Malý Černý nedaleko Hlinska u obce Zalíbené loni získaly novou podobu. „Předtím tady byl napřímený zahloubený vodní tok. Je to velmi cenné území z hlediska živočichů i rostlin, protože se nacházíme v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy,“ popisuje vodní hospodář Ladislav Bis. O území vlastněné církví se stará společnost Diecézní lesy Hradec Králové.

Předválečná židovská obec v Pardubicích nebyla velká, ale byla pevně vetkaná do městské společnosti. Příznivá atmosféra první republiky umožnila Židům bez omezení studovat, pracovat, vstupovat do spolků a sportovních organizací, rapidně vzrostl počet smíšených manželství a dětí v těchto svazcích narozených. Druhou světovou válkou a s ní přicházejícím holokaustem se všechno změnilo.

Rok 2024 připomíná významnou postavu českých dějin Vojtěcha z Pernštejna. 17. března uplyne 490 let od jeho náhlého skonu. Vojtěch zemřel poměrně mladý a příčinu jeho smrti se dosud nepodařilo odhalit.

Svídnice se nachází na území chráněné krajinné oblasti Železných hor nedaleko Nasavrk. Okolní příroda proto nabízí malebné pohledy na řeku Chrudimku, skalnaté útvary a rozsáhlé lesy. Kousek od obce stojí zřícenina hradu Strádov, v kaňonu Chrudimky se každoročně pořádá Svídnický extrém. Ze Svídnice navíc pochází vyhlášená krajková keramika.

Pardubičky jsou místem nejstaršího osídlení dnešních Pardubic, lidé zde stavěli svá obydlí již na přelomu 12. a 13. století. Až později se oblast rozdělila na dvě části - Pardubice a Pardubice malé.