Kostel Krista Spasitele s komunitním centrem na pražském Barrandově, obhospodařovaný společenstvím věřících v římskokatolické farnosti u kostela sv. Filipa a Jakuba Praha-Hlubočepy, je určený nejen věřícím, ale i všem obyvatelům sídliště Barrandov. Hlavním autorem návrhu je architekt Jakub Žiška. V roce 2021 byl kostel vyhlášen Stavbou roku.

Pradědova galerie v Jiříkově patří k turistickým atrakcím Jeseníků. Místní řezbář Jiří Halouzka do ní neúnavně už desítky let vyřezává dřevěné sochy, z nichž mnohé jsou unikátní. Třeba betlém v životní velikosti, který obsahuje už přes 250 soch. Dominantou jeho galerie je ale obří socha děda Praděda, symbolu a ochránce Jeseníků. Při jeho tvorbě vycházel z historické předlohy zhruba sto let starého obrazu.

Zřícenina hradu Příběnice nedaleko jihočeského Tábora patří mezi unikáty. V dobách největší slávy totiž tvořily Příběnice souhradí s hradem Příběničky, který stál naproti přes řeku Lužnici. Oba břehy tenkrát spojoval kamenný most a u Příběnic stávalo městečko. Když hrady dobyli husité, byly podle podmínek mírové smlouvy mezi tábority a Rožmberky oba srovnány se zemí. Na místě ale dodnes zůstaly impozantní ruiny, ke kterým vede romantická cesta.

Na Vysočině, v srdci Žďárských vrchů, nedaleko malebné obce Koníkov, stojí v lese mechem obrostlý kamenný památníček. Právě na tomto místě před skoro dvěma sty lety zahynul po výstřelu poslední vlk na Českomoravské vrchovině. Dnes ho vycpaného můžete vidět na hradě Pernštejně.

Podlažice u Chrasti v Pardubickém kraji jsou opředeny mnoha legendami. S velkou pravděpodobností tam totiž ve středověkém klášteře vznikla největší rukopisná kniha světa. Codex gigas, známá také jako Ďáblova bible. Grafologové se shodují na tom, že drtivou většinu obrovské knihy, která má přes šest set stran, napsal jediný člověk. Při nadlidském úkolu při opisování biblických textů mu prý pomáhal sám ďábel.

Podívat se na Liberec z dálky a z výšky je možné z řady atraktivních míst. Od dominantního Ještědu přes rozhledny jako je Císařský kámen, Černá Studnice či Královka až po vyhlídkové věže Liberecká výšina či Lidové sady. A pak jsou tu ještě skalní vyhlídky v okolí Liberce, které na přelomu 19. a 20. století zpřístupňovaly tehdejší horské spolky. Jednou z nich je Martinská stěna severovýchodně od centra Liberce v Kateřinkách.

Krásné výhledy, stezka mezi vinohrady a soubor několika sochařských děl připomínajících historii Velké Moravy. To vše najdete na vrchu jménem Náklo u Ratíškovic na Hodonínsku na jižní Moravě. Za vznikem areálu s několika sochami a posezením stojí Cyrilometodějský spolek Náklo.

Dnes již zaniklá obec Königsmühle, neboli Králův mlýn se nachází u města Loučná pod Klínovcem v Krušných horách. Z jedné strany ji obklopují rozsáhlé louky a z druhé zase tajuplné lesy. Celým údolím navíc protéká Černý potok s křišťálově čistou vodou, na kterém kdysi stával mlýn, jenž dal místu jméno.

Obec Tetín u Lázní Bělohradu v Královéhradeckém kraji je malebná vesnička s půvabnou podkrkonošskou krajinou v okolí. Z aleje Na Kamenci, která vede k vyhlídce s velkým dřevěným srdcem v podobě fotorámu, se můžete napojit třeba na stezku Karla Jaromíra Erbena. Pozveme vás tedy dnes i na místa, která známého básníka inspirovala při psaní sbírky balad Kytice.

V Citově v Olomouckém kraji se zastavují zvědavci z širokého okolí u nevšedních soch stojících u hlavní silnice z Brodku u Přerova směrem do Troubek. Na obecní pozemek je umístil místní amatérský kovář Roman Hrbáček, který se řemeslu ve volném čase věnuje asi deset let. Vůbec první postavou, kterou veřejně vystavil, byl třímetrový filmový Vetřelec.

Když přijedete do Klentnice nedaleko Novomlýnských nádrží na jižní Moravě, můžete navštívit muzeum provoněné kávovými zrny. V prostorách bývalé fary tam totiž vzniklo Muzeum kávy, které představuje jednak historii kávových přístrojů, jednak i způsoby zpracování a pražení kávových zrn.

Skryjská jezírka jsou vyhledávanou lokalitou v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko na samotné hranici Středočeského kraje nedaleko obce Skryje. Zážitkem je už samotná cesta k nim. Vede údolím Zbirožského potoka, které je plné krásných listnatých stromů, až ke skalní průrvě, kolem níž si potok musel proklestit cestu a vytvořil tak nezapomenutelná zákoutí. V průzračně čisté vodě navíc žijí raci a mnoho dalších vodních živočichů.

Zveme vás teď k návštěvě místa, které připomíná složité vztahy mezi Čechy a Němci. Nebo bychom spíš měli říct, že nabádá k porozumění a toleranci nejen mezi těmito dvěma národy. V Guntramovicích, což je část Budišova nad Budišovkou v Moravskoslezském kraji, najdeme Cestu česko-německého porozumění.

Přesný název místa na jihu Čech, na které se vypravíme, zní Slapsko - Moraveč u Mladé Vožice. A proč se tam vydáme? Kvůli krásné nevšední rozhledně. Jmenuje se Kovářka, zjevně podle svého autora, místního kováře Ladislava Dobeše, který je zároveň i jejím stavitelem. Už když ji uvidíte z dálky, budete mít pocit, že se blížíte ke středověké věži.

Krajinářské úpravy kampusu České zemědělské univerzity v Praze-Suchdole byly zahájeny v roce 1961, souběžně s výstavbou budov univerzity. Areál tehdy vznikal na místě řepného pole a měl se stát mikroklimaticky kvalitním a kultivovaným prostředím pro studenty a zaměstnance univerzity. Univerzitu měl důstojně reprezentovat i navenek a zajistit prostor pro rozvíjející se výuku oboru zahradní a krajinářské architektury.

V srdci Žďárských vrchů na Vysočině v nadmořské výšce 733 metrů leží obec jménem Tři Studně. Kousek od ní v lese pramení dvě nenápadné studánky. Právě ony stojí za vznikem jednoho z nejznámějších děl hudebního skladatele Bohuslava Martinů, kantáty Otvírání studánek.

Jestliže bychom chtěli nahlédnout do úplných počátků vizovické pálenice, museli bychom se vrátit o čtyři sta let zpátky. Dřív se kořalka pálila z pivních odpadků. Později se k nim přidalo obilí, ze kterého se vyráběla žitná. Protože se ale na Valašsku vždy dařilo ovocným stromům a speciálně švestkám, začala se kolem poloviny 18. století vyrábět slivovice.

K chloubám Libereckého kraje patří skalní města. Od velkých a známých, jako je Hruboskalsko či Sloupsko, až po malá a neprávem opomíjená skalní města, mezi které patří třeba Kunratické Švýcarsko. Tento nevelký skalní hřbet v Lužických horách mezi obcemi Kunratice, Drnovec a Cvikov se může pochlubit vzácnou sloupcovitou a deskovitou odlučností pískovce, která je známá spíš u čediče. Nejlépe patrná je na skalním suku, kterému se říká Vějíř nebo také Varhany.

V Pardubickém kraji leží asi patnáct kilometrů od Litomyšle malebná obec Budislav. Její dominantou jsou pískovcové skály a také moderní Kostel Boží lásky. Na tom by nebylo nic zvláštního. V Budislavi jsou ale skály i moderní architektura vzájemně propojené.

Když se vydáte na Šumavu, můžete obdivovat nejenom tamní krásnou čistou přírodu, ale také jednu unikátní stavbu. Nedaleko Modravy totiž objevíte pozoruhodný hradlový most z přelomu 18. a 19. století, který se klene přes řeku Vydru. Kdysi měl velký význam při splavování dřeva, dnes usnadňuje místní turistiku.

Zřícenina hradu Šostýna se tyčí nad Kopřivnicí v Moravskoslezském kraji. Lesnaté krajině, kde se hradní areál nachází, místní říkají kopřivnické hory. Šostýn býval jedním ze strážních hradů a do dnešních dnů z něj toho mnoho nezbylo. Za své vzal v neklidných časech husitských bojů před dávnými staletími. V dobách své největší slávy byl ale pevným hradem.

Socha Karla Hynka Máchy stojí v Praze na Petříně, Máchovu ulici mají skoro všechna větší česká města, ale památníkem romantického básníka se mohou pochlubit jen dvě místa – Doksy a Litoměřice. U Doks je ostatně i Máchovo jezero, ke kterému básník umístil děj svého nejznámějšího díla – Máje. S Litoměřicemi je pak spjatý závěr jeho života a na zdejší památník se doptáte spíš jako na Máchovu světničku.

Pokud hledáte zajímavé místo pro výlet, nedaleko Sokolova v Karlovarském kraji jedno takové najdete. Přímo u silnice, která spojuje Sokolov a Kraslice, se za malým pruhem smíšeného lesa ukrývá národní přírodní památka Pískovna Erika. Na území, které vznikalo v třetihorách v prostředí říčních toků a mělkých jezer, je možné pozorovat různé vrstvení a strukturu hornin. A díky unikátním biotopům i vzácné a chráněné obojživelníky.

Architektonický skvost, historický duch i umění. To vše lze opět obdivovat v obnovené Arnoldově vile v brněnské městské části Černá Pole. V těsném sousedství světoznámých vil Tugendhat a Löw-Beer ožila díky Muzeu města Brna unikátní stavba architekta Josefa Arnolda z roku 1862. Zájemci si ji mohou prohlédnout každý den, kromě pondělí.

Rumcajsova lavička v Jičíně je největší pohádkovou lavičkou v Česku a možná i na světě. Dubové, bohatě řezbované posezení, kde si můžete pohovět, nasvačit se, nebo si vyprávět pohádky, stojí v první třetině Valdštejnovy lipové aleje, která vede z Jičína do Valdic.