V šumperské Robotárně gestapo mučilo politické vězně. Budova je dnes poloprázdná, nevyužívaná, částečně zdevastovaná. Uvnitř se však zachovaly cely, katr, dřevěné podlahy, mříže v oknech a mnoho dalšího. Jaký osud čeká toto v regionu unikátní místo paměti?

Nástup vlády komunistů v únoru 1948 přinesl i politické procesy proti skutečným a často jen domnělým nepřátelům režimu. Stará známá pravda říká, že revoluce požírá vlastní děti. A tak došlo i na procesy proti vysokým funkcionářům komunistické strany. Na Slovensku je nejznámější proces proti „buržoazním nacionalistům“, který se konal před sedmdesáti lety v Bratislavě. V pořadu Archiv Plus ho připomene slovenský publicista Ján Bábik.

Letos 30. března zemřela ve věku 96 let Věra Nováková. Podle titulku na serveru Aktuálně.cz byla „jednou z nejdůležitějších malířek“ u nás, podle týdeníku Respekt dokonce „největší českou malířkou 20. století“. Až do 90. let se však o Věře Novákové v superlativech nepsalo, její kresby a obrazy málokdo znal.

Před osmdesáti lety žilo Československo třemi událostmi, které spolu jen zdánlivě nesouvisely: dubnovým snížením cen mnoha druhů zboží, květnovými volbami do národních výborů a nakonec X. sjezdem Komunistické strany Československa. Jak se to odrazilo v rozhlasovém vysílání?

V létě roku 1987 odjížděl z Prahy zájezd do Rakouska. V autobuse seděl i sedmadvacetiletý tajně vysvěcený řeholník Ladislav Heryán. Snil o misii v Africe.

Krym, Donbas, Charkov, Kyjev... V poslední době o nich rozhlas vysílá téměř denně. V dalším vydání pořadu Archiv Plus jsme se podívali, co o ukrajinském území na rozhlasových vlnách znělo v minulosti. Nejstarší dochované záznamy v našem archivu, které se vážou k dnešnímu ukrajinskému území, jsou ze 30. let.

Letos 21. března zemřel v Houstonu lékař, epidemiolog a vědec, profesor Ervín Adam. Bylo mu 101 let. Jak se lze dočíst v různých životopisných heslech a článcích, pocházel z Československa a po válce vedl tým epidemiologů, který v zemi vymýtil dětskou obrnu. Po sovětské okupaci v roce 1968 emigroval do Kanady a potom do Spojených států amerických.

Folklorní záležitost moravského venkova, která časem nejspíš zanikne. Právě takový obraz Velikonoc nabízel Československý rozhlas posluchačům v letech socialismu. Země, která v ústavě zakotvila svobodu náboženského vyznání, ve skutečnosti nutila svým obyvatelům křesťanské svátky bez křesťanství. (Vysíláme v repríze.)

Většina jeho rozhlasových promluv vznikla ve druhé polovině 30. let. Tehdy byl Ivan Dérer na vrcholu moci – v několika prvorepublikových vládách působil jako ministr unifikací, školství a spravedlnosti. Nebyly to vysloveně silové resorty, ale Dérer si v nich odpracoval své. Zasloužil se například významně o stavbu nových škol na Slovensku. Mnozí mu měli za zlé, že zároveň dbal na sekularizaci školství. S dramatickým podzimem 1938 v politice skončil.

Jaro roku 1969. Čechoslováci jásají nad vítězstvím hokejistů nad Sověty na mistrovství světa ve Stockholmu a v Praze vytlučou výlohy Aeroflotu. Pro Moskvu je to poslední kapka: Dubčeka v čele komunistické strany nahradí Husák. Normalizace se rozběhne na plné obrátky. Lidé přesto dál chodí do práce, nakupují a jezdí na dovolenou.

Neuvěřitelný případ bezohlednosti Státní bezpečnosti (StB) se odehrál v roce 1949 v myslivně v Novém Hrozenkově. Estébáci zatkli maminku a její dvouletou holčičku Dášu ponechali samotnou v domě. Asi po dvou dnech dítě nějací lidé objevili a zachránili.

Nejdůležitější událostí prvního čtvrtletí roku 1994 byla bezesporu návštěva amerického prezidenta Billa Clintona, na které se hovořilo především o našem vstupu do NATO. Dobové zpravodajství uložené v rozhlasovém archivu ale připomíná, že lidé tehdy žili i mnoha dalšími událostmi.

Příběhy 20. století jsou věnovány 85. výročí nacistické okupace Čech a Moravy. Tentokrát jsme pořad rozdělili do dvou částí: v první uslyšíte několik vzpomínek na 15. březen 1939 (zaznamenali je dokumentaristé Paměti národa) a také výňatky z výpovědi Evy Dobšíkové-Zweigenthalové (1932-2015), která se narodila v národnostně smíšeném česko-židovském manželství a nacismus přežila v úkrytu.

Jejich vystoupení před mikrofonem jsou autoritativní, pronášená věcně a bez emocí. Tak hovoří nejen redaktoři, vojáci a úředníci, ale často i obyčejní lidé, které přesvědčila nacistická ideologie. Takzvaný Říšský rozhlas v čase Protektorátu Čechy a Morava vysílal i na českých rozhlasových vlnách.

V březnu roku 1981, kdy byl komunistický režim v Československu ještě pevný a zdál se neochvějný, dostal pan Jaroslav Kočí u Okresního soudu v Šumperku osmiměsíční trest odnětí svobody s tříletým podmíněným odkladem. Podle soudu totiž „propagoval fašismus“. Trestného činu se měl dopustit tím, že asi pěti lidem ukazoval válečné fotografie, vložené do rodinného alba.

Druhá československá republika neexistovala ani půl roku, přesto se během této krátké doby výrazně zhoršily poměry ve všech oblastech společenského života.

Jedním z hlavních svátků minulého režimu byl bezesporu Mezinárodní den žen. Volno sice nebylo, ale oslavy MDŽ byly natolik mohutné, že je nešlo přehlédnout. Archiv Českého rozhlasu uchovává řadu nahrávek, které podoby těchto oslav zachycují.

Za úspěchem československých letců ve slavné bitvě o Británii za 2. světové války nestojí jen jejich um, odvaha a nasazení, ale také mechanici, kteří se starali o letouny.

Jaký mluvil k rozhlasovým posluchačům slovenský prezident Josef Tiso? V roce 1947 byl v Bratislavě popraven za činy, kterých se dopustil během války. Prostřednictvím málo známých archivních nahrávek ho připomene pořad Archiv Plus.

Před pětasedmdesáti lety se postavil do čela Slovenska, které díky Adolfu Hitlerovi nečekaně získalo samostatnost. Prostřednictvím málo známých archivních nahrávek připomene Jozefa Tisa David Hertl v pořadu Archiv Plus.

Připomínáme si 76. výročí komunistického převratu v Československu: v únoru 1948 zvítězil „pracující lid nad buržoazií a reakcí“, což ve skutečnosti znamenalo, že představitelé KSČ zavedli v zemi totalitní diktaturu a způsobili škody, s nimiž se potýkáme dodnes. K „výdobytkům“ tzv. vítězného února patřila mimo jiné názorová a umělecká nesvoboda a cenzura – a takto můžeme udělat jen trochu oslí můstek k tématu nových Příběhů, jímž je samizdat.

Prošel si klasickou cestou od reformního komunisty přes disidenta k obhájci demokracie. Politolog, filozof, publicista, vysokoškolský pedagog, rektor Univerzity Komenského v Bratislavě a jeden z nemnoha signatářů Charty 77 na Slovensku Miroslav Kusý zažil leccos z historie moderního Slovenska.

Letos 8. února zemřela v Praze ve věku 93 let Evelina Merová (rozená Eva Landová), která patřila k důležitým a bohužel posledním svědkům vyhlazování českých a moravských Židů. Přežila ghetto v Terezíně, deportaci do Osvětimi-Birkenau a pobyt v několika dalších likvidačních táborech.

Po roce 1989 vznikaly v Českém rozhlase úplně nové rozhlasové formáty. Tvůrci po nabyté umělecké svobodě se již nechtěli držet zaběhnutých kolejí a nebáli se vytvářet v české kotlině dosud neslýchané relace. Mezi ně patřil od roku 1994 také pořad Přepadení, jehož autorem byl Jiří Macháček. Tvůrčím kolegou a spolumoderátorem mu byl většinou Lumír Tuček.