Bůh povolal Abrahama a požehnal mu, aby se stal otcem mnohého lidu. Tento plán Boží spásy se vztahuje nejen na Izrael, ale na všechny národy. Z prorockých textů biblické knihy Izaiáš si ukážeme, jak Bůh zve svůj lid k návratu, k očištění a k obnovení vztahu s Ním. Objasníme si pravdu o Božím zaslíbení, neboť Bůh zůstává Izraeli blízký i v čase zkoušek.

Pronikneme do Izaiášových proroctví a zamyslíme se nad tím, jak je uplatnit v našem životě. Výklad teologa Johna Vernona McGeeho nám také představí myšlenku, že Ježíš nepřišel jen jako učitel nebo prorok, ale jako služebník, který dal svůj život za druhé. Vysvětlí nám, proč je důležité následovat Kristův příklad a neustále hledat Boží vůli.

Příchod Mesiáše byl naplněním Božích slibů, které však Izrael jako celek nepřijal. Teolog John Vernon McGee nám v pořadu Světem Bible ukáže, že odmítnutí Mesiáše vedlo k důsledkům, které nyní Izrael a jeho potomci nesou. Bůh však tento lid nikdy nezavrhl a stále se drží svých zaslíbení. Národu, jenž měl být středem světa, Bůh ukazuje svou věrnost a lásku, a připomíná, že Bůh své sliby plní.

V rámci série proroctví Izaiáše se dostáváme do úseku, kde Bůh skrze slova proroka slibuje spásu nejen vyvolenému národu, ale celému světu. Tento jedinečný služebník, kterého Bůh volá od chvíle jeho početí, má naplnit poslání, které Izrael jako národ splnit nedokázal. Přináší důležité poselství a vede nás k prorockému zvěstování Ježíše Krista jako Mesiáše, světlo a naděje pro všechny národy.

Přiblížíme si prorocké slovo, ve kterém Izaiáš předpovídá pád Babylónu, jeho kulturní a morální pokoření. Prorok odhaluje pýchu Babylóňanů, kteří své bohatství, vliv a okultní praktiky stavěli nad Boží moc. Stejně jako starověké mocnosti ani dnešní společnosti nesmějí zapomínat na morální hodnoty. Pýcha a modlářství jsou podle proroka začátkem duchovního úpadku. Výzvou knihy Izaiáš je návrat k Bohu, který jediný přináší skutečný pokoj.

Tato část Písma obsahuje jednu z nejvýraznějších kritik modlářství, kterou Izajáš pronáší jako Boží posel vůči tehdejším mocným národům, zvláště Babylonu. Přestože se v době Izaiáše Babylon ještě nestal světovou velmocí. Prorok odhaluje marnost lidských pokusů o vlastní zbožštění. Význam těchto varovných slov sahá až k našemu současnému světu. I dnes nás obklopuje moderní modlářství, byť často skrytě.

Zaměříme se na poselství o Boží moci. Překročíme hranice času a dotkneme se příběhu pohanského krále Kýra – muže, o kterém prorok Izajáš mluví téměř 200 let před jeho narozením. Odhalíme, jak král Kýros splnil Boží plán návratu Izraelitů do zaslíbené země. Budeme rozvažovat nad tím, co nám Boží záměr říká napříč dějinami a jak pevné a přesné jsou Jeho sliby.

Přicházíme k části, kdy Bůh odhaluje duchovní stav Izraele a soud nad jeho nevěrností. Teolog John Vernon McGee to přirovnává k situaci člověka, který často nevnímá Boha a jeho svatost kvůli své hříšné povaze. Uslyšíme také zaslíbení proroka Izaiáše o seslání Ducha Svatého a přicházejícím království. Nebo jak se Izajáš ostře vysmívá absurdnosti modlářství, kde si člověk z jedné části dřeva připraví oheň a upeče chléb, zatímco z druhé části vyřezává modlu, které se klaní.

Text knihy proroka Izaiáš nás povede úsekem, kde Hospodin prostřednictvím proroka volá svůj lid k duchovnímu obrození. Izrael se zde stává příkladem toho, jak snadno lze sklouznout k formálnímu náboženství a pohanským vlivům, i když je určen ke svědectví a světlu pro ostatní národy.

V dnešním zamyšlení nad knihou proroka Izaiáše se dostáváme i k proroctví o Mesiáši, jehož život a služba jsou pravým naplněním Božích zaslíbení. Teolog John Vernon McGeeho komentář nabízí nový pohled na pokoru a milost Ježíše Krista, který přišel, aby neodsuzoval, ale obnovoval. Ačkoli člověk často spoléhá na vlastní moudrost a nezávislost, smysl života nalezne pouze u Boha.

Kniha Izaiáš, konkrétně kapitoly 40 a 41, nám představí, jak Bůh pozvedá a povzbuzuje své věrné následovníky. Nabízí jim sílu, odvahu a novou naději, a to i uprostřed nejnáročnějších zkoušek života. Společně probereme vývoj duchovního růstu a odhodlání, které Bůh posiluje u těch, kteří ho hledají s pokorou a důvěrou. Jak píše prorok Izaiáš: „Ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly; vznášejí se jak orlové, běží bez únavy.“

Speciálně 40. kapitola z knihy Izaiáš, se stala klíčovou pro pochopení role Jana Křtitele a vyzdvihuje význam současného křesťanství. Izaiášova slova inspirovala apoštoly i novozákonní autory na roli Krista jako Věčného Pastýře. Text nás upozorní mimo jiné na potřebu misijní činnosti a je pro nás inspirací, jak k Bohu přistupovat.

V další kapitole knihy Izaiáš se nám odhalí změna historických hrozeb pro Judsko. Zavede nás do příběhu krále Ezechiáše, některý překlad uvádí jméno Chizkiáš, který byl Bohem uzdraven ze smrtelné choroby. Bůh mu přidal 15 let života. Měl z toho velikou radost, ale nějak ztratil obezřetnost a ukázal návštěvě celou svoji klenotnici. Přichází hrozba od mocné Asýrie až ke vzdálenému Babylonu. Poslechněme si svědectví o lidské křehkosti.

Nahlédneme do příběhu krále Chizkijáše čili Ezechiáše, který smrtelně onemocněl. Izaiáš, prorok Hospodinův, přináší králi zprávu o jeho blížící se smrti, což vyvolává silné emoce a hlubokou modlitbu. Jak Ezechiáš zareaguje na takový osud? Jeho prosby před Hospodinem a zázrak, který následuje, nás učí o víře, naději a moci modlitby.Jaký může být současný pohled na modlitbu ve jménu Ježíše Krista, skrze kterou přistupujeme k Bohu?

Král Chizkijáš čelí hrozbě asyrského vojska. Budeme sledovat dramatický boj o Jeruzalém i sílu modlitby zbožného krále. A nejen to. Ačkoli král obdržel zprávu o své blížící se smrti, jeho první reakcí bylo obrátit se v modlitbě k Hospodinu. Z této kapitoly knihy proroka Izaiáše se učíme o síle víry a moci modlitby, kterou Hospodin slyší a na niž odpovídá.

Navážeme na naši předchozí část, kde jsme se ocitli v dramatickém období, kdy asyrský král Sancheríb stál před branami Jeruzaléma. Ezechiáš, král judský, čelí zdánlivě nepřekonatelné hrozbě. Asyrský generál Rabsak zpochybňuje Ezechiášovu důvěru v Boha a drze se chlubí asyrskými vítězstvími. Zaměříme na klíčové momenty, které určovaly osud Jeruzaléma i celé judské říše.

Do popředí se dostávají události ze života krále Ezechiáše - historie, která nám poskytuje důležitý kontext k pochopení Božího jednání v Izaiášově době. Zaměříme se na okamžiky, jako je vpád asyrského krále Sancheriba a Ezechiášovo vysvobození skrze Boží zásah. Také se budeme zabývat třemi zásadními zázraky: porážkou asyrské armády, uzdravením krále Ezechiáše a znamením o slunečních hodinách.

V textu 34. kapitoly prorok Izaiáš hovoří o soudu nad Božími nepřáteli a o obnově světa. Najdeme tu i prorocký výrok o Edómu, který je obrazem soudu nad veškerým zlem. 35. kapitole zas otevírá pohled na budoucí požehnání a obnovení země. Zaposloucháme se do slov o radosti, která čeká na Boží lid, o rozkvetlé poušti, o tom jak bude vypadat svět, až Bůh nastolí své spravedlivé království.

Prprok Izaiáš nás upozorňuje, že co je budováno bez Boha, bude souzeno. Volá národy, aby byly svědky Božího soudu nad celým světem. Ale přestože přijde soud, existuje naděje pro ty, kteří naslouchají Božímu slovu a hledají útočiště v Ježíši Kristu. On je tím bezpečným místem v dobách bouří, které přijdou na tento svět.

Tato část prorockého textu je zvláštním paprskem naděje mezi těžkými varovnými slovy, která Izaiáš předkládá Božímu lidu. Jde o pohled na budoucí dobu, kdy se bude kralovat spravedlivě a podle práva. Prorok ukazuje, že budou duchovní hodnoty znovu uznávány a morální poklesky nahrazeny pravdou. Teolog John Vernon McGee nám také odhalí, co znamená zaslíbení vylití Ducha svatého, které prorok Izajáš v textu zmiňuje.

Kapitoly proroka Izaiáše přinášejí silné varování pro Judu: „Neobracejte se k Egyptu pro pomoc, ale vraťte se k Hospodinu!“ Judské království uposlechlo prorokovo varování a tím se vyhnulo tragédii, kterou naopak severní království zažilo kvůli své neposlušnosti. Izaiáš zde řeší místní situaci, ale jeho slova nesou širší proroctví, které má přesah i do budoucnosti. Významným poselstvím je výzva k důvěře v Boží vedení, místo spoléhání se na lidské síly.

Minule jsme se v pořadu Světem Bible rozloučili nad proroctvím o Aríelu, kterým Izaiáš označuje Jeruzalém, město, na které dopadne Boží soud. V úvodních verších jsme se dozvěděli o obležení města, smutku a ponížení. V našem dnešním pokračování rozkryjeme proroctví o Božím jednání s Jeruzalémem. Uvidíme, jak se národy srocené proti Jeruzalému stanou jen prchavým snem – iluzí moci, kterou Bůh v poslední chvíli rozptýlí.

Prorok Izaiáš hovoří o varování pro národy, které se vzdalují Bohu. Mluví o soudu, jenž přijde na ty, kteří spoléhají na falešná útočiště. Hospodin odpovídá tím, že pokládá základní kámen na Sijónu – kámen úhelný, který je pevný a spolehlivý. Kdo v něj věří, nemusí spěchat. Tento kámen je symbolem Ježíše Krista, jak vysvětluje i apoštol Petr. Proti lži a klamu kolem nás je důležité stavět na tomto pevném základu.

Zabýváme se Božím jednáním s Izraelem, který bude očištěn skrze odpuštění hříchů krví Kristovou. Prorok Izaiáš hovoří o zkáze měst, která se odvrátila od Boha, ale také o naději na návrat a znovuzískání Boží přízně. Můžeme sledovat, že Bůh má pro Izrael konkrétní plán a ve svůj čas povolá všechny Židy zpět do zaslíbené země.