Pokračujeme v tématu duchovního boje. Šestá kapitola listu Efezským od 12.do 17. verše odhalí pohled Božího bojovníka. Přináší zprávu, jak se bránit proti nepříteli, abychom vykonali, co máme a zůstali stát. Totiž jedině Boží slovo může přinést jasno a dát nám moudrost do situací, které v životě přicházejí, abychom mohli stát bez otřesů a stresů. Spolehněme se na Boha, neboť jeho dílo je dokonalé.

Z oblasti rodinných vztahů se při studiu listu Efezským přesuneme do oblasti duchovního boje. Vstupujeme do vojenské sféry, o které apoštol Pavel v šesté kapitole listu Efezským mluví jako o vojákovu nepříteli, obraně, trvalém boji Božího dítěte a nabízí tu informace, jak se zachovat na bitevním poli. Jeho slova nás povzbuzují, abychom v sobě pěstovali čisté Boží slovo, které může v pravý čas přinést praktický mnohonásobný užitek. Opřeme se o Boží slovo a moc Ducha svatého. Pojďme zjistit, v...

V relaci Světem Bible se chystáme vstoupit na pole jednání muže. Šestá kapitola listu Efezským nám předkládá pokyny o tom, jak mají otcové jednat se svými dětmi. Rodiče se stávají příkladem pro děti a děti rodiče napodobují. Opět se otevírá nesnadné téma výchovy. Budeme sledovat ale i doporučení, která apoštol Pavel zaměřuje na celý dům a všechny, kteří v něm pracují. Hledá správnou míru moudrého přístupu pro vztahy mezi podřízenými a nadřízeným.

V tomto dílu Světem Bible se věnujeme prvním třem veršům závěrečné šesté kapitoly listu Efezským. Apoštol Pavel navazuje na téma manželství a rozvádí ho směrem k dětem. Jak na to, aby vzájemná úcta byla srdečná? Výchova dítěte v sobě zahrnuje nesmírně široký záběr správného vlivu a vedení. Vztahy mezi rodiči a dětmi nebývají jednoduché. Sledujme doporučení Božího řádu, která budují život rodiny a křesťanský domov.

Pořad Světem Bible otevírá 5. kapitolu listu Efezským od 25. do 33. verše a věnuje se oblasti vztahu muže a ženy. Dotýká se tématu dvou opačných pozic – postavení být hlavou a postavení podřízenosti. A že to není snadné, víme mnozí. Ve spojení s proměnou smýšlení podle Božího slova jde o úžasné konkrétní příklady. Oblast lásky, která se v různých manželstvích projevuje podstatnými rozdíly, pokládá apoštol Pavel do obrazu církve.

Manželství jako vztah Krista a církve se představí v textu 5. kapitoly listu Efezským od 22. do 33. verše. Stojí na předpokladu vzájemné podřízenosti a lásky věřících, kteří setrvávají v bázni před Kristem. Pán Ježíš dokonale rozumí člověku. Plně ho chápe a může tedy dávat pokyny a instrukce pro praktický život. Jaké byly původní Boží záměry s církví? Co je to být hlavou? Pojďme se podívat na Kristovu poddanost Otci a současně na jeho lásku k církvi a ponořit se do Božího slova, které je...

Co to je – být naplněn Duchem? Jedná se o zkušenost církve s tím, že Bůh je spolehlivým zdrojem našeho potěšení. Bůh chce zachránit každého člověka a otvírá mu jeho vlastní cestu. Dostáváme poklad nového života, který nese ovoce. Abychom co nejlépe odráželi podobu Pána Ježíše Krista. Jaké nástroje máme k dispozici, abychom dosáhli této životní proměny? Tohoto stálého procesu obnovy našeho myšlení?

V textu 5. kapitoly listu Efezským od 5. do 17. verše apoštol Pavel vysvětluje věřícím lidem, aby si dávali dobrý pozor na to, jak žijí. Ukazuje, že Boží dítě nemá mít podíl na neužitečných skutcích tmy. Abychom se nestávali těmi, kteří nemají objektivní hodnocení, a neznají Boží pohled. Bůh totiž vidí podstatu všech věcí a Jeho moudrost je dostupná každému věřícímu člověku.

Dotýkáme se konce 4. a začátku 5. kapitoly listu Efezským. Apoštol Pavel nás vybízí, abychom nezarmucovali Ducha svatého, ale dělali to, co si přeje. Povzbuzuje nás k posvěcenému životu, k životu v lásce. Hořkost produkuje tvrdé jednání vůči druhým. Způsobuje, že vidíme okolí ve špatném světle a prohlubuje propast mezi námi. Jak na to? Jak se přiblížit k pravé duchovní realitě, abychom mohli lépe odmítat hřích zloby a hněvu? Pojďme se nechat vést a podpořit v rozhodnutí k laskavosti, k...

V závěru 4. kapitoly listu Efezským apoštol Pavel předkládá to, co máme odložit, co zarmucuje Ducha svatého. Také ukazuje řadu kladných projevů, které má věřící člověk přijmout do své mysli a jednání. Jsme vybízeni, aby obnova smýšlení byla naší stálou činností. V naší mysli začíná proces hodnocení, vznikají postoje a formuje se konání. Naše pomyslná pravda vychází často pouze z domněnek a z pohledu daného člověka. S tím Boží děti nemají být spokojeny. Klíčová je změna postojů, smýšlení....

V tomto oddílu listu Efezským ve 4. kapitole, ve 14. – 24. verši čteme výroky adresované Božím dětem. Apoštol Pavel nás vybízí, abychom se odvrátili od zlého. Chce nás nasměrovat na předlohu zralého člověka. Ví, že až kdybychom dosáhli zralého lidství, přiblížili se k dokonalosti Krista a zůstávali v plném poznání Syna Božího – pak můžeme mluvit o duchovní zralosti. O novém člověku. Popisuje tu však i podstatu života lidí bez Boha, a ví, že se lehko do tohoto stavu můžeme dostat také. Jak se...

Apoštol Pavel v tomto oddílu z listu Efezským nemluví zrovna mile. Ukazuje hloubku a dopad odmítnutí Boha, Božího řádu pro náš život. Varuje před pádem a vybízí k útěku od špatnosti. Od našich lidských představ, zákazů a příkazů podobných těm, ve kterých žijí pohané. Chce, abychom nastoupili cestu zralého lidství. Cestu k dospělosti. Nezůstávejme v prázdné iluzi svého štěstí. Vykročme za tím, který je hlavou, za Kristem.

List Efezským je plný hlubokých sdělení, bezprostředně inspirovaných Duchem svatým. Podívejme se na sestoupení Boha do nepředstavitelné hloubky za člověkem a pohlédněme na dary, které naopak souvisejí s vystoupením Pána Ježíše na nebesa, neboť slouží k budování Kristova těla, církve. Pojďme se nechat budovat a povzbuzovat apoštolem Pavlem, jež rozumí tajemstvím, která nejsou známa ostatním. Je pověřený Bohem Otcem, rozvíjí jeho dílo a podílí se na dokončení soupisu Nového zákona pro další...

Efezským, 4. kapitola, od 4. do 14. verše. Jednota církve v Duchu svatém, ve svazku pokoje, neznamená, že všichni dělají totéž. Jde o jednotu ducha ve vzájemné důvěře, poddanosti a podřízenosti Kristu. Pak sloužíme celému tělu. Bůh dal jednotlivým věřícím dary Ducha sv., které jsou dány pro celou církev. Nemají být využívány sobecky, ale slouží všem, ke společnému užitku. Vzájemně se potřebujeme a každý článek těla (církve) je Kristem uschopněn pro určitý úkol. Vzniká harmonie k přirozenému a...

V epištole Efezským, 4. kapitola 1. - 3. verši, se apoštol Pavel dostává od nebeských k praktickým věcem. Jako Boží děti jsme vyzýváni, abychom tyto duchovní věci projevovali ve svém praktickém životě a chování. Je to dřina, pilná práce na sobě a z vlastních sil to jde těžko. Dobré chování, ke kterému jsme vyzýváni, ještě samo o sobě nikoho nepřivede ke spáse. Záchrana je jedině v díle Pána Ježíše Krista a to, co se událo v srdci člověka.

Epištola Efezským, 3 kapitola, 14. – 19. verš nás vede modlitbou apoštola Pavla za efezské věřící. Modlí se, aby byl posilněn jejich vnitřní duchovní člověk, rozvíjeli se ke zralosti, ke svatosti. A to jde jedině skrze působení Ducha svatého. Pavel se svěřuje, že v lidské slabosti máme více prostoru, abychom důvěřovali svému Pánu. Pak ustupuje naše lidská síla a projevuje se Boží moc. Pokud Kristus žije v nás, pak je zde nejen jako dočasný návštěvník, ale jako Pán. Bůh bude v našich životech...

Epištola Efezským, 3. kapitola 8. – 14. verš. Jak zacházet s Božím odhaleným tajemstvím? Jaký je smysl existence církve na této zemi? Je zajímavé, jaké pověření dává církvi Bůh. Církev má zvěstovatelskou úlohu. Má předat poznání nejenom lidem, ale i nebeským mocnostem. Bůh chce, aby nebeským vládám bylo dáno skrze církev poznat jeho mnohotvarou moudrost. Mějme na paměti svou pozici.

Epištola Efezským, 3. kapitola 1. – 9. verš. Apoštol Pavel znovu připomíná tajemství církve. To tajemství, které v dřívějších pokoleních nebylo lidem známo. Že i s pohany je počítáno ve spasení. Že budou spolu se židy postaveni na společný základ jednoho těla, jehož hlavou je Pán Ježíš. Pavel upozorňuje, že vstup do Kristovy církve je zaručen pouze vírou v Pána Ježíše. Pojďme vnímat Boží slovo s užitkem, nechme proměňovat naše nitro, naše životy. Dejme se ztvárňovat do podoby Krista.

Epištola Efezským, třetí kapitola, 1. – 5. verš, k nám mluví o tajemství. Běžně bychom tajemství skrývali a dělali s ním tajnosti, ale s Kristovým tajemstvím se zachází úplně jinak. To máme zvěstovat a vykřikovat. Bůh v něm odpověděl na předem daná zaslíbení, ale v době Starého zákona a začátku toho Nového nikdo netušil, že by to udělal zrovna takovým způsobem, jakým to udělal. Že bude církev tvořená ze židů i pohanů.

Text epištoly Efezským, 2.kapitoly, 18. – 20. verš, popisuje mír, který nastal v osobě Pána Ježíše, když smířil židy a pohany. Tento mír přirovnává apoštol Pavel k obrazu chrámu. Dříve nemyslitelné propojení jednotlivých oddílů stánku úmluvy je nyní pryč. Přehrady táborů židů a pohanů padly, když Kristus dokončil své dílo spasení. Stávají se jedním tělem a jediným kritériem je pro ně Kristus. Pojďme se podívat na roztrženou oponu v chrámu od vrchu až dolů, na nový začátek.

Druhá kapitola listu Efezským od jedenáctého do sedmnáctého verše představuje dvě výrazné skupiny tehdejšího Efezu, pohanství a židovství. Apoštol Pavel popisuje obě tato společenství, a upozorňuje na velikou změnu, která nastává v místní společnosti. A to pro Kristovu prolitou krev, pro zvláštní novou zvěst, která lidi spojuje v jedno a nedělá rozdíl mezi židem a pohanem. Boží smíření totiž spočívá na úplně jiném základě, na hodnotě právoplatného Božího dítěte. Pojďme se do této pravdy...

Ve druhé kapitole listu Efezským, od čtvrtého do desátého verše, apoštol Pavel hovoří o spasení z milosti a vybízí nás k tomu, abychom je přijali. Přijde totiž čas, kdy se spojíme s nebeskými bytostmi a budeme oslavovat Boha. Protože nám dal své úžasné spasení, obětoval svého Syna. A jediným motivem pro naši spásu byla a je Boží láska. Člověk se nespasí sám, člověk sám je bez šance. Pojďme se sytit Božím slovem a nechat se povzbudit.

Ve 2. kapitole listu Efezským, v prvních dvou verších se zaměříme na povídání apoštola Pavla o církvi jako o Božím chrámu. Mluví tu o úžasné Boží moci, která se projevila v nás, jež jsme díky hříchu byli duchovně mrtví, oddělení od zdroje života, od toho, který nás stvořil ke svému obrazu. Jako bytosti stvořené s duchem v těle, zůstaňme těmi, koho Bůh použije a bude z nás stavět svůj chrám. Buďme Kristovým materiálem.

V přehledu druhé kapitoly listu Efezským si připomeneme atmosféru prvního století našeho letopočtu, kdy v Efezu výrazně pronikaly dva základní životní směry – modlářství a židovství. Do této atmosféry přináší apoštol Pavel evangelium Pána Ježíše Krista a Boží Duch mocně působí. Lidé se obracejí, opouštějí svůj předchozí způsob života a nechávají se Pánem Ježíšem osvobozovat k životu novému. Stávají se z nich noví lidé a Duch svatý dále pracuje na jejich charakteru. Pojďme o této proměně...

Dostáváme se k závěru 1. kapitoly listu Efezským. Jedná se o soupis Pavlových děkovných i prosebných modliteb, které apoštol vyslovuje na adresu sboru v Efezu. Tento modlitební seznam apoštola Pavla pro nás může být motivací. Zároveň je ale jasné, že pokud by Duch svatý neotevřel náš rozum, naše srdce a nedal moudrost v poznání Boha, neměli bychom pochopení pro Boží slovo, pro texty z Bible. Kde můžeme získat poznání Boha? Toužíte ho vy poznat? Pojďme na to hledat odpověď.