Srpny, Fosilie, Obrys, stejně jako Torčík, Vlasáková nebo Jislová – to jsou jména a názvy, které by mohly reprezentovat rok 2023 z hlediska literatury. Shodují se na tom vůbec první hosté nového knižního podcastu Lit, kterými byli publicisté Matouš Hrdina a Bára Voříšková. Kromě knih jsme se bavili také o úrovni české literární kritiky.

Od 10. ledna startuje na Radiu Wave podcast Lit, který můžete poslouchat každou středu. V moderaci se budou střídat Eva Soukeníková s Janem Dlouhým. Povídat si budou se svými hosty a hostkami o tom, co právě čtou a proč.

Pozvání do posledního dílu Záložky přijala Lenka Kapsová, překladatelka, učitelka angličtiny a nově i autorka knihy Padesátka o tom, co prožívají ženy v období, o kterém se příliš nemluví.

Společně se Záložkou jsme se opět po roce v rámci festivalu Prague Pride vydali do kavárny Patra za queer literaturou. Loni jsme se o ní bavili s autory a autorkami, letos se přesouváme do čtenářské roviny. Pozvání přijaly knihkupkyně Ester Šebestová a překladatelka Sylva Ficová.

V Záložce jsme tentokrát přivítali Kateřinu Kang, koreanistku, kreslířku a autorku knížky Kateřina v říši kimči, sbírky komiksů o Jižní Koreji. Kateřina má vřelý vztah k této asijské zemi, kam se původně vydala v rámci výměnného pobytu. Nakonec se do Prahy vrátila společně se svým manželem, kterého poznala v Soulu.

Novinářka Silvie Lauder se ve své knize V pasti pohlaví věnuje politice, péči, sexu, násilí a postavení žen v Česku. Kniha má několik vrstev, jedna z nich připomíná, že máme stále o čem mluvit, přestože řadu lidí to udivuje. Témata, která v ní rozebírá, by měla být součástí vrcholné politiky. Lauder se však obává, že většina z politiků má pocit, že jde o genderovou ideologii, přitom jsou to racionální požadavky.

Hostkou Záložky byla spisovatelka Michaela Klevisová, které letos vyšla kniha Vraní oko, už osmý román s detektivní zápletkou ze série s kriminalistou Josefem Bergmanem. „Když jsem psala svou první knížku, chtěla jsem napsat především dobrý román, detektivní linie byla pro mě až druhořadá. Říkala jsem si, že můj příběh musí fungovat i bez ní,“ vypráví.

Je to skoro neuvěřitelné, ale jsme už ve druhé polovině roku 2023. Do Záložky proto přišly Blanka Vosecká Veselá a Štěpánka Fefferová, se kterými jsme probrali nejlepší knihy prvního pololetí.

Co si přečíst v létě? Do Záložky přišly Kamila Víšková, kterou můžete znát jako Hlavu plnou knih, a Olga Zbranek Biernátová aka Nofreeusernames, aby vám i sobě navzájem daly tipy na letní čtení. Ale co vlastně letní čtení znamená?

Tereza Nováková, scenáristka a spoluautorka podcastového seriálu Zkouškový, debutovala knihou s názvem Co se stalo Veronice. Příběhem o labilní, vztahovačné a náladové třicátnici, kolem které se život prostě děje, ale ne úplně správně.

Anglický spisovatel George Orwell by 25. června oslavil 120. narozeniny, a tak jsme si v Záložce uspořádali menší party. A co by to bylo za oslavu, kdyby na ní nebyli hosté. Už podruhé do studia Radia Wave přišli publicistka Barbora Voříšková a recenzent Jan Schneider, se kterými si oslavence i společně s vámi posluchači připomeneme.

Jakub Stanjura, který před několika týdny zahájil svou literární dráhu románem Srpny, v něm popisuje, jak je pro člověka snadné zapadnout do cizích preferencí natolik, až postupem času obtížně rozpoznává ty své. Současně otevírá závažné téma gaslightingu, psychické formy manipulace, kdy se násilník snaží oběť přimět k tomu, aby zpochybňovala to, co prožívá.

„Zajímalo mě, jakou mohla tahle paní, která se vzhledem ke svému věku cítí neviditelná, neužitečná a ve vztahu s vlastní dcerou dostatečně nedoceněná, urazit emancipační cestu,“ říká spisovatelka a scenáristka Klára Vlasáková, která napsala knihu Těla. Zabývá se v ní tématy jako stárnutí a smrtelnost, naše vlastní těla, mateřství i psaní.

„My jako lidé se vnímáme na základě vnějších znaků, buď tělesnosti nebo chování. S tím souvisí, že ti, kteří je nesplňují nebo je nesplňují v dostatečné míře, propadají přes hrubý rozlišovací filtr. Mým cílem bylo ve sbírce povídek zpřítomnit osudy těchto lidí,“ říká Barbora Hrínová, autorka knihy Jednorožci. „Chtěla jsem ukázat postavy v procesu hledání. Touží po základních věcech, ale kvůli jejich jinakosti je dosahují mnohem náročněji.“

„Lidé nemají představu o tom, jak žijí členové orchestru. Nejsou u nás dobře ohodnoceni. Jejich práce přitom není jen o tom, že jdou v krásném oblečení na podium a tam odehrají koncert, stálo je to dětství,“ říká na literárním festivalu Svět knihy Zuzana Dostálová, violoncellistka a spisovatelka, které nedávno vyšel román Karneval zvířat o tom, jak se žije hudebníkům v symfonickém orchestru.

Petra Hůlová napsala knihu Nejvyšší karta o životě a kariéře úspěšné padesátileté spisovatelky, o stárnutí, feminismu a genderové debatě, ale také o pozadí vydávání knih v Česku. Příběh hlavní postavy, která má dvě děti a nejrůznější vztahy, je do jisté míry inspirovaný samotnou autorkou.

„Knihu jsem napsala ze dvou důvodů. Tím prvním bylo, že si musíme neustále připomínat, co je to válka a co s sebou nese. A tím druhým bylo, že děti jsou ve válkách nakonec nejméně důležité. Po válce se ptáme, jak ji prožívali dospělí, ale děti zase zůstávají na okraji,“ říká Magdalena Grzebałkowska, polská reportérka a autorka knihy Vojenka o dětech, které kvůli druhé světové válce dospěly bez varování.

V Záložce jsme se opět věnovali dětské literatuře. Do studia přišla Bára Dočkalová, autorka dvou oceněných románů pro malé čtenáře. Novější Bitva o diamant je sportovně-dobrodružný román o dětech, které žijí ve dvou osadách v amerických horách, mají rády baseball a skamarádí se hlavně proto, aby společně zachránily jediné místo, kde se dá hrát. Příběh původně vznikl jako patnáctiminutová divadelní hra. Knižní podobu ilustroval Jindřich Janíček.

Hudebník a nově i spisovatel Jakub Šponer se vedle hudební publicistiky pustil do své první novely s názvem Ekstase. Do Záložky přišel, aby představil literárního hrdinu, který o sobě neustále pochybuje a hledá řešení ve vztahu.

Kniha Toho dna se dotýkám už málo není výhradně o poruchách příjmu potravy, ty jenom spojují lidské příběhy, které mají široké spektrum témat. Díky tomu se kniha může dostat mezi větší publikum, protože ukazuje možnosti, jak se vyrovnat s osobní krizí nebo traumatickou událostí a popisuje vztah k sobě a svému tělu. Autorka Martina Lupínková v ní dala prostor lidem na své cestě za uzdravením.

Do Záložky zavítali básnířka Anna Sedlmajerová, která za svou sbírku Bizarrum multiflorum získala nominaci na cenu DILIA Litera za debut roku, a básník Dominik Bárt, autor sbírky Spodoby a editor edice Mlat, která je edicí básnických debutů mladých autorů nakladatelství Větrné mlýny a ve které obě sbírky vyšly.

Čistý, skromný život je sbírkou povídek převážně o mužích, kteří se nacházejí v nelehké životní fázi. Jsou to přitom momenty, kterými si většina z nich projde, aniž by je komentovali a rozebírali s okolím – láska, nevěra, otcovství, prožité ztráty, vlastní trapnost i nenaplněná očekávání. Hostem Záložky byl básník, prozaik a výtvarník Viktor Špaček, jehož sbírka byla nominována na Magnesii Literu.

Každý rok 21. března slavíme Světový den poezie, který si klade za cíl vylepšit obraz poezie v médiích. Do Záložky proto zavítal Jakub Řehák, básník, recenzent a autor Poezie ve věku vnějškovosti, knihy plné textů o současné české poezii. Pobavili jsme se třeba o tom, proč veršům není potřeba rozumět.

Březen je známý jako Měsíc knihy, v poslední době pak i jako Měsíc čtenářů. Do Záložky proto přišla publicistka a studentka bohemistiky Barbora Voříšková, se kterou jsme se bavili o tom, co, jak, proč a kde čte. Zajímalo nás totiž, jak ke knihám přistupuje někdo, kdo je sám nepíše.