Hrdinka Havířoviny, nejnovějšího románu Ivy Hadj Moussy, se jako neúspěšná spisovatelka vrací do své rodné vesnice, kde ji po letech zaujme místní podivný dům, o kterém se rozhodne napsat svou další knížku. Zdá se totiž, že kvůli špatné auře se lidem v něm i v nejbližším okolí dějí tragické věci.

Jahodová sezóna Marty Dzido obsahuje devět povídek, ve kterých se setkáváme s několika různými ženami. Každá z nich v určitém smyslu dospívá, poznává své tělo a zároveň reaguje na životní zkušenost, kterou právě prožívá. Rozhovor s polskou spisovatelkou tlumočila Lucie Zakopalová.

Síla rozumu v bláznivé době: Manuál kritického myšlení spisovatele, filozofa a šachisty Jána Markoše vyšla před několika lety slovensky a je souhrnem nápadů a strategií, jak využívat kritické myšlení v každodenním životě. Vloni vyšla v českém překladu Miroslava Zelinského doplněna o české reálie.

„Hrdinka musela všechno zničit, aby se mohla nadechnout,“ říká spisovatelka Zuzana Kultánová o své nové knížce Zpíváš, jako bys plakala, která je o tom, že se často vydává za lásku to, co láska není. „Vždycky, když chcete, aby začalo něco nového, je potřeba něco starého zbořit.“

Do Záložky zavítala scenáristka Sára Zeithammerová, aby představila svou prozaickou prvotinu Stehy, která je příběhem jedné nečekané návštěvy, dvou žen a neviditelných jizev.

Kateřinu Tučkovou mnoho z vás zná jako spisovatelku díky jejím knížkám Žítkovské bohyně nebo Bílá Voda. Kateřina je ale také dramatička, publicistka, historička umění a matka dvou malých dětí. V Záložce mluvila o své nejnovější knížce jen okrajově, zajímalo nás totiž, jak a co ráda čte, jak vnímá svou spisovatelkou dráhu a proč vznikla iniciativa I žárovka má sochu.

Instagramový profil Literární zašívárna se původně věnoval knížkám všeobecně, až později se dvě kamarádky Natálie Příhodová a Lucie Pfeiferová zaměřily na světovou i českou klasickou literaturu. „Knížek je Instagram plný a dost přesycený. My jsme chtěly něco, co tady ještě nebylo, což byla klasika, kterou jsme i samy četly,“ přibližují v Záložce.

Zkraje nového roku do podcastu Záložka zavítala Anna Beata Háblová, architektka, básnířka a autorka knížky Směna. Její debutový román se věnuje křehkosti současné mladé ženy a zároveň výtvarnice, lidským slabinám a nejistotám a jejich každodennímu prožívání.

Do konce roku zbývá deset dní, proto jsme si pro vás s knihkupkyní Ester Šebestovou připravili deset tipů na tenké knížky, které vám pomůžou splnit vaši čtenářskou výzvu. Čtení samozřejmě není žádný závod, všem nám ale dělá radost, když přečteme další kousek. Vy ostatní, kteří si výzvy nedáváte, tento přehled můžete brát zkrátka jako inspiraci.

„Vybrat tak málo knížek z letošního roku byl obrovský problém. Nechci říkat, že jsou nejlepší, bylo by to nefér vůči dalším krásným knihám. Volila jsem je podle toho, že jsou skvělé a také proto, že každá z nich má i přidanou hodnotu,“ vysvětluje Petra Schwarzová Žallmannová alias Opičí matka, která se dlouhodobě věnuje literatuře pro děti a mládež. Jeden z tipů je záměrně už z loňského roku.

Do Záložky zavítala Marie Iljašenko, básnířka a editorka knížky Chleba z minového pole. Jde o soubor reportáží českých, slovenských a ukrajinských novinářů a novinářek, kteří v ní popisují realitu na Ukrajině v posledních měsících. „Spolu s kolegyní Janou Kaizrovou, která s nápadem přišla, jsme chtěly, aby čtenáři věděli, jak válku prožívají lidé v různých koutech Ukrajiny,“ říká Iljašenko.

Spisovatelka a překladatelka Viktorie Hanišová se ve své literární tvorbě zabývá především narušenými rodinnými vztahy. Spisovatelsky debutovala před sedmi lety románem Anežka o nefunkčním vztahu matky a adoptivní dcery. Její nejnovějším knížkou je Neděle odpoledne, která vyšla v nakladatelství Host.

Kniha Klub přibližuje sexuální skandál ve Švédské akademii a zároveň je příběhem o zneužívání moci, mlčení a strachu. Autorkou Klubu, ale hlavně reportáží, které vedly k odhalení tohoto skandálu a k následnému neudělení Nobelovy ceny za literaturu v roce 2018, je novinářka Matilda Voss Gustavssonová.

„Jsem naprosto nezávislý, na tom jsem si vždycky zakládal. Proto je to prakticky všechno víceméně na mně, od výběru autora až po výtvarné zpracování a nalezení vhodného papíru,“ přibližuje Aleš Kauer, básník, hudebník, nakladatelský samouk a zároveň výtvarník, pro kterého je kniha nejideálnějším prostorem pro umělecké vyjádření. Ve svém jihlavském nakladatelství Adolescent, které letos oslavilo 15. narozeniny, vydává vizuálně i obsahově unikátní knížky.

Ve své knížce Tá bolesť ťa prejde novinářka Mia Žureková formou dopisů vypráví o neobyčejném přátelství, transgender tematice, nepochopení a sebevraždě. V této době, kdy na Slovensku ještě citelně rezonuje vražda dvou mladých lidí a zároveň útok na LGBT+ komunitu, je tahle kniha o to důležitější.

„U holčiček není žádoucí, aby byly vzteklé a protivné. A čím víc to potlačujeme, tím víc může být náročnější situace, kdy vztek nebo naštvání vybublá na povrch a my nevíme, co s tím,“ říká Šárka Homfray, autorka knihy Proč jsme tak naštvané?, feministka a právnička, která se zabývá nerovným zacházením a diskriminací.

V knížce Přístav jde o hledání dokonalosti a o to, že existuje stejnojmenná kavárna, kde už se nemusíme trápit, protože se v ní měníme v perfektní bytosti. Autorkou knihy je Karolína Fílová, která studuje filozofii na univerzitě v Cambridgi, Přístav je její debut.

„Knížek, které nabízejí nejrůznější návody a rady, jak psát, existuje hodně. V čem je ale kniha Na okraji: O potěšení z četby a psaní speciální a pro mě se odlišuje, je to, že stejně jako ostatní knihy Eleny Ferrante jde na dřeň a autorka je zde hodně autobiografická,“ říká Klára Vlasáková, spisovatelka a scenáristka.

Hostem první říjnové Záložky je polský spisovatel Jacek Dukaj, autor románu Led, dobrodružného putování po zamrzlém světě, ve kterém nikdy nedošlo k první světové válce. V originále vyšel už v roce 2007, my jsme museli počkat do roku 2021. Čekání se vyplatilo, protože čeští překladatelé Michala Benešová a Michael Alexa letos získali cenu Magnesia Litera za překlad této téměř tisícistránkové knížky. O tlumočení rozhovoru se postarala Lucie Zakopalová z Polského institutu.

V nakladatelství Bylo nebylo, které vedou Anna Pleštilová a Helena Černohorská, obvykle vychází čtyři publikace ročně. Vzhledem k tomu, že každá kniha vydělává na tu další, není jednoduché určit vývoj nakladatelství, přestože plánů má dost. „Ve chvíli, kdy se naspoří, tak můžeme vydávat, a když se nenaspoří, tak se zkrátka stojí,“ říká Helena, která je zároveň spisovatelka a redaktorka.

Najdi si svého knihkupce či knihkupkyni a nakupuj u nich. Podporuj své oblíbené nakladatele a nakupuj od nich napřímo. Než knihu koupíš ve velkém e-shopu, podívej se, jestli nemá nakladatel svůj e-shop. To jsou první tři tipy, jak být čtenáři, kteří při nakupování knížek přemýšlejí. Desatero vymyslela básnířka a spoluzakladatelka Asociace malých nakladatelů a knihkupců Anna Štičková, která se knižnímu trhu věnuje i ve svém doktorandském studiu.

Kniha Lenost od Jiřího Maršálka je neveselý filozofický román, o kterém se na obvyklých recenzních místech skoro nedočtete. Přitom jde o ojedinělý a zároveň velmi srozumitelně napsaný počin v českém literárním prostředí. O knížce z nakladatelství Host jsme si povídali s Janem Schneidrem, autorem youtubového kanálu JaMa recenze.

Je tu nejvytíženější období knižního světa – vychází množství novinek, čekají nás festivaly, autorská čtení, křty a nejrůznější setkání. Do Záložky proto přišla nakladatelka a knihkupkyně Veronika Benešová Hudečková, která nám pomůže se zorientovat v podzimních knižních veletrzích a festivalech.

Islandský spisovatel Andri Snær Magnason ve své knize O času a vodě píše o oteplování, tání ledovců, zvyšování hladiny moří, oxidu uhličitém, odpadcích a korálech, ale taky o své rodině. Proč se rozhodl psát o proměnách světa v čase a nutnosti ochrany životního prostředí? Více v rozhovoru tlumočeném Martou Bartoškovou, která zároveň knížku vydanou v nakladatelství Argo přeložila.

Záložka se opět vydala do terénu, tentokrát na festival Prague Pride. Hosty byli queer autoři Jenoféfa Beta, Kamil Marcel Hodáček a Robin Sedlmaierů. Tématem proto musela být queer literatura. Všechny tři spojuje poezie, kterou shodně začali psát v nelehkých životních chvílích, proto, aby se uzdravili. Rozhovor nejen o tom, jak se jejich sexualita projevuje v jejich tvorbě.