Mleté maso je skvělou a tvůrčí surovinou. Od klasických karbanátků, až po masové kuličky s omáčkou nebo burgery. Mleté maso se také může použít do ragú, rizota, na čevabčiči, plní se s ním zelenina - rajčata, papriky nebo lilek.

V receptech našich babiček se budeme věnovat knedlíkům, které, třeba jako svíčkovou, považujeme za typicky české jídlo. Jestli tomu tak je a jak připravit knedlíkovou omeletu, se dozvíme.

Mezi nejoblíbenější omáčky patří svíčková. Podle ní se často hodnotí kuchařské umění. Svíčková se samozřejmě vařila i v dobách našich babiček, ale její původ není český.

Především sladké je tentokrát Kuchařské čarování Petra Stupky. Na základě přání věrných posluchaček upeče ořechové bezé a klasickou vídeňskou piškotovou roládu, přijde řeč i na cukrářské piškoty upečené doma. Na závěr pak naservíruje sedmero slaných pokrmů pro příští dny.

Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření z babiččiných receptů vybrali vepřovou pečeni. Spolu s knedlíkem a zelím se považuje za českou klasiku. Je to ale opravdu původně český recept?

Zmrzlého pelišáka přihlásila Vlasta Canová z Jihlavy. Vláčný a velmi jedlý dezert je plný tvarohu. Není přeslazený, protože cukr není v nastrouhaném těstě, ale jen v náplni. Rozinky namočené ve slivovici mu dodají správný říz. Jak by řekla naše porotkyně Naďa Konvalinková: Je to taková krásná delikatesa do pelíšku.

Žvýkačka je velmi praktická záležitost. Žvýkačku lze jenom doporučit ve společenském styku. Ono to zní trošku zvláštně, možná paradoxně, ale žvýkačka vytváří náš příjemný dech.

Soutěžní recept: Zmrzlý pelišák Vlasty Canové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Kam se žvýkačkou. Abertamský sýr: z horských chalup až na slavnostní panské tabule.

Krušné hory, jak už jejich název napovídá, nebyly v minulosti místem, kde by létali pečení holubi do huby, jak se říká.

V kuchyních našich babiček měly důležité místo bylinky. I takové, na které jsme už pozapomněli. Z dětství si ale možná pamatujete šťavel kyselý.

Proč je důležitá? Je pravda, že bez snídaně nemůžeme mít zdravý jídelníček? Jak si připravit třeba zdravý koláč? Jde to vůbec? Co když mi snídaně prostě nedělá dobře a nemám na ni po ránu chuť? Je třeba snídat hned, jak se probudíme? Jak řešit snídani, pokud jdu ráno cvičit a po jídle se mi při sportu dělá špatně? Tereza Bebarová se ptá nutriční terapeutky Andrey Jakešové.

V receptech našich babiček si připomeneme, že v kuchyních se připravovalo nejen jídlo, ale i různá oléčovadla. A k tomu se hodila řada bylinek. Jednou z hojně rozšířených byl a dosud je ptačinec.

Pstruh patří do čeledi čeledi lososovitých. Podle prostředí ve kterém žije a tvaru těla rozlišujeme pstruha mořského, jezerního a pstruha potočního. Pstruh jezerní má rád jezera bohatá na kyslík, naproti tomu pstruh potoční je jako doma ve vodách rozpohybovaných. Pstruh duhový býval svým původem mořským druhem, ale postupem doby se adaptoval ve sladkých vodách.

Příchod jara znamenal oživení i pro kuchyně našich babiček. Mezi čerstvé bylinky, které používaly při vaření, patří česnek viniční. O jeho prospěšnosti i využití poví Jaroslav Hoření a Vladimíra Jaouběová.

V receptech našich babiček se dozvíme, jak si hospodyně poradily s vykoledovanými vajíčky, i pro vás může být inspirací recept na vaječný vyběhlík s jablky.

Samé mladé maso vybral jako téma svého Kuchařského čarování Petr Stupka. Nabídne recepty na jehněčí, kůzlečí a telecí na mnoho způsobů, připomene světoznámé pokrmy i lidovou tradici na jihu čech a na závěr přidá sladký francouzský dezert rum baba.

Že k velikonoční koledě patří vajíčka, ví snad každý. Jaký význam ale vajíčko mělo v dobách našich babiček, připomenou Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření.

Křupavé čtverečky, které si můžete udělat také v bezlepkové variantě, se hodí k vínu i pivu. Na neskutečně jednoduchý a chutný recept vám stačí jen pár surovin. Prozradila nám je Jana Prudičová z Raspenavy. V ústech se vám rozstřelí intenzivní české chutě.

Velikonoční mazanec je podobně slavnostní jídlo jako vánočka. Jíme ho vzácně, obvykle si ho neupečeme někdy v lednu, a proto si zaslouží zvláštní péči.

Celkem třikrát až čtyřikrát projde vajíčko rukama farmáře na slepičí farmě Vejce ze Šumavy, než odjede k prodejcům nebo přímo k zákazníkům. Člověk musí snesené vajíčko sebrat, zkontrolovat, někdy uskladnit a vždy zabalit.

Soutěžní recept: Slané makové čtverečky Jany Prudičové. Rada z etikety: Jak jíst mazanec. Vejce: Z chovatelské haly na váš stůl.

Měkoučké řezy s lehce mazlavým pudinkem a krémem jako pribináček potěší vaše chuťové pohárky. Proč má recept název macecha k pomilování, se sice neví, ale asi to dělala nějaká macecha a opravdu se jí to povedlo. Pro Pochoutkový rok nám ho upekla Dagmar Šimurdová z Petřvaldu.

Je libo po obědě kávu nebo čaj? A víte, jak správně držet hrneček s čajem nebo šálek kávy s podšálkem a jak je zamíchat? Je to práce s prsty.

Důležitou roli mezi velikonočními pokrmy hraje maso mladých kusů zvířat. Příkladem je jehněčí. To se vždy připravovalo v neděli, na Boží hod velikonoční, kdy se slavnostně prostřel stůl a servírovala se jehněčí či kůzlečí pečínka. Jehněčí maso je přitom velmi delikátní, a pokud se ho naučíte připravovat, pak se s ním nespokojíte jen na Velikonoce.