Severoatlantická aliance se chce víc zaměřit na vývoj moderních technologií a vědu, aby držela krok s dnešní extrémně rychle se vyvíjecí digitální dobou a s ní spojenými hrozbami. A mladý český vědec Jan Lukačevič bude u toho. Můžou se věda a moderní technologie stát silnějšími zbraněmi, než jsou ty klasické válečné? „Trendem je, že NATO chce být silné nejen vojensky, ale i politicky,“ vysvětluje Jan Lukačevič.

Jak moc jsou vaše boty udržitelné? Nad tím při výrobě bot přemýšlí Eva Klabalová, zakladatelka značky Kave Footwear. Své tenisky vyrábí ve staré baťovské továrně, ze zbylých látek a odřezků z gumových podrážek. A teď navíc Eva svým zákazníkům nabízí  také možnost nechat jejich boty po donošení zrecyklovat.

Stavebnictví v současnosti produkuje enormní množství odpadu a obecně je jedním z největších znečišťovatelů ovzduší. Je možné začít stavební a demoliční odpad více (a efektivněji) využívat? „Máme poměrně zastaralou normotvorbu, která v posledních letech dostatečně pružně nereagovala na vyvíjející se trh s druhotnými materiály,“ upozorňuje v Budoucnosti R Karel Fronk, předseda České rady pro šetrné budovy.

Mnoho zaměstnanců se opět přesunulo na home office. A těžko říct, kdy se do svých kanceláří vrátí – pokud vůbec. Pandemie totiž zřejmě uspíšila odklon od velkých kanceláří, ve kterých sídlí jediná společnost, směrem k efektivnějšímu využívání prostor. „Jsou obory, kde to jde trochu hůř, ale u lidí, kteří standardně práci vykonávají z kanceláře, to jde,“ potvrzuje Laura Mitroliosová ze společnosti CIRA Advisory.

Plasty mají ve světě špatné jméno. Až osm milionů tun jich každý rok končí ve světových oceánech a jejich výroba je v současnosti závislá na fosilních palivech. Je to materiál, bez kterého se ale už prakticky neobejdeme. Používáme je totiž téměř všude. Co kdybychom ale plasty nevyráběli z ropy? 

Doprava je jedním z nejdůležitějších témat dneška. Má významný dopad na životní prostředí i na náš každodenní život – a má i svoje „ale“. „V autech nejsme efektivní, protože v nich jezdíme sami nebo třeba ve dvou,“ upozorňuje Roland Klüber, CEO inovační firmy Consilis a partner ve švýcarské Theron Advisory Group.

Patří osobní auta do center měst? V Praze, podobně jako v dalších českých i evropských městech, už alternativy najdete – sdílené elektrické koloběžky a elektrické skútry nebo sdílená auta, a to dokonce i elektromobily. A poptávka po městské sdílené dopravě stále roste. Může mikromobilita změnit podobu měst?

Podle Petra Rokůska ze společnosti Nano Energies v budoucnu exponenciálně poroste spotřeba elektřiny nutné pro výpočetní operace pro umělou inteligenci a související technologie. Co to znamená pro naše budoucí životy?

Schválně – kdo z vás nemá doma ani kus nábytku od švédské společnosti IKEA? Tato značka se stala symbolem cenově dostupného vybavení domácnosti, které navíc těží ze skandinávského designu. Může ale být výroba nábytku pro masy udržitelná? „Uvědomujeme si, že čelíme klimatické krizi a že se musíme podívat na to, jak vedeme svoje podnikání a co můžeme udělat, abychom nějak zvrátili tu situaci, které čelíme,“ tvrdí ředitelka IKEA pro Česko, Slovensko a Maďarsko Mounia El Hilali.

Mezi firmami, které se zamýšlejí nad dlouhodobou udržitelností, je i Coca-Cola HBC – jednak proto, že chce zmírnit svůj dopad na životní prostředí, a jednak proto, že to pomáhá i jejímu obchodnímu fungování. Hnutí Greenpeace přitom nedávno Coca-Colu označilo za jednoho z největších plastových znečišťovatelů na světě. Může být výroba produktu, který z velké části závisí na plastovém obalu, udržitelná? A kolik vody se dá ušetřit při výrobě nápojů?

Jak budeme bydlet za pár let? Někteří nedají dopustit na klasické stavby s „pevnými základy“. Jiní věří v kreativnější a udržitelnější řešení – v takzvané modulární domy. Majitel společnosti Koma Modular Stanislav Martinec je přesvědčen, že právě v nich je budoucnost. V čem vidí největší výhody modulárních staveb?

Taky jste si mysleli, že textil v podstatě recyklovat nejde? Zakladatelé společnosti Arca Chrast v Nových Hradech na Chrudimsku na udržitelném textilním průmyslu přesto založili svůj byznys. Ne každé tričko nebo kalhoty, které vyhodíte do kontejneru na textil, jde ale znovu využít. Jaké je jejich další zpracování a co může každý udělat pro to, aby mohl být textilní průmysl skutečně udržitelný?

Co se vám vybaví, když se řekne „udržitelnost“? Nejde jen o recyklaci nebo snižování odpadu. Udržitelný může být i design – a to nejen z hlediska používaných materiálů. „Udržitelnost je jediný způsob, jak na této planetě zůstat,“ soudí Richard Vodička, ředitel studia 519, které stojí za designem různých značek sjednocených pod společností Mmcité+ a Egoé.

Čeští vývojáři z týmů Alquist přidali další skvělý výsledek v prestižní soutěži chatbotů Amazon Alexa Prize. Po dvou druhých místech v minulých ročnících letos obsadili třetí příčku. Jak se jejich technologie za rok vývoje posunula? A kde by mohl jednou Alquist pomáhat?

Jak na krizi reaguje vědecká obec a jak se proměňuje prezentace vědeckého poznání? Profesor Joel Sussman se svými kolegy spustil stránku Proteopedie shromažďující vizualizace a informace o fungování buněk a molekul v podobě, která by měla být přístupná nejen vědcům.

V posledních měsících jsme se naučili mnohem víc používat různé aplikace pro on-line konferenční hovory – od Zoomu přes Webex až po Google Meet. Dovedete si ale představit, že bychom si takto volali a komunikovali ve virtuální realitě? 

Potřebujeme další globální satelitní navigační systém? Podle Rodriga da Costy, programového manažera služeb globálního satelitního navigačního systému Galileo, rozhodně ano. A nejen z geopolitických důvodů.

Máte ve svém telefonu staženou aplikaci eRouška? Dnes je součástí chytré karantény, vznikla ale díky iniciativě covid19.cz. Podílel se na ní i Jakub Nešetřil, zakladatel organizace Česko.Digital. Ta chce Česko změnit k lepšímu – díky dobrovolné práci stovek českých vývojářů.

Sara Boutall má pět vysokoškolských titulů, z toho dva z prestižní britské University of Oxford. Do Česka se vrátila pomáhat místní technologické a inovativní scéně. Momentálně působí v iniciativě Prg.ai, jejímž cílem je, aby se z Prahy, respektive celé České republiky stal superhub umělé inteligence. V čem by to mohlo Česku prospět a dokážeme se přiblížit ostatním technologickým velmocem?

Kdy jste si naposledy vyrazili na nějaký hodně dobrý oběd nebo večeři? Právě jídlo je jedním z nejpalčivějších problémů současnosti – respektive co udělat pro to, abychom si i v budoucnu mohli na svých talířích užívat všeho, na co jsme zvyklí dnes. „Není možné, abychom všichni na celém světě mohli i do budoucna jíst tak, jak to děláme teď,“ neskrývá Tony Hunter, odborník na budoucnost stravování. 

Budou auta v budoucnu jezdit na vodík? Martin Peleška, ředitel českého zastoupení automobilky Toyota, je optimistický, a to přestože nástup alternativních pohonů zbrzdila koronakrize. „Autobusy by se mohly u nás objevit relativně brzy. Registrujeme zájem měst, které vodíkovou technologii chtějí začlenit do své veřejné dopravy. S osobními auty to ale bude složitější, jsou totiž závislá na infrastruktuře,“ přiznává.

Když vypukla v Česku pandemie nemoci covid-19, měli analytici z projektu datové platformy Operátora ICT, akciové společnosti Hlavního města Prahy, napilno. Sledovali tok dat, kdo potřebuje jaké informace, ke komu se nedostávají včas a tak podobně. Bylo to velmi zajímavé období, které otevřelo z hlediska dalšího řízení Prahy důležitá témata, myslí si Benedikt Kotmel, který projekt datové platformy v současnosti vede.

Tchaj-wan patří k zemím, které se nejlépe vyrovnaly s pandemií koronaviru. Do začátku června tam zaznamenali jen 443 potvrzených případů a sedm úmrtí. Podle tamní ministryně pro digitalizaci Audrey Tang za to může unikátní tchajwanský přístup k veřejně dostupným datům – například ze sociálních sítí. 

„Zelená doprava“ má zřejmě v Česku šanci. Ukázal to pilotní brněnský projekt, během nějž testovali autobus poháněný netradičním pohonem – bioCNG. Hostem podcastu Budoucnost R proto byl Petr Novotný z Institutu cirkulární ekonomiky, který celý projekt inicioval.

Už příští týden půjdou středoškoláci k maturitám, téměř dva měsíce se přitom museli učit místo ve třídách doma u obrazovek. Jak moc to jejich přípravu ovlivnilo? A co by si školství mohlo odnést ze situace, kdy učitelé museli ze dne na den přejít na online výuku? Poslechněte si podcast Budoucnosti R s Jakubem Stránským, zakladatelem startupu Techambition, zaměřeného na výuku matematiky.