První část našeho vystoupení v La Fabrice se speciálním hostem – novinářem Petrem Nosálkem.

První „crossover“ našeho podcastu s Martinem Gromanem a Michalem Stehlíkem z Přepište dějiny. O tom, jak jsme v devadesátých letech vyhodili normalizaci dveřmi, aby se dnes vrátila oknem. Živě z festivalu Krásný ztráty. Dobrovský & Šídlo triko - e-shop Paměti národa

„Když my Romáci máme housle a kytary, jsme dobří“, říká reportér České televize Richard Samko. „Ale jakmile chceme práci, školství bez segregace nebo jdeme demonstrovat, tak je to špatně?“ Dobrovský & Šídlo triko - e-shop Paměti národa

Dá se na ni připravit? Kolík jí sneseme? A nepotřebujeme ji nakonec my sami? Další díl podcastu Dobrovský & Šídlo jsme natočili s publikem na Malé Skále u Turnova 22. července. Dobrovský & Šídlo triko - e-shop Paměti národa

Přivedl na Letnou čtvrt milionu lidí, vyděsil Babiše a spojil opozici. Ale při vstupu do politiky neuspěl. S Mikulášem Minářem o strachu, odvaze, aktivismu a politice. Podcast Dobrovský a Šídlo tentokrát opět živě z festivalu Metronome v Praze. Dobrovský & Šídlo triko - e-shop Paměti národa

Proč ANO hlasovalo pro obrannou smlouvu s USA? Jak velké riziko pro vládu je dělat reformy dva roky před volbami? A čím se zabývá Andrej Babiš, když zrovna nevládne? 63. díl podcastu Dobrovský & Šídlo - tentokrát živě z festivalu Slunovrat v Opavě.

Muž, který rozčiloval Havla, Klause i Zemana, a všichni ho přitom respektovali. Naším hostem je doyen českých komentátorů Petr Nováček.

Jak se nepomlátit v kulturních válkách? A proč je tak obtížná debata o stejnopohlavních svazcích? 61. díl našeho podcastu jsme natáčeli s Karlem Müllerem a Jakubem Helebrantem, faráři Českobratrské církve evangelické.

Hostem 60. dílu našeho podcastu je šéfredaktor webu Aktuality.sk Peter Bárdy. Proč se na Slovensku pravidelně vrací k moci populisté? Čeká Roberta Fica další comeback? Co přinesla vláda politického eléva Igora Matoviče? A proč volby většinou rozhodne poslední silná emoce?

Dětská láska, pubertální vzdor a dospělé partnerství aneb tři fáze našeho vztahu k Americe. Jak se vyvíjely naše vztahy s klíčovým spojencem od revoluce po dnešek? Kdo koho podrazil v kauze radar? Kdo z českých politiků byl v Bílém domě jako doma a kdo čeká na pozvání dodnes? Další díl podcastu Dobrovský a Šídlo jsme natočili s publikem na Den vítězství 8. května v Plzni.

Proč jsou výkony Fialovy vlády v mnoha ohledech tak matné a často problematické - i pro její příznivce? Proč si tolik lidí i v průzkumech myslí, že vládne špatně? A naopak - dá se u nás vůbec efektivně vládnout? A chceme vůbec od svých vlád, aby prováděly nějakou reformu?

Když menšina protestuje, musí to většinu bolet? Dokážeme prosadit víc, když svým protestem budeme někoho jiného vydírat nebo si ho brát za rukojmí? Jaké jsme po revoluci zažili demonstrace a stávky a jak nás změnily? A proč by si našich odborářských protestů Francouz ani nevšiml? Poslechněte si záznam vystoupení našeho podcastu z La Fabriky v Praze.

„Odhodlání, které tady vidíme na každém kroku, je obrovské. Nikdy jsem nic podobného nezažil. Člověku z toho jde mráz po zádech.“ říká Jan Dobrovský ze své z cesty na jižní Ukrajinu.

Na co všechno ho potřebujeme? Jak ovlivnil českou demokracii za třicet let své existence? Které důležité kauzy řešil a které jeho nálezy nasměrovaly českou politiku úplně jinam, než strany a jejich šéfové předpokládali? 55. díl jsme natočili s exkluzivním hostem, ústavním právníkem profesorem Janem Kyselou.

Je to rok od vypnutí webů, jejichž cílem nebylo informovat, ale šířit válečnou propagandu nepřítele namířenou vůči Česku i Západu jako takovému. Za tu dobu náš stát neudělal nic, aby se posunul ve schopnosti reagovat na informační válku. Stále nemáme koncepci, jak bojovat se zjevným lhaním konspirátorů, s dezinformacemi šířenými proruskou scénou a spikleneckými teoriemi všeho druhu. Aniž bychom si podříznuli větev svobody projevu...

S každým novým prezidentem přichází jiná éra a zásadní zlom. Jaký otisk ve výkladu ústavy a v politickém životě Česka zanechali Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman? A proč by Petr Pavel neměl říkat, že jedno funkční období je až až?

Přesně před rokem Rusko napadlo Ukrajinu. Tehdy jsme sedli a ve studiu natočili nepřipravený syrový rozhovor, mimořádné vydání našeho podcastu. V čem jsme se tehdy trefili a kde se naopak ukázalo, že jsme se mýlili? Jak nás ruská válka na Ukrajině změnila a co nás čeká dál? O tom byla řeč při našem živém vystoupení v kině Kotva v Českých Budějovicích.

Prezidentská volba opět rozvířila debatu, na čí straně stála média. Měli by novináři tajit svůj politický názor? Jak je možné při práci v médiích dosáhnout rovnováhy mezi vlastním názorem a objektivitou nebo nepředpojatostí? Jak se na začátku devadesátých let u nás vytvářela média veřejné služby a co znamenal termín „daň z nezájmu“? A budou do budoucna politici vůbec potřebovat média, nebo si vystačí se sociálními sítěmi?

Petr Pavel se stane českým prezidentem. Co od něj čekat? Jaké nároky bychom na něj měli mít? V čem může spočívat jeho největší síla? A jakých zklamání ze střídání na Pražském hradě bychom se měli vyvarovat?

Z prezidentské volby se stalo referendum o Babišovi. Co nás čeká, když prohraje? A na co se připravit, kdyby to dopadlo opačně?

Vypadá to, že některé volební kampaně jsou nebezpečím pro demokracii. Budou v nich marketéři lhát a strašit tak dlouho, až se skrz lži a strach nakonec propracujeme k autoritativnímu státu? A jak se dá se „boj za mír“ využít k ovládnutí země a uchvácení jejího politického systému?

Před deseti lety se v naší zemi odehrála unikátní první řežba přímé prezidentské volby. Neměli jsme zkušenost s tím, co všechno přinese. Hosty našeho posledního předvolebního podcastu jsou David Gaydečka a Martin Voňka – spolutvůrci volební kampaně Karla Schwarzenberga z roku 2012 – 2013.

Před dvaceti lety se chýlila ke konci prezidentská éra Václava Havla. Jakým byl prezidentem? V čem byl jako politik silný a co se naopak nikdy nenaučil? A proč by nikdy nezvítězil v přímé volbě?

Tři krize, kterými jsme si prošli. Po roce 1989, když jsme procházeli transformací plánovaného hospodářství. Pak Klausovy balíčky v roce 1997, a nakonec  světová finanční krize 2008. Zdá se ale, že ochota přinášet oběti pomalu mizí. Anebo ne?

Před třiatřiceti lety se skandovalo: nejsme jako oni. Po třiceti letech vybíráme v prezidentské volbě i z bývalých exponentů komunistického režimu. Jak jsme se vyrovnali s komunismem? Bylo možné zakázat KSČ? Má i po třiceti letech platit lustrační zákon? A jak na troskách starých křivd nebudovat nové?