Poslechněte si:01:12 Kdy byl stvořen svět?07:56 Mohou v mraveništi žít štíři?17:36 Lze běhat po rozpáleném povrchu?27:29 Prolomí kvantový počítač vaše heslo?41:13 Čáp Venda se vrací z AfrikyHovoří biolog Jaroslav Petr nebo informatik Josef Lazar. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy biologa Jaroslava Petra Desatero pohybů čte Lucie Juřičková.

Svatá Voršila neboli Uršula žila podle legendy ve 4. století. Společně se svými společnicemi byla při plavbě lodí přepadena a zabita pohanskými Huny. V České republice máme jen pět staveb, které jsou jí zasvěceny. A hned tři z nich objevíme v jižních Čechách.

V magazínu Máme rádi zvířata budeme pokračovat s povídáním o rybářském výzkumu zatopených jezer po těžbě hnědého uhlí v severních Čechách a k tomu přidáme rozhovor o některých druzích živočichů, které výrazně snížily svůj stav v naší přírodě, a to zejména vlivem intenzivního zemědělského hospodaření. K poslechu zve Martin Hlaváček.

Roku 1992 byla jižně od Rohanova u Prachatic vyhlášena přírodní památka U poustevníka. Na tomto území lze najít podmáčené smrčiny a olšiny a další chráněné rostliny. Název by mohl evokovat, že zde v minulosti stála poustevna. Bylo tomu tak v lidovém podání, o poustevnu v pravém slova smyslu ale nešlo.

Podle časopisu Forbes 208. nejbohatší člověk světa a 2. nejbohatší Čech Daniel Křetínský byl se svým holdingem po propuknutí energetické krize vlastními slovy „odsouzen k růstu“. Aktiva EPH s válkou na Ukrajině nabobtnala na dvojnásobek, zatímco domácnosti chudly. Portfolio EPH je široké, jádro ale tvoří energetika a podle platformy Re-set energetika špinavá. Co to znamená, když největší současný český byznysmen soustřeďuje mediální moc?

Jihočeské městečko Velešín proslulo v 19. století jako rodiště vlasteneckého spisovatele Josefa Vlastimila Kamarýta. Zhruba o sto let dříve, od roku 1732 působil na velešínské faře vikář Theofil Ignác Hostounský, který byl mužem schopným a činorodým. Pocházel z Plzně a byl potomkem zchudlého šlechtického rodu, který užíval predikát z Kosmáčova.

Nová turistická mapa má ukázat, že Krnov není jenom Cvilín. Sami Krnované totiž rozhodnou, co na ni bude a tipů už teď poslali přes tisíc. Mapa má ukázat zhruba 30 míst z oblastí gastra, památek i přírody. Návrhy můžou lidé posílat do konce dubna. Zájemci do ní poprvé nahlédnou příští turistickou sezónu.

Proč by to dělali? Jak je to s vlky a jejich vytím si povíme v dalším díle podcastu Zvídavec. Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

Že vám potok nikdo nemůže vzít? Něco o tom věděli staří mlynáři z Křemže. Roku 1591 se Vilém z Rožmberka rozhodl přilepšit svým mlýnům na Chvalšinském potoce a nechal také výrazně zvětšit panský mlýn v Březovíku. Aby měl dost vodní síly, dohodl se s rytíři Častolary, kteří vládli okolo Křemže, a odkoupil od nich za 30 stříbrných grošů část vody Křemežského potoka.

Kolik měřil a vážil? Které živočichy lovil? A kdy vyhynul? Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

Česká síť seismických stanic REYKJANET a vulkanismus na Islandu (4:33) – Historické souvislosti: A přece se točí! (18:09) – Les minulý, les současný a les budoucí (24:16)

O tom, že archivy nejsou zastaralou institucí, svědčí fakt, že ty jihočeské si zvolily cestu moderního zpřístupňování historických písemností. Když roku 2007 zahájil Státní oblastní archiv v Třeboni dlouhodobý proces digitalizace archiválií, zařadily se mezi první paměťové instituce svého druhu v České republice.

Novou službu mohou už letos využít návštěvníci Těšínských Beskyd. U turistické chaty Skalka, v Chráněné krajinné oblasti Beskydy, vzniklo nouzové tábořiště. Tedy ohraničený prostor v přírodě, kde je možné legálně a bezplatně přenocovat ve stanu i si rozdělat oheň, což je při běžném bivakování zakázáno.

Občas se stává, že návštěvníci v zoo narazí na zákaz nebo zábranu, že někam nemohou. Uzávěry jsou většinou dočasné, na pár dní, hodin i na pár týdnů.

V magazínu Vltavín vystoupáme na českobudějovickou Černou věž. Vysvětlíme, jak to bylo doopravdy s jejím zčernáním, a pak z těch sedmdesáti metrů nad povrchem sestoupíme dolů do šachty Marie, 250 metrů pod povrch.

Migrace pakoňů je velká podívaná, která láká každý rok do Afriky stovky tisíc turistů. Vědci zjistili, že různé překážky na migrační trase způsobují, že pakoně jsou jako druh ohroženější.

Poslechněte si:01:10 Kolik pohybů zvládají zvířata?08:48 Co dokáží kvantové počítače?21:38 První železniční vagony27:39 Léčba změnou genů?40:00 Čáp Venda a dobrodružství v AfriceHovoří informatik Josef Lazar, genetik Jan Pačes nebo ornitolog Zdeněk Vermouzek. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy biologa Jaroslava Petra Desatero pohybů čte Lucie Juřičková.

Malá vesnička Svinov na Mohelnicku nemá s vepři nic společného. Nese patrně jméno svého zakladatele jménem Svin. Přesto se její jméno stávalo často terčem posměchu. K přejmenování obce na Hochfeld, o které místní usilovali na přelomu 19. a 20. století však nedošlo a obci jméno zůstalo až doposud.

Pohled na ni každého zaručeně rozesměje. Tahle žabka je zajímavá i tím, že neumí plavat a na hladině se udrží díky tomu, že se nafoukne jako balónek. Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

Na jihu Čech se dlouho uchovaly také kruté pohanské obyčeje – obřadní zabíjení zvířat v rámci nejrůznějších svátků během roku. Jedním z nich bylo shazování kozla z kostelní věže a jeho následné zabití členy řeznického cechu.

Osada Rataje se rozkládá na rovinaté půdě v nivě kolem soutoku Šumice a Blaty. Dnes je obec součástí nedalekých Těšetic, s nimiž po staletí sdílela také část své historie.

V magazínu Máme rádi zvířata se vypravíme na pastviny nedaleko Lipna nad Vltavou, kde žijí bizoni američtí. Také bude řeč o nádorech v dutině ústní psů a o úsloví „kouká jako jelen“. K poslechu zve Jitka Cibulová Vokatá.

Kypru se přezdívá ostrov lásky, neboť na něm byla podle legendy vyvržena z moře bohyně lásky a krásy Afrodita. Také v jižních Čechách bychom našli drobný ostrov s tímto přízviskem. Jeho pojmenování však nesouvisí s bohyní, ani s legendou, ale se skutečnými lidmi.

Bělotín budí trošku dojem, jakoby už do olomouckého kraje nepatřil. Snad je to polohou za evropským rozvodím, jehož památník u staré cesty z Hranic na Ostravu mimochodem náleží do katastru Bělotína.