Na jaře 1945 se už do Evropy vracela svoboda, ale v Nizozemsku stále umírali lidé. Nezabíjely je střely, ale děsivý hlad. V neděli 29. dubna se na obloze objevily zlověstné siluety nízko letících bombardérů. Místo smrtonosných bomb z nich však začaly klesat k zemi tuny jídla. Lidé vypukli v nepopsatelný jásot. Právě se uskutečnil nejkrásnější nálet celé druhé světové války.

Zní to jako výmysl z pera hororového scenáristy, ale tato událost se skutečně stala. Lunaparkový vlak duchů, sloužící k postrašení návštěvníků, jednoho večera vzplanul. V ohni zahynulo šest dětí a jeden dospělý. K neštěstí došlo v roce 1979 v australském Sydney. A události spojené s vyšetřováním tohoto případu byly možná stejně děsivé jako samo neštěstí. 

Léta 1389. V neděli na Velikú noc Židé v Praze jsou zbiti a spáleni, zapsal do svých Pamětí Mikuláš Dačický z Heslova. Strohá věta je připomínkou největšího středověkého pogromu na Židech spáchaného v českých zemích, k němuž došlo 18. dubna 1389, za vlády Václava IV. Zahynula při něm většina obyvatel tehdejšího pražského židovského města.

Snad každý český milovník hor zná příběh Bohumila Hanče a Václava Vrbaty i tragického vyvrcholení jejich přátelství při běžeckém lyžařském závodě na Zlatém návrší v březnu roku 1913. Nedávný film Poslední závod navíc konečně po více než stovce let zviditelnil příběh pražského Němce Emericha Ratha, Hančova soupeře, který nasadil život při pokusu o jeho záchranu. A kdo byl Oswald Bartel, hlavní Hančův německý sok, považovaný za favorita závodu?

Kdo jako první dobyl severní pól? Přestože kdysi byl tento primát přiznán Robertu Edwinovi Pearymu, který měl dorazit k pólu 6. dubna 1909, v této otázce zřejmě nikdy nebude zcela jasno. Jisté je jedno – soupeření o toto prvenství znamenalo také definitivní konec přátelství dvou mužů, Pearyho a Fredericka Alberta Cooka. Na pól nedošel nejspíš ani jeden z nich.

V souvislosti s okupací zbytků Československa fašistickými vojsky v březnu 1939 se často zmiňuje pouze boj o Czajankova kasárna ze 14. března 1939 večer. Téměř úplně stranou pozornosti však zůstávají jednotky Stráže obrany státu a dalších československých armádních útvarů, které v téže době působily na Podkarpatské Rusi. Několik dnů sváděly tvrdé ústupové boje s přesilou maďarského vojska. 

Při vzepjaté davové vášni stačí někdy maličkost, aby události přerostly v tragédii. Kadaňský masakr z 4. března 1919 začal potyčkou o to, zda na místní radnici bude viset prapor československý, nebo německý. Skončil kulometnou dávkou, jež si vyžádala 25 lidských životů. Ten den se střílelo i v dalších městech, v Kadani ale byly následky jednoznačně nejhorší.

Severočeský Faust, Ďáblův doktor, Faust Jizerských hor či Černokněžník ze Šumburku – taková přízviska se pojí se skutečnou historickou postavou Jana Josefa Antonína Eleazara Kittela, proslaveného jako „doktor Kytl“. Mystérium obestírající jeho život ještě posiluje objev tajemné knihy.

Přesně čtvrt století uplyne 23. února od nejděsivější sněhové katastrofy v rakouských Alpách za posledních padesát let. Tyrolskou oblast se dvěma horskými středisky zavalily dvě obří laviny, které za sebou zanechaly 38 mrtvých. A třebaže Rakousko od té doby výrazně zvýšilo bezpečnostní opatření, riziko, že se podobné neštěstí bude opakovat, hrozí dál.

Ke slavné vzpouře na lodi Bounty došlo už před 235 lety, přesto je tento příběh dodnes živý a spolu s ním žije i jeho legenda. Skutečnou příčinou celé události byl pravděpodobně střet dvou silných, ale úplně rozdílných osobností, neschopných pochopit jedna druhou. Možná proto bude vždy přitahovat pozornost romanopisců, filmařů i všech lidí, kteří mají rádi silné příběhy.

Celý svět sledoval na přelomu 19. a 20. století vzrušující závod o to, kdo první pokoří jižní pól. Čtrnáctého prosince 1911 to dokázal Nor Roald Amundsen. V jeho stínu však zůstala jiná výprava, kterou o dva roky dříve podnikl Ir Ernest Henry Shackleton. Při této historicky první cestě k jižnímu pólu se 9. ledna roku 1909 dostali čtyři muži až na vzdálenost 180 kilometrů od pólu.

Srážka dvou lodí v kanadském přístavu Halifax 6. prosince 1917 vedla k výbuchu, který dodnes zůstává největším nejaderným výbuchem v historii. Hrdinou se stal dispečer, který navzdory riziku zůstal na svém místě a do poslední chvíle varoval vlaky. 

Ve středu 13. března roku 1929 došlo prý v Blanické ulici číslo 8 na pražských Královských Vinohradech při spiritistické seanci k pozoruhodné sérii strašidelných jevů. O seanci se dochovaly zprávy anonymního autora v pražském Poledním večerním listu, podle nichž měli její účastníci pohněvat ducha faraona Tutanchamona.

Během válek o rakouské dědictví mezi Marií Terezií a pruským králem Friedrichem II., podporovaným Francií, Španělskem, Švédskem, Neapolskem a později i Bavorskem a Saskem, došlo v letech 1741 a 1742 k okupaci Prahy francouzskými, bavorskými a saskými vojsky. Praha padla sychravého rána 26. listopadu 1741 po jejich spojeném nočním útoku. Byl veden současně ze tří stran, proti třem pražským branám.

V dubnu roku 1972 podepsal někdejší Sovětský svaz spolu s 22 dalšími zeměmi včetně Británie a USA v Ženevě mezinárodní smlouvu o zákazu biologických zbraní. V té době ale nikdo netušil, že největší komunistická říše při podpisu dohody blafuje. V tajných laboratořích ve Sverdlovsku (dnešním Jekatěrinburgu) totiž už téměř 20 let vyvíjela spory bakterie, vyvolávající smrtelnou nemoc, známou jako sněť slezinná neboli antrax.

Byl to případ, který otřásl nejdříve místní komunitou, následně celou Británií a nakonec i světem. Dceru zesnulého majitele cestovní společnosti Whittle Coach, sedmnáctiletou Lesley Whittleovou, unesl někdo 14. ledna 1975 přímo z jejího pokoje. Její tělo bylo nalezeno o necelé dva měsíce později v kanále. Svázané, nahé a mrtvé.

Dne 30. května roku 1431 vzplanula na malém náměstí Vieux Marché (Starý trh) ve francouzském Rouenu hranice. Stála na ní Jana z Arku, teprve devatenáctiletá dívka, která krátce předtím změnila dějiny Francie. Před městskými hradbami bezmocně skřípali zuby dva francouzští šlechtici, jež se ji dlouho snažili zachránit. Ještě neřekli poslední slovo.  

Snad žádný mnišský řád není spojen s tolika legendami jako templáři. Tito „Chudí rytíři Kristovi a Šalomounova chrámu“, jak se oficiálně jmenovali, představovali nejmocnější, nejbohatší a nejzáhadnější vojenskou organizaci středověku. Své jméno odvozovali od Šalomounova chrámu v Jeruzalémě, na jehož místě vybudovali své původní sídlo. Jejich řád hýbal dějinami mnoha států. Chtěl ale ovlivnit i volbu českého krále?

Měla to být velkolepá demonstrace sovětské jaderné síly. Změnila se v nejhorší katastrofu jaderného věku. V Sovětském svazu se o ní povinně mlčelo až do dubna 1989. Do dějin vstoupila jako tzv. Nedělinova katastrofa.

Je teplý letní den 23. srpna 1305. Ulicemi kolem smithfieldského tržiště v Londýně běží pár koní. Za sebou vleče kůl, k němuž je za nohy přivázán nahý muž. Koně ho táhnou tři až šest kilometrů londýnskými ulicemi. Když ho konečně dosmýkají k popravišti, zavalí přihlížející dav nahého odsouzence odpadky a exkrementy. Začíná poprava skotského rebela Williama Wallace.

Koncem ledna 1692 poctila skotský klan MacDonaldů, žijící v údolí v Glencoe na západní straně Skotské vysočiny, zvláštní návštěva: asi 120 vojáků pěšího regimentu hraběte z Argyllu. Skotové je ubytovali podle zásad své pohostinnosti. Časně ráno 13. února 1692 však rozpoutali vojáci v celém údolí nemilosrdný masakr.

Psalo se datum 7. listopadu 1938, když se německým velvyslanectvím v Paříži rozlehly výstřely z pistole. Německý legační sekretář Ernst vom Rath se zhroutil k zemi, zasažený dvakrát do břicha. O dva dny později zemřel. Pachatelem atentátu byl sedmnáctiletý polsko-německý Žid Herschel Feibel Grynszpan. Aniž to tušil, právě spáchal čin, který poslouží nacistům k rozpoutání rozsáhlého protižidovského pogromu.

Psalo se úterý 12. září 1899. Bylo něco po osmé ráno. Dveře soudní síně v Kutné Hoře se otevřely a dovnitř bylo vpuštěno asi třicet novinářů, svědci a asi dvacet diváků. Soudnímu senátu předsedal prezident krajského soudu, dvorní rada Josef Ježek. Na lavici obžalovaných usedl Leopold Hilsner – nezaměstnaný třiadvacetiletý Žid, podezřelý z rituální vraždy Anežky Hrůzové.

První vzdušné souboje v předvečer druhé světové války se neodehrály nad Velkou Británií ani nad Polskem. Jejich dějištěm se stalo slovenské nebe.