Říká se jim zapomenuté děti – jednoho nebo rovnou oba rodiče mají ve vězení. V České republice jich podle odhadů založených na počtu vězňů může být 30 až 40 tisíc. Řeší trable, se kterými by se pral i dospělý, a často jsou na to samy. Rodina přitom přichází i o to nejcennější – o společně prožitý čas. Dokument Kateřiny Kubalové vypráví příběh několika dětí a jejich rodičů a ukazuje, jak se s takovou situací rodina vypořádala a jak ji změnila.

Jak to dopadne, když se autoři dokumentu vydají poprvé v životě hledat jídlo v popelnicích, aby si uvařili večeři?

Třetí díl dokumentárního seriálu Plýtvání, se zaměří na důvody toho, proč nás často nezajímá, kde skončí nespotřebované potraviny a obaly od nich.

Druhý díl dokumentární výpravy za plýtváním nás zavede na pole. Tam se dokumentaristé potkají s partou bankéřů, kteří vyměnili burzovní křivky za křivou mrkev.

V prvním díle seriálu o neplýtvání se vypravíte za kamarádem Járou, který si chce nechat opravit starou hi-fi věž, aby si mohl pouštět písničky z dospívání.

Násilí, mateřství, sexuální obtěžování nebo složitější hygiena. To jsou problémy, které mají ženy bez domova. Podobné obvykle muži bez vlastní střechy nad hlavou nemají. Dokument Anny Müllerové přináší svědectví hned několika žen a poodhaluje opomíjený genderový aspekt života na ulici.

Často se vše odehraje v tichosti, proto se o domácím násilí na seniorech příliš neví a viníci zůstanou bez trestu. Dokument Evy Lammelové Za zavřenými dveřmi přináší unikátní svědectví seniorek a seniorů, kteří se nebáli o násilí ze strany nejbližších veřejně promluvit. Unikátní dokument upozorňuje na rozšířený, ale jinak velmi opomíjený problém.

Každý rok se pro umělé přerušení těhotenství rozhodnou desetitisíce žen. Pro některé je to krátká epizoda, pro jiné událost, která změní celý jejich život. Poslechněte si zpověď těch, které se rozhodly „nechat si to vzít“. Dokument Martiny Malinové o křehké životní situaci a rychlém rozhodování o životě, těle a budoucnosti.

Protiraketový poplach rozeznívající se každou noc, válkou zničené ulice, budovy, trosky vojenské techniky nebo pohřeb padlých vojáků. Toho všeho je autor dokumentu Když to spadne, tak to spadne Zdeněk Chaloupka svědkem na cestě po válkou zasažené Ukrajině. Do země se vydal v době, kdy od dezinformátorů zaznívá, že se na Ukrajině žije normálně a že tam v podstatě žádná válka není. Jak snadno si lze na válku zvyknout? Co se skrývá pod povrchem zdánlivě normální každodennosti?

Souboj generačních stereotypů, který se odehrává už několik let na sociálních sítích a v médiích, nepolevuje. Poválečná generace, takzvaní baby boomers, schytává od mladších kritiku kvůli podpoře fosilních paliv, destrukci ekonomiky, necitlivosti vůči menšinám a vysloužili si nálepku „boomeři“. Naproti tomu generace Y a Z, tedy současní dvacátníci a třicátníci, dostali nálepku „sněhové vločky“, protože se pyšní vlastní jedinečností, ale neustojí první horkou debatu.

Environmentální žal či klimatická úzkost. Stav, se kterým se potýká většina příslušnic a příslušníků generace Z, tedy zhruba dnešních dvacátnic a dvacátníků. Z čeho přesně jejich úzkosti přicházejí? A jak se s nimi současné studentky a studenti vypořádávají? Pomohly by rychlejší akce proti zvyšování globální teploty? Pocity mladých lidí a jejich obavy o budoucnost planety přibližuje dokument Jany Borškové.

Prudké zdražování zejména energií a dalších položek dostává do finanční tísně nové domácnosti. Osob ohrožených chudobou přibývá. Jak se s novou situací vypořádají lidé, kteří dosud svůj rozpočet nemuseli tolik hlídat a s penězi zatím vycházeli? Rozhlasový dokument Evy Lammelové je o tom, jak moc chudoba stigmatizuje a jak se takového studu zbavit.

Kim a Eliška spolu žijí v harmonickém vztahu. Nebylo tomu tak vždycky. To proto, že po dobu několika let byla Kim v aktivní závislosti na pervitinu i jiných látkách. A část tohoto období s ní drogy užívala i její partnerka Eliška. Ta však v jednu chvíli, sama od sebe, s užíváním pervitinu přestala. A pak jen pozorovala, jak se závislostí bojuje její žena.

Petr a Jindřich žijí na ubytovně v pražské Michli, vlastní domov ztratili. Dočasné bydlení ale musí opustit, protože zařízení v Michli zřizovatel na léto zavírá. Vystěhovat se musí všichni tamní obyvatelé. Autorka dokumentu Ivona Remundová po dobu jednoho měsíce sledovala snahu sociálních pracovníků sehnat oběma pánům novou střechu nad hlavou. Volná místa na ubytovnách či azylových domech ale chybějí. Petrovi a Jindřichovi hrozí, že skončí na ulici.

Hrdinové, nebo vrazi? Málo co rozděluje českou společnost jako odbojová činnost skupiny bratří Mašínů. Při svém útěku na Západ za sebou nechali sedm mrtvých. Kauzu Mašínů sleduje i mladá generace, pro kterou jsou události z 50. let minulého století pradávná historie. Na druhou stranu si na jejich základě vytváří názor na minulost, na život v totalitním systému a třeba na to, jestli a jak bránit svobodu se zbraní v ruce.

Druhý díl dokumentu vypráví příběh Anny, fotografky žijící v Plzni. Svého muže potkala, když dělala za pokladnou v supermarketu. Nevadilo mu, že se Anna narodila jako Lukáš.

Anna je fotografka žijící v Plzni. Svého muže potkala, když dělala za pokladnou v supermarketu. Nevadilo mu, že se Anna narodila jako Lukáš.

Autorka dokumentu Ivona Remundová se jako dobrovolnice Iniciativy Hlavák vydává na pražské hlavní nádraží, na které přijíždějí váleční uprchlíci z Ukrajiny. Skrze další dvě dobrovolnice, Martinu a Martu, rozehrává příběh plný deziluze, kdy se z původního záměru pomáhat stalo něco úplně jiného. Proč dobrovolnice začaly pochybovat o tom, zda jejich práce má skutečně smysl? Poslechněte si celý dokument, který na 39. ročníku festivalu Prix Bohemia zvítězil v kategorii Dokument.

Na Křivoklátsku se vláda chystá vyhlásit nový národní park. Zdánlivě nekonfliktní snaha o silnější ochranu přírody ovšem přerostla do sporu místních s ministerstvem životního prostředí. Starostové i rezidenti se bojí například bezzásahových zón. V pozadí leží také boj o to, kdo bude území spravovat.

Šestý díl seriálu Osudové osmičky se zamýšlí nad širšími a někdy až symbolickými souvislostmi událostí, k nimž u nás došlo ve dnech podpisu Mnichovské dohody v roce 1938.

Kdo jsou ti dnešní neomarxisté? Jak se jim žije? A jak je možné, že i přes jejich gargantuovský vliv česká levice v posledních letech prochází neobyčejně silnou krizí?

Hvízdavý zvuk raket pod stolem – to je první vzpomínka z dětství Anny Grušové, rozené Goldstückerové. Pochází z válečných dob, kdy na Velkou Británii dopadaly tajné německé zbraně, rakety V1 a V2. (repríza)

Sociologie, sport, divadelní kulisy, ústav vědeckého ateismu, rozpad rodiny, bridž, šachy, Charta 77. Miloš Fládr nikdy nešel cestou nejmenšího odporu, i když k tomu měl dost příležitostí.

Ještě na jaře 1968 byl Dušan Havlíček novinářem na volné noze, přednášel na vysoké škole, chystal knihu o Švýcarsku a politické dění pozoroval jenom zvnějšku. Ačkoli obrodnému procesu přál, jistou skepsí ohledně toho, jak to dopadne, se vůbec netajil. Pak přišel květen a s ním nabídka z ústředního výboru strany, kde se pod vedením Čestmíra Císaře pilně reorganizovalo – Havlíček se měl ujmout vedení oddělení tisku, rozhlasu a televize.