Veleslav Wahl byl autorem ojedinělé publikace Pražské ptactvo. Kromě této výrazné ornitologické stopy se ale Wahl zapsal do naší historie i jako účastník odboje proti dvěma totalitám. Jeho mladý život nesmyslně ukončila smrt na pankráckém popravišti v roce 1950. Nejen o pražské avifauně, ale i o osudu Veleslava Wahla se dozvíte v knize, kterou představí pořad Ex libris.

Romantizující představy o mafii pocházejí z knižního a filmového zpracování. Jejich jádro je však pravdivé. Kde se vzala mafie a proč vůbec vznikla?

Protestovat proti nacistickým rasovým teoriím o nutnosti dbát na čistotu nadřazené árijské rasy, a přitom prosazovat nucené sterilizace handicapovaných, alkoholiků nebo recidivistů. Jak to jde dohromady? Před 90 lety vyšel v Československu sborník Za rovnocennost evropských plemen, kde to dohromady šlo.

Když se podíváme na situaci ve velkých zemích Evropy, můžeme jednoznačně říct – žádný premiér nebo prezident nemá tak pevné postavení jako italská premiérka Giorgia Meloniová.

Jsme jako jedinci a společnost ještě odolní vůči krizím? Tuto a další otázky kladly v rozhovorech mimořádným osobnostem z různých oborů autorky knihy Odolná společnost. Mezi bezmocí a tyranií – filozofka Alice Koubová a literární dokumentaristka Barbora Baronová. Kniha vznikla v rámci výzkumného programu společenské odolnosti, který započal na Akademii věd ČR v roce 2020.

Vloni vydalo nakladatelství Academia v edici Paměť v těsném sledu za sebou dvě knihy Arthura Koestlera, novináře a spisovatele s komplikovaným rodokmenem a životním osudem. První je Španělský testament o občanské válce ve Španělsku a ta druhá Bahno společnosti, kde autor popisuje svůj útěk z obsazované Francie v roce 1940 a také komentuje postoje evropských politiků a především socialistů a komunistů, kteří s Německem stále chtěli mír a dostali válku.

Málokdo ovlivnil světové dějiny takovým způsobem jako americký fyzik J. Robert Oppenheimer, který žil v letech 1904 až 1967. Byl to totiž právě tento hloubavý a soucitný člověk, kdo se stal „otcem atomové bomby“, nejničivější zbraně, jaká kdy byla vyrobena. Ač byl Oppenheimer po nějakou dobu oslavován jako americký hrdina, jeho osud byl spíše tragický.

Nová kniha Witolda Szabłowského tematicky navazuje na jeho bestseller Jak nakrmit diktátora. Tentokrát se ale autor vydává po stopách kuchařů z ruských kuchyní, dač a kantýn, díky nimž nahlédneme přímo pod pokličku zdejšího režimu.

O Rakousku se u nás moc nemluví, a přitom je to země, kde se toho v posledních letech děje opravdu hodně. Přestože Vídeň pravidelně vyhrává ankety o město, v němž se žije vůbec nejlépe na světě – a taky zbytku země se rozhodně nevede zle –, panuje v Rakousku stále větší naštvání. A podle všeho se hodně odrazí i v parlamentních volbách, které budou už letos.

Našemu budoucímu slavnému skladateli bylo jedenáct, když jeho život poznamenala klukovina, jejímiž následky až do smrti trpěl. Chirurg Jiří Ramba se na osudový okamžik Smetanova dětství zaměřil nejen z lékařského hlediska, ale pustil se i do historického pátrání, které sepsal do knihy Osudná hra Bedřicha Smetany. Podařilo se mu poodhalit příčiny a důsledky nehody, která nejspíš zapříčinila Smetanovy celoživotní bolesti a také následnou hluchotu.

„Válka je zasáhla zcela nepřipravené. I když tušily, že by se něco takového mohlo stát, realita je mimo lidské chápání. Která z nich stihla a mohla, opustila svůj domov. Často mezi padajícími bombami. S dětmi, alespoň těmi, které přežily. Bez mužů, kteří zůstali. Alespoň ti, kteří přežili. Zatím.“

„Vždycky jsem věděl, že budu žít u řeky,“ vyznává se americký spisovatel Macon Fry ve své knize Říkali nám říční krysy. Jen nevěděl, že tou řekou bude majestátní Mississippi a že u ní bude bydlet ve městě jazzu a karnevalu, v New Orleans. A že jeho obydlí bude v roce 2021, kdy kniha vyšla, jedním z posledních 12 domů, které tu stojí na kůlech přímo ve vodě až za hrázemi, které město chrání před povodněmi a stoupající hladinou moří.

Josef Guttmann je dnes jméno povědomé jen znalcům politické scény meziválečného Československa. Vzorový levičák a Gottwaldova pravá ruka při procesu bolševizace KSČ byl na Silvestra 1933 z řad komunistů vyloučen. V dějinách KSČ se na něj mělo rychle a definitivně zapomenout.

Většina Britů s důsledky brexitu není spokojená. Současně to však neznamená, že by většina z nich znovu chtěla vstoupit do EU. Jak to mají Britové s brexitem čtyři roky „po“? Zamýšlí se britský novinář Peter Foster.

První svazek deníků Jaroslava Foglara (6. července 1907–23. ledna 1999), ohraničený lety 1920 a 1937, obsahuje pracovní, tvůrčí i osobní zápisky z tohoto období, doplněné řadou dobových fotografií i Foglarových drobných publicistických textů.

Patrně žijeme ve zlomové době. Na scénu přichází umělá inteligence, Čína si říká o pozici světového hegemona a také prožíváme energetickou krizi. Co ji způsobilo a jak se k ní postavit? A jaká je ta správná cesta pro Českou republiku? Nad tím se zamýšlí autoři knížky „Na vlnách změny: Česká energetika a geopolitický zlom“ Tomáš Vlček a Martin Jirušek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Knížku vydalo v roce 2023 nakladatelství Books and Pipes.

„Uprostřed Německa, na severním úbočí jedné hory, leží ve stínu buků a dubů zoologická zahrada.“ Touto větou začíná kniha nazvaná Zvířata v Hitlerově říši autora Jana Mohnhaupta, který se v ní zaměřil na jeden podstatný, i když málo známý fenomén. Je jím propracovaná nacistická ideologie ve vztahu ke zvířatům, od domácích mazlíčků v německých domácnostech až po zvířata nasazená v ostrých bojích.

Česko-kanadský vědec Václav Smil píše knihy převážně o energetice a životním prostředí. Ta, která nás zajímá tentokrát, vzbudila ve světě velký ohlas – zaujala prý zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga i Billa Gatese. Autor píše srozumitelně o složitých tématech a procesech: od energií, materiálního světa, produkce potravin přes globalizaci až po výzvy, které čekají lidstvo.

Víte, co znamená pojem Achillova pata? Nejspíš ano. A víte, jak vznikl? Možná, anebo také ne. Pokud jste si vybavili opatrnou milující maminku, která své dítko drží za patičku a namáčí do vody zajišťující nezranitelnost, nejspíš budete překvapeni. Kniha Milana Slezáka Achillova pata a jiné lapálie, kterou vám představíme v pořadu Ex libris, je takových překvapení plná.

Triviální žánry tvořily protipól k vysoké kultuře a jejich základní charakteristikou nás provede kniha Starodávné bejlí. Připravil Milan Slezák.

Praha beatová je specifická, přitažlivá publikace vydavatelství Academia, kterou z ohromného množství poznatků sestavil a svébytně vtipným komentářem opatřil hudební publicista a historik Radek Diestler. Jak sám v úvodu říká, jde o pražský místopis beatového věku.

Může se zhroutit demokracie a vrátit se nesvoboda? Rozhodně ano. Demokratický systém vládnutí je ve skutečnosti velmi křehký a zdaleka není samozřejmý.

Vdát se či jít do kláštera. To nebyla jediná cesta, po které se mohly v minulých staletích vydat ženy ze zchudlých šlechtických rodů. Ještě tu byly třeba ústavy šlechtičen. Jak fungoval jeden z nejvýznamnějších, který v polovině 18. století založila sama Marie Terezie na Pražském hradě, tomu se podrobně věnuje kniha Michaely Žákové Chudé aristokratky? V Ex libris ji představí a složitým přijímacím procesem i pohodlným životem šťastných obyvatelek provede Milena Štráfeldová.

Vysoká zadluženost, tlak ze strany věřitelů, bankroty, půjčky na splátky dluhů, to není nic nového pod sluncem. V červených číslech hospodařila i česká šlechta a panovníci v předbělohorské době. Píše o tom historik Jaroslav Čechura v knize Luxus na dluh? Zadlužení české aristokracie v letech 1550–1650. Pro Ex libris ji pročetla Veronika Kindlová.