Kravín na farmě rodiny Novákových v Oboře u Malšic na první pohled vypadá úplně obyčejně. Jeho tajemství se skrývá uvnitř. Tam najdete velkého modro-stříbrného robota, který se už dva roky o zvířata stará a výrazně tak šetří práci zdejšímu personálu. Krávy se k němu totiž samy chodí podojit.

00:00 Témata Magazínu00:36 Moderní technologie v zemědělství07:02 Bioplynová stanice a energetická soběstačnost12:29 Robotický inteligentní kravín16:53 Inteligentní skleník pro zahrádkáře21:17 Cirkulární farmaření

Bitevní roboti měli původně snížit ztráty na bojištích. Podle technologů by se války měly změnit na boj robotů proti robotům. Ve skutečnosti se to ale nestalo. Odborníci na etiku upozorňují, že automatizovaná bojová technika může naopak ospravedlnit rozsáhlejší zabíjení. Nepochybuje o tom ani Patrick Lin z Kalifornské polytechnické univerzity, se kterým si povídal reportér vědecké redakce Martin Srb.

Pestrost evropských lesů za poslední století výrazně poklesla. Může za to těžba i menší počet druhů stromů. Změnit to chce francouzsko-dánský start-up Eco Tree. Už šestým rokem za dohledu odborníků vysazuje stromy, které si adoptují jednotlivci i organizace. Díky tomu vyrostlo v Evropě několik nových lesů a v nich statisíce stromů.

00:00 témata magazínu00:40 operace chlopně04:34 rozhovor s kardiochirurgem Jaroslavem Benedíkem08:00 české koně v Kazachstánu09:50 pády kosmických trosek13:37 projekt Eco Tree17:13 roboti ve válce

Kdybychom propojili lidské mozky přímo, mohlo by to odstranit nedorozumění mezi lidmi. S takovou myšlenkou se americký student Samay Lakhani z Kolumbijské univerzity pustil do výzkumu takzvaného mozkově-počítačového rozhraní. Snímat a překládat řeč mozkových buněk ale není vůbec jednoduché. Nechtěného čtení myšlenek se proto podle něj nemusíme bát.

Zapomenuté jídlo na sporáku nebo nedbalost při kouření. Nejen to může způsobit požár. S jeho uhašením by nově mohla pomoci speciální hasební deka, na které se podíleli také vědci z Univerzity Karlovy. Nejenže rychle uhasí menší požár, ale chrání před ním také jako štít.

00:00 témata magazínu00:43 Chytrý starý elektroměr se smartboxem brněnských vědců04:46 Rozhovor s vedoucím ústavu elektroenergetiky brněnského Vysokého učení technického Petrem Tomanem8:20 Hasební deka místo hasícího přístroje11:48 Umělá hnízda pro vytírání candátů15:32 Mise Evropské kosmické agentury k Jupiteru a sonda Juice19:33 Rozhovor s americkým studentem z Kolumbijské univerzity o přímém propojení lidských mozků

Jak si doma vyrobit oblak nebo jak zblízka vypadá velká bouře? A v čem se liší blesky na Zemi a Jupiteru? Nejen tato zajímavá témata přednášek nabídly sobotní odpolední oslavy 60. výročí vzniku Ústavu fyziky atmosféry. V sídle Akademie věd na Národní třídě v Praze blyy k vidění třeba také modely sondy Juice anebo českého Magionu. Jedinečným zážitkem bylo ale sledování polární záře, i když to nebyla ta skutečná.

Nejméně na čtyřech regionálních železničních linkách v Česku by mohly v budoucnu jezdit vodíkové vlaky. Ukázal to čtyřletý česko-norský průzkum vědců z Vysoké školy chemickotechnologické a Ústavu jaderného výzkumu Řež. Analyzovali tratě, kde by vodíkové vlaky byly výhodnějším ekonomickým i environmentálním řešením oproti jiným technologiím.

00:00 témata magazínu00:30 páternoster na brambory04:30 jak bramborám škodí nemoc zebra chip?08:30 nová laboratoř Biocev09:30 vodíkové vlaky13:30 polární záře v Ústavu fyziky atmosféry17:15 rozhovor s astrofyzikem Christianem Stegmannem

Globální oteplování by mohly zmírnit Vesmírné bubliny, které by odrážely sluneční paprsky. Na neobvyklém projektu teď pracují vědci z Massachusettského technologického institutu. Sami přitom doufají, že k jeho realizaci lidstvo nebude muset sáhnout. Důležité je ale být připraven, říká vedoucí týmu výzkumníků, italský geoinženýr Umberto Fugiglando.

Do výbavy archeologů už dávno nepatří jen speciální štětec a kladívko, ale také třeba rentgen nebo elektronový mikroskop. Právě nejmodernější technologie totiž mohou poodkrýt tajemství některých nálezů. To je také důvod, proč se experti z Akademie věd nedávno pustili do výzkumu sbírky přibližně 800 velkomoravských šperků, které jsou uložené v depozitu brněnského Archeologického ústavu. Chtějí se totiž dozvědět víc o technologii jejich výroby nebo o ekonomice Velké Moravy.

00:00 témata magazínu00:48 hluboká mozková stimulace u Parkinsonovy choroby04:42 rozhovor s neurochirurgem Jaromírem Mayem08:31 velkomoravské šperky pod rentgenem10:30 změna času a bílé světlo14:00 vakuová komora pro Evropskou kosmickou agenturu17:50 rozhovor s geoinženýrem Umbertem Fugiglandem

S rozvojem umělé inteligence podle odborníků rostou i požadavky na výkon počítačů. Podle nedávného výzkumu nizozemského autora by už v roce 2027 mohly ročně spotřebovat tolik energie jako celé Nizozemsko – pokud by ovšem vývoj šel dopředu stejným tempem. Další odborníci ale upozorňují, že budoucnost může přinést i úspornější alternativy.

Umělou inteligenci využívají výzkumníci na Fakultě elektrotechnické ČVUT i při práci s roboty. Trénují je na to, aby dokázali prohledat těžko přístupná místa, jako třeba jeskyně nebo šachty. V praxi to jednou může pomoci třeba při pátrání po obětech neštěstí.

00:00 témata speciálu Magazínu Experiment;00:50 rozhovor s profesorem Jiřím Matasem z FEL ČVUT;06:36 energetická náročnost nejvýkonnějších počítačů;11:03 rozhovor s Boženou Mannovou, hlavní organizátorkou soutěže v programování ICPC14:37 roboti využívající algoritmy umělé inteligence;19:28 rozhovor se zástupci českého soutěžního týmu pro evropské mistrovství v programování ICPC

Chyby a selhání mohou člověku přinést víc, než když se všechno povede hned. Musí to být ale ty správné chyby, říká Amy Edmondsonová z Harvardovy univerzity, odbornice na management a psychologickou bezpečnost, která nedávno navštívila pražskou soukromou školu Newton univerzity. Profesorka ekonomické fakulty je autorkou knihy o správném druhu neúspěchů, která v budoucnu vyjde i v češtině.

Více než deset let pracovali vědci z Fakulty elektrotechniky a informatiky ostravské Technické univerzity na vývoji monitorovacího pásu pro těhotné ženy. S jeho pomocí budou moci nastávající maminky v pohodlí domova hlídat tepovou frekvenci svého ještě nenarozeného dítěte. Pás vědci testovali na speciálně vyvinutém fantomu v podobě těhotenského bříška.

00:00 témata magazínu00:43 3D model lesa05:13 rozhovor s Michalem Kurucem09:18 zavinovačka pro magnetickou rezonanci13:12 monitorovací pás pro těhotné ženy17:12 rozhovor s Amy Edmondson

Kardiochirurgové z motolské fakultní nemocnice nepotřebují při opravě dvoucípé srdeční chlopně otevírat pacientův hrudník. Nebezpečnou nedomykavost mitrální chlopně umí opravit pomocí robotické chirurgie. Stačí k tomu jen několik vpichů přes hrudní stěnu. Pacient se rychleji zotavuje a zákrok je komfortnější i pro operatéra.

Mořské farmy mohou být sice šetrnější k životnímu prostředí než rybolov, jsou ale také prostředím, v němž se ryby snadno nakazí viry nebo bakteriemi. „Jako u každého zvířete, které člověk chová hromadně,“ říká virolog Manfred Weidmann z Braniborské lékařské vysoké školy. Jak se snaží vědci ryby chované k lidské spotřebě před nákazou ochránit?

00:00 témata magazínu00:30 Práce v servisním hangár na letišti Václava Havla04:20 Rozhovor s leteckým publicistou a pilotem dopravních letadel, Ladislavem Kellerem08:58 Převoz koní Převalského do Kazachstánu9:50 Robotická kardiochirurgie13:30 Rozhovor s přednostou kardiochirurgie v Hradci Králové, Janem Vojáčkem 17:25 Zdraví ryb v mořských farmách

Cítit jakýkoli zvuk přímo na těle dokáže první haptické zvukové křeslo německé společnosti Sensit!. Vyzkoušet si ho mohli návštěvníci Týdne inovací. Pomocí speciálního softwaru umí převést tóny na hmatatelný zážitek a například lidé se sluchovým handicapem si díky němu mohou vychutnat hudbu. Využívat by jej mohli ale třeba také hráči počítačových her nebo řidiči v autech. A dobře poslouží i jako relaxační křeslo.