Restaurování památek je boj s časem. S tím, který už uplynul a tím, co teprve přijde. Je to krásná, ale přitom náročná profese. Vyžaduje výtvarné nadání, znalosti v oboru umění i chemie a samozřejmě také dobrou fyzickou kondici.

Alena a Oldřich Zapletalovi jsou dva lidé s velkým srdcem. Život zasvětili pomoci zvířatům, a to je původně také svedlo dohromady. Manželé teď přetváří svůj domov tak, aby v něm byl prostor i pro opuštěné psy a kočky. Většinu svého času i financí vkládají právě do tohoto plánu.

Dívejte se, přemýšlejte a buďte kreativní. Design je všude okolo nás. Přesně to, a nejen svým studentům, zdůrazňuje přední český designér Bohuslav Horák.

Málokdo se rozhodne opustit skvělou práci a vydá se sám na cestu kolem světa na motorce. Radim Cejnar přesně tohle udělal. Sám o sobě říká, že je dobrodruh, který dává v životě přednost svobodě a volnosti. Momentálně žije v Texasu. Využili jsme jeho krátké návštěvy k pozvání do Českého rozhlasu Pardubice.

Příběh Aleše Bárty by vydal na několik životů, pracoval jako medik, zemědělec a kavárník. Pomáhal na Srí Lance po tsunami, v západokeňském Itibu založil nemocnici a na pardubické Karlovině otevřel kavárnu.

Nalbinding je velmi stará technika pletení jehlou. První nálezy takto vyrobených textilií jsou tisíce let staré. Dodnes ale existují nadšenci, kteří se tomu věnují. Jedním z nich je Nikola Ženatá, která vyrábí ponožky, rukavice a další kusy oblečení hlavně kvůli rekonstrukcím historických událostí. Na nich se schází dobově oblečení lidé a připomínají si život ve středověku.

Jedinečné skleněné lustry vyrobené technikou glass fusing vznikají na samotě u lesa v Orlických horách nedaleko Deštného. Metoda spékání skla je u nás známá, ale lustry podle ní vyrábí v České republice jen sklář Stanislav Novák.

Do Klicperova divadla v Hradci Králové přišel Pavel Khek jako režisér a umělecký šéf souboru před čtyřmi lety. Pro východ Čech se rozhodl na základě nabídky, ale také jisté přesycenosti Prahou.

Jeho rodina pochází z Libchav u Ústí nad Orlicí. Legenda českého undergroundu, disident, publicista a historický badatel František Stárek Čuňas, se tam před pár lety vrátil. Jeho životní cesta byla velmi pestrá.

Národopisný soubor Formani funguje ve Slatiňanech od roku 2004. Tvoří ho nadšenci do folklorních tanců, písní a zvyků. Podle historických záznamů skládají hudbu, vymýšlí choreografie a šijí kroje. Jejich vystoupení tak pomáhají zachovávat lidové tradice z Chrudimska, Hlinecka a Nasavrcka.

Jan Hocek procestoval skoro celý svět. Během covidu začal objevovat i krásu českých stezek a jeho okouzlení naší krajinou stále trvá. I Pardubice mají tomuto zkušenému cestovateli co nabídnout. S chutí se nechal provést po valech pardubického zámku.

Šimon Cipro začal kariéru jako lékař. Jeho velkým koníčkem byl ale canicross, tedy běh se psem. Dostal se k němu v podstatě náhodou. První závody běžel v Beskydech s bostonským teriérem, což je malé společenské plemeno.

Celý svůj život bydlí v České Třebové a pracuje v Litomyšli. Historik a archivář Stanislav Vosyka je českotřebovský patriot a přední odborník na dějiny kultury Litomyšle. Na svém kontě má i několik významných objevů.

Manželé Kamenčákovi žijí v Austrálii už 40 let. Začátky pro ně byly velmi těžké. Emigrovali tam, ale neuměli anglicky. Přesto si oba našli práci a na místní život si zvykli. Dnes mají dům v Sydney a rádi jezdí do divoké buše, kde Mirek objevil svou lásku k aboriginskému umění.

Kosmetička Šárka Štefančíková z Hlinska provozuje svou profesi už třicet let. Několikrát získala ocenění za nejlepší kosmetický salón v České republice od renomovaných italských firem. Rozjezd budoucí kosmetičky na začátku devadesátých let nebyl ale vůbec jednoduchý.

Hana Dolečková je původní profesí datová analytička, genealogii se začala věnovat na mateřské dovolené a dnes je její hlavní profesí. Práce genealoga obnáší značnou časovou flexibilitu, trpělivost a znalost zdrojů, ze kterých se dá čerpat.

Napsal řadu studií a knihy o vědě a technice, historii cukrovarnictví nebo ČKD. Působil na vedoucí pozici Národního technického muzea v Praze. A už tři roky je Hynek Stříteský ředitelem Muzea a galerie ve Svitavách.

Elisabeth Kapitánova se věnuje pěstování tropického ovoce tři roky. S manželem se přestěhovala na Kanárské ostrovy, kde teď oba tráví čas na plantáži. Do Česka podle sezony dováží dračí ovoce, maracuju, mango, ananas, avokádo, karambolu, papáju a další plodiny.

Věra Mohylová je uznávanou pardubickou šperkařkou. Své autorské výrobky ráda zdobí přírodními materiály, ale nejvíc jí učarovalo obyčejné sklo v podobě rokajlových korálků.

Dagmar Pecková vyrostla v Medlešicích, absolvovala jeden ročník chrudimského gymnázia v matematicko-fyzikální třídě a dnes ráda háčkuje a vaří. To jsou samozřejmě ty méně podstatné informace z jejího života. Její hlavní náplní stále zůstává hudba. Stále koncertuje, začala hrát ale i činohru a už sedmým rokem pořádá v Chrudimi festival Zlatá Pecka.

Kdysi to byl zájezdní hostinec U Zlatého řetězu a později Na Babce. Stál na kraji Litomyšle a kromě výčepu a tanečního sálu nabízel pokoje na přespání a maštale pro šedesát koní.

O Ranč Bělečko se manželé Holmanovi starají už přes 20 let. Chovají hlavně krávy a kozy, díky kterým ve své minimlékárně vyrábí mléčné produkty. Na farmě žijí také koně, poníci, prasata, slepice, psi a kočky. O každého z nich je přitom postaráno s láskou.

David Sochacký je taktický pilot Armády České republiky. Momentálně létá na českém bitevníku L-159. Jako pilot musí mít všeobecný technický přehled, na druhou stranu ale podle svých slov není konstruktér letadla. Musí mít povědomí o fyzice, aerodynamice, základy eletra nebo třeba meteorologie. „Úkolem taktického pilota je spíš syntéza a praktické použití těch věcí a vědomostí zároveň,” vysvětluje David Sochacký.

S výrobou cideru začínal Daniel Erben doma v kuchyni a využíval také jablka z vlastního sadu. Teď jeho jablečný nápoj z Dašic znají po celé zemi.