Za Karlem Fišerem loni před Vánocemi přišla hrdinka 6. dílu Kateřina poté, co její předchozí terapie skončila neúspěšně – nedorozuměním s její terapeutkou. V rozhovoru mluví o tom, že vysoce citlivé lidi často chybně pokládáme za přecitlivělé, i o tom, že epidemie koronaviru jí paradoxně pomohla.

Hrdinkou šesté epizody s názvem Musíš se zastavit je Kateřina. Se svým terapeutem Karlem se učí, jak se víc věnovat sama sobě. Ignorování vlastních potřeb pro ni totiž v minulosti bylo destruktivní. Vyrovnat se musela také s předchozí neúspěšnou terapií. 

Petra Winnette je psychoterapeutka a zakladatelka institutu rodinné péče Natama, který mimo jiné pomáhá rodinám zažívajícím obtížné situace. Sama odbornice poskytuje terapii dětem i celým rodinám a zabývá se také výzkumem mozku a paměti. „Příběh Kláry ukazuje, jak násilí, které člověk zažije jako malé dítě, může v dospělosti způsobit psychické potíže a obrovské utrpení.“

Hrdinkou epizody s názvem Přeprogramovat vzpomínky je Klára. Na terapie chodí už dlouho, předchozí terapeutka jí řekla, že by pro ni bylo možná jednodušší některé věci zapomenout. Bohužel to nejde. Díky rodinné terapii ale Klára potkala Petru a s tíživými vzpomínkami začaly pracovat úplně novým způsobem.

K terapeutovi Jiřímu Procházkovi dochází velká část klientely proto, že je otevřený jinakosti, vyzná se v queer teorii a uplatňuje partnerský, neautoritativní přístup. Zároveň má řadu zkušeností také z manželské poradny. „Pokud pracuju se vztahy, automaticky musím myslet na genderový rozměr,“ říká.

Hlasy, které uslyšíte v této epizodě, patří Alex a jeho*jejímu terapeutovi Jirkovi. Před třemi lety vyhledal*a právě jeho, protože věděl*a, že rozumí queer teorii. „V té době jsem se identifikoval*a jako gay, ale měl*a jsem pocit, že se tak dál žít nedá,“ říká.

Nestabilní ukotvení v ženské nebo mužské roli podle terapeuta Karla Malimánka dnes řeší celá řada lidí. „Jsme teď v přechodném období, vidím v tom šanci ustanovit nějaký nový model toho, s čím se identifikovat, který by pak sloužil dalším generacím. Vidím to optimisticky, ale je především potřeba sdílet naše pocity, mluvit o tom, jak se dnes v tom měnícím se nastavení cítí muži i ženy.“

Václavovi je 31 let, pracuje v IT a rád vaří pivo. Před dvěma lety mu jeho žena zničehonic oznámila, že ho opouští. Na terapie ale začal chodit až dlouho poté, v době, kdy už si zdánlivě vyřešil problémy a našel si novou partnerku. „Úzkosti nepřestaly. Byly tam pořád. Věděl jsem, že na tohle sám nestačím,“ říká hrdina epizody Správnej chlap.

„Když rodiče přijdou s dítětem na terapii, neznamená to jejich selhání, naopak to značí, že dovedou problémy řešit,“ říká terapeutka Lenka Hlavičková, ke které na terapii dochází děti, ale i dospělí.

Hrdinkou tohoto dílu je dítě. Holčička, kterou uslyšíte až na konci. O šikaně, životě samoživitelky a o tom, jak děti zrcadlí problémy svých rodičů, v této epizodě mluví její maminka. A terapeutka, která jim oběma pomohla najít způsob, jak o těžkých tématech mluvit.

„Kdo jsme, co potřebujeme a kam kráčíme, je dnes těžké v adolescenci objevit, když máme tolik podnětů,“ myslí si psychoterapeutka, která se specializuje na hraniční poruchu osobnosti.

Hlasy, které uslyšíte v první epizodě, patří Petře a její terapeutce Eleně, které se znají už 13 let. Potkaly se v době, kdy Petra měla za sebou několik hospitalizací a diagnostikovanou emočně nestabilní (hraniční) poruchu osobnosti, která vyústila v sebepoškozování. Chtěla se zabít a mnohokrát se o to pokusila. „Terapie je důvod, proč jsem stále tady,“ říká hrdinka první epizody.

Moje terapie je podcastový seriál, v němž si štafetu předávají vypravěčské dvojice tvořené terapeuty a jejich klienty. První řada podcastu se loni zaměřila na témata, jako je sexuální násilí, psychosomatika nebo potřeba být perfektní a dosahovat výkonů. Ta letošní, která vám představí šestici nových témat a nových dvojic, startuje 4. listopadu.

O tom jak může terapie fungovat pro někoho, kdo prošel zhroucením a diagnostikována mu byla porucha přizpůsobení, jste mohli poslouchat v poslední epizodě podcastu Moje terapie. Terapeutka, která v této epizodě vystupuje, má za sebou výcvik v biosyntéze spočívající především v práci s tělem.

Hlasy, které uslyšíte v poslední epizodě podcastu Moje terapie, patří Tereze a její terapeutce Jitce. Seznámily se před třemi lety, krátce poté, co se na Terezu po pár letech nečekaných událostí a dlouhého přepracování sesypalo všechno naráz. Několik týdnů tehdy strávila v psychiatrické léčebně Bohnice. Terapii vyhledala proto, aby mohla výhledově vysadit antidepresiva.

O tom, že i někdo, kdo má relativně bezproblémový život, se může ze dne na den zhroutit a následně na terapii přehodnotit celý svůj dosavadní přístup k sobě samému, jste mohli poslouchat v páté epizodě podcastu Moje terapie. S terapeutkou Kateřinu Weigertovou, která v ní vystupuje, jsme mluvili nejen o panických atakách, které prožívá Jana, ale taky o syndromu vyhoření nebo poruše přizpůsobení.

Hlasy, které uslyšíte v páté epizodě, patří Janě a její terapeutce Kateřině, ke které Jana začala chodit před rokem. Loni na podzim se probudila a zjistila, že je tak vyčerpaná, že nedokáže ani vstát z postele. Natož odjet do práce, kde pracuje na manažerské pozici.

O tom, jak se dá díky terapii naučit žít s úzkostnou poruchou pociťovanou od dětství, jste mohli poslouchat ve čtvrtém dílu podcastu Moje terapie, který zaznamenává příběh sebekritického Maxe. Jeho terapeutka Dana Holubová v doplňujícím rozhovoru vysvětluje, jak funguje psychoanalytická terapie a co může práci s klientem brzdit.

Hlasy, které uslyšíte ve čtvrté epizodě podcastu Moje terapie, patří Maxovi a jeho terapeutce Daně, ke které začal chodit skoro před šesti lety. Ačkoliv úzkostná porucha zůstane součástí jeho života možná napořád, díky terapii se postupně naučil, že se před světem nemusí schovávat.

O tom, že terapie může fungovat až na několikátý pokus v životě, a také o společenských předsudcích vůči lidem s diagnózou, které se můžou projevit přímo v rodině, jste mohli poslouchat ve třetím dílu podcastu Moje terapie. Její hlavní postava Irena má bipolární poruchu nejspíš už od puberty. Až v posledních několika letech však intenzivně zpracovává svá hlavní životní témata pod vedením terapeutky Karin.

Hlasy, které uslyšíte ve třetí epizodě podcastové série, patří Ireně a její terapeutce Karin. Poprvé se potkaly před dvěma lety. Karin není Irenina první terapeutka, až ona jí však pomohla nejvíc.

O tom, co může terapie v životě suplovat, jste mohli poslouchat ve druhé epizodě Mojí terapie v příběhu Jirky, který svou bývalou terapeutku Adélu i po letech považuje za blízkého člověka. „Bylo užitečné moct po letech mluvit o našem terapeutickém vztahu, nějak jsme se najednou líp slyšeli, líp jsme se pochopili,“ popisuje Adéla. „Líp se mi mluvilo o tom, proč potřebuju mít nějakou hranici mezi terapeutickým a kamarádským vztahem.“

Hlasy, které uslyšíte ve druhé epizodě podcastové série, patří Jirkovi a jeho bývalé terapeutce Adéle. Potkali se před lety v komunitě pro drogově závislé, dnes už spolu v terapii nejsou, ale zůstali si blízcí. Co je ještě terapeutický vztah a co už je kamarádství?

O tom, jak se pracuje s posttraumatickou stresovou poruchou a jak může fungovat, když na terapii pozvete členy rodiny, jste mohli poslouchat v první epizodě podcastu Moje terapie, nazvané Tajemství je destruktivní. „Doufám, že posluchače, kteří mají za sebou podobné trauma jako její hrdinka, by její příběh mohl přimět k tomu, aby sami přestali žít v tajemství,“ říká terapeutka Natálie Schwab-Figusch. „Je to jediná věc, která je může zachránit od trvalých následků.“