Střední třída je na vzestupu, zemi ale rozdělují palčivé sociální problémy, národnostní spory i střet mezi levicí a pravicí o dalším směřování. Výtvarné umění meziválečného Československa má v sobě optimismus moderního života a pro dnešního diváka i předtuchu blížící se katastrofy.

Duchovnímu Církve československé husitské Martinu Chadimovi přišlo, že současné historické romány jdou trochu po povrchu. „Buď jsou to čisté fantasy bez reálného podkladu, nebo byly napsané hantýrkou 21. století, kde spolu lidé mluví jako v tramvaji, jen mají historická jména. To mi vadilo,“ vysvětluje, co ho přimělo sepsat historickou prózu Poslední kacíř, kterou právě vydalo nakladatelství Argo.

Prostřednictvím celeru a avokáda zkoumá vizuální umělec Jakub Jansa společenské vztahy a souvislosti. Před dvěma lety byl finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého, loni se s celerem a avokádem po boku dalších umělců podíval do Bruselu, kde jeho dílo představené u příležitosti předsednictví Česka v Radě Evropské unie vidělo 85 tisíc lidí.

Petr Nedoma po 30 letech končí v čele Galerie Rudolfinum a ukončuje také práci v oboru. Pro galerii chce dál pracovat jen jako fundraiser. Kromě toho příští rok nastupuje do dvouletého kurzu na evangelické teologické fakultě, jak řekl v podcastu Petra Viziny.

Česko-francouzská spisovatelka Lenka Horňáková-Civade popisuje fiktivní setkání dvou géniů evropské renesance, pobělohorského exulanta z Čech Jana Amose Komenského a nizozemského malíře Rembrandta van Rijna. Její francouzsky napsaný román Amsterodamské vigilie právě česky vydalo Argo. Autorka nyní píše scénář k filmu režiséra Václava Kadrnky, jehož hlavní postavou bude rovněž Komenský.

Umělkyně Marie Lukáčová, která byla v roce 2019 finalistkou Chalupeckého ceny, vystavuje své výtvarné práce, autorskou knihu Drak a ryba, kterou napsala i ilustrovala, i ukázku z celovečerní pohádky. „Vánoční pohádka v televizi? To je přesně náš cíl,“ říká v podcastu Petra Viziny.

Hostem podcastu Petra Viziny je Alexej Sevruk. „Byla hodná jako většina babiček a jmenovala se Marie. Celý život strávila na Ukrajině, přitom věděla, že má otce Čecha z Berouna. Ke konci života se přestěhovala do Čech,“ popisuje postavu, které se stala předlohou jeho právě vydané knihy.

V nové knize Návod k použití železnice se Jaroslav Rudiš vyznává z celoživotní vášně pro vlaky. „Jízdní řády nám umožňovaly cestu do fantazie,“ vzpomíná v podcastu Petra Viziny, jak pro něj železniční mapa Evropy byla za komunismu zprávou o propojeném světě.

Podle knihy Miroslava Petříčka se jmenuje nová výstava v Městské knihovně. „Je otázka, jestli jsou tu obrazy proto, abychom jim rozuměli. Možná jsou tu proto, abychom jim nerozuměli a přišli na to, že je chyba nerozumění překonávat porozuměním,“ uvažuje v podcastu profesor Filozofické fakulty UK.

„Lidé jsou si vědomi šetrnosti vůči životnímu prostředí při nakupování módy nebo potravin, ale u knih o ekologii podle mě vůbec nepřemýšlejí,“ říká nakladatelka a spisovatelka Barbora Baronová, která už 12 let vede knižní značku Wo-men. Přitom například výroba celulózy a papíru nutných pro knižní trh je celosvětově třetím největším průmyslovým producentem skleníkových plynů.

imon Koudela dosud točil dokumenty nebo vytvářel projekce. V devětačtyřiceti teď napsal román o nepříliš úspěšné ženě, které se bortí životní projekt. „Vždy mě zajímal relativně banální, tichý život. Při bližším pohledu je daleko zajímavější než život lidí na výsluní,“ říká v podcastu Petra Viziny.

Edukační centrum České filharmonie v pražském Rudolfinu je nominované na Českou cenu za architekturu. „Často se objevovaly názory, že budova Rudolfina je mrtvá. Ale ona je ve skutečnosti přes celý den velice živá," říká v podcastu Petra Viziny architekt Lukáš Duchek.

Fenomenolog Martin Nitsche boří představu filozofie jako řady obtížně sdělitelných myšlenek. V podcastu Petra Viziny přibližuje výstavu děl Jitky Svobodové, kterou lze v Galerii hlavního města Prahy vidět už jen do neděle 20. srpna.

Do 17. září lze v pražském Domě U Kamenného zvonu vidět výstavu děl srbského výtvarníka a performera Dragoljuba Raši Todosijeviče. Doma se nachází v paradoxním postavení veřejného nepřítele a zároveň hluboce ctěného klasika, vysvětluje v podcastu Petra Viziny historik umění Jakub Král.

Co potřebuje dobrý fotograf? Umět se soustředit a vědět, co nefotit, myslí si sedmasedmdesátiletý kronikář městské reality Jaroslav Beneš. Souborná výstava jeho děl nazvaná Ex urbi je do 15. října k vidění v pražském Domě fotografie. Připravila ji Galerie hlavního města Prahy.

Po přelíčení je seřadili ve sklepě soudní budovy v Klatovech. S odsouzeným se přišel "rozloučit" jeho vyšetřovatel, estébák Mareš. "Říká: 'Půjdeš na Jáchymov, tam chcípneš a vyroste na tobě mech!' Poděkoval jsem mu," vybavuje si politický vězeň František Wiendl prosinec 1950, kdy ho komunisté poslali na 18 let za mříže, neboť převedl 28 lidí přes státní hranici.

Tři týdny po zahájení její první retrospektivy v Galerii hlavního města Prahy se uzavřel životní příběh výtvarnice Jitky Svobodové. Zemřela před 14 dny, bylo jí 81 let. "Mrzí mě, že si výstavu neužila víc, že v ní nepobyla," říká kurátorka Helena Musilová. Podle ní ještě Svobodová svou práci neuzavřela. "Jsou tam rozpracované věci, o kterých dál uvažovala," doplňuje.

Kdyby člověk před 40 lety vyjel z normalizačního Československa do Londýna, v Buckinghamském paláci by našel bustu královny Alžběty II. od československého exulanta Františka Bělského. „Královna svůj portrét zařadila do sbírek a podepsala, což do té doby nikdy neudělala,“ říká Bohumil Vostal, bývalý reportér České televize v Británii a současný zpravodaj v USA, v podcastu Petra Viziny.

Hostem podcastu Petra Viziny je reportér Pavel Pawluscha Novotný, autor knihy Proč Alláh stvořil kalašnikov. Shromáždil v ní své zápisky z Blízkého východu. „Celý život jsem prožil tímhle způsobem. Všechny vydělané peníze, přestože jich nebylo moc, jsem investoval do cestování,“ říká.

Petra Hůlová v nové knize Nejvyšší karta nabízí příběh ženy, která se jí v lecčems podobá. Číst ale dílo jako autobiografii nemá smysl, říká autorka v podcastu Petra Viziny, který navštívila u příležitosti Velkého knižního čtvrtka.

Tomáš Netopil se po deseti letech v Essenu vrací do Prahy jako hlavní hostující dirigent České filharmonie. "Hráč nepotřebuje vědět, že tohle je intonačně nepřesné, tohle zas nerytmické. To všechno pozná. Od dirigenta očekává jiné impulzy, třeba pravdivost," říká v podcastu Petra Viziny.

Co o nás prozradí stín, jaký otisk po sobě zanecháme na světě a co lze zachytit teplem lidského těla nebo nakreslit rtěnkou? Odpovědí představuje bilanční výstava děl Margity Titlové v pražském Domě U Kamenného zvonu.

Hostem podcastu Petra Viziny je historička Magdalena Moravová, která se v nakladatelství Argo stará o edice historických pramenů a cestopisů. "Dnes, kdy žijeme obklopeni souhlasem sociálních sítí, nás historické prameny učí pochybovat," říká.

Jako vědec, který důvtipně a s nadhledem dokáže popsat peripetie své práce, se mezi české beletristy zapsal šestapadesátiletý molekulární genetik Josef Pánek. Za novelu nazvanou Láska v době globálních klimatických změn z roku 2017 získal Magnesii Literu v prozaické kategorii. Také v novince Jsem jejich bůh, právě vydané nakladatelstvím Argo, se drží reálií, jež jsou mu blízké.