Poptávka po zboží a službách šetrných k životnímu prostředí i našemu zdraví roste a s tím bohužel i tzv. greenwashing – tedy ekologické přikrášlování. Firmy své produkty a služby s oblibou označují předponami eko, bio nebo green a opatřují je vlastními certifikáty o domnělé udržitelnosti nebo tvrzeními, že jsou ekologické. Evropský parlament proto v lednu schválil zákon, který greenwashing zakazuje.

Naše planeta se otepluje, navíc docela závratným tempem. Loňský rok překonal všechny dosavadní rekordy a byl nejteplejším rokem, jaký byl kdy na zeměkouli naměřen. Podle meteorologické služby Evropské unie Copernicus bylo v posledních 12 měsících o více než 1,5 stupně Celsia tepleji než v době před průmyslovou revolucí. Hranice 1,5 stupně je přitom podle vědců zlomová, aby se zabránilo fatálním negativním dopadům na život na Zemi.

Živá a čistá příroda uprostřed Prahy? Možná se vám to zdá jako protimluv, ale není – pokud hledáte louky plné kvetoucích trav, pastviny s ovcemi, kozami a kravami, sady plné třešní, hrušní a jabloní, políčka plná bylin, čisté rybníky a pestré lesy, najdete je právě v našem hlavním městě.

Po stopách vlků se vypravil ekologický magazín Natura. Už proto, že se o ně při nedávných cestách v regionech zajímal i prezident Petr Pavel a vyzval k zajištění rovnováhy mezi zájmy chovatelů a počtem vlků. Po tom, jaká je budoucnost těchto velkých šelem v naší krajině, na Šumavě pátrala Markéta Ševčíková.

Greenwashing už pronikl do všech odvětví obchodu i průmyslu, a přestože by podle překladu mělo jít o „zelené vymývání mozků“, jde spíš o „lakování nazeleno“.

Liší se pohled veřejnosti na změny v životním prostředí i v závislosti na jejich věku? Setkávají se ekologové a ekoložky z Ekologického institutu Veronica s tím, že boj za lepší klima je záležitostí mladých? Co přivedlo absolventy pedagogiky nebo marketingové komunikace do neziskové organizace, která se věnuje mimo jiné klimatickému vzdělávání dospělých?

Strom toho umí mnoho: je domovem pro živočichy, působí jako protihluková bariéra, zvlhčuje vzduch, vyrovnává teplotní extrémy a působí i jako přirozený filtr škodlivých látek.

V Česku by už letos mohla vzniknout nová chráněná území – Soutok na jihu Moravy a také největší CHKO Krušné hory. Na globální i evropské úrovni vzniká legislativa, která se věnuje obnově člověkem poničené přírody. Je to cesta, jak zastavit rychlý úbytek živočišných a rostlinných druhů? Co jsou v současnosti zásadní kroky, které povedou k obnově biodiverzity? Jaká je praxe v Národním parku Šumava?

Nejcennějším historickým bohatstvím každého národa a každé země jsou památky a nedotčená příroda. Proto vyhlásil americký prezident Grant v roce 1872 Yellowstone jako první národní park na světě, proto se pak díky švédskému parlamentu objevilo v květnu 1909 prvních devět národních parků v Evropě.

Mezi typické atributy vánočních svátků patří od nepaměti ryba. Ryba jako křesťanský symbol, ryba jako postní jídlo, ryba a především kapr coby česká národní tradice. Jenže co o rybách vůbec víme?

Hlavní města ve většině zemí Evropy se pomalu stávají neobyvatelnými: potýkají se s narůstajícím prachem, hlukem a exhalacemi, v létě se kvůli přehřátým autům a spuštěným klimatizacím mění v rozžhavené tepelné ostrovy. Zlepšit podmínky k životu by mohly vzrostlé stromy, ale těch velkých a dospělých v metropolích ubývá.

Stromy ve městech vnímáme spíš jako dekorativní prvky, a přitom bychom se bez nich dnes neobešli. V létě ochlazují a zvlhčují rozpálené ulice, čistí vzduch a poskytují stín, v zimě se stávají bariérami proti větru a sněhu.

Národní park Šumava letos oslavil 32 let od svého založení, Chráněná krajinná oblast Šumava 60 let existence a už při jejím zakládání bylo jasné, že podobné horské smrčiny, pralesy, slatě, rašeliniště a karová jezera nemají v Evropě obdoby.

Česká republika je v Evropě jediná, která nemá jednotný systém nakládání s odpady. To řeší každá obec, město i městská část po svém. Ekologický magazín Natura se vypravil do míst, která jsou pozitivním příkladem. Spolek Arnika totiž vyhlašuje každý rok soutěž Odpadový Oskar a snaží se upozornit na města a obce, které efektivní cestu našly a jsou díky tomu krásné, čisté a navíc ušetří.

Udržitelné pasivní domy mohou urbanisticky zapadat i do centra města. Tři takové s celkem 156 „zdravými byty“ vznikly na místě původního sídla České námořní plavby v pražských Strašnicích. Novostavba Green Port Strašnice vyhrála v kategorii Náš domov v 5. ročníku celostátní soutěže Adapterra Awards a zaujme využitím přírodních materiálů, zelenými střechami, množstvím zeleným ploch i komunitními prostory pro setkávání, odpočinek a městské zahradničení.

Adapterra je slovní hříčka, ve které se ukrývají slova: přizpůsobení a země. Stejně se pak jmenuje celorepubliková soutěž, kterou už popáté vyhlásila ekologická Nadace Partnerství. Cílem je najít lidi, kteří vymysleli a uvedli v život systém opatření, která nás mají připravit na extrémní výkyvy počasí v podobě sucha, veder, náhlých změn teplot nebo bleskových povodní.

Naše republika má narozeniny a jak je lépe oslavit než sázením stromů? Některé iniciativy pořádají sbírky na nové semenáčky do zničených lesů, do sázení se dokonce za podpory masivní reklamy zapojily i některé firmy, aby povinně snížily svou uhlíkovou stopu.

Mohutné skalní věže, brány, stěny, rokle a bludiště, monumentální pískovcová brána a na ně navázaný biotop. Pokud myslíte, že to vše najdete jen ve Spojených státech, jste na omylu – jde o relativně malé území o rozloze 80 kilometrů čtverečních na jihozápadě Šluknovského výběžku. Na Děčínsku, mezi obcemi Hřensko, Chřibská a vesnicí Brtníky.

V Brně proběhl minulý týden už 49. ročník mezinárodního festivalu filmů s ekologickou tematikou Ekofilm. Je to nejstarší a také největší festival svého druhu na světě, jezdí na něj tvůrci ze všech koutů zeměkoule a snaží se přijít na to, jak lidstvo přimět, aby nad otázkou životního prostředí – a naší rolí a budoucností v něm – začalo víc přemýšlet.

Víte, co je to permakultura? Spojuje v sobě anglická slova permanent (trvalý) a agriculture (zemědělství) a jde o styl přístupu k zemědělství, přírodě a životnímu prostředí usilující o trvalou udržitelnost nebo spíš o regeneraci přírodních zdrojů.

„Příroda je pro mě víc o fyzikálních procesech než o zvířátkách, víc o průchodu záření atmosférou a chemii rozpouštění CO2 v oceánech,“ popisuje čerstvý laureát Ceny Josefa Vavrouška za výjimečný počin na poli ekologie. Tím je web a projekt Fakta o klimatu, kterým se snaží se svými kolegy přinášet relevantní, pravdivé a na vědeckých výzkumech postavené informace o globálních změnách klimatu i o tom, co to přináší.

Pokud patříte k lidem, kteří chtějí svět tvořit a měnit, ne jen pasivně přihlížet, a není vám lhostejná budoucnost planety, určitě jste si všimli, že probíhá Evropský týden pro udržitelný rozvoj. Do této akce, které se naše republika účastní od roku 2015, se vždy zapojuje přes 20 evropských států a letos poprvé do ní projektem Udrž to aneb Sedm dní pro planetu vstoupil i Český rozhlas. A samozřejmě i Český rozhlas Plus a pořad Natura.

Co vás napadne, když se řekne udržitelný rozvoj? Některé nic, jiní si řeknou, že už se z toho stává klišé. A pak jsou ti, pro které jsou naopak slova jako udržitelnost a udržitelný život natolik zásadní, že se rozhodnou uspořádat festival.

Národní park Podyjí je nejmenším národním parkem v Česku a také jediným na Moravě. Kaňon řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem s hluboce zaříznutými meandry reprezentuje jedno z posledních zachovalých starých říčních údolí ve střední Evropě.