S příchodem Nového roku se dnes pojí ohňostroje a dělobuchy, prostě tradiční půlnoční rámus. Věděli jste ale, že jde o pozůstatek starých zvyků?

Datum prvního ledna tradičně signalizuje start něčeho nového. Může jít o velké věci s celospolečenským dopadem nebo i o čistě soukromé věci - datum prvního ledna si často vybíráme jako první den pro začátek plnění našich předsevzetí.

Silvestrovské a novoroční oslavy startují v 11:00 SEČ příchodem nového roku v tichomořských ostrovních státech Samoa a Kiribati. O hodinu později slaví Novozélanďané spolu s obyvateli Fidži a ostrovního království Tonga, následují obyvatelé Austrálie.

K poslednímu dni v roce patří ohňostroje, slavnostní jídlo a přátelé. Silvestr se slaví po celém světě, ale tradice jsou odlišné. Jak si podle rad našich předků zajistit spokojený a šťastný další rok, jaké české tradice jsou spjaty s tímto dnem a kdo byl vlastně Silvestr?

Oslavy příchodu nového roku často zastiňují důležité výročí našich dějin. Z noci 31. prosince 1992 na 1. leden 1993 se rozpadlo Československo a vznikly dva suverénní státy. Rozdělení předcházela dlouhá a komplikovaná jednání Václava Klause a Vladimíra Mečiara v Brněnské vile Tugendhat. Připomeňte si s námi události, které předcházely vzniku České republiky a Slovenské republiky.

Po říjnové revoluci v roce 1917 nastoupilo Rusko cestu k totalitnímu režimu. V zemi vypukla občanská válka a situaci zhoršovala i intervence dohodových států. V občanské válce proti sobě stáli bolševici a jejich odpůrci. V roce 1922 se bolševici stali pány země a zavedli diktátorský režim.

29. prosince 1938 měl pohřeb jeden z největších českých spisovatelů. Karel Čapek. Někteří se s ním ani nerozloučili. Ze strachu, že by je kvůli tomu mohli pronásledovat Němci. Paradoxně právě on upozorňoval na nebezpečí plynoucí ze strany našich sousedů. Pociťoval obrovské zklamání, když se za nás státy jako Velká Británie a Francie nepostavili ve sporech s Hitlerem. A tak jako jeden z mála vyjádřil svůj nesouhlas v novinách. Mnichovská dohoda totiž znamenala v jeho očích fatální ohrožení...

August a Louis Lumiérové představili 28. prosince 1895 v pařížském Grand Café svůj nejnovější vynález - kinematograf. Díky němu promítli deset krátkých snímků. Tou dobou šlo o revoluci, která neměla ve světě obdoby, jednalo se o vůbec první promítání filmu v historii. Přestože bratři Lumiérové stáli u zrodu kinematografie, chápali ji jako technickou vymoženost, která brzy omrzí. Nemysleli si, že do budoucna přinese obchodní využití.

„Kouzelník s ocelí“. Takovou přezdívku si vysloužil francouzský inženýr Gustave Eiffel. Přestože Eiffel za svůj život navrhl mnoho staveb, každý si ho spojí s ikonickou věží, která nese jeho jméno. Notoricky známou Eiffelovu věž představil v roce 1889 u příležitosti Světové výstavy k oslavám 100 let od Velké francouzské revoluce. Málokdo ví, že je ale rovněž autorem železničního terminálu v Budapešti nebo nosné konstrukce sochy Svobody a dalších budov po celém světě. Zemřel necelé dva týdny...

Na druhý svátek vánoční, tedy na 26. prosince, připadá svátek svatého Štěpána. S tímto dnem je spojeno několik lidových zvyků a tradic. Dodnes se v mnohých českých domácnostech na druhý svátek vánoční tradičně peče husa nebo kachna. Tento zvyk je poměrně starý. Dříve lidé věřili, žev den svatého Štěpána musí být podávána drůbež. Pekla se tak kachna, husa nebo kuře.

O druhém svátku vánočním si připomínáme osobnost svatého Štěpána. Podle legendy položil život za víru v Krista, a stal se tak prvním křesťanským mučedníkem. Zejména v minulosti se v tento den chodilo koledovat, a v kostelích kněží světili sedlákům osivo.Sv.Štěpán byl původně helénský Žid, který patřil k sedmi jáhnům prvotní církve. Štěpán se ukázal od počátku jako vynikající kazatel se silným charismatem.

Na 25. prosince připadá první svátek vánoční neboli Boží hod. Je to den skutečného začátku Vánoc.

V neděli, 25. prosince roku 2016, se nedaleko jihoruského letoviska Soči zřítilo do Černého moře ruské letadlo Tu-154 s Alexandrovci. Stroj s 92 lidmi na palubě mířil z Moskvy na vojenskou základnu v syrské Latákíje. Tady měli Alexandrovci vystoupit v rámci oslav Nového roku pro své krajany válčící proti terorismu. 

Vánoce slaví lidé po celém světě. Každá země má své specifické tradice, dárky se nenadělují ve stejný den a nenosí je ani stejná postava.

Vánoce jsou v křesťanské tradici oslavou narození Ježíše Krista. Spolu s Velikonocemi a Letnicemi patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům. Všeobecně se Vánoce v církvi slaví od 7. století. Štědrý den je vrcholem českých Vánoc a ozdobený vánoční stromeček je jejich nejrozšířenějším zvykem. Samozřejmě s dárky pod ním :)

Jedna z nekrásnějších žen v Evropě, to byla rakouská císařovna Sissi...

“Chci používat barvy, které navzájem kontrastují, aby každá z nich zářila ještě výrazněji, aby kontrastovaly jako muž se ženou.” To je citát talentovaného a duševně chorého malíře Vincenta van Gogha. Že nebyl ve svém životě úplně šťastný, o tom svědčí mnohé jeho činy. 23. prosince 1888 si v záchvatu šílenství uřízl ucho a po uklízečce ho poslal prostitutkám.

22. prosince roku 1919 našel Rudolf Těsnohlídek odložené miminko v bílovickém lese v Jihomoravském kraji. Stalo se to dva dny před Štědrým dnem. A právě tato událost ho přivedla k myšlence veřejných vánočních stromů na náměstích se sbírkou na pomoc dětem bez domova.

Lidstvo od nepaměti fascinuje otázka, kdy nastane konec světa. V našich dějinách přichází mnoho proroctví, které zvěstují soudný den. Nejznámější údajnou předpovědí konce světa byl bezpochyby den 21. prosince 2012. Na tento den připadal totiž poslední den mayského kalendáře. Mayové ale čas vnímají cyklicky. Kalendářem se nesnažili vyjádřit konec světa, ale konec jednoho dlouhého cyklu, který začíná znovu.

Jediný český držitel Nobelovy ceny za chemii, Jaroslav Heyrovský, se narodil 20. prosince 1890. Prestižní ocenění získal zejména za objevení polarografie. Jedná se o vědeckou metodu, kterou se dá zkoumat přítomnosti a koncentrace neznámých látek v roztoku. Heyrovského metoda má pak nejrůznější použití. Například při dobývání rud, při léčbě nemocí nebo při čištění životního prostředí.

Měsíčník Mateřídouška je nejdéle vycházející časopis pro děti u nás. Poprvé se na pultech trafik objevil 19. prosince 1945. Mateřídoušku založil František Hrubín a ilustrací se chopil známý český malíř Josef Lada. A ačkoliv se podoba časopisu za více než 70 let své existence značně změnila, Ladovo logo si do současnosti uchovalo svou původní podobu.

18. prosince došlo ve Spojených státech ke zdánlivě důležitému milník. V tento den roku 1865 přináší třináctý dodatek ústavy konec otroctví. To bylo přitom jádrem vzniku právě skončené občanské války. Jak ale zmiňujeme, jde pouze o zdánlivý konec. Otroctví bohužel přetrvává až do současnosti.

Dokážete si představit život bez pivaře Homera Simpsona, starostlivé mamky Marge, šprtky Lízy, uličníka Bárta nebo mazané Maggie? My tedy určitě ne! Právě 17. prosince 1989 si v televizi odbyl premiéru první díl kultovního seriálu Simponovi. Nesl název „Vánoce u Simpsonových“.

Nevšední protest amerických kolonistů proti britskému impériu! Tak by se dalo popsat Bostonské pití čaje. 16. prosince roku 1773 se osadníci převlečení za indiány tajně vkradli na britské lodě. Z nich vyházeli velké množství čaje do moře za přítomnosti přihlížejícího davu. Prý tehdy bylo poničeno víc než 300 beden vzácného zboží.