Česko si připomíná 20 let od vstupu do Evropské unie. To podle všech relevantních studií přineslo prosperitu. Ekonomická predikce, že do 20 let Evropu doženeme, se naplnila. Naše životní úroveň stoupla na 90 procent evropského průměru a předběhli jsme Portugalsko, Španělsko či Itálii. Co všechno to ovlivnilo? V pořadu Řečí peněz vysvětluje Lubor Lacina z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Nemovitosti v Česku dlouhodobě patří na špičku evropského žebříčku v růstu jejich cen. Podle Eurostatu ke konci loňského roku sice cena českých bytů a domů meziročně klesla o procento, od roku 2010 ale zdražily o 123 procent. Podle Českého statistického úřadu například starší byty zdražily od přelomu tisíciletí až trojnásobně. Vrací se růst cen nemovitostí k takovémuto růstu? V pořadu Řečí peněz odpovídá hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Česko konečně porazilo krizi. Důvodem je klesající inflace, která má nastartovat domácí poptávku. Poslední prognóza ministerstva financí předpovídá pro letošní růst ekonomiky 1,4 procenta, průměrnou inflaci 2,7 procenta, udržení nízké nezaměstnanosti a po dvou letech návrat růstu reálné mzdy, konkrétně o 3,6 procenta. Je opravdu krize za námi? V pořadu Řečí peněz vysvětluje hlavní ekonom české pobočky poradenské společnosti Deloitte David Marek.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš zchladil optimismus, že by se po více než 30 letech mohli politici dokázat dohodnout na důchodové reformě. A to i přesto, že přímí účastníci jednání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě potvrzují, že zástupci ANO toto klíčové opatření odsouhlasili. Co nás čeká, pokud se ihned systém penzí nereformuje? V pořadu Řečí peněz vysvětluje předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Blíží se datum, kdy uchazeči o učňovské obory, střední školy a gymnázia usednou do lavic a budou o své vysněné školy soupeřit s vrstevníky. Přijímací řízení má letos modernější háv díky částečné digitalizaci. Nic se ale nemění na roli přípravných kurzů na přijímací zkoušky, které právě v těchto dnech vrcholí a žáky základních škol na testy od Cermatu připravují. Proč nestačí příprava jen ze základní školy? V pořadu Řečí peněz odpovídá ekonom Daniel Münich z CERGE-EI.

Ve čtvrtek se u prezidenta Petra Pavla bude debatovat o důchodové reformě, kterou představila Fialova vláda a která nemá ani částečnou podporu u opozice. Proměna penzijního systému je v Česku tématem už více než 35 let a zatím bez výsledku. Proč? V pořadu Řečí peněz odpovídá ekonomka Jana Matesová.

České odbory aktuálně hledají své nové vedení a zatím to vypadá, že v čele budou mít nadále dlouholetého předsedu Josefa Středulu. Toho před 14 dny odstavily kvůli opomenutí při placení odborových příspěvků. Co to znamená pro obraz odborů ve společnosti? V Řečí peněz odpovídá Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz.

Více než stomiliardové manko vykázal na konci února český státní rozpočet. Horšího výsledku za první dva měsíce roku dosáhla státní kasa jen v loňském roce, kdy byla v červených číslech na 120 miliardách. Přesto vláda dokázala udržet naplánovaný schodek. V jaké kondici bude letos česká ekonomika? V pořadu Řečí peněz odpovídá hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

V automobilovém průmyslu dochází vlivem přechodu k elektromobilitě k prudkým změnám. K ní tlačí automobilové koncerny jednak ekologické závazky Evropské unie a jednak její popularita. Česko si zatím vede dobře. Výroba osobních aut vloni vzrostla o téměř 15 procent a skoro se tak dostala na předkrizové hodnoty. Podaří se ale tento trend udržet? V pořadu Řečí peněz odpovídá hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Za lednovou nižší inflaci můžou především ceny bydlení včetně elektřiny. Zatímco ještě v prosinci zdražila meziročně o více než 140 procent, v lednu už byla dražší jen o 13 procent. „Můžou se ale projevit inflační doložky, které jsou dnes v celé řadě smluv na nájmy prostor, kde se bude při navyšování ceny brát v potaz kumulativní loňská inflace,“ upozorňuje Lubor Lacina z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity.

Centrální bankéři totiž nastoupili cestu snižování úrokových sazeb a tím i větší dostupnosti kapitálu pro české firmy i domácnosti. To by mělo pomoci rozhýbat českou ekonomiku, která se jen těžko vzpamatovává z inflační a energetické krize. Jak moc to pomůže? Rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák v Řečí peněz také zhodnotí českou debatu o přistoupení k euru. Moderuje Václav Pešička.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021. Společně s tím klesají ceny elektřiny a plynu na energetickém trhu. Reagují na to také někteří velcí dodavatelé v Česku, kteří avizují zlevňování. Jsou předražené energie definitivně minulostí? V pořadu Řečí peněz odpovídá rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák.

Proč Česko potřebuje prvky flexicurity, tedy změnu pravidel pro zaměstnance, kteří by mohli snáze o práci přicházet, ale stát by více podporoval jejich rekvalifikaci a nástup do nového zaměstnání? „Česká ekonomika je málo inovativní. Právě flexibilita umožní, aby se trh práce a ekonomika více zpružnili,“ vysvětluje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Ve čtvrtek startuje souboj o střední školy, který se týká rodin více než 100 tisíc deváťáků, desítek tisíc sedmáků a páťáků. Reálně ale začal už mnohem dříve, a to nejen přípravnými kurzy, které už řada žáků od září navštěvuje, ale i samotnou volbou vysněných škol. Ta je letos v novém digitálním aranžmá. Jakým směrem by se mělo ubírat jeho vylepšení? To pro Řečí peněz vysvětluje ekonom Daniel Münich z CERGE-EI.

Lodní přepravu z Asie do Evropy nadále blokují jemenští povstalci, kteří útočí na obchodní lodě. Nic na tom zatím nezměnily ani společné britsko-americké útoky na základny Húsíů v Jemenu. Velké rejdařské společnosti jako Maersk nebo Hapag Lloyd vydaly svým lodím pokyn se této trase vyhýbat a obeplouvat Afriku. Co to bude znamenat pro českou ekonomiku? V pořadu Řečí peněz odpovídá David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte.

V Česku pečuje o své blízké zhruba 800 tisíc lidí. Takzvaná neformální péče ale znamená vyšší stres, vyčerpání, omezení sociálního kontaktu a v neposlední řadě propad do příjmové chudoby. Bez této síly by stát péči sám nezvládl. Demografické predikce však varují před nárůstem počtu lidí, kteří budou péči potřebovat. Jak se na to připravit? V pořadu Řečí peněz odpovídá ekonom Aleš Rod, výkonný ředitel Centra ekonomických a tržních analýz CETA.

Přesně před rokem investiční banky na Wall Street řešily obavy z recese, které se ale nakonec nenaplnily. Naopak – americká ekonomika prokázala obdivuhodnou odolnost. V čem se od ní může Evropa přiučit jako celek a v čem jednotlivé státy při nastavování měnové politiky a fiskálních stimulů? V pořadu Řečí peněz vysvětluje Jan Švejnar, profesor Kolumbijské univerzity a zakladatel CERGE-EI.

České firmy si stěžují na nekonkurenceschopné ceny energií v rámci evropského trhu. Obracejí se proto na vládu a žádají ji o pomoc. Na konci roku firmám slíbila pomoc ve výši 3,5 miliardy, ale pouze pro energeticky nejnáročnější podniky. Za uplynulý rok takhle stát podpořil firmy dotacemi o výši 110 miliard korun. Měla by vláda pomoc ještě rozšířit? V pořadu Řečí peněz odpovídá ekonomka Ilona Švihlíková.

Celý rok popisovali v pořadu Řečí peněz přední čeští ekonomové a analytici vývoj naší, evropské i světové ekonomiky. Klíčovými tématy byly inflační hrozba, stagnace až propad tuzemské ekonomiky. A také její evoluce, kterou bychom se měli posunout ke společnosti s větší prosperitou. Hosty byli například ekonomové Mojmír Hampl, Jan Švejnar, David Navrátil a Jana Matesová. A co nám řekli?

Odkud připlují tzv. černé labutě? A jak moc českou ekonomiku chrání a brzdí navázání na EU a vlastní měna. V Řečí peněz se ptá Václav Pešička, který do studia pozval ekonoma Lubora Lacinu z Mendelovy univerzity.

Český byznys s nadějí vyhlíží oživení poptávky v eurozóně, která je jejím hlavním odbytištěm. Přesto volá po velkých investicích, které mají restartovat tuzemskou ekonomiku, která zatím marně vyhlíží domácí poptávku. Ani velké investiční společnosti a banky v Evropě nepředvídají nijak zásadní růst a spíše svá předchozí očekávání korigují směrem dolů. „Čeká nás celá řada černých labutí,“ hodnotí vyhlídky ekonom Lubor Lacina z Mendelovy univerzity.

Tento týden pokračují debaty nad cenami českých potravin, které obchodníci plánují od ledna zdražit kvůli vyšším nákladům. Nepomohlo ani snížení DPH. Situaci by ale mohl změnit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. „Ovoce to možná nepřinese hned, ale pokud budeme aktivněji pracovat na kultivaci soutěžního prostředí, tak je to dobrá zpráva,“ domnívá se hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Mzdy sice rostou, ale stále platí, že zdražování je rychlejší, a tak si za ně koupíme méně zboží a služeb. Tato rovnice platí v Česku už dva roky a nemění na ní nic ani to, zda ekonomika roste nebo klesá, a paradoxně ani to, že nezaměstnanost u nás fakticky už několik let neexistuje. „Pomohlo by, kdyby se začala nezaměstnanost zvedat,“ vysvětluje hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská.

Česko má za sebou po letech odborářskou stávku, která nejvíce zasáhla školství. Do českého školství má sice mířit o několik miliard více než loni. Přesto to v mezinárodním srovnání nestačí. „Česká republika v roce 2021 dosáhla ve výdajích na školství historicky poprvé na průměr OECD i EU. Od té doby podíl ale dynamicky klesá,“ popisuje ekonom Daniel Münich, který v CERGE-EI vede think-thank IDEA.