V Česku dosud chyběla ucelená data o stavu duševního zdraví dětí. Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví ve spolupráci s Českou školní inspekcí provedli monitoring duševního zdraví žáků na základních školách v České republice. Jak reagovat, když si dítě řekne o pomoc? A jak jim pomoci, i když si o to neřeknou? Ve druhém dílu povídání pro Studio Leonardo vysvětlují terapeutka Magdalena Lukasová a odborný pracovník Matěj Kučera.

Náboženství stmeluje komunity a udržuje tradice napříč staletími. Co se s ním ale stane, pokud tyto komunity zaniknou nebo začnou věřit v něco jiného? Umírá? Typickým příkladem je šíření křesťanství v Evropě.

Odpustit? je název podcastové série zpěvačky a autorky Ridiny Ahmedové o těžkých životních výzvách a hledání klidu. Je ale vždycky možné a hlavně žádoucí odpouštět? A co se stane s myslí a tělem člověka, který to nedokáže nebo nechce? Poslechněte si Studio Leonardo s psychoterapeutkou Danielou Vodáčkovou a s lékařkou a výzkumnicí Julií Dobrovolnou z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Letošní lesní požáry v Kanadě se projevily i tisíce kilometrů daleko a viditelně znečistily ovzduší i v jižněji položených amerických městech. Počet požárů byl v zemi letos víceméně stejný. Co bylo jiné, byl jejich rozsah, jak popisuje v pořadu Studio Leonardo i Eliška Vlčková, absolventka oboru geoinformatika, která požáry monitorovala z letadla a data předávala vládám dvou kanadských provincií.

Jak pravěké události a procesy jako klimatické změny či kulturní inovace souvisí se současnou genetickou rozmanitostí člověka? Příčiny těchto jevů zkoumá biologický antropolog Viktor Černý z Archeologického ústavu Akademie věd. V oblasti Sahelu se zabývá populační historií a kontakty kočovných pastevců a usedlých zemědělců.

Čínská vláda investuje ročně miliardy dolarů do dezinformačních kampaní s cílem manipulovat s informacemi v internetových diskusích. Kampaně běží i ve státních médiích a na oficiálních stránkách zastupitelských úřadů v zahraničí. Aktuální vlna svým rozsahem podle všeho přesahuje veškeré dosavadní operace. Co je cílem těchto mohutných dezinformačních akcí a lze je považovat za nástroj čínského diplomatického arsenálu?

V Česku zatím chyběl celonárodní monitoring psychického rozpoložení dětí. O pilotní projekt se postarali odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ). Ukázal, že čeští školáci a adolescenti jsou na tom hůř, než vrstevníci v západní Evropě a jinde ve světě. Jednou z příčin, které mohou psychické zdraví dětí ovlivnit, je například hyperprotektivita rodičů. Také o ní mluvili v pořadu Studio Leonardo členové pracovní studie NÚDZ Magdalena Lukasová a Matěj Kučera.

Ujgurové jsou v Číně stále utlačovanou menšinou, jejíž lidská práva stát bezohledně porušuje. Odhadem statisíce lidí jsou internovány a další pronásledovány kvůli svému původu. Životu ujgurské menšiny se z části věnoval mezinárodní projekt Sinofon, do kterého se zapojili i čeští vědci. Jak zkoumat Čínu, když oficiální statistiky nejsou spolehlivé a spolupráce je zatížena propagandou? Svůj přístup vysvětlují výzkumníci Filip Kraus, Richard Turcsányi a Ondřej Kučera.

Absence sociálních kontaktů, nejisté bydlení nebo délka a kvalita vzdělávání. To vše ovlivňuje lidské zdraví. Společenské nerovnosti se odráží na kvalitě života populace a na psychickém i fyzickém zdraví jednotlivců. Jaký vliv na zdraví mají diskriminace a sociální nerovnosti nebo dostupnost veřejné zdravotní péče? V pořadu Studio Leonardo odpovídá sociální epidemioložka Dominika James Šeblová.

„Největší hrozbou pro naši planetu je domněnka, že ji zachrání někdo jiný.“ Těmito slovy zakončuje své přednášky host Studia Leonardo, expert na koloběh uhlíku v přírodě Dag Hessen, který působí jako profesor na Univerzitě v Oslu. Co můžeme čekat v dalších 30 letech na planetě, která ztrácí biodiverzitu a stále se ohřívá? V norské metropoli s ním natáčel redaktor Jakub Lucký.

Po celá staletí funguje kalifornské zemědělství díky práci Mexičanů a dalších latinskoamerických, ale i asijských národností. Doposud ale nemají stejná práva jako ostatní lidé pracující v zemědělství. „Nevztahuje se na ně řada federálních zákonů, takže třeba nejsou chráněni proti přesčasům, mají výjimky pro dětskou práci,“ vysvětluje Sarah Waldová, literární historička z Univerzity v Oregonu.

Káva byla v historii považována za ďáblovo dílo i buržoazní přežitek. Ještě v minulém století se o ní studenti medicíny učili, že patří mezi zlozvyky. To se změnilo až na přelomu tisíciletí. „Káva je úžasný nápoj, který ve správné dávce okolo čtyř až šesti šálků denně a dvě až tři sta miligramů kofeinu má pozitivní účinky,“ vysvětluje lékař Pavel Kohout.

Povědomí o duševních onemocněních se v posledních desetiletích v Česku výrazně zvýšilo, ale stále přetrvávají předsudky vůči lidem, kteří se s nimi potýkají. Přitom zkušenost s duševní poruchou má u nás skoro polovina populace. „Lidé nepečují o své duševní zdraví. A pokud se u nich nebo u jejich blízkých duševní onemocnění objeví, tak ho vůbec nejsou schopni poznat,“ říká Petr Winkler, ředitel Národního ústavu duševního zdraví.

Divadlo, film, literatura a další kulturní kanály nabízejí dobrý prostor i prostředky, jak mluvit o složité a vnitřně rozporuplné problematice změny klimatu. To je pro lidi ve výsledku možná důležitější než grafy emisí nebo popisy nových technologií. Jaká úskalí však číhají při uměleckém zpracovávání takové problematiky? A jak se mají divadla připravit na nové klimatické podmínky – a proč vlastně?

Podle hned několika sociologických průzkumů považují náctiletí Češi a Češky změnu klimatu za závažný problém a zdroj svých obav z budoucnosti. Kvůli tomu pociťují významněji bezmoc, strach a smutek. Tyto negativní emoce se dále prohlubují kvůli útržkovitým informacím o problematice změny klimatu a o možných opatřeních na zmírnění jejích dopadů. Jak jim s takovou situací mohou pomoci české školy – a jak jim skutečně pomáhají?

Káva je po ropě druhou nejprodávanější komoditou na světě. Kávovníková semena se považují za ovoce a obsahují mimo jiné alkaloid kofein, který povzbuzuje srdeční činnost. Ne všechny země si ale v minulosti černý aromatický nápoj oblíbily. „Král Gustav III. vzal dva zločince a do jednoho z nich naléval 30 šálků kávy denně a do druhého 30 šálků čaje,“ vypráví lékař Pavel Kohout.

Téměř na každé české základní a střední škole se vyskytují běžné nebezpečné jevy včetně šikany. Během školní docházky se s ní setká nezanedbatelné množství žáků, což může negativně ovlivnit jejich vývoj. Nedávný výzkum ukázal, že šikana bují i mezi pedagogy samotnými a na rozdíl od šikany v dětském kolektivu se příliš neřeší. „Často jde o verbální útoky jako opakované excesivní upozorňování na chyby či kladení nepřiměřených nároků,“ popisuje expertka Lenka Kollerová.

Hurikány tam tvoří nedílnou součást přírodního ročního cyklu - v posledních letech to ale ze zpráv a z dojmů obyvatel států Mexického zálivu může vypadat, že těchto bouří přibývá. Přímo v jihoamerickém New Orleans natáčela Daniela Vrbová.

V České republice se vyskytuje asi 38 tisíc druhů hmyzu, ty ale v posledních letech z krajiny mizí. Stejně alarmující je situace ve světě, kde vymírají včely, motýli, čmeláci i vážky. Jejich pošty klesly za posledních 30 let v Evropě na čtvrtinu. (Repríza.)

Takzvaná gamifikace, tedy zavedení herních principů do určitých témat, se v posledních letech stala oblíbeným nástrojem vzdělávání a marketingu. Co vnáší tato technika do diskuse o změně klimatu a o opatřeních na zmírnění jejích dopadů? Nemůžou počítačové a deskové hry uvažování o tomto komplexním problému spíše zbagatelizovat?

Dvouletá pandemie covidu a válka na Ukrajině v nás vzbudily strach, na který jsme nebyli zvyklí. Jak odolávat strachům a úzkostem, kterých, jak se zdá, přibývá? „I odolnosti se učíme,“ vysvětluje ve Studiu Leonardo sociální psycholožka a vedoucí pražského pracoviště Psychologického ústavu Akademie věd ČR Iva Poláčková Šolcová.

Plejtváci Riceovi existují na světě věky. Vědecké pojmenování však získali teprve v roce 2021. Současně byli prohlášeni i za ohrožený druh. Jejich habitat se nachází při severovýchodním pobřeží Mexického zálivu, které je také epicentrem těžařského průmyslu a místem s velkým provozem obchodních a výletních lodí. Veškerá tato lidská činnost vydává pod vodou hluk, který hlasy plejtváků rozostřuje a přehlušuje.

Britský průzkum mezi dětmi z 19 zemí Evropy včetně Česka ukázal, že 43 procent z nich ve věku od 9 do 16 let vidělo nějaký sexuálního obsah na internetu. Co dalšího z výzkumu vyplývá, vysvětluje ve Studio Leonardo vedoucí institutu pro psychologický výzkum Inpsy Anna Ševčíková.

Pomůže nám technologie zachycování a ukládání uhlíku do země zpomalit oteplování atmosféry? Má podporu napříč politickým spektrem, včetně klimaskeptiků i zástupců průmyslu. V USA k ní vzniká systém finančních pobídek a daňových úlev. Jenže bližší pohled na jednotlivé kroky při implementaci projektů na sekvestraci uhlíku také ukazuje, že není řešením pro všechny.