Dne 28. května 1910 si Franz Kafka do svého deníku zaznamenal hluboce intimní myšlenku. „Vesluji, jezdím na koni, plavu, ležím na slunci. Proto jsou moje lýtka dobrá, stehna nejsou špatná, moje břicho ujde, ale hrudník je ubohý a hlavu mám položenou nízko mezi rameny…“ postěžoval si v deníkovém záznamu. Tělesná dysmorfická porucha se projevuje přesvědčením o vlastní fyzické znetvořenosti. Lidé, kteří jí trpí, zažívají při pohledu na sebe znechucení, odpor i stud, neustále na domnělé nedostatky myslí a touží je napravovat. Co přesně ale tělesná dysmorfická porucha vůbec je? Jak se s ní lidem žije? Vítek Svoboda téma otevírá s redaktorkou víkendové přílohy Kontext Karolínou Klinkovou.