Dostupnost kultury je jedním z hlavních úkolů kulturní politiky a v podstatě smyslem existence samotného úřadu ministerstva kultury. Přesto existuje početné publikum, pro které návštěva divadla či galerie zůstává bariérová – nabídka aktivit pro rodiče s těmi nejmladšími dětmi je zatím spíše exkluzivní. S režisérkou a výzkumnicí spolupracující se Studiem Alta Marikou Smrekovou, britskou výzkumnicí a edukátorkou z cambridgského Fitzwilliam muzea Nicolou Wallis, galerijní lektorkou z Moravské...

Jaké podmínky mají v Česku umělci a umělkyně, kteří se svou uměleckou dráhou kloubí tvorbu a péči o děti? Otázku jsme si půjčily od hudebnice Marie Kieslowski, která ve své knize Je všechno dobrý? zpovídala své kamarádky hudebnice, jak se s překážkami při práci na rodičovské potýkají a jestli je vůbec možné v českém prostředí být umělkyně i máma současně. Společně s ní a dalšími mluvčími - rodiči - umělcem Jakubem Jansou, performerkou Eliškou Brtnickou a odborovou právničkou a publicistkou...

Najít klíč k řešení mnoha dlouhodobých problémů českého kulturního sektoru - to je cíl vznikající Kulturní federace, která se v reakci právě na tyto potřeby v těchto dnech formuje. Za vznikem platformy stojí náš dnešní host, analytik Jakub Bakule. Zázemí vznikající platformě poskytuje Kreativní Praha a proto je naším druhým hostem i její ředitel Petr Peřinka.

Jedním z aktuálně nejpoužívanějších slov ve veřejném prostoru je nejspíš slovo krize. A přívlastky se jen kupí - ekologická, pandemická, energetická, bezpečnostní, politická, finanční…Chtěly jsme tedy zjistit, jak tyto krize kulturní sektor vnímá, jak jim čelí, jaké proti nim volí strategie a s jakým úspěchem je zvládá. Jak se tvoří kulturní strategie v na krize bohatém období, jak do kulturních vizí propsat udržitelná témata a jakou roli v tom všem hraje péče, vysvětluje Anna Hořejší,...

V Česku vrcholí konferenční podzim - jedna debata o budoucnosti kultury střídá druhou. Jak ale ovlivní budoucnost konferenčních témat výsledky komunálních voleb? Zaměřily jsme se na sérii předvolebních diskusí, které pod společným názvem Kultura volí 2022 nabídly v Praze, Brně a Ostravě platformu pro veřejný dialog o vyhlídkách městské kultury a s kulturními insidery reflektujeme výzvy kulturní politiky v těchto městech. Svůj vhled na situaci v Brně nabízí nakladatel, dramaturg a kulturní...

Po dvou letech covidové pandemie se můžeme kromě sčítání ztrát zaměřit také na to pozitivní, co krize přinesla. Jak se na nečekané změny kulturní sektor adaptoval a jaké inovace vyvinul, aby přežil? Ptaly jsme se malířky a autorky NFT Lucie Jindrák Skřivánkové, producenta a songwritera Jendy Vávry, Moniky Klementové ze SoundCzechu a ředitele Městských divadel pražských Daniela Přibyla.

Reakce na porušení suverenity Ukrajiny na sebe nenechaly čekat ani v oblasti kultury. Mechanismus blokací institucí a projektů napojených na státní zdroje a struktury Ruské federace, ale i formy pomoci a roli kulturního sektoru v okolnostech mezinárodního konfliktu přibližuje Pavla Petrová, ředitelka IDU, která iniciovala pozastavení členství Divadelního svazu Ruské federace v mezinárodním networku On the Move či vyloučení Ruska z Pražského Quadriennale 2023.

Zatímco nad rozpočtem i prioritami v kultuře momentálně visí otazník nejen kvůli dozvukům pandemie, ale i nejistému povolebnímu směřování, se štědrou pobídkou i zřetelnými programovými liniemi přichází unijní program na podporu kinematografie a kulturních a kreativních odvětví. V letech 2021 - 2027 podpoří Kreativní Evropa v dílčích programech Media a Kultura kulturní projekty částkou 2,44 miliard eur, tedy zhruba 62 miliardami korun. Byť v rámci EU patří tento program k velmi úspěšným,...

Představuje prostředí české kultury bezpečnou oázu citu, tolerance, inkluze a rovných příležitostí? Můžeme po kulturním sektoru chtít, aby tyto hodnoty ve společnosti nastoloval? Jaké jsou poměry na uměleckých školách - co všechno by měli studující podle přetrvávajících stereotypů a zažitých postupů vydržet a kde jsou hranice důstojnosti, etiky a profesionality? A jak je to s diverzitou na vedoucích pozicích českých kulturních organizací – zkrátka, kdo u nás kulturu ovlivňuje a řídí? Odpovědi...

K reflexi postavení žen v české kultuře a faktu, že dějiny umění jsou spíše dějinami umělců, než umělkyň, vybízí nová publikace IDU Ženy v pohybu. Ta přibližuje životní a profesní příběh šestice žen, které se v druhé polovině minulého století zapsaly do dějin tanečního divadla. Prostřednictvím této knihy se IDU zapojuje do ediční řady Ministerstva kultury (O)hlasy žen v české kultuře, která si klade za cíl medializovat příběhy významných umělkyň a naplňovat tak programové dokumenty vlády...

Česká republika stojí před mimořádnou investiční příležitostí, kterou nabízí evropský Fond obnovy. Dostat se k nemalým unijním penězům předpokládá předložit Evropské komisi dobrý národní plán na jejich využití. V těchto dnech práce a diskuse nad tzv. Národním plánem obnovy, který do značné míry odráží společenské priority, vrcholí. Jestli k nim patří kultura se teprve uvidí. O podporu návrhu Ministerstva kultury alokovat do Národního plánu obnovy pro oblast kulturních a kreativních...

K šetrnějšímu provozu organizací i udržitelnější produkci kulturních akcí v Česku stále hledáme cestu. Na jejím začátku je zmapování dosavadní praxe, například formou auditu uhlíkové stopy. Ten pro Institut umění – Divadelní ústav jakožto první kulturní organizaci v ČR vypočítala nezisková organizace CI2. Jak s výsledky takového auditu naložit či jaké místo může kultura v adaptaci na změnu klimatu zaujímat, přibližuje autor uhlíkové kalkulačky RNDr. Viktor Třebický, Ph.D. // Pro IDU...

Musela přijít pandemie, abychom zjistili, že úplně přesně nevíme, kdo vlastně umělci jsou, jak je definovat, kolik jich v naší zemi tvoří, z čeho žijí a jak. Zamezit prekarizaci práce a zajistit individuálním tvůrcům a interpretům garanci sociálních jistot by mohl tzv. status umělce. Najde se politická vůle a společenská dohoda, že je důležité vytvářet umělcům důstojné životní a pracovní podmínky? K tématu hovoří právnička Hana Felklová, tanečník Lukáš Vilt a představitelka Asociace...

Kdy se bude moci kultura vrátit k normálnímu provozu není stále jasné. Jedno už však jisté je – ekonomické i provozní dopady na kulturní sféru jsou enormní. Aby se jednotliví aktéři dokázali kvalifikovaně rozhodovat, musí mít situaci podrobně zmapovanou a zhodnocenou. Úvodní epizoda podcastu IDU Suflér je proto věnována průzkumu Dopadů koronaviru na kulturní sektor, který na jaře letošního roku ve spolupráci s IDU připravovala Katedra produkce DAMU a Katedra Arts Managementu VŠE.